00002

„Skladatelé byli současníci a neměli to ve své domovině lehké. Kabeláč tvořil v obou totalitách, v nacistické a socialistické. Šostakovič zažil jak léta slávy, tak příkoří.“

„Kabeláčova Symfonie č. 5 je monumentální, silně emocionální. V páteční večer se ujal provedení Robert Kružík a sopránového partu se zhostila Jana Šrejma Kačírková. Její výkon byl excelentní a neuvěřitelně vyrovnaný a bezpečný.“

„Dirigent modeloval symfonii jako postupně narůstající proud, se zvyšující se intenzitou napětí, které dovedl do euforického závěru.“

Dramaturgie brněnské filharmonie připravila pro své abonenty řady Filharmonie v divadle I pro květnový koncert zajímavou dvojici: symfonie skladatelů Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Nabídla publiku srovnání jejich pátých symfonií a svému symfonickému orchestru velmi obtížná, zato efektní a duchovně vyzrálá existenciální a monumentální díla. Recenzovaný koncert se odehrál jako druhý v řadě, v pátek 13. května v Janáčkově divadle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

Filharmonie Brno s dirigentem Robertem Kružíkem připravili program složený ze symfonií Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Koncerty se budou konat ve čtvrtek 12. a v pátek 13. května od 19 hodin v Janáčkově divadle. Sopránového sóla v Kabeláčově díle se ujme Jana Šrejma Kačírková.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3000

„V Labské filharmonii je slyšet každičký detail, včetně všech úderů tympánů, ale ku prospěchu věci, ne nepříjemně.“

„Semjon Byčkov pronikl do partitury emocionálně a intuitivně už mnohem hlouběji a přesněji.“

„Nezdůrazňovali sváteční a slavnostní patos historických témat, nechávali zaznívat spíše krásnou romantickou hudbu, plnou nápaditých obrazů a proměn.“

Dvakrát Smetanovu Mou vlast má za sebou Česká filharmonie na svém evropském turné. Hrála ji za řízení Semjona Byčkova v Berlíně a v Hamburku a v obou městech naplno a inspirovaně. Třebaže oba proslulé sály, Philharmonie a Elbphilharmonie, nebyly kvůli doznívající pandemii plně obsazené, zaznělo výlučné dílo českého repertoáru s velkým, mnohem více než jen srdečným ohlasem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Třebaže jsem do té doby nikdy na varhany nehrála, přihlásila jsem se i ke studiu varhanní hry a byla jsem v tomto oboru přijata.“

„Za významnou nahrávku považuji souborné provedení osmnácti chorálů Johanna Sebastiana Bacha, takzvané Lipské chorály.“

„Významným vystoupením v počátcích mé umělecké činnosti byl koncert ve Smetanově síni Obecního domu v Praze v roce 1953. Výborné ohlasy na program z Bachova a Regerova díla mě v koncertních aktivitách velmi povzbudily.

28. října 2020 byla u příležitosti státního svátku České republiky oceněna významná česká varhanice prof. MgA. Alena Štěpánková Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Slavnostní ceremoniál předávání státních vyznamenání ve Vladislavském sále Pražského hradu byl však kvůli covidu už dvakrát přeložen. Alena Veselá si převzala Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění a výchovy až 7. března letošního roku. S výjimečnou ženou, umělkyní, pedagožkou a neúnavnou bojovnicí za příznivé podmínky v uměleckém školství a koncertním životě jsme si vyprávěli ještě před uskutečněním slavnostního obřadu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
445

Česká filharmonie se svým šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem absolvuje od zítra do středy 16. března první velké turné od uzavření koncertních sálů na jaře 2020. V plánu je celkem deset koncertů – tři ve vídeňském Musikvereinu, jeden v berlínské Filharmonii, tři v hamburské Labské filharmonii, jeden v Essenu a dva v londýnském Barbicanu. V posledně jmenovaném sále Česká filharmonie vystoupí jako vůbec první velký zahraniční symfonický orchestr od počátku pandemie. Během turné zahraje orchestr Smetanovu Mou vlast, Dvořákovu Osmou symfonii, Janáčkovu Glagolskou mši, Kabeláčovo Mysterium času, Ullmannovu Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka s recitátorem Thomasem Quasthoffem, Rachmaninovův První klavírní koncert s Yujou Wang a Koncert pro dva klavíry Bohuslava Martinů se sestrami Labèqueovými. Vídeňské koncerty jsou věnovány obětem války na Ukrajině, před koncerty celého turné by měly zaznívat hymna hostitelské země a hymna ukrajinská.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
502

„Symbolem dokonalosti tvořené kombinací výtečné intonace, frázování a citu pro věc se staly například výkony hobojistky Jany Brožkové či flétnisty Naokiho Sata.“

„Tok hudby Mystéria času se postupně komplikuje, a když dosáhne svého vrcholu, postupně se vrací zpět k lehce obměněné počáteční myšlence, až nakonec zcela odejde pryč.“

„Vypravěčská schopnost Thomase Quasthoffa byla okouzlující i pro člověka, který původnímu jazyku, tedy němčině, skoro vůbec nerozumí.“

Trojici vystoupení, která se jen tak nebudou opakovat, má za sebou Česká filharmonie se svým šéfdirigentem Semjonem Byčkovem na domácí půdě pražského Rudolfina. Sobotní odpolední koncert uzavřel sérii sestávající jednak z velké Brahmsovy první symfonie, provedené ovšem vedle zřídka slýchaného Mystéria času Miloslava Kabeláče a melodramu Viktora Ullmanna, ve kterém exceloval Thomas Quasthoff v roli recitátora. Koncert nejenže nabídl publiku senzační hudební zážitek, stal se svou dramaturgií rovněž mimořádně zajímavým a jedinečným.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
345

V termínu 21. až 29. srpna se uskuteční čtrnáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora zaměřeného na komorní hudbu. Kromě pozapomenutých děl a klasického repertoáru uvede také mezižánrový projekt s názvem Kantáta a kompletní provedení všech dvaatřiceti klavírních sonát Ludwiga van Beethovena v podání Konstantina Lifschitze. Řada koncertů se bude konat v prostorách, jakými jsou chrám svaté Barbory, kaple Božího těla či kostel svatého Jana Nepomuckého. Kompletní program naleznete na www.mfkh.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 11 červenec 2021 10:09

Na varhany od siciliany po kanonádu

FotoFrantiekRenzaSL2021-6342

„Svět velkých romantických varhan pařížských kostelů…“ 

„Alžběta Vomáčková měla hlavní úkol v Písni Rút od Petra Ebena, mimořádně naléhavě krásném díle s podmanivou melodií.“

„Kabeláčovo dílo s výrazným lapidárním hlavním motivem má z hlediska varhanního repertoáru potenciál nesmrtelnosti.“

Pardubický varhaník a manažer Pavel Svoboda měl na festivalu Smetanova Litomyšl chytlavý recitál, zajímavý jak výběrem sólových varhanních děl, tak několika skladbami, ve kterých varhany doprovázely. Spoluúčinkovaly mezzosopranistka Alžběta Vomáčková a houslistka Iva Kramperová a všichni tři dohromady vytvořili hodinový program, který lidé ve zcela zaplněném kapitulním a proboštském chrámu Povýšení sv. Kříže přijali vděčně a vstřícně, potěšeně a v samém závěru ohromeně a pobaveně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2005

„Prodáváme plnou kapacitu.“

„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“

„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“

Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
809

„Pracujeme na všech variantách koncertního provozu, které mohou od podzimu nastat.“

„K Leningradské symfonii má šéfdirigent Semjon Byčkov rodinné vazby.“

„Velké turné po evropských městech má orchestr na jaře 2022 zavést do Rakouska, Německa a Británie.“

Česká filharmonie se už v květnu začne prakticky připravovat na příští sezónu, a to tak, že uskuteční pilotní koncert s testovaným publikem. V červnu chce uspořádat takové koncerty i pro své abonenty. Cílem pokusu je, aby mohl orchestr ve 126. sezoně, kterou má otevřít koncem září, hrát za jasně stanovených opatření ve Dvořákově síni Rudolfina už opravdu pro posluchače.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním (OSA) ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros Media vydávají knihu Příběhy písní 1919–1960. Publikace vznikla k příležitosti stého výročí založení organizace, které OSA oslavila v roce 2019. Je průřezem nejoblíbenějšími a nejvýraznějšími písněmi z let 1919 až 1960 a snaží se přiblížit tvůrce i příběhy vzniku stěžejních hudebních děl po jednotlivých desetiletích. Autory jsou publicista Josef Vlček v oblasti populární hudby a muzikolog Jaromír Havlík, který provádí čtenáře hudbou klasickou. Kniha je v prodeji od letošního 18. ledna a přibližuje ji video, v němž hovoří Josef Vlček a Roman Strejček.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Roku 1952 zde postavila nový nástroj s opusovým číslem 3173 Továrna na varhany, n. p. v Krnově.“

„Z hlediska konstrukce se celý nástroj nachází v jedné velké skříni obdélníkového půdorysu, hrací stůl mají varhany volně stojící.“

„Žaluzie druhého manuálu má znatelnou dynamickou působivost a díky spojkám je plně zapnutý žaluziový stroj minimálně stejně tak silný jako hlavní.“

Dalšími varhanami, o kterých toho není mnoho známo, podobně jako o nástrojích v Husových sborech Církve československé husitské, jsou varhany v evangelickém kostele v Pardubicích. Na počátku padesátých let minulého století je postavil krnovský národní podnik Továrna na varhany. Autorem dispozice byl uznávaný varhaník Jiří Reinberger. Za minulého režimu se v tomto kostele konaly vánoční varhanní koncerty, jediné ve městě a snad i široko daleko. V roce 2008 prošly varhany zdařilou rekonstrukcí a o rok později byla jejich dispozice rozšířena o jeden jazykový rejstřík.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
557

První český orchestr ve spolupráci s Pražským jarem chystá na státní svátek 17. listopadu od 20:15 hodin Koncert pro svobodu a demokracii. Českou filharmonii povede její šéfdirigent Semjon Byčkov a společně přednesou cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Pořadatelé chtějí připomenout legendární provedení díla Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. Koncert bez posluchačů v hledišti bude vysílat v přímém přenosu Česká televize na programu ČT art a zhlédnout ho bude možné také na Facebooku České filharmonie a několika dalších partnerů doma i v zahraničí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
SORLiebreichPetrHornik01

„S Adamem Plachetkou v říjnu provedou rozhlasoví symfonikové písně z muzikálů.“

„Během sezóny zazní i málo hrané skladby od Korngolda, Brittena, Drejsla, Kabeláče, Zemlinského nebo Rachmaninova.“

„Stejně jako šéfdirigent Alexander Liebreich má smlouvu do léta roku 2022 i Marek Šedivý, hlavní hostující dirigent.“ 

Nadcházející sezonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu otevře v pražském Rudolfinu 25. září při slavnostním zahájení Beethovenova Devátá symfonie s Ódou na radost. Pořadatelé předpokládají, že hygienická opatření související ještě s jarní pandemií nebudou stát tak velkému projektu už v cestě. Na následující měsíce je pak připraveno ve čtyřech abonentních řadách více než dvacet různých programů, včetně komorních koncertů v Anežském klášteře a “Nových horizontů“ ve Foru Karlín a v sále DOX+. A v listopadu se má uskutečnit zájezd do Japonska.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“

„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“

„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“

Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 14 prosinec 2019 14:20

Čtyři Hrůšovy berlínské trumfy

Hrusa-BPh-2

„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“

„Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“

„V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“

Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019 do německé metropole nekonvenčnější a sofistikovanější program. Berlioz a Dvořák, ale od nich nic obvyklého – Kleopatra a Othello. Na závěr Bartókův Podivuhodný mandarín a na úvod Kabeláčovo Mysterium času. Sestava docela odvážná. Ale dobře přijatá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Mysterium času je skrytým trumfem moderní české hudby.“

„Šlo o zcela legitimní provedení.“

„Beethovenova hrdinu a Kabeláče propojili Kadlec a Ivanović pojmem ´tlak´.“

Marko Ivanović a Petr Kadlec v koncertech pro studenty, organizovaných Českou filharmonií, dělají velkou a dobrou práci. V uplynulém týdnu zašli hodně daleko, když na této platformě prezentovali dokonce Kabeláčovo Mysterium času. Možná, že skladbu úplně všichni v publiku plně nestrávili, ale zpřítomnění odkazu tohoto autora posluchačům je každopádně možné vnímat jako záslužné. A už vůbec není k zahození, že byli s jeho hudbou konfrontováni mladí hráči České studentské filharmonie.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
Strana 1 z 2