„Rezidenčním umělcem bude pianista András Schiff.“

„Mezi nejmladšími interprety budou Robert Kružík, Jiří Rožeň, Martin Daněk a Jan Čmejla.“

„Po letech se jednou vrátí na závěr Beethovenova Devátá symfonie.“   

Pětasedmdesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude mít zahajovací koncert neobvykle už 7. května, kdy do české metropole přijedou Berlínští filharmonikové se svým novým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem. Zahrají hudbu Gustava Mahlera. Tradiční Má vlast, v roce 2020 s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem, bude potom v úterý 12. května koncertní Poctou Bedřichu Smetanovi. „Stejně jako v roce 1946, kdy také nezazněla při zahájení,“ podotkl ředitel festivalu Roman Bělor na setkání s novináři.

V případě závěrečného koncertu se pořadatelé naopak vrátí k někdejší tradici, k níž po léta patřívala Beethovenova Devátá symfonie. „Ale neplánujeme zakončovat každé Pražské jaro Ódou na radost, jak tomu bylo v minulosti,“ upozornil dramaturg Josef Třeštík.

Narozeninový koncert připomínající, že jde o jubilejní ročník, soustředí 19. května na pódium Dvořákovy síně Rudolfina řadu významných osobností počínaje houslistou Gidonem Kremerem a konče mezzosopranistkou Dagmar Peckovou. V programu, který zatím zůstává z větší části utajen, figurují také jména pianistů Juliany Avdějevy a Garricka Ohlssohna, který na festivalu zahraje pojedenadvacáté, dále pěvkyně Bernardy Fink, hornisty Radka Baboráka, varhaníka Pavla Svobody nebo známého trombonisty Christiana Lindberga. Na Pražském jaru se objeví mimo jiné také klavíristé Murray Perahia a Leif Ove Andsnes a se všemi šesti Bachovými sólovými suitami violoncellistka Alisa Weilerstein.

Rezidenčním umělcem bude pianista András Schiff. Vystoupí jako sólista v Brahmsově 1. klavírním koncertě s Petrohradskou filharmonií a jako komorní hráč s Dvořákovými díly s Panochovým kvartetem; mezitím bude mít ještě recitál. To vše během šesti dní na přelomu května a června. Schiff je skvělý umělec, poslední dobou však kolem něj narůstají také informace o hvězdných manýrách. Všude si vozí vlastní klavír a svého technika-ladiče. Pořadatelům to značně zvedá náklady, ale pokud ho chtějí v programu mít, mohou jen bezmocně krčit rameny.  

Debut Pražského jara obsadí v nadcházejícím ročníku Robert Kružík, který dostává významné koncertní i operní dirigentské příležitosti v Brně a v Ostravě, ale v metropoli ještě není známý. Při koncertě PKF-Prague Philharmonia spojí síly jiní dva mladí umělci – dirigent Jiří Rožeň a Mahan Esfahani, poslední žák Zuzany Růžičkové, o němž už se v mezinárodním měřítku říká, že dokázal vrátit cembalo jako sólový nástroj do centra pozornosti. Svůj koncert bude mít loňský vítěz hobojové soutěže Pražského jara Martin Daněk. A v rámci koncertních matiné dostane příležitost výjimečný šestnáctiletý klavírista Jan Čmejla.

Na květnovém festivalu vystoupí se Zelenkovou hudbou Collegium 1704 Václava Lukse, zahrají Vídeňští symfonikové s dirigentem Philippem Herreweghem, BBC Symphony Orchestra, Academy of St. Martin in the Fields, Freiburger Barockorchester, Ensemble Modern a další soubory. Samostatný autorský koncert chystá festival Lukáši Sommerovi. Národní divadlo uvede Weinbergerovu operu Švanda dudák a Adam Plachetka zazpívá Schubertův písňový cyklus Zimní cesta.

Dramaturg Josef Třeštík odhaduje, že asi nejprovokativnější kontext přinese koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu, kdy v jednom večeru zazní Beethovenovo oratorium Kristus na hoře Olivetské a Straussova symfonická báseň Tak pravil Zarathustra. Koncert nazval Kristus a Antikristus. Beethovenova hudba bude znít během festivalu mnohokrát. V roce 2020 uplyne 250 let od skladatelova narození a jeho odkaz si Evropa díky výročí bude připomínat opravdu často.

Foto: Zdeněk Chrapek a archiv Pražského jara