středa, 27 duben 2022 13:09

Filharmonie Brno a Joe Hisaishi v dvojroli dirigenta a skladatele s českými premiérami

Autor:

Filharmonie Brno avizuje jeden z vrcholů letošní sezóny. Dva večery, jejichž hlavní tváří bude Joe Hisaishi, japonský skladatel, který se v Brně představí také v roli dirigenta. Pod jeho taktovkou orchestr zahraje Prokofjevovu Symfonii č. 7 a dvě skladby v české premiéře – Symfonii č. 2 estonského skladatele Lepa Sumery a Hisaishiho Variace 57. Koncerty se budou konat v Janáčkově divadle ve čtvrtek 28. a v pátek 29. dubna od 19 hodin.

 

001

 

Je to velmi žádaný koncert, zatím nejúspěšnější v této sezóně v Janáčkově divadle. Vstupenky mizí rychle, kdo chce přijít, neměl by dlouho váhat. Osobně si myslím, že to je koncert, který by posluchačům neměl uniknout,“ zve ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

Joe Hisaishi zažil svůj první větší úspěch v roce 1974, kdy ještě pod původním jménem Mamoru Fujisawa složil hudbu pro anime seriál Gyatoruzu. Dalšími milníky pro něj byla hudba k Sasuga no Sarutobi (Akademie Ninja) a Futari Daka (Na plný plyn). Právě pro filmovou hudbu je oslavován ve světě především. Na kontě má přes osmdesát filmových partitur a mezinárodní uznání mu přinesla spolupráce s legendárním režisérem animovaných filmů Hajaem Mijazakim. Mezi Hisaishiho nejznámější filmovou tvorbu patří hudby k filmům Naušika z Větrného údolí, Můj soused Totoro, Princezna Mononoke či Zvedá se vítr. Jeho tvorba doprovází také řadu snímků Takešiho Kitana a svoji hudbu propůjčil rovněž videoherní sérii Ni no Kuni. Ačkoli má Hisaishiho hudba nepochybně svůj charakteristicky zvuk, ve svých skladbách mnohdy prozkoumává různé žánry včetně minimalismu, experimentální elektroniky, západní artificiální tvorby i tradiční japonské hudby.

 

008

 

Podle dramaturga Vítězslava Mikeše připomíná Hisaishi v jistém ohledu Leonarda Bernsteina. Ten uspěl jako muzikálový tvůrce, avšak toužil po uznání i v oblasti takzvané vážné hudby. Hisaishi je znám hlavně jako autor filmové hudby, jejíž koncertní provedení se odehrávají ve velkých halách; ani on ovšem neskrývá ambice prosadit se jako „seriózní“ skladatel. Což se mu daří, jak ukazuje právě jeho Variace 57. „Když jsme Hisaishimu k jeho skladbě do programu navrhli Druhou symfonii Sumery, narozeného ve stejném roce jako on, nepředpokládali jsme, že by tohoto estonského autora znal. Jak jsme ho podcenili! Nejenže ho znal, ale dokonce nám odpověděl, že v Japonsku jeho symfonie diriguje. Hisaishiho Variace 57 a Sumerova Druhá symfonie nabídnou nejen možnost srovnání japonského, respektive estonského minimalismu, ale hlavně silný, emocionálně stupňovaný zážitek,“ doplnil dramaturg.

Koncerty zahájí Symfonie č. 7 Sergeje Prokofjeva. S jejím uvedením filharmonie kvůli ruské válečné agresi váhala, ale nakonec se rozhodla v programech ruskou hudbu zachovat, a to z uměleckých pohnutek a s myšlenkami na řadu odvážných ruských lidí – hudebníky nevyjímaje –, kteří se vzpírají represivnímu režimu. Není od věci připomenout, že podobným nátlakům byli vystaveni už v dřívějších dobách četní ruští skladatelé jako třeba Dmitrij Šostakovič nebo právě Prokofjev. Roku 1952 při neveřejné přehrávce stranická komise zpochybnila Prokofjevův zasněný závěr díla, který neodpovídal socrealistickým představám oslavného zakončení sovětské symfonie. Skladatel na nátlak závěr změnil, současně ale doufal, že v budoucnu se skladba bude hrát s původním finále. „Vycházíme vstříc Prokofjevovu přání a prvotnímu záměru; jeho Sedmá symfonie zazní s původním finále. Ve vztahu k současné situaci to vnímáme i jako symbolické gesto,“ vysvětluje Mikeš.

 

107

 

Druhou půlku obou koncertů zahájí Hisaishiho Variace 57. Autor vytvořil pro Filharmonii Brno novou verzi s orchestrálním obsazením smyčců – v původní verzi se počítalo pouze se smyčcovým kvintetem. Klavírního partu se ujme duo, pro které autor skladbu zkomponoval: šéfdirigent orchestru Dennis Russell Davies a jeho žena Maki Namekawa. Skladba začíná takřka impresionisticky laděnými běhy obou klavírů, které tu a tam prokládají rytmicky pestré vstupy komorního orchestru. „První část skladby vykazuje tradiční barevnost a harmonickou pestrost Hisaishiho hudby, jejíž gradaci umocňují minimalistické tendence. Druhá část je intimním duetem obou sólistů, kterým prostupuje neodvratně pravidelný pulz klavíru. V závěrečné části se navrací smyčcový orchestr a s ním i typická barevná pestrost a rytmická bohatost Hisaishiho hudby,“ seznamuje s dílem muzikolog Lukáš Pavlica.

 

009

 

Závěr obou večerů bude patřit estonskému skladateli Lepu Sumerovi, jehož odkaz žije nezaslouženě ve stínu tvorby jeho krajanů Arvo Pärta, Erkki-Svena Tüüra či Velja Tormise. Sumera, který čtyři roky působil jako estonský ministr kultury, získal tři estonské státní ceny a cenu za nejlepší filmovou hudbu na portugalském filmovém festivalu Espinho. V roce 1997 byla jeho Pátá symfonie vybrána jako doporučené dílo na Mezinárodním skladatelském fóru UNESCO v Paříži. Druhá symfonie, která zazní v české premiéře, je prý nádherné dílo osobitě kombinující vlivy minimalismu, sibeliovského romantismu a straussovské zvukové rozmáchlosti.

 

Foto: Omar Cruz, archiv ERR, Fb filharmonie

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.