KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Dance Brno 2019 – festival klasiky i současnosti english

Letos orámuje Dance Brno 2019, brněnský mezinárodní taneční festival, pět inscenací ve čtyřech večerech. Zúčastní se jich Litevský národní balet z Vilniusu, Slovinský balet národního divadla v Mariboru, italský soubor současného tance Spellbound Contemporary Ballet z Říma a balet Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, který 7. května tuto sérii zahájí. Původně bylo pozváno více souborů, zejména z Pobaltí, ale festival finančně podpořil pouze Jihomoravský kraj a jeden soukromý subjekt. I přesto Balet Národního divadla Brno plánuje příští ročník – 2021.

Řada představení se bude konat od května do června, a to na scénách Mahenova a Janáčkova divadla. Navazuje na projekt Dance Brno 100, který se konal loni, a na více než čtvrtstoletí trvající Tanec Brno, za nímž stál taky Balet Národního divadla Brno. Přes letošní finanční nesnáze slibuje festival výjimečné projekty. 

První inscenaci popsal choreograf Petr Zuska těmito slovy: „Mé nové celovečerní taneční divadlo s názvem Klíče odnikud se opírá o ostrý kontrast mezi dvěma velice rozdílnými hudebními díly dvou neporovnatelných geniálních českých skladatelů. Zazní fragmenty z Dvořákova Requiem a Janáčkovy klavírní lyriky, konkrétně z cyklu Po zarostlém chodníčku. V prvním případě jde o vysokou duchovní a plnou symfonicko-vokální hudbu, v druhém o „pouhý“ a jakoby osamocený klavír.

Dvořák své Requiem komponoval v období, kdy byl na vrcholu svých tvůrčích sil, v čase své největší umělecké expanze. Ač se z podstaty věci jedná o mši za zesnulého, tato skladba není přímou reakcí na nějakou osobní tragédii (jako např. u Stabat mater), ale spíše velkolepou oslavou Boha. Je protkána esencí věčných otázek po smyslu lidského bytí a existence vůbec a v neposlední řadě vírou v naději. Naproti tomu Janáčkův klavírní cyklus Po zarostlém chodníčku vyvěrá z jednoho z nejzoufalejších období skladatelova života, kdy mu vedle několika profesních, z tehdejšího pohledu „proher“, zemřela jednadvacetiletá dcera Olga. Jde tedy o záležitost velice niternou, křehkou, ale zároveň dynamickou a drásající.

Má vlastní celovečerní „variace“ na výše zmíněná témata, je inspirována mou nedávnou návštěvou, dnes již úplně opuštěného domu po mých prarodičích. Ten byl po několik posledních desetiletí obýván osamocenou ženou, která zde posléze v naprosté samotě i zemřela. Zoufalá a vyšinutá schizofrenička, uzavřená do svého vlastního světa strachu a hrůzy ze všeho okolo, jíž nebylo pomoci. Obklopena tmou plnou reje svých neuspořádaných démonů a zároveň svazky pedantně a přesně nadepsaných klíčů. Byla to má teta, které je můj nový opus věnován.“  Klíče odnikud uvede jihočeský soubor 7. května od 19.00 hodin v Mahenově divadle.

Významný představitel Litevského národního baletu, tanečník a choreograf Martynas Rimeikis přiváží do Brna se svými kolegy představení s názvem Proces (Der Prozess). Tato jeho prvotina, inspirovaná románem Franze Kafky, vystihuje silný příběh o rozdílech člověka jako sebe samého v kontrastu k většinovému, oficiálnímu systému. Hudbu napsal Mindaugas Urbaitis, který studoval u Julia Juzeliūnase. Ten je považován za hlavního představitele „baltského minimalismu“ vycházejícího z lidové hudby. I Urbaitis se touto technikou vyznačuje. Proces bude k vidění 20. června od 19.00 v Janáčkově divadle.

Před dvěma lety uvedl soubor Spellbound Contemporary Ballet z Říma premiéru představení tančeného na hudbu Gioacchina Rossiniho, a to přímo v jeho domovském Pesaru, které je pro milovníky belcanta známé hlavně díky slavnému opernímu festivalu nesoucímu skladatelovo jméno. Ovšem tentokrát divadlo patřilo především soudobému tanci. Ten v tomto projektu Rossiniho předehry (Rossini Ouvertures) ale opisuje skladatelův život a charakter. Příběh má být snovou cestou lemovanou mnoha vzpomínkami a postavami, které vyprávějí příběh o muži, osamělém, veselém, smutném i statečném, ale žijícím život vzrušující, smyslný a tělesný. Jde vlastně o hold slavnému skladateli. Choreografii vytvořil Mauro Astolfi, kterého znají i ve Spojených státech. Vystoupení souboru Spellbound Contemporary Ballet se odehraje 22. června od 19.00 v Janáčkově divadle.

Balet Slovinského národního divadla v Mariboru se představí v posledním večeru ve dvou inscenacích. Ředitel tamního baletu Edward Clug je rumunského původu a svou choreografii Hora vystavěl na hudbu souboru ze své domovské země – kvarteta Balanescu, které se vyznačuje zejména crossoverovými projekty. Horu Clug původně vytvořil pro dortmundský balet. Tématem mu byly události v našich životech a síla rituálů ve společnosti.

V choreografii Itala Maura Bigonzettiho uvede soubor představení Cantata. Z názvu je patrné, že předlohou mu byla hudba zpívaná, a to italským hudebním uskupením Assurd. Cantatu poprvé, v roce 2001, tančil lisabonský baletní soubor Gulbenkian. Vystoupení tanečníků slibuje spoustu emocí typických svými kontrasty v duších lidí jižní Itálie. Vládnout bude oslava života, všudypřítomnost a smyslnost, a to 24. června od 19.00 v Janáčkově divadle.

Josef Zedník

Zpěvák, publicista

Rodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál také na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se přiblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal). Také pracoval několik let pro Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Má rád své nejbližší a pejska Endyho. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.



Příspěvky od Josef Zedník



Více z této rubriky