Letošní virtuální program Pražského jara slibuje ještě dva streamované přímé přenosy. Dnes pro festival zahraje v Obecním domě Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s Tomášem Braunerem a ve čtvrtek 4. června v Rudolfinu Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou. V obou případech jde o komorní, nikoliv o symfonické koncerty.

Pražští symfonikové vedení svým designovaným šéfdirigentem Tomášem Braunerem, který se funkce ujme letos v září, zahrají ve Smetanově síni tři skladby pro smyčcový orchestr: Sukovu Meditaci na staročeský chorál Svatý Václave a jeho Serenádu Es dur a pak Schönbergův sextet Zjasněná noc. Lyrická Serenáda, kterou Suk napsal jako osmnáctiletý, v době studia u Antonína Dvořáka, působí bezstarostně. Závažnějším, nicméně mnohem kratším dílem je jeho Meditace; její vznik je úzce spjat s vypuknutím první světové války a s uměleckou činností Českého kvarteta, v němž Suk usedal u pultu druhých houslí. Koncerty musel soubor zahajovat rakouskou hymnou. Suk zkomponoval jako její protiváhu skladbu založenou na staročeské duchovní písni obsahující prosbu o pomoc směřovanou ke katolickému patronu českých zemí. Kvarteto ji pak pravidelně zařazovalo.

Na závěrečném koncertě Pražského jara měla původně zaznít Beethovenova Devátá symfonie. Připomněla by skladatelovo letošní 250. výročí i jubileum festivalu, s jehož historií je dílo, zhudebňující v závěru Ódu na radost, úzce spjato. Jakub Hrůša v době pandemie připravil do Dvořákovy síně pro náhradní festivalový program provedení dvou pozdních Beethovenových kvartetů v úpravě pro smyčcový orchestr – Smyčcového kvartetu č. 14 cis moll op. 131 a Smyčcového kvartetu č. 16 F dur op. 135. Pořadatelé věří, že tato výrazně metafyzická hudba přinese působivý závěr programů pořádaných ve výjimečně složité době, v mimořádné celospolečenské situaci.

Koncerty vysílá živě Český rozhlas Vltava a na internetu je možné je sledovat na webu festivalu a na sociálních sítích jeho partnerů, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.

Foto: Pražské jaro