„Pojmenováním Hrodźišćo evokuje skladba obraz původních sídel Lužických Srbů.“

„Obsahově se texty zaměřují na putování Lužických Srbů po roce 1300, jako by hledaly spojení s Mojžíšovou cestou z Egypta.“

„Celek tvoří soubor patnácti písní; spolupracovala na něm lužicko-srbská spisovatelka Madelene Nasticcynová, autorka dětských pohádek a novinářka.“

Myšlenka přiblížit obyvatelům na severu Čech sousední slovanský národ, sídlící ve Svobodném státě Sasko, vznikla před několika lety. Češi Lužické Srby neznají, jak prokázalo sociologické šetření studentek z Budyšína a Zhořelce. Byla to jedna z inspirací pro spolek SAL (Societas amicuum Liberec), jehož cílem se stalo sbližování Lužice a Libereckého kraje v oblasti cestovního ruchu a především kultury. Již v době založení začali připravovat Rok kultury Lužických Srbů. Je plný výstav, koncertů, přednášek, zájezdů i různých setkání od září 2019 až do roku 2021. Zahájení s premiérou pop-oratoria Hradiště se koná 4. října odpoledne na liberecké Technické univerzitě.

V německé hudební produkci se objevuje již delší dobu pronikání zájmu i o jinou hudbu, než je techno; a zvláště při mládežnických setkáních se tisíce účastní koncertů, kde zaznívají oratoria a díla, vycházející z tradic klasické hudby. Lužicko-srbský muzikant Měrćin Weclich – „serbski hudźbnik, komponist, spěwar a nowinar“, hráč na akordeon, zpěvák, hudební nakladatel a novinář, absolvent hudební konzervatoře, přistupoval k tvorbě pop-oratoria Hradiště (Hrodźišćo) s cílem čitelnosti pro všechny věkové skupiny. Jeho východiskem byli k tvorbě mimo jiné také čeští skladatelé, jmenovitě Antonín Dvořák a Bedřich Smetana. Hradiště je jeho druhým velmi zdařilým a obsáhlým oratoriem, když první – „….a vítr vane věčně“ (…undewigweht der Wind) – bylo v rockovém stylu.

Pop-oratorium Hradiště dokončené v loňském roce se mu bezpochyby zdárně podařilo uvést jako premiéru 29. září na scéně v obci Chrósćicy (Crostwitz) pod názvem Hrodźišćo (Burgwall). Pojmenováním evokuje obraz původních sídel Lužických Srbů a tím připomíná i dávnou minulost Lužice. V provedení Lužických Srbů jde o skladbu v jejich jazyce, jazyce slovanské menšiny. Celek tvoří soubor patnácti písní; spolupracovala na něm jako libretistka lužicko-srbská spisovatelka Madelene Nasticcynová, autorka dětských pohádek a novinářka.

Úpravu pro orchestr připravil Malte Rogacki, zkušený hudební teoretik a majitel nahrávacího studia. Autor člení dílo na čtyři části. Obsahově se texty zaměřují na putování Lužických Srbů po roce 1300, jako by hledaly spojení s Mojžíšovou cestou z Egypta. Každá z patnácti písní připomíná historii obyvatel hradišť, dávných předků Lužických Srbů.

Na provedení díla se při premiéře podílely vedle skupiny Malte-Rogacki-Band a Orchestru Srbského lidového ansámblu také účastníci z publika, a to spolu s mladými hudebníky z uměleckého mládežnického lužicko-srbského ansámblu a ze srbského folklorního ansámblu „Höflein“. Provedení řídil regenschori Friedemann Böhme.

Centrem území slovanské menšiny Lužických Srbů za severní hranicí naší republiky je město Budyšín (Bautzen). Je uváděno 60.000 obyvatel lužicko-srbské populace v Sasku, ale i přes snižování počtu mají kvalitní kulturu a vzdělávání. Divadlo a gymnázium a řada spolků reprezentují Lužici slovesnou, výtvarnou i hudební tvorbou. Lokalita Lužice je vymezena na Východě řekou Nisou a Odrou, na západě zasahuje až k Labi. Horní Lužice jsou dva kraje – Budyšínský a Zhořelecký. Dolní Lužice byla zahrnuta do krajů Brandenburska. Na řadě míst jsou udržovány lidové zvyky a tradice, mnozí oblékají kroj, je snaha udržet i jazyk a literaturu. Krajina žije duchovním životem a kostely jsou otevřené pro každého celoročně. Vedle zajímavé architektury je přitažlivá příroda, a to především v řadě míst umělecky ztvárněná do nádherných parků.

V letošním roce je tomu sedmdesát let, kdy lužicko-srbské děti studovaly na libereckém gymnáziu. Připomenutí tohoto výročí se stalo hlavním motivem projektu pro letošní rok a jako připomínka vznikl dokumentární film, který se opírá o rozhovory se čtyřmi dosud žijícími tehdejšími lužickosrbskými studenty. Součástí slavnostního zahájení je proto dnes nejen přijetí delegace a členů Domowiny – spolku Lužických Srbů – primátorem na liberecké radnici, ale i odhalení pamětní desky na budově bývalého gymnázia.

Foto: Fb Societas Amicuum Liberec, Fb Sorbisches National-Ensemble