Vídeňská Rusalka s Hanusem, Bezsmertnou a Beczałou
„Nestrhává pozornost na sebe, ale dbá o dílo a jeho vzrušující interpretaci.“
„Hanus se chystá na nové uvedení Janáčkovy Její pastorkyně.“
„Velšská národní opera chce pak v roce 2022 nově nastudovat Věc Makropulos.“
Tomáš Hanus diriguje v úterý ve Vídeňské státní opeře opět Dvořákovu Rusalku. V roce 2017 debutoval v tomto divadle ve stejném díle. Tentokrát v hlavních rolích zpívají sopranistka Olga Bezsmertna, tenorista Piotr Beczała a basista Jongmin Park. Večer je výjimečný tím, že je možné představení sledovat také živě na internetu, streamované na adrese https://www.staatsoperlive.com/
O Hanusovi, jinak hudebním šéfovi Velšské národní opery v Cardiffu a mimo jiné častém hostu v Bavorské státní opeře v Mnichově, se tehdy ve Vídni psalo, že byl objevem večera: “Muzikant v tom nejlepším slova smyslu, který nestrhává pozornost na sebe, ale dbá o dílo a jeho vzrušující interpretaci.“
V této sezóně Tomáš Hanus řídil ve Vídeňské státní opeře už také Humperdinckovu operu Hänsel und Gretel, v českém prostředí známu pod titulem Perníková chaloupka.
V domovském divadle, ve Welsh National Opera, připravil a dirigoval na podzim Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky, jak ji soubor připomněl v obnovené podobě vytvořené v 80. letech režisérem Davidem Pountneym. Tomáš Hanus se chystá na nové uvedení Janáčkovy Její pastorkyně, v zahraničí hrané jako Jenůfa, a to v inscenaci režisérky Katie Mitchell. Premiéra je ohlášena na 12. září. Už nyní se ví, že Velšská národní opera chce pak v roce 2022 zcela nově nastudovat z odkazu světoznámého brněnského skladatele také Věc Makropulos.
Tomáš Hanus, letos padesátiletý, byl původně houslistou. Na JAMU v rodném Brně vystudoval však už dirigování, v letech 1990 až 1995 tam byl jediným žákem Jiřího Bělohlávka. Byl u vzniku Pražské komorní filharmonie, dirigoval v Národním divadle v Praze a v Brně, kde byl po dva roky šéfem. Hostuje po Evropě, v Japonsku i v Americe. Svůj čas dělí mezi operu a koncerty. Od roku 2016 působí v Cardiffu, v moderním sále Welsh Millennium Centre.
Foto: Wiener Staatsoper, Welsh National Opera
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...
Příspěvky od Petr Veber
- Olga Mojžíšová: Smetana uměl česky, ale úředním i školním jazykem byla němčina
- Lenka Lipenská: Kocianova i Heranova soutěž jsou rodinným stříbrem Ústí nad Orlicí
- AudioPlus | David Mareček: Bohatství české hudby je v evropském kontextu výjimečné
- Klasika v souvislostech (65)
Skuteč. Město dvou skladatelů - Katalog Kyklopů aneb Barokní výlet do řecké mytologie