Celkem deset koncertů nabídne letošní 35. ročník Festivalu komorní hudby Český Krumlov. Zahajovací koncert týdenního cyklu se koná už dnes, od 17 hodin rozezní 1. zámecké nádvoří Jazzband Schwarzenberské gardy a od půl deváté večer pak naváže Nokturno s číší vína, na kterém zahraje Česká dechová harmonie. Během dalších večerů pak vystoupí mimo jiné Capella Regia a dirigent Robert Hugo, Lucie Sedláová-Hůlová, Jaroslav Tůma, Petra Ernyeiová, Julie Svěcená a další. Oblíbená Barokní noc na zámku tentokrát nabídne operu Niccola Picciniho La Schiava, a to v pátek a v sobotu 23. a 24. července, vždy od půl osmé večer.

Barokní noc, která je vrcholem festivalu, tentokrát nabídne v pátek a v sobotu 23. a 24. července operu Niccola Picciniho La Schiava. Jde o titul s vazbou ke krumlovskému regionu a k hudebnímu životu někdejších majitelů krumlovského panství. Operu nastuduje ansámbl Capella Regia Praha pod vedením Roberta Huga podle opisu z českokrumlovského archivu. V titulních rolích vystoupí sopranistky Marie Fajtová a Eva Müllerová, tenorista Rafael Alvarez a basista Ivo Hrachovec.

Dirigent a zároveň jeden z režisérů Robert Hugo k opeře La Schiava mimo jiné uvádí: „V druhé třetině 18. století patřila k velmi oblíbeným jevištním dílům. Její autor, Niccolo Piccini, se narodil roku 1728 v jihoitalském Bari, což ho v jistém smyslu předurčilo ke kariéře jednoho z nejvýznamnějších skladatelů neapolské operní školy. Svoji první scénickou práci uvedl v roce 1755 a o pět let později zaznamenal světový úspěch operou La Cecchina, ossia la buona Figliuola (Hodná dceruška) na Goldoniho libreto. Ta je dnes považována za vrchol jeho rané tvorby. Představuje totiž důležitý zlom v historii opery, protože v ní už jsou náznaky hudebních postupů, které později uplatňoval Mozart. Do roku 1773 složil pro italská operní divadla přibližně padesát takových děl. Poté, co byl v polovině sedmdesátých let pozván do Paříže, ale začal produkovat opery francouzského typu a stal se prvním italským skladatelem francouzské opery od dob Jeana Battista Lullyho. Stal se tak vážným konkurentem Christopha Willibalda Glucka. Jejich rivalitu navíc rozdmýchával tehdejší ředitel Velké pařížské opery, který například oběma zadal zhudebnit „Ifigénii na Tauridě“. Říká se dokonce, že Paříž byla rozdělena na „Gluckisty“ a Piccinisty“.

„La Schiava“ neboli „Otrokyně“ měla premiéru roku 1757 v Teatro nuovo v Neapoli pod názvem „Gli Stravaganti“, což bychom mohli přeložit jako „Výstředníci“. Později se hrála v Londýně, Vídni, Řezně, Drážďanech, Mannheimu a zřejmě i mnohde jinde, dochované verze jsou ale velmi rozdílné. Liší se počet postav, jejich jména, i árie. Opera si tedy žila do značné míry svým vlastním životem. Kompletní provozovací materiál je uložený také v hudebním archivu v Českém Krumlově a je tedy možné, že opera v té době zazněla i na scéně barokního divadla. Nejpodstatnějším aspektem díla je zřejmě morální úvaha nad postavením ženy, které v tehdejší společnosti zjevně rezonovalo.

Capella Regia Praha se ujme i slavnostního závěrečného koncertu barokní duchovní hudby. Zazní na něm několik skladeb Antonia Vivaldiho a výběr ze sbírky žalmů Anathema Gratiarum od Gunthera Jacoba, míněné jako „díkůvzdání za Boží navštívení v době, kdy na Čechii dopadl krutý bič moru

Z českokrumlovského archivu budou čerpat i programy několika dalších koncertů, vesměs vázaných k pozapomenutým výročím, která se týkají hlavně k hudebního dění u schwarzenberského dvora. Nocturno s hudbou a úpravami Jana Venta připomene 220 let od úmrtí tohoto knížecího hudebníka, proslulého hlavně tvorbou pro dechovou harmonii. Dramaturgie chce také poukázat na osobnost někdejšího Raabského biskupa Arnošta ze Schwarzenbergu, náruživého hudebního amatéra, zpěváka a příležitostného skladatele, od jehož smrti uplynulo v letošním roce 200 let. V rámci recitálu Stanislava Předoty a Heleny Suchárové Weiser proto krom skladeb obecně známých autorů zazní v novodobých premiérách i výběr z Arnoštovy písňové a klavírní tvorby, unikátně dochované v českokrumlovské hudební sbírce. Obecnější fenomén šlechtické hudební tvořivosti na tomto koncertu dál přiblíží i několik dalších příkladů pozoruhodných a zároveň prakticky neznámých skladeb Arnoštových současníků.

Vzpomínku nabídne i volně přístupné soirée, při kterém Jazzband schwarzenberské gardy představí repertoár sestavený z hudebního archivu tělesa, které v Českém Krumlově pod tímto názvem působilo mezi světovými válkami. Mnohem starší období českokrumlovské historie bude evokovat večer věnovaný pětistému výročí úmrtí jednoho z nejslavnějších renesančních skladatelů. Na koncertu Josquin Desprez a jeho současníci v českých pramenech vystoupí vokální soubor Dyškanti pod vedením Martina Horyny.

Hned tři koncerty budou věnovány houslím. Do období 17. století zavedou diváky Růžencové sonáty H. I. Bibera v podání houslistky Lucie Sedlákové-Hůlové a varhaníka Jaroslava Tůmy. Už tradičně se festival hlásí také k osobnosti jeho někdejšího prezidenta Koncertem k poctě Josefa Suka. Tentokrát na něm vystoupí houslistka Julie Svěcená v programu sestaveném z tvorby Josefa Suka a Antonína Dvořáka. Další tradiční součástí festivalové dramaturgie pak je koncert Jazz nad Vltavou. V tomto roce bude patřit kapele Petra Ernyeiová Kvintet.

Foto: Zbyněk Malý, Zdeněk Chrapek, archiv festivalu, archivy interpretů