00008

„Kuljabin zabezpečuje Grete šťastnejší koniec tým, že jej vo svojej koncepcii dáva talent.“

„Svetlana Aksenova sa ako flexibilná speváčka predstavila napríklad v prvom dejstve v tajomnej scéne v lese.“

„Teleso hralo koncentrovane; bolo však zrejmé, že má dielo v repertoári len krátko a s komplexnou partitúrou ešte nie je zžité na sto percent.“

Predstavenie novej inscenácie Vzdialeného zvuku od Franza Schrekera v utorok 29. marca uzavrelo tohtoročný Festival Opera. V rámci festivalu išlo pritom v podstate o prvú reprízu – na doskách Státní opery predtým zaznelo len v dvoch premiérach.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme výherce vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
0001

„Kolik těch statusů je promyšlených a autentických a kolikpak jich možná vzniklo v důsledku či dokonce v režii propagandy…?“

„Romány a partitury nikdo nebude pálit ani zakazovat. Řeč je tu pouze o tom, jestli některé knihy a opery jen na čas neodložit.“

„Uvažujme spíše, jestli je odložení inscenace Čajkovského opery na vhodnější dobu projev hloupé a sebezničující západní hyperkorektnosti, nebo něco jemnějšího.“

Ruská agrese vůči Ukrajině je barbarsky prvoplánová v zabíjení lidí a v porušování civilizovaných principů, ale má dominový efekt i v nesčetných dalších souvislostech. Také v umění. Diskuse, jestli dělat jakoby nic…, nebo si teď, ve znechucení tou zase už divnou východní zemí, nějakou dobu třeba o něco méně pouštět do života některé projevy ruské kultury, jsou na sociálních sítích, a možná i na různých poradách, čím dál vášnivější.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
00008

„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“

„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“

„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“

Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
254

Státní opera v rámci projektu Musica non grata po více než sto letech přichystala jeden z nejúspěšnějších operních titulů první poloviny dvacátého století, Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Režie se ujal dvojnásobný držitel Golden Mask Award Timofej Kuljabin, který se představí v českém debutu. Hlavní role Grete a Fritze zazpívají sopranistka Světlana Aksenova a tenorista Aleš Briscein. Hudebně operu nastudoval hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéry se uskuteční zítra a v sobotu 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1113

„Na kalendáři byl 1. duben 1907, když přišel na svět v karlovarské židovské rodině; poté, co byl u něj rozeznán hudební talent, jej rodiče poslali na berlínskou konzervatoř.“

„V Bombaji založil trio, v němž hrál na housle Mehli Mehta, což vedlo k tomu, že se stal učitelem jeho syna Zubina.“

„V Kanadě Kaufmann dirigoval Winnipegské symfoniky, k nimž na vystoupení zval tak význačné sólisty jako byl Glenn Gould.“

Naši zapomenutí krajané, hudebníci, kteří se vypravili z Čech či z Moravy do ciziny, za hranice… – někdy i dost daleko, skoro až na druhý konec světa. To jsou protagonisté nového SeriáluPlus, který mapuje zasuté příběhy hudební historie. První díl připomíná Waltera Kaufmanna, karlovarského rodáka, kterého osud v roce 1934 zavál do Bombaje a po válce do Severní Ameriky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
MNG2021-04-07-krasa03-Serghei-Gherciu

Cyklus Musica non grata vstupuje letos do své třetí sezóny. Tento mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa je iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekuováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918 až 1938. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami dvacátého století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1005

Opera Národního divadla v Praze přiveze hudbu terezínských autorů do Německého spolkového sněmu. Prostřednictvím projektu Musica non grata dostala příležitost připravit program vzpomínkového aktu konaného u příležitosti 77. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim. Akce se uskuteční 27. ledna pod kuratelou nové prezidentky Německého spolkového sněmu Bärbel Bas a tradičně se jí zúčastní nejvýznamnější zástupci politické moci Spolkové republiky Německo, prezident Frank-Walter steinmeier, německý kancléř Olaf Scholz a řada dalších. Zazní skladby Hanse Krásy a Leny Stein-Schneider. Vzpomínkový akt budou živě přenášet televizní stanice ARD a Phoenix a bude také ke zhlédnutí on-line na stránkách projektu www.musicanongrata.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 06 leden 2022 15:57

Così fan tutte aneb Nic se nezměnilo

1112

„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“

„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“

„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“

Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Bystrouska-foto-Karel-Kasak-20

„Festival Opera, který tradičně pořádá Jednota hudebního divadla, je společnou akcí všech divadel, a to z pohledu ekonomického i uměleckého.“

„Rozhodnutí, jakou inscenací se prezentují, je od prvního ročníku zcela na vedení divadel.“

„Slováci nabídnou české tituly – Slovenské národní divadlo inscenaci Dvořákovy opery Čert a Káča a banskobystrická Státní opera inscenaci Foersterovy Evy.“

Operní soubory z České republiky a ze Slovenska představí od 16. ledna do 29. března své nejlepší inscenace v Praze, převážně na scénách Národního divadla, ale i v dalších divadelních či nedivadelních prostorách. Festival hudebního divadla Opera 2022 je od roku 1993 jako bienále už patnáctým ročníkem. Vedle projektů velkých operních domů jsou v programu obsaženy také komorní produkce vzniklé nezávisle na tradiční síti kamenných divadel.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 23 červen 2021 09:59

Žádoucí Musica non grata

499

„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“

„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“

„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“

Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

Na koncertě v historické budově Národního divadla ve středu 16. června od 19 hodin zazní Malá slavnostní mše Gioacchina Rossiniho. Sólisty budou vedle operního sboru ND pěvci Marie Fajtová, Arnheiður Eiríksdóttir, Petr Nekoranec a Jiří Sulženko. Všechny aktéry bude řídit Jaroslav Kyzlink. Pátek 18. června bude od 19 hodin ve Státní opeře patřit vokálně-instrumentálním skladbám Johannesa Brahmse, Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Vystoupí v něm tenorista Josef Moravec, Sbor Státní opery se svými sólisty, varhaník Jan Kalfus a další instrumentalisté. Hudební večer bude řídit sbormistr a dirigent Adolf Melichar.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8705

„Mluví se o tom relativně málo, Praha však byla opravdu ‚hotspotem‘ celé evropské kultury.“

„Pojem entartete Kunst, tedy zvrhlé umění, není ničím jiným než politickou perzekucí těch, kteří se ‚nehodili‘.“

„Zařadit takové množství méně hraných oper bychom si bez finanční podpory, která je s tímto projektem spojená, nemohli dovolit.“

Projekt Národního divadla a Státní opery Musica non grata odstartoval ještě loni v létě, kdy na zahajovacím koncertě zněla například díla Bohuslava Martinů či Vítězslavy Kaprálové. Pak byl ambiciózní projekt přerušen pandemií – některé z koncertů se přitom podařilo zachovat alespoň online. Ve dnech 12. a 20. června se však Musica non grata vrací na jeviště: s programem věnovaným jednak Janáčkovi a Martinů, jednak s koncertem Brno–Praha–Hollywood, kde uslyšíme díla Franze Schrekera, Ericha Wolfganga Korngolda nebo Viktora Ullmanna. Při této příležitosti představuje projekt jeho manažerka, Tereza Dubsky.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
98

Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

Novou divadelní sezonu a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní cyklus Opery Národního divadla a Státní opery otevře v neděli koncert s názvem Musica non grata. Je věnovaný „nežádoucí hudbě“, tedy autorům, na jejichž osudech a tvorbě se podepsala zvůle totalitních režimů 20. století. V tomto případě jde o Alexandra Zemlinského, Bohuslava Martinů a Vítězslavu Kaprálovou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Základem programové koncepce Orchestrálního cyklu s podtitulem Hudba a společnost jsou politika a národní vlivy v hudbě.“

„Vzhledem k momentální situaci se reflexe společnosti jeví aktuálnější a relevantnější než kdykoliv předtím.“

„Pokračuje i edukativní program pro studenty 10+, který zprostředkuje osobnější kontakt s hráči orchestru.“

Význam hudby pro společnost v historickém a politickém kontextu bude hlavním tématem nadcházející 27. koncertní sezony PKF – Prague Philharmonia. Orchestr „prolomí ticho“ v pěti koncertních řadách: v Orchestrálním cyklu A, Komorním cyklu K, Cyklu soudobé hudby S, Koncertech pro děti v Rudolfinu D/E a v donátorské abonentní řadě PKF – Lobkowicz abonmá L. K tomu nabídne programy pro mladé publikum, edukační řady pro školy, projekt Orchestr Zoom nebo Dětský klub Notička zaměřený tentokrát na divadelní svět.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Zlatým hřebem sezony mají být Mistři pěvci norimberští.“

„Mým záměrem je, aby se ve Stavovském divadle v příštích letech z oper hrály opravdu jen Mozartovy.“

„Pro rok 2024, Rok české hudby a rok dvoustého jubilea Bedřicha Smetany, plánuje Hansen společně s představiteli divadel v Brně a Ostravě.“

Pražské Národní divadlo připravuje na příští sezonu 18 premiér, na repertoáru mu zůstává 63 titulů. Operní soubor Národního divadla a Státní opery se ve třech historických budovách bude na premiérách podílet téměř polovinou. Obsáhne spektrum od Mozarta, Smetany a Janáčka přes Bizeta, Verdiho a Wagnera až po Schreckera a Ligetiho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus