KoAice-KONCERT-PRE-UKRAJINU-grafika

Už bez covidových opatření se bude dnes od 19 hodin v košickém Domě umění konat koncert Košické státní filharmonie, která si jako sólistu přizvala barytonistu Aleše Jenise. V jeho interpretaci pod taktovkou Olivera Dohnányiho zaznějí Mahlerovy Písně potulného tovaryše. Na programu bude také Suchoňův cyklus Horalská suita a závěr bude patřit Druhé symfonii C dur Roberta Schumanna. V neděli 6. března orchestr vystoupí na Koncertě pro Ukrajinu, a sice od 16 hodin na místní Dolní bráně. Akce je výsledkem spolupráce institucí K13 – Košická kulturní centra, Státní filharmonie Košice, Město Košice a Tabačka Kulturfabrik. Prostor na pódiu dostanou různí umělci, osobnosti a občanští aktivisté ze Slovenska i Ukrajiny.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

414 Slovenská filharmonie vystoupí dnes a zítra pod taktovkou Olivera Dohnányiho, a to ve své domovské bratislavské Koncertní síni, pokaždé od 19 hodin. Pátkový koncert bude k dispozici i online, tradičně na stránce stream.filharmonia.sk. Vzhledem k aktuální epidemiologické situaci může sál hostit až tři sta padesát návštěvníků. Program koncertu byl změněn, ale přesto zůstává atraktivní. Zaznějí Čtvrtá symfonie A dur Italská, op. 90 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a slavná Korsakovova symfonická suita Šeherezáda, op. 35. Původně plánovaný titul Carmina Burana Carla Orffa se překládá na nový termín, který Slovenská filharmonie včas oznámí. První náčrtky ke Čtvrté Mendelssohnově symfonii vznikly v průběhu skladatelových cest po Itálii v letech 1829 až 1831. Z Říma psal sestře Fanny: „Bude to nejzábavnější skladba, jakou jsem kdy složil, zejména její poslední část.“ Dílo však dopsal v březnu roku 1833 a následně ho premiérově dirigoval v Londýně. „Nasledovať bude virtuózna symfonická suita, op. 35 Šeherezáda Nikolaja Rimského-Korsakova. Dielo plné náladovosti a exotickej farebnosti čerpá z orientálneho príbehu Tisíc a jednej noci,“ uzavírá svou pozvánku Slovenská filharmonie.

Zveřejněno v AktuálněPlus
485

Ve čtvrtek 21. a v pátek 22. října zahájí Slovenská filharmonie svou třiasedmdesátou sezónu koncerty pod vedením šéfdirigenta Daniela Raiskina. Sólistou bude izraelský houslista s ukrajinskými kořeny Vadim Gluzman. Na programu bude Petite ouverture solennelle (Malá slavnostní předehra) skladatele, dirigenta, pedagoga, spoluzakladatele a bývalého šéfdirigenta prvního slovenského orchestru Ľudovíta Rajtera. Vadim Gluzman se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, op. 61, a to s použitím kadencí Alfreda Schnittkeho. Hraje na nástroj „ex-Leopold Auer“ z roku 1690, který mu zapůjčila Stradivari Society v Chicagu. Závěr koncertu bude patřit Čajkovského symfonii Manfred.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2226

Nové hudební podněty chystá pro svůj orchestr nový šéfdirigent Státní filharmonie Košice Robert Jindra. Zahajovací koncert 53. koncertní sezóny nabídne divákům lyrické scény Smrt Kleopatry Hectora Berlioze, které zazpívá Jolana Fogašová, a pak méně hrané kusy, předehru k opeře Pád Arcuna Zdeňka Fibicha a Symfonii E dur Hanse Rotta. Koncert se koná ve čtvrtek 7. října od 19 hodin v Domě kultury.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Daniel-Raiskin-1

„Moje kulturní DNA je ruská, ale stejně tak se po celý život cítím být Evropanem.“

„Být umělcem, to není volba profese, to není to, co děláme, ale to, co jsme.“

„Slovenská filharmonie se mi jeví být ideální kombinací dvou směrů.“

Daniel Raiskin, nový šéfdirigent Slovenské filharmonie, má dnes večer v Bratislavě inaugurační koncert. Bez publika, v přímém přenosu, ve streamu. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu, ale už tři desetiletí žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory, a to i v Americe nebo v Jihoafrické republice. Padesátiletý umělec ruského původu vystřídal Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje Daniel Raiskin o svých kořenech, o kulturních hodnotách euroamerické civilizace, o současné pandemii i o cílech, které si klade v Bratislavě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC01639-a

„Do Canticora jsem přišel dva roky po jeho založení, zpěvem zcela nepolíbený.“

„Trubka je moje srdeční záležitost a velmi mě mrzelo, že jsem musel přestat hrát.“

„O tom, abych se hudbě věnoval profesionálně, jsem neuvažoval. Mě chytla chemie!“

Profesor chemického inženýrství, dlouholetý předseda Akademie věd ČR, držitel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy I. stupně, spoluautor řady patentů, mimo jiné na recyklaci PET lahví nebo vysoušení papírového materiálu, kandidát na prezidenta ČR, nyní senátor… to vše je Jiří Drahoš. V jeho životě ale současně zaujímá významnou pozici hudba. Původně hráč na trubku našel celoživotní zálibu ve sborovém zpěvu, kterému se věnuje už bez mála půl století v komorním sboru Canticorum Iubilo. Zároveň se snaží nevynechat příležitosti plynoucí z jeho pracovních cest a navštěvuje při nich rád koncerty i divadla a také architektonicky zajímavá místa. Zejména o hudební stránce svého života se rozpovídal v RozhovoruPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
 
 
IMG4144web

„Už si kroutím dvaačtyřicátý rok tenorování.“

„Dneska je běžné poslechnout si třeba Mozartovo Requiem nebo Dvořákovo Stabat Mater, ale tenkrát se to nedělalo, protože to nebylo ideologicky v ažuru!“

„Výstav jsme tady na ústavu měli už přes padesát.“

O někom se říká, že má život jako na sopce. Vulkanolog a seismolog Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ho ale takový má nejen jako. A kromě toho je naplněný notami pro tenor a moderním výtvarným uměním. Je totiž dlouholetým členem sboru Canticorum Iubilo a iniciátorem desítek výstav v galerii ústavu. KlasicePlus sice s úsměvem opakoval, že zpíváním by se živit nemohl, ale řada zvučných hudebních jmen, pod nebo se kterými zpíval, naznačují spíš opak, namátkou Vladimír Koronthály, Miriam Němcová, Oliver Dohnányi, Bennewitzovo nebo Wihanovo kvarteto, Petr Eben, Zdeněk Lukáš a mnoho dalších.

 
Zveřejněno v SeriálPlus