Národní divadlo moravskoslezské uvede první taneční novinku sezóny, a sice dobrodružný výpravný balet Korzár na hudbu Adolpha-Charlesa Adama a Jorise Barcaroliho. Premiéry se budou konat zítra, ve čtvrtek 16., a v sobotu 18. září v 18:30 hodin v ostravském Divadle Jiřího Myrona. Sólisty baletu včetně alternací jsou Arianna Marchiori, Rita Pires, Shino Sakurado, Laura Moreno Gasulla, Adrienn Tiszai, Rei Masatomi, Koki Nishioka, Takafumi Tamagawa, Beatriz Fernandez Moreno, Mario Sobrino, Solieh Samudio, Yago Catalinas Heredia, Barnaby James Packham a další. Choreografem baletu je Francouz Michel Bejar, libretistkou Céline Barcaroli. Orchestr opery NDM bude kromě Jiřího Habarta řídit také Sébastien Thomas Bagnoud.

Baletní soubor NDM uvádí, že francouzský choreograf Michel Bejar spolu s libretistkou Céline Barcaroli vytvořili na motivy původního romantického baletu, který měl premiéru v roce 1856, ucelený příběh. Ten je spíše volně inspirovaný předlohou – stejnojmennou básní lorda Byrona z roku 1814. Současný francouzský skladatel Joris Barcaroli pro divadlo hudbu upravil a doplnil tak, aby více konvenovala současnému divákovi. Doprovázet bude vždy živě orchestr opery NDM. Balet je vhodný i pro děti a může sloužit jako první seznámení mladšího diváka s baletem.

Balet Korzár je Adamovo vrcholné dílo s vyzrálou kompoziční a instrumentální technikou. Originální verze baletu je bohatá na hudební nápady, má místy až orientální melodiku pro vystižení atmosféry děje. „Od počátku jsme chtěli spolupracovat s živým orchestrem naší opery. V Divadle Jiřího Myrona, které je pro tanečníky a realizaci výpravného baletu po stránce prostorové mnohem milosrdnější, je ale menší orchestřiště, což nutně vedlo k úpravě hudby pro méně nástrojů. Bylo také nutné hudbu zkrátit, obohatit o dramatické momenty v kontextu s novým libretem a více přiblížit současnému divákovi,“ říká šéfka souboru Lenka Dřímalová. Choreograf si pro úpravu vybral mladého francouzského skladatele Jorise Barcaroliho, který uvedl: „Je velmi zajímavé rozvíjet partituru, která byla napsána v jiném kontextu a v jiné době. Umožní to dávat jevištnímu tvaru nový dech a nový impuls. Snažím se nebýt svázán tradicí, proto jsem neváhal použít modernější harmonie, jaké jsme slyšeli ve 20. století a které navíc odpovídají atmosféře putování a dobrodružství.“ Součástí inscenace budou také dvě písně o legendárním korzárovi ve francouzštině s českými titulky. Hudebně dílo nastudoval Jiří Habart.

Libretistka Céline Barcaroli spolu s choreografem Michelem Bejarem vytvořili dramatický příběh korzára/ky zvaného/zvané La-Mort-Rouge (Červená smrt, ve skutečnosti je to dívka Medora), který/která vyplouvá na moře a hledá svou unesenou sestru. Bojuje přitom také za lásku a rovné postavení ve světě, který přeje pouze mužům. „Snažili jsme se postavy aktualizovat a co nejvíce přiblížit jejich způsob prožívání současníkům. Narativní balet jsme sice posunuli do nové roviny, aby získal nadčasovou platnost, ale zároveň jsme zachovali jeho příběh, aniž bychom riskovali vybočení z kontextu,“ přiblížila libretistka a choreograf doplnil: „Vystoupili jsme tak z dramaturgie tradičního baletního stylu romantismu, kdy jednotlivé výstupy na sebe jen navazují a očekává se po nich potlesk. Náš balet má daný děj, odehrává se jako film, který diváka provede celým představením.“

Představení má bohatou výpravu a nádherné kostýmy s nádechem Orientu. Polská výtvarnice Anna Kontek a scénograf David Bazika se inspirovali filmem Piráti z Karibiku, ale také pirátskými počítačovými hrami.

„Na českých jevištích byl balet Korzár spíše opomíjen. Poprvé byl uveden v Národním divadle Brno ve verzi Vasilije Medveděva 1. dubna 2005. Naposled 16. listopadu 2019 baletním souborem Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde se o jeho podobu postaral tamní umělecký šéf Jiří Pokorný. Nyní se připojuje i Národní divadlo moravskoslezské, na rozdíl od ostatních tuzemských souborů však představí verzi ve všech směrech výrazně autorskou. V Ostravě tedy diváci uvidí světovou premiéru autorské verze díla,“ zve na obě premiéry Národní divadlo moravskoslezské.

Foto: Serghei Gherciu