KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Pražské Národní divadlo chystá sedm operních premiér english

„Na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera, která měla světovou premiéru v pražském Národním divadle v roce 1927.“

„Po třiceti letech objeví na jeviti Národního divadla Dvořákova poslední opera Armida.“

„První baletní premiérou sezony Tramvaj do stanice Touha v choreografii Johna Neumeiera, využívající hudbu Sergeje Prokofjeva a Alfreda Schnittkeho.“

Pro 140. sezonu začínající v září letošního roku připravuje pražské Národní divadlo téměř dvě desítky premiér. Operní soubory jich z toho na třech scénách připraví sedm. Vedle oper Růžový kavalír, Švanda dudák, Figarova svatba, Armida, Šaty dělají člověka a dvou společně uváděných aktovek Sedlák kavalírKomedianti to bude také opereta Ples v hotelu Savoy. Baletní soubor připravuje tři nové premiéry, činoherní šest a Laterna magika jednu.

První novou inscenací sezony bude už 16. září revuální opereta Ples v hotelu Savoy původem maďarského skladatele a dirigenta Paula Abrahama, světoznámé dílo z roku 1932. Nastuduje ji ve Státní opeře slovensko-český režisér Martin Čičvák, dirigovat bude Jan Kučera. Ve stejné divadelní budově bylo dílo uvedeno v roce 1933. Od té doby ho na repertoár zařadili zatím tvůrci v Brně, Ostravě, Opavě, Olomouci, Teplicích a v pražském Hudebním divadle Karlín. Inscenace je součástí projektu Musica non grata. Abraham po nástupu Hitlera k moci v roce 1933 emigroval na Kubu a do USA. Do Evropy se vrátil až v roce 1956.

Na 6. října je ohlášena premiéra opery Švanda dudák od Jaromíra Weinbergera (1896-1967), který spolu s humoristou Milošem Karešem napsal volné pokračování Tylovy národní báchorky Strakonický dudák. Opera měla světovou premiéru v pražském Národním divadle v roce 1927. Mezi válkami byla přeložena do sedmnácti jazyků a hrána po celé Evropě a v roce 1931 i v Metropolitní opeře v New Yorku. Dirigovat bude Zbyněk Müller, režisérem je Vladimír Morávek. I tato inscenaci patří do cyklu Musica non grata, připomínajícího odkaz autorů, většinou židovského původu, do jejichž života zasáhl německý národní socialismus. Weinberger emigroval z Československa včas do USA.

Růžový kavalír Richarda Strausse, který bude uveden na scéně Státní opery 24. listopadu, bude opětovným nastudováním původní úspěšné inscenace z berlínské Komické opery, díla režiséra Andrease Homokiho se scénou Franka Philippa Schlößmanna.

Další operní premiérou má být 24. února 2023 na jevišti Státní opery hudební komedii o přetvářce a realitě Šaty dělají člověka z pera skladatele Alexandra Zemlinského, který ve stejné budově jako dirigent vedl v letech 1911 až 1927 operní soubor Nového německého divadla. Právě tam dirigoval tuto operu v roce 1922 v přepracované verzi ve světové premiéře. Inscenaci nyní vytvoří nizozemská režisérka Jetske Mijnssen, hudební nastudování připraví mladá litevská dirigentka Giedrė Šlekytė.

Rovněž ve Stavovském divadle bude novou inscenaci připravovat dirigentka – Britka Julia Jones tam má nastudovat na 9. června 2023 Mozartovu Figarovu svatbu. „Novou inscenaci této opery uvedeme jako poslední díl mozartovsko-dapontovské trilogie v koprodukci s Národním divadlem v Mannheimu. Inscenaci vytvoří Barbora Horáková Jolly, pražská rodačka, kterou pražští diváci již dobře znají z inscenace Verdiho Rigoletta a z dvojprogramu složeného z Weillových Sedmi smrtelných hříchů a Schönbergova Očekávání,“ uvedl na tiskové konferenci Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadlaStátní opery.

Ještě předtím se po třiceti letech objeví na jeviti Národního divadla Dvořákova poslední opera Armida. Má jít 19. května 2023 o první inscenaci, za kterou bude stát nový hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra. Připraví ji společně s režisérem Jiřím Heřmanem.

Na začátku sezony už však Robert Jindra nově hudebně nastuduje poetickou Heřmanovu inscenaci Rusalky, hranou v Národním divadle paralelně s Troškovou inscenací stejného díla uváděnou ve Státní opeře. Vílu Rusalku poprvé na scéně Národního divadla ztvární Kateřina Kněžíková a Vodníka světoznámý basista Günther Groissböck. Robert Jindra připraví také koncertní provedení Janáčkovy opery Věc MakropulosEvou Urbanovou v hlavní roli Emilie Marty a bude dirigovat Smetanovu Libuši, operu Její pastorkyňa Leoše Janáčka a Dvořákova Čert a Káča.

Poslední premiérou sezóny bude 15. června 2023 večer složený ze dvou operních aktovek italských veristů, tradičně uváděných spolu: Mascagniho Sedláka kavalíraLeoncavallových Komediantů. Dramata oživí režisér Ondřej Havelka.

Balet ND odehraje více než 120 představení. První baletní premiérou sezony bude 15. prosince ve Stavovském divadle příběh dramatika Tennesseeho Williamse Tramvaj do stanice Touha v choreografii jednoho z nejslavnějších světových tvůrců Johna Neumeiera, od roku 1973 uměleckého šéfa souboru Hamburg Ballet. Využívá hudbu Sergeje ProkofjevaAlfreda Schnittkeho.

V Národním divadle se publikum může od 23. března 2023 těšit na obnovené uvedení Prokofjevova baletu Popelka v choreografii Jeana-Christopha Maillota a ve Státní opeře na premiérový večer 11. května 2023 – poctu legendárnímu Georgi Balanchinovi v podobě jeho choreografií, a to na Brahmsovu, SchönbergovuGershwinovu hudbu.

Repertoár Baletu ND tvoří dalších třináct titulů: velké klasické balety Labutí jezero, Spící krasavice, baletní příběhy Romeo a Julie, Oněgin nebo LouskáčekVánoční příběh a také oblíbená Marná opatrnost. Pro milovníky současné choreografie je určen triptych Forsythe / Clug / McGregor nebo inscenace Phoenix i poslední novinka s názvem bpm. Stále na repertoáru zůstává také složený večer Kylián – Mosty času.

Celé Národní divadlo pro 140. divadelní sezonu 2022/2023 připravuje bezmála dvě desítky premiér. Do příští sezony vstoupí s novým uměleckým vedením souboru činohry – novými uměleckými řediteli se stávají Martin KukučkaLukáš Trpišovský, známí jako režisérské duo SKUTR. Novým hudebním ředitelem Opery Národního divadla se stane Robert Jindra. Na postu hudebního ředitele Státní opery končí Karl Heinz Steffens.

V následující sezoně se mohou na nové operní dílny a programy těšit nejen děti všech věkových kategorií, ale i mladiství a dospělí diváci. Rodiny s dětmi mohou volit oblíbený program Opera nás baví či pohádkovou dílnu k operní inscenaci Jeníček a Mařenka. Školní děti se s operou seznámí při tvůrčích dílnách Kouzelná flétna nebo Čert a Káča a pro mladé dospělé připravuje divadlo speciální workshop na téma opery Káťa Kabanová.

V reakci na množství lidí, kteří při útěku před válkou nalezli útočiště v Česku, bude Národní divadlo nabízet nové formáty doprovodných programů jak pro organizované skupiny, tak i jednotlivce z řad občanů Ukrajiny. Podle Hansena je o to aktuálnější poselství cyklu Musica non grata, tedy poselství práva na svobodný život v klidu a míru ve světě, kde jsou dodržována demokratická práva.

Jsme tu zejména proto, abychom spoluutvářeli prostřednictvím uměleckého poznání světa hodnotový systém společnosti. Abychom pomáhali našim divákům orientovat se v současném světě. Jsme tu hlavně proto, abychom se prostřednictvím uměleckého obrazu učili společně vědět a konat, co je správné,“ uvedl ředitel Národního divadla Jan Burian. V těžkých časech je podle něj ze všeho nejdůležitější nehledět jen na ekonomický prospěch, ale řídit se něčím hlubším a trvalejším.

Foto: archiv a fb Národního divadla a Státní opery, Martin Divíšek, Zdeněk Sokol

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky