00001

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK uvede další koncert z cyklu Komorní hudba, na kterém vystoupí houslista Milan Al-Ashhab a klavírista a skladatel Adam Skoumal. Duo předních českých sólistů zahraje vybraná díla evropských skladatelů z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Koncert se bude konat v úterý 15. listopadu od 19:30 hodin v kostele svatých Šimona a Judy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 21 říjen 2022 08:29

Sto let Ilji Hurníka

335

Blížící se sté jubileum narození Ilji Hurníka přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech několik provedení jeho děl. Zařadily je do programů filharmonie v Hradci Králové a v Pardubicích, rozezní se také v Opavě a v jeho rodné Ostravě. Ilju Hurníka, který se narodil 25. listopadu 1922 a jehož život se uzavřel v září roku 2013 ve věku nedožitých 91 let, připomíná 21. října rovněž pražská přehlídka Dny soudobé hudby pořádaná Společností českých skladatelů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
104

„V kompozici, zejména v mistrovské instrumentaci, se stal Ravel skutečným virtuosem.“

„Stokowského verze je zajímavá, ale rozhodně není lepší než zažitá instrumentace Ravelova.“

„Kusevickij dirigoval už 19. října v Paříži premiéru a držel dlouhá léta práva jako dirigent i jako nakladatel, takže série dalších úprav vznikala i proto, že nakladatel původní klavírní podoby vytušil v díle velký ekonomický potenciál…“

Za vším hledej ženu, říkává se. V evropské hudbě dvacátého století platí poměrně výrazně něco jiného: Za vším hledej objednávku. A za většinou z nich Sergeje Ďagileva, Paula Sachera… nebo Sergeje Kusevického. Právě třetí jmenovaný stojí za vznikem instrumentace Musorgského původně klavírních Obrázků z výstavy skladatelem Mauricem Ravelem. Nejslavnější a nejlepší z mnoha verzí i pokusů. Premiéru dirigoval před sto lety, 19. října 1922.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
101

Klavíristka Lise de la Salle zahájí cyklus nazvaný Světová klavírní tvorba Pražských symfoniků. Francouzská rodačka představí osobní odyseu inspirovanou její láskou k tanci. Koncert se bude konat v sobotu 15. října od 19:30 v Rudolfinu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
399

V prostorách Pražské konzervatoře se od roku 2014 pravidelně koná Pražský harfový festival. Letos přichází jeho čas na pátek 14. a sobotu 15. října. Účinkovat budou především umělkyně a umělci ze zahraničí. Cílem festivalu je přiblížit harfu širší veřejnosti a přivézt umělce, které tak často v Praze nemáme možnost slyšet, ale jejich renomé je celosvětové. Kromě koncertů jsou součástí festivalu také masterclassy či workshopy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0125

„Tak daleko Schönberg ještě nedošel, ale přesto je čtyřicetiminutová partitura plná temných proudů, vášní a expresivních výkřiků“

„Impresionista Debussy uchopil námět v opeře Pelléas a Mélisanda o tři roky dříve podstatně jinak, snově a neskutečně, jako tajemný výjev mimo čas a realitu. A především jemněji.“

„Petr Popelka rozhlasové symfoniky vybudil k nevídanému výkonu.“

Inaugurační koncert Petra Popelky jako nového šéfdirigenta Symfonického orchestru Českého rozhlasu měl v pražském Rudolfinu v pondělí dvě poloviny. Jako tu líbivější Brahmsův Houslový koncert, jako tu posluchačsky náročnější pak Schönbergovu symfonickou báseň Pelléas a Mélisanda. Zvláště druhá část večera dala plně vyniknout Popelkovým muzikantským přednostem: jasnému názoru, upřímnému entusiasmu, energičnosti a inspirující gestické náruživosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
sobota, 01 říjen 2022 10:09

Mladá Praha v Kolíně

1

„Flétnistka se zaskvěla krásně znějícími vysokými tóny, intonačními skoky, okouzlující kantilénou, škálami připomínajícími rozsypávající se šňůru korálků i rozezpívaným vemlouvavým dialogem s klavírem.“

„Velkou oporou jí byl zkušený klavírní partner Daniel Wiesner, na nějž se sólisté mohou vždy spolehnout a posluchači si vychutnají jeho lahodnou hru.“

„Beethovena zahráli jak zralí mistři, v synagogální akustice pěkně znělo Ruferovo violoncello, s úhozově bohatou hrou nezůstala pozadu ani klavíristka Kateřina Ochmanová.“

Mezinárodní hudební festival Mladá Praha zavítal 29. září do kolínské synagogy, kde se uskutečnil jeden z jeho mimopražských koncertů. Vystoupili na něm maďarská flétnistka Eszter Boglárka Réti, český violoncellista Filip Rufer a jako klavírní partneři Daniel Wiesner a Kateřina Ochmanová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00001

„S trochou ironie bych řekla, že Croisého hra byla monotónní, respektive monotónně famózní! Svými emocemi dokázal strhnout posluchače od samotného začátku.“

„Vstupní sólo flétnistky Elišky Honkové na sebe upoutalo pozornost muzikálním projevem včetně nápadité artikulace a příjemným nástrojovým koloritem.“

„Tento koncertní večer a vstup do celé sezony vůbec se Moravské filharmonii znamenitě vydařil, a možná dokonce předčil některá očekávání.“

Zázračné zrození víry a magické přírody – tak znělo téma zahajovacího koncertu sedmasedmdesáté sezony Moravské filharmonie v Olomouci, který se uskutečnil ve čtvrtek 22. září. Pod vedením švýcarského dirigenta Christiana Knüsela se však tento podtitul opravdu zhmotnil v podobě hudby inspirované přírodou a všemi jejími emocemi, které v nás dokáže svou magičností vyvolat. A tak nemohla dramaturgie zařadit na koncertní program nikoho jiného než Clauda Debussyho, Ludwiga van Beethovena či poněkud méně známého, byť hudebně neméně cenného, švýcarského skladatele Ernesta Blocha. Hrdinou večera, i pro přítomné posluchače, se stal celosvětově vyhledávaný violoncellista Christoph Croisé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

Moravská filharmonie Olomouc věnuje své podzimní koncerty hudbě komorní i symfonické. Sezónu otvírá 22. září. V říjnu oslaví Den vzniku samostatného československého státu. Právě při té příležitosti se představí nový šéfdirigent orchestru Zsolt Hamar. Také je v plánu závěrečný koncert festivalu MusicOlomouc 2022.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

„Královéhradecká filharmonie se úkolu ujala se zjevným nadšením a potřebnou dávkou zdravé živelnosti. Ostatně právě interpretace pozdně romantických děl tomuto tělesu opravdu svědčí.“

„Brilantní technika Victorie Vassilenko respektovala stylovou čistotu, přičemž zvuk velkého křídla Petrof vyžadoval i odpovídající větší zvuk orchestru.“

„Provedení bylo strhující, barevné, energické, plné napětí. Filharmonie Hradec Králové i ve své 45. sezóně stále působí svěže, hraje s očividným nadšením. Lepší vstup do nové sezóny si ani nelze představit.“

V posledních letech se stalo už téměř pravidlem, že program jednotlivých koncertů abonentních řad je sestavován dle určitého dramaturgického konceptu, čemuž pak odpovídá i společné motto celého programu. Nejinak tomu bylo i na zahajovacím koncertu takzvané „Bílé řady“, tedy velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové ve čtvrtek 15. 9. 2022 v přívětivém koncertním sále tohoto tělesa, pod vedením jeho šéfdirigenta Kaspara Zehndera. Jako sólistka večera vystoupila bulharská klavíristka Victoria Vassilenko.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

Zajímavostí Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica bude vystoupení francouzské hráčky na bicí nástroje Adélaïde Fèrriere. V České republice se v rámci festivalu představí vůbec poprvé. V úterý 20. září v Památníku šoa v Liberci představí svůj sólový program na marimbu složený z úprav klasických děl pro tento nástroj z dílny Bacha, Debussyho, Paganiniho, Gershwina či Glasse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00001

„Vyrovnaný ve svém unisonu, s velkým rozpětím dynamickým a vynikající v intonaci za suverénního řízení svého sbormistra přispěl Kühnův smíšený sbor k mohutnému účinku díla.“

„Jako trombonista se představil Tomáš Trnka. Zaujal krásně znělým nosným tónem a neselhávající technikou.“

„Irena Chřibková provedla obtížnou a technicky velmi náročnou skladbu se suverénním nadhledem.“

Na první zářijový večer připadl na Mezinárodním varhanním festivalu u svatého Jakuba koncert Ireny Chřibkové. Varhanice si k sobě přizvala mužskou část Kühnova smíšeného sboru se sbormistrem Jaroslavem Brychem a trombonistu Tomáše Trnku. Společně posluchačům připravili program „Světlo v temnotách“.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00003

„Skála vznikla na objednávku ke čtyřicátému výročí tělesa, Martinů a Szell se dobře znali a Clevelandský orchestr uvedl už v roce 1943 v premiéře skladatelovu Druhou symfonii.“

„V roce 1965 byli se Szellem prvním americkým orchestrem, který během jednoho jediného léta zahrál na třech nejslavnějších evropských hudebních festivalech.“

„Také další clevelandští šéfdirigenti pocházeli z Evropy.“

Amsterdam, Berlín, Kolín nad Rýnem, Drážďany, Hamburk, Linec, Lucern a před Vídní i česká metropole, to je plán evropského turné, při kterém zavítá na festival Dvořákova Praha Clevelandský orchestr. Se svým šéfdirigentem Franzem Welser-Möstem v neděli 11. září v Rudolfinu zahraje tři barvité skladby od Richarda Strausse. Těleso založené v roce 1918 a počítané mezi nejlepší nejen v USA, ale i ve světovém měřítku, má ve své historii nemalé stopy spojené s českými zeměmi.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
9

„O různých interpretacích jeho oblíbených skladatelů ví Jan tolik, že by mohl psát regulérní srovnávací analýzy.“

„Prskavka geniálního ukrajinsko-amerického pianisty je vyloženou demonstrací klavírní techniky a Jan Schulmeister v ní ukázal naprostou spolehlivost.“

„Také dva přídavky ukázaly, že mladý pianista není pouze dravcem lovícím rekordní tempa, ale má pochopení pro jemnou hudební poezii a fantazijní hru světla a stínu.“

Klavírní kurzy Mikulov se letos konají ve dnech 19. až 26. srpna. Na třiadvacátý ročník oblíbené akce pro děti i studenty konzervatoří přijal pozvání klavírista Jan Schulmeister. Jeden z nejslibnějších a nejúspěšnějších mladých českých umělců se představil v Zámeckém sálu klavírním recitálem, na kterém zazněla díla Josepha Haydna, Clauda Debussyho, Sergeje Rachmaninova a dalších. Samozřejmě nechyběli ani dva klavírní titáni Fryderyk Chopin a Franz Liszt.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
008

„Syrinx Liselotte Rokyty je albem, které umí překvapit.“

„Jako interpretka je Liselotte Rokyta ve všech stylových oblastech naprosto přesvědčivá.“

„Spolupráce s Eliškou Novotnou byla trefou do černého.“

Panova flétna se v klasické či vážné hudbě neobjevuje příliš často. Liselotte Rokyta svým albem Syrinx ukázala, že to nemusí být problém. Světově respektovaná hráčka na Panovu flétnu pořídila novou nahrávku ve spolupráci se znamenitou ostravskou pianistkou Eliškou Novotnou. Neotřelá dramaturgie, nevšední zvuková barevnost a citlivá souhra dělají z tohoto počinu překvapivý, vzrušující, a přitom pořád seriózní „hit“ bez ústupků konzumu či komerci.

 
Zveřejněno v NovinkaPlus
00001

„Do roku 2022 vydali celkem tři alba a s několika programy procestovali Evropu, Ameriku a Asii. Koncert v Chambord byl jejich devadesátý.“

„Když napíšu, že Cassardův klavír po celý večer ‚dýchá‘ a hraje tak, jak dýchá a zpívá Natalie Dessay, není to ani nadsázka, ani floskule.“

„Je to příležitost si uvědomit, že Dessay umí zpodobnit každý odstín zoufalství, aniž by sklouzla do sentimentality.“

Sopranistka Natalie Dessay s klavíristou Philippem Cassardem uvedli 5. července na zámku v Chambord program s názvem Slova žen. První polovinu koncertu vyplnily skladby Mozarta, tu druhou výhradně francouzští skladatelé: Chausson, Poulenc, Debussy, Massenet a Gounod se svými vhledy do ženských duší.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Sopranistka Eva Dřízgová-Jirušová dnes, v pátek 22. července, slaví významné kulaté narozeniny. Stále je členkou souboru opery Národního divadla moravskoslezského, aktivně účinkuje, koncertuje, ale také vyučuje na Ostravské univerzitě. NDM jí chystá na čtvrtek 22. září velký narozeninový koncert, na který si pěvkyně pozvala i hosty, s nimiž ráda vystupovala či ještě vystupuje. Bude se konat v Divadle Antonína Dvořáka pod taktovkou Marka Šedivého.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

„Jan Schulmeister doslova ‚odvažoval‘ každý tón úvodní části, kterou postupně s citem pro napětí gradoval.“

„Hudba klasicismu dovršila důkaz o Schulmeisterově všestrannosti, po Debussym zde podal ukázněný výkon, stylově čistý, podpořený citlivým doprovodem Wihanova kvarteta.“

„Naprosto zaplněný kostel v Ruprechticích dokládá, že lidé si cestu za kvalitní hudbou dokáží najít i do tak ‚zapadlých‘ koutů naší vlasti a podpořit opravu barokních skvostů Broumovska.“

Klavírista Jan Schulmeister a Wihanovo kvarteto obohatili program letošního ročníku festivalu Za poklady Broumovska. V sobotu 9. července přednesli v zaplněném kostele svatého Jakuba Většího v Ruprechticích díla Bacha, Debussyho, Mozarta a Ravela.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
002

„Brilantní zahrání pasáží i vkusné rejstříkování vytvořilo dojem dokonalé interpretace.“

„Lefebvre si dával záležet na krásných melodických frázích a subtilním tvarování rytmu v duchu hudby – takto varhany zpívají jen málokomu!“

„Celá improvizace vůbec nebyla virtuózní. Spíše měla ukazovat improvizátorovo mistrovství v harmonii, kontrapunktu i tematické práci, tedy čisté umění bez laciných gest a příkras.“

Mezinárodní varhanní festival s příznačným názvem Svatovítské varhanní večery, který se koná už pojedenácté v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, nabízí v průběhu července a začátku srpna celkem pět koncertů. Na ten zahajovací přizvali pořadatelé jednoho z nejlepších francouzských varhaníků, konkrétně člena trojice hráčů působících v katedrále Notre Dame v Paříži u velkých varhan, Philippa Lefebvra. Tuto funkci zastává Mistr už od roku 1985, nicméně ze známých důvodů se tam nyní nehraje. Jeho pražský program, ke kterému se vracíme i druhou ReflexíPlus, sestával z ryze francouzské hudby, obsahoval i jednu jeho vlastní transkripci a vyvrcholil znamenitou improvizací. Pravděpodobně se jednalo o stěžejní událost varhanní Prahy letošního léta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Program koncertu byl sestaven výhradně z francouzské varhanní hudby a zakončen brilantní improvizací.“

„Svoje vystoupení Lefebvre obohatil velmi zdařilou vlastní úpravou Debussyho Svitu luny z jeho klavírní Suity bergamasque.“

„Velký večer zralého umění.“

Od začátku července probíhá v pražské katedrále už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. Využívá stávající Mölzerův nástroj, a to v netrpělivém očekávání nových velkých varhan Gerharda Grenzinga, dokončených už delší dobu v jeho katalánské varhanářské dílně a připravených k přesunu do Prahy. Bylo šťastným počinem pořadatelů Metropolitní kapituly u svatého Víta, Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu pozvat na zahajovací večer cyklu pěti koncertů renomovaného francouzského varhaníka, třiasedmdesátiletého Philippa Lefebvra, vítěze Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres 1973, později titulárního varhaníka v tamní katedrále i v Notre Dame v Paříži.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 8