V sobotu 18. července uvede Musica Florea a Hartig Ensemble jediný balet Ludwiga van Beethovena nazvaný Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance. Obnovená premiéra připomene letošní 250. výročí skladatelova narození a naváže na uvedení před čtyřmi lety. Na letní scéně HAMU, v barokním divadle Florea Theatrum se dílo představí od devíti hodin.

Beethovenův balet v originálu nazvaný Die Geschöpfe des Prometheus, op. 43 byl v podání souborů Musica Florea a Hartig Ensemble poprvé uveden už před čtyřmi lety. Letos, s přihlédnutím k oslavám 250. výročí Beethovenova narození dochází k obnovené premiéře pod názvem Prométheovi lidé aneb Moc hudby a tance. Alegorický balet poprvé viděli diváci v roce 1801 ve Dvorním divadle ve Vídni, kde slavil velké úspěchy. Hudebního nastudování obnoveného uvedení se ujal dirigent a umělecký vedoucí orchestru Musica Florea Marek Štryncl, choreografie a režie Helena Kazárová. V titulních rolích se představí členové souboru Hartig Ensemble a hosté, Václav Janeček jako Prométheus a Radka a Adam Zvonařovi jako První lidé. Vystoupí na scéně přenosného barokního divadla Florea Theatrum v dekoracích Jiřího Bláhy a Václava Krajce a kostýmech Romana Šolce.

Příběh baletu přibližuje osudy Prométhea a prvních bytostí, které stvořil jako sochy z hlíny a pomocí ohně života, který ukradl Diovi, je oživil. Vrcholem příběhu je jejich proměna v plnohodnotné lidi za pomoci síly umění a rituálu zasvěcení. „Obsah baletu je plný ideálů humanismu,“ vysvětluje choreografka a režisérka inscenace Helena Kazárová a doplňuje „Nevíme přesně, z jakého zdroje pochází námět, nejshodnější rysy je možno dohledat ve fragmentu básně Goetheho z roku 1773.“ Dílo tvoří předehra, introdukce La Tempesta – Bouře a šestnáct hudebních čísel. Téma předehry se objevilo už v Beethovenově První symfonii, naopak téma z finále baletu použil později v závěrečné větě Třetí symfonie. Choreografem původní premiéry byl tanečník a choreograf Salvatore Viganò, který ve své době platil za jednoho z nejobdivovanějších mužů Evropy. Pracoval s italským libretem, jeho podoba se ale nedochovala. „Z doby premiéry se dochoval pouze obsah jednotlivých čísel uvedených na divadelní ceduli. O tyto informace se opírá Viganův životopisec Carlo Ritorni a z jeho díla následně vychází Friedrich Rust v Neue Berliner Musikzeitung (45. Jahrgang, 1891). Jelikož se tento pramen zdá nejspolehlivější, odrazila jsem se od něj rovněž já,“ přibližuje Helena Kazárová, jak postupovala při rekonstrukci pramenů.

Baletnímu představení bude od osmi hodin předcházet dramaturgický úvod. Helena Kazárová v něm představí blíže Beethovenovo dílo i problematiku práce na historicky poučené inscenaci.

Foto: Fb Musica Florea, Fb Hartig Ensemble