Národní divadlo Brno zve na Předpremiérové kukátko k Mozartově opeře Kouzelná flétna, které je interaktivní náhradou běžné tiskové konference. Bude se konat zítra v 18 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu, sólistů, dirigenta Pavla Šnajdra a režiséra Miroslava Krobota. Bude možné sledovat je také online zde. Opera bude představena v netradičním sci-fi pojetí. Inscenaci nastudovali pěvci Jiří Sulženko, David Szendiuch, Ondřej Koplík, Petr Nekoranec, Martin Masaryková, Doubravka Součková, Jana Šrejma Kačírková, Andrea Široká, Tadeáš Hoza, Jan Šťáva, Tereza Kyzlinková, Eva Esterková, Petr Levíček, Vít Nosek, Daniela Straková-Šedrlová, Lucie Hájková, Jana Hrochová, Markéta Cukrová, Václava Krejčí Housková, David Nykl, Josef Škarka, Petr Karas, Martin Novotný a Robert Musialek.

„Jihočeské divadlo předvedlo inscenaci, která uchvátila jak výkony, tak provedením. Mefistofeles Arriga Boita patřil k tomu nejlepšímu, co bylo možno na letošní přehlídce vidět.“

„Režisér respektoval skutečnost, že se jedná v podstatě o oratorium, a vytvářel řadu estetických, půvabných i sugestivních obrazů, ve kterých převládala symbolika.“

„Tento inscenační tým pracoval ve výsostném propojení a přenášel diváka do gotické estetiky.“

Festival hudebního divadla s názvem Opera 2022 se koná v Praze už popatnácté. Přehlídka operních inscenací divadelních souborů Čech, Moravy i Slovenska je bienále a v krásných prostorách předních pražských divadel mohou diváci vidět a slyšet to nejlepší, co se na mimopražských scénách podařilo vytvořit. A mnohdy jde o počiny překvapivé, jako v případě Boitovy opery Mefistofeles, kterou přivezli z Českých Budějovic. 

„Mefisto je v Boitově opeře až hříšně ďábelský sympaťák.“

„Na termín od 4. do 14. srpna připravuje divadlo pro uvádění před českokrumlovským Otáčivým hledištěm Händelova Mesiáše.“

„Josef Adam ze Schwarzenberku, zakladatel zámecké zahrady, se stal plnoletým 20. srpna 1741, tedy téhož dne, kdy je datován titulní list partitury.“

Operní soubor z Českých Budějovic je dnes v Praze na 15. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2022 se svou inscenací Boitovy opery Mefistofeles. Uzavírá tak večerem ve Státní opeře březnovou sérii hostování Jihočeského divadla na různých místech v metropoli, tradičně nazývanou Jižní spojka. V létě čeká soubor jiná pravidelná položka v jeho kalendáři, a to účinkování na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Letos mimo jiné se scénickou podobou Händelova oratoria Mesiáš.

„Národní divadlo nemělo lehkou pozici. Obě premiéry si nenechali ujít zejména opravdoví fajnšmekři a s tím souvisí i velká dávka očekávání, ale i posuzování.“

„Pěvecky je Ester Pavlů naprosto připravena, hlas jí zněl v celém rozsahu dostatečně pevně, a to i v místech, kdy potřebovala vyjádřit cynismus, avšak i v jemnějších polohách.“

„Dirigent Petr Popelka je detailista – maximalista – srdcař. Má velmi vysoké nároky na doprovodnou roli orchestru, avšak i na souhru všech hudebních složek.“

Pražské Národní divadlo v uplynulém týdnu nabídlo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se konaly ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor vedl dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Druhou premiéru v sobotu divadlo svěřilo Ester Pavlů coby Carmen, Dona Josého ztvárnil Michal Lehotský, Escamillia Svatopluk Sem, Micaëlu Jana Sibera. V roli Frasquity vystoupila Doubravka Součková, Mercédés ztvárnila Dana Šťastná, Dancaira Jaroslav Březina, Remendada Martin Šrejma, Zunigu Miloš Horák, Moralèse Daniel Kfelíř a Pastiu Michael Dymek starší.

Pražské Národní divadlo přichystalo nové zpracování Bizetovy opery Carmen. Premiéry obou pěveckých obsazení se budou konat ve čtvrtek 10. a v sobotu 12. března od 19 hodin. Režie se ujal mezinárodně proslulý Grischa Asagaroff, scény a kostýmů Ital Luigi Perego, choreografie Řek Petros Gallias, světelného designu Daniel Tesař a dramaturgie Beno Blachut. Sólisty, sbor, baletní soubor i orchestr Národního divadla a Kühnův dětský sbor povede mladý dirigent Petr Popelka, šéfdirigent Norského rozhlasového orchestru, hlavní hostující dirigent Janáčkovy filharmonie Ostrava, který se od příští sezóny stane šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V hlavní roli Carmen se budou alternovat mezzosopranistky Nana Dzidziguri a Ester Pavlů, Dona Josého ztvární Luis Gomes a Michal Lehotský, Escamillia Łukasz Golinski a Svatopluk Sem, Micaëlu Kateřina Kněžíková a Jana Sibera. V dalších rolích vystoupí pěvci Jaroslav Březina, Josef Moravec, Tomáš Kořínek, Martin Šrejma, Jaroslav Patočka, Miloš Horák, Lukáš Bařák, Daniel Kfelíř, Yukiko Kinjo, Doubravka Součková, Stanislava Jirků a Dana Šťastná.

„Barokní divadlo se vyznačovalo touhou ohromit, zaplavit diváka mnoha efekty a exkluzivní podívanou. Je s podivem, jak se to tehdy s omezenými technickými prostředky dařilo.“

„Projekt postavil obsazení rolí na kvalitě a autentičnosti provedení. Základem hudebního provedení se stalo Collegium 1704 spolu s Collegiem Vocale 1704 pod vedením Václava Lukse.“

„Václav Luks dirigoval s plným nasazením a při absolutním propojením s protagonisty a podařilo se mu přenést všechny do časoprostoru počátku 18. století.“

Janáčkova opera v Brně přináší už několik sezón s každou novou premiérou neotřelou a kvalitní inscenaci, patřící vždy do jiného období. Postupně tím vytváří mozaiku různorodého repertoáru, ve kterém si může najít každý podle svého vkusu. Tentokrát sáhlo vedení opery po barokní opeře, a ne ledajaké. Alcina, dílo skladatele Georga Friedricha Händela, patří k těm nejlepším a nejznámějším.

„Kdo řekne, že nemá rád Händelovu hudbu, tak ji nezná.“

„Alcinu pojal Heřman jako opuštěnou ženu v opuštěném domě na opuštěném ostrově, která hledá ideální vztah – a nedaří se jí to.“

„Václav Luks nenechá podle Tomáše Krále ´jedinou notu ležet ladem´.“

V Brně se poprvé hraje Händelova opera Alcina. Tamní Národní divadlo pro její nastudování, které má dnes večer premiéru, přizvalo dirigenta Václava Lukse i s jeho barokním orchestrem a sborem Collegium 1704. Historicky poučený hudební přístup je v tomto projektu zkombinován s moderní scénografií a režií, za kterou stojí se svým týmem brněnský operní šéf Jiří Heřman.

„Händel byl nejen geniálním skladatelem, ale také znalcem lidských duší.“

„Jiří Heřman skrze Händelovu hudbu i libreto objevil jiný příběh než negativní obraz kouzelnice zneužívající milence.“

„Václavu Luksovi se zdá, že Händel k čarodějkám choval jistou sympatii a pochopení.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno připravuje v režii Jiřího Heřmana inscenaci Händelovy Alciny, patřící na světových jevištích k jeho nejčastěji uváděným operním dílům. Premiéra, na které se podílejí dirigent Václav Luks se svým barokním orchestrem Collegium 1704, je ohlášena na 5. února. Před přenesením koprodukčního projektu do divadel ve Versailles a v Caen se v Brně uskuteční celkem pět představení.

„Vtipné je, že jako jediný člověk z mého okolí se nemůžu dočkat návratu do práce. Myslím, že tím hodně lidí celkem štvu a rodinu pak musím přesvědčovat, že jsem s nimi taky ráda.“

„Micaëlu už jsem sice zpívala v Plzni, ale myslím, že si na ni můžu ještě počkat.“

„Hodně cestuju, takže se cítím jako ta babička kořenářka z pohádky Byl jednou jeden král: ‚Já jsem všudezdejší.‘“

Doubravka Součková je mladá a velmi nadějná sopranistka z Hodonína. Během krátké doby se však představila na mnoha českých operních scénách, včetně Národního divadla v Praze. O jejích začátcích, setkáních s umělci, kteří ji inspirovali, odehraných rolích, vztazích s kolegy, o folklóru a také dalších plánech vám s ní KlasikaPlus přináší rozhovor.

„Jde o skutečný objev. Nejen konkrétní opery, ale i autora, jehož pozapomenutou existenci si lze uvědomit s velkou dávkou překvapení.“

„Libretisté zdůraznili propastné nepochopení mezi evropským romantismem a moderní americkou věcností a Ondřej Havelka to rád využil.“

„Hudba Jaroslava Křičky je podobná. Balancuje na hraně, ale nikde nesklouzne k prvoplánové lacinosti.“

Národní divadlo moravskoslezské získalo do repertoáru skvělou položku, komickou operu Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Jaroslav Křička v ní na konci dvacátých let mistrně propojil svět klasiky, operety a tehdejší zábavné hudby a dirigent David Švec to plně pochopil. A kdo by měl takovou hříčku režírovat? Kdo jiný než Ondřej Havelka…! A opravdu, stal se pro publikum tím nejlepším možným prostředníkem. Rozumí duchu a hudbě té doby. A nezkazí žádné legrácky v libretu a v partituře a ještě přidává řadu vlastních.

Národní divadlo moravskoslezské přichystalo premiéry komické opery Jaroslava Křičky Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. První premiéra bude ve čtvrtek 28. října v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka, druhé obsazení se poprvé představí v sobotu 30. října ve stejný čas tamtéž. Inscenaci se svým týmem připravil režisér Ondřej Havelka. Hudebního nastudování, včetně pečlivé práce na znovuoživení pozoruhodné partitury, se ujal dirigent David Švec. V inscenaci účinkují a alternují se Martin Gurbaľ a David Nykl, Jana Horáková Levicová a Jana Hrochová, Soňa Godarská a Doubravka Součková, Markéta Cukrová, Anna Nitrová a Alžběta Vomáčková. Dále Josef Moravec a Juraj Nociar, Jiří Hájek a Tadeáš Hoza, Monika Jägerová a Dominika Škrabalová, Ivana Ambrúsová, Denisa Bílá a Marcela Gurbaľová, Václav Čížek s Danielem Matouškem a další. Hudba Jaroslava Křičky vychází z trendů doby a nechybějí v ní prvky jazzu a náznaky dobových šlágrů. Divadlo slibuje nejen zábavný večer, ale i zajímavou operní událost, která vrací z prachu archivu na jeviště ve své době v zahraničí mimořádně úspěšnou českou komickou operu.

„Januschke celou operu dirigoval zpaměti, nepoužíval dirigentskou taktovku, ale oběma rukama přímo modeloval dobře vypracovanou dynamiku, jen by to chtělo občas trochu větší plasticitu.“

„Alexander Mørk-Eidem pro uvedení v Praze vybral vídeňskou verzi.“

„Výteční byli všichni sólisté.“

Don Giovanni je opera, kterou jsme si zvykli považovat tak trochu „za naši“. Mozart ji napsal pro pražskou divadelní společnost Pasquala Bondiniho, významná část byla napsána přímo v Praze a světovou premiéru zažilo Nosticovo (dnes Stavovské) divadlo. Od roku 1787 zůstala trvale na jeho repertoáru. Kvůli covidu několikrát odloženou premiéru mělo po televizní premiéře nové nastudování 28. srpna, druhá premiéra se konala hned o den později. Jak to dopadlo s operou, která je pro nás srdeční záležitostí?

„Dittersova hudba v tomto oratoriu vyniká nevšední krásou a lyrickou něhou, mnoho árií mi utkvělo v uchu hned napoprvé.“

„S partiturou si výborně rozuměli hudebníci spojených orchestrů, které vedly první houslistka Veronika Manová a dirigentka Ema Mikešková k muzikálnímu plnokrevnému výkonu.“

„Jednoznačně nejvíc přesvědčila lahodným sopránem a mazlivými koloraturami Helena Hozová.“

Arcibiskupský zámek a Podzámecká zahrada v Kroměříži jako dějiště magických hudebních zážitků? V případě festivalu Hortus Magicus jasná volba na jistotu a místo, kde nasajete tolik inspirace, kolik jen dokážete odnést. Festival určený pro všechny generace se letos konal ve dnech 6. a 7. srpna. Vydali jsme se za ním v sobotu, kdy nabídnul celodenní program koncepčně zacílený na legendární postavu biblického krále Izraelitů Davida.

Zítra, v pátek 6. srpna, začíná v Kroměříži dvoudenní multižánrový festival Hortus Magicus. Kromě klasické hudby představí také divadlo, floristické exhibice či edukační programy. Letošní téma vychází z oratoria Carla Ditterse Il Davide, které bude rezonovat po celou dobu festivalu. „V tomto vyprávění o odvaze, víře a smělosti ožívá jeden z nejznámějších biblických příběhů. David, mladý pastýř, který má rád hudbu a poezii, vůbec nevypadá jako zachránce národa. Ale když se téměř třímetrový obr Goliáš rouhá Bohu, mladý David ani chvíli neváhá a ve víře se postaví obrovi tváří v tvář,“ uvádějí pořadatelé.

Starozákonní příběh krále Davida nabídne koncert, který pořádá spolek Kulturní Morava. Dnes večer zazní v kostele svatých Janů v Brně dílo Il Davide vytvořené jako mezinárodní projekt sedmi zemí. Vychází z mistrovského oratoria „David v Pistáciovém údolí“ rakouského skladatele Karla Ditterse z Dittersdorfu z roku 1771. Letos si tedy připomínáme 250 let od jeho vzniku. Tou dobou autor už pobýval na Jesenicku ve Slezsku, na dnešním českém území, kde působil od roku 1769 až do smrti v roce 1799. V roli Davida vystoupí Doubravka Součková, jako král Saul slovinský tenorista Aco Aleksander Bišćević, Helena Hozová jako Jonatán, syn Saula, Aneta Petrasová jako Davidův bratr Eliab a v roli vojevůdce Abnera Jiří Miroslav Procházka. Solisty doprovodí mezinárodní orchestr složený ze členů souborů Visegradské čtyřky, polský Arte dei Suonatori, slovenské Il Cuore Barocco, maďarská Musica Aeterna a domácí tělesa Volantes Orchestra a sbor Societas Incognitorum. Na hudebním nastudování se podílí Veronika Manová, umělecká vedoucí souboru Volantes Orchestra, a dirigentka Ema Mikešková. Il David zazní ještě v sobotu v Podzámecké zahradě v Kroměříži na festivalu Hortus Magicus a příští týden pak od 12. do 14. srpna v rámci festivalu Olomoucké barokní slavnosti.

„Jana Šrejma Kačírková hraje a zpívá Mimi s bezprostředností srdečností a s jistotou. Je to její premiéra v této úloze.“

„Svatopluk Sem je v titulní roli Oněgina pěvecky famózní.“

„Hrát před publikem je krásné – a na Smetanově Litomyšli, kam se jezdí i za atmosférou odlišnou od kamenných divadel, je obecenstvo vděčné.“

V sobotu a v neděli se po loňské pauze vrátila na festival Smetanova Litomyšl opera. Soubor Národního divadla Brno přivezl dvě čerstvé inscenace: Pucciniho Bohému a Čajkovského Evžena Oněgina. Obě bylo potřeba jevišti na zámeckém nádvoří samozřejmě trochu přizpůsobit, ale ani jedné to neublížilo. Divadelní působnost díky režii i díky pěvcům a hudebnímu nastudování zůstala silná a bezprostřední.

Historie festivalu Smetanova Litomyšl se začala psát v červnu roku 1946, kdy do Litomyšle zavítala Česká filharmonie s mladým šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem. K tomuto významnému výročí se nyní festival vrací, a to opět s Českou filharmonií, kterou povede Tomáš Netopil. Stejně jako před pětasedmdesáti lety zazní zítra, ve čtvrtek 1. července, Smetanova Předehra D dur, poté pořadatelé připomenou 180. výročí narození Antonína Dvořáka uvedením jeho Houslového koncertu se sólistou Jiřím Vodičkou a slavnostní večer vyvrcholí provedením Brahmsovy První symfonie. Koncert na zámeckém nádvoří začne ve 20:15 hodin a bude ho živě přenášet Česká televize na programu ČT art.

„Silnou stránkou premiérového večera bylo pěvecké obsazení. Nadprůměrné, výrazné ve všech postavách.“

„Magdalena Švecová pro celý večer vede sólisty i všechny ostatní k co nevětší přirozenosti.“

„Když se k dojmu z hudebního divadla hraného a zpívaného opravdu s chutí přičte pochopitelná radost, že se opět může hrát pro publikum, vychází z toho, že šlo v pátek o mimořádnou událost.“

Janáčkova opera má od pátku na repertoáru Pucciniho Bohému. Milou, realistickou, barvitou a vpravdě „normální“, tedy v tom nejlepším slova smyslu konvenčně tradiční inscenaci, za kterou stojí režisérka Magdalena Švecová, výtvarníci David Janošek a Zuzana Přidalová a dirigent Jakub Klecker. Národní divadlo Brno teď v rozvolnění předkládá publiku jeden titul za druhým. Některé už jsou nastudovány delší dobu, ale nemohly se dosud hrát. To jsou ty „z mrazáku“, jak tomu v divadle říkají. Další už jsou a budou čerstvé, zcela nové. Takříkajíc z „horké z pece“. Bohéma patří k těm druhým. Soubor s ní bude také hostovat na začátku července na festivalu Smetanova Litomyšl.