„Mozart není postava z piedestalu, nikdy jsem o něm moc nepřemýšlela jako o člověku, pro mě je hudbou.“

„“Takhle to neprováděl zatím nikdo, ten žánr je zábavný.“

„Až Formanův film Amadeus ukázal Mozarta jako zranitelného člověka v kontrastu s velikostí jeho tvorby.“

Wolfgang Amadeus Mozart v málo známých a nečekaných souvislostech – to je novinka v repertoáru Národního divadla nazvaná Mozart a ti druzí. Poprvé ji uvede ve Stavovském divadle 4. a 7. dubna. Jedná se o spojení dvou soudobých a oceňovaných oper, Dopisy, hádanky a příkazy proslulého anglického skladatele Michaela Nymana a Klasika amerického autora Stevena Stuckyho, držitele Pulitzerovy ceny. Obě budou mít českou premiéru. Roli Mozarta svěřila režisérka Alice Nellis sopranistce Alžbětě Poláčkové. V dalších vystoupí Michaela Zajmi, Tomáš Kořínek, Pavel Švingr, Jiří Hájek, Ivo Hrachovec a další. Orchestr Národního divadla povede David Švec.

„Je to oslava Mozarta. Ve svém minimalistickém díle Nyman zhudebnil dopisy Mozarta s tatínkem, jeho účty a dobové kritiky, ale je za tím dojemný příběh posledních Mozartových hodin. Serióznost to trošku ztrácí ve druhé polovině tvořené operou Klasika od Stevena Stuckyho, v níž se s Mozartem setkáme v nebi, kde spolu s Haydnem a Beethovenem hraje scrable. Sice tedy Mozarta slavíme trošku jiným způsobem, ale já bych něco, co by ho neoslavovalo, asi nedělala,“ vysvětlila oceňovaná režisérka Alice Nellis. Do Národního divadla se vrací po dvou letech, naposledy v roce 2017 inscenovala sci-fi operu na motivy Čapkova románu Krakatit. Předtím v roce 2011 režírovala operu Philipa Glasse Les Enfants Terribles, za kterou pak získala od divadelních kritiků cenu za operu roku.

Nápad spojit tyto dvě opery měl dramaturg Ondřej Hučín, který také přeložil libreto. A Alice Nellis k tomu doplňuje: „Takhle to neprováděl zatím nikdo, ten žánr je zábavný. Mozart není postava z piedestalu, nikdy jsem o něm moc nepřemýšlela jako o člověku, pro mě je hudbou. Jeho přelomovým obrazem je Formanův film Amadeus, až ten ukázal Mozarta jako zranitelného člověka v kontrastu s velikostí jeho tvorby.“

Michael Nyman, jeden z otců hudebního minimalismu, napsal svou půlhodinovou minioperu Dopisy, hádanky a příkazy  (Letters, Riddles and Writs) v roce 1991 původně pro televizní projekt BBC s názvem Not Mozart, který byl věnován 200. výročí Mozartovy smrti. V tragikomické atmosféře Nyman konfrontuje nespoutaného, vzdorovitého, lehkovážného, ale také velmi melancholického Mozarta s přízemně pragmatickým světem, reprezentovaným především úzkostlivým Mozartovým otcem Leopoldem. Libreto opery je poetickou koláží, v níž Nyman vedle fragmentů z Mozartových dopisů zhudebňuje i téměř neznámé bizarní hádanky, které Mozart sepsal pro vídeňský karneval v roce 1786 a do nichž, jak se zdá, ukryl tajuplný klíč ke svému ne právě jednoduchému nitru.

Snad ještě neobvyklejší inspiraci našel v roce 2013 pro svou operu Klasický styl, resp. Klasika, Steven Stucky, mj. žák českého skladatele Karla Husy. Je jí uznávaná a mimořádně obsáhlá kniha amerického pianisty a muzikologa Charlese Rosena The Classical Style (odtud zvláštní název opery), která zasvěceně pojednává o hudbě tří velikánů klasicismu, W. A. Mozarta, Josepha Haydna a Ludwiga van Beethovena, a staví jim monumentální pomník ve světě, který ovšem o krásy klasické hudby zrovna nestojí. Steven Stucky ve své velmi ironické grotesce posílá trojici zneuznaných velikánů z hudebního nebe zpět mezi živé, aby se osobně přesvědčili, jak to s jejich nehynoucí slávou dnes doopravdy je.

Reprízy inscenace Mozart a ti druzí jsou na programu 9. a 25. dubna a 26. a 28. května (26. května to bude v rámci Pražského jara). Projekt prezentuje Národní divadlo jako oslavu génia světové hudby.

Foto: Jakub Gulyás, Národní divadlo, Pražské jaro,Veronika Paroulková