Singapurského dirigenta Darrella Anga čeká pražský debut. Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK jím řízený uvede díla francouzských skladatelů. Zaznějí Debussyho Preludium k Faunovu odpoledni, Berliozova suita Romeo a Julie a Violoncellový koncert Édouarda Lala, ve kterém se představí významný německý violoncellista Julian Steckel. Koncerty se konají ve středu 7. a ve čtvrtek 8. června od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu.
„Sdělnou moderní klasiku, v tomto případě hudbu z let 1938 a 1924, nabídla s naprostou samozřejmostí. A bez partitury, zpaměti.“
„Projekt dirigentských debutů není soutěžním vystoupením. V tomto případě nebyl ani nějakým školním koncertem.“
„Zásadní podíl na tom, že Pražští symfonikové hráli tak skvěle, měla evidentně dirigentka: subtilní, přesto schopná inspirovat, vést a vládnout.“
Debut festivalu Pražské jaro byl v pondělí v Rudolfinu skutečným triumfem mladé dirigentky Aleny Hron, ještě nedávno, při zveřejnění programu letošního ročníku, vystupující pod dívčím jménem Jelínková. Loňský rozhovor s ní čtěte pod titulkem U dirigování není důležité, zda jste žena, nebo muž. Nyní řídila v ambiciózním programu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Zněla hudba Sergeje Prokofjeva a Ottorina Respighiho a se sólistou Tomášem Jamníkem skladba Jana Nováka. Debutantka naplnila večer takovou energií, že strhla na svou stranu hráče i publikum.
V týdnu od 22. do 28. května nabídne Mezinárodní hudební festival Pražské jaro další koncerty a doprovodné akce. Z orchestrů vystoupí Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Česká filharmonie, Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Klangforum Wien či PKF—Prague Philharmonia. Komorní hudbu zastoupí klavírista Igor Levit a Kukal Quartet s varhaníkem Alešem Bártou. Také je v plánu masterclass i rozhovory s účinkujícími umělci. V těchto sedmi dnech se dramaturgie festivalu zaměří na klíčová díla rezidenčního skladatele Georga Friedricha Haase a připomene sto let od narození jednoho z nejvýznamnějších tvůrců dvacátého století, György Ligetiho.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK připravil na začátek května koncerty s poetickým názvem Lásky čas. Pod taktovkou německého dirigenta Clause Petera Flora zazní Symfonie č. 5 Antonína Dvořáka a dvě díla Richarda Wagnera – předehra k opeře Tannhäuser a Pět písní na básně Mathildy Wesendonckové, které přednese německá sopranistka Sarah Traubel. Koncerty se uskuteční 3. a 4. května od půl osmé večer v Obecním domě.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přivítá Talichovo kvarteto na závěrečném koncertu komorního cyklu Obrazy a hudba. Soubor, který loni oslavil výročí šedesát let existence, zahraje díla Antonína Dvořáka, Clauda Debussyho a Joaquína Turiny. Koncert se bude konat ve čtvrtek 27. dubna od půl osmé večer v Klášteře svaté Anežky České.
Od 30. června do 21. října proběhne letošní 22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který působí na různých lokalitách Libereckého a Ústeckého kraje a tradičně i saského příhraničí. Uměleckou garantkou tohoto festivalového ročníku je klavíristka Jitka Čechová. Její angažmá určuje celkové tematické zaměření dramaturgie v podobě představení klavírního umění v jeho rozmanitých formách a podobách s titulem „Klavír všemi smysly“. Čechová vystoupí na čtyřech koncertech, a to sólově, komorně i za doprovodu orchestru a současně se ujme role garanta oblíbeného projektu se ZUŠ Česká Lípa s názvem Má to smysl, kde pro žáky povede také workshop. Lípa Musica i v letošním roce nabídne koncerty v několika nových lokalitách, bude pokračovat v česko-německém dialogu a představí celou řadu hudebních hostů z domácí i zahraniční scény, nejen v oboru klavír.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK ve svém komorním cyklu Stará hudba přivítá mezinárodní soubor Constantinople. Tento v Kanadě usazený ansámbl představí hudbu starých kultur od Afriky až po Persii. Unikátní spojení africké kory, perského setaru, evropské violy da gamba a perkusí nabídne netradiční zážitek s hudbou, která není v evropských končinách příliš známá. Koncert se bude konat v úterý 25. dubna od půl osmé večer v kostele svatých Šimona a Judy na Praze 1.
„Zimerman je pověstný perfekcionista a každé jeho provedení se dá považovat za vzorové, vládne neuvěřitelnou technikou, vkusem a smyslem pro styl. Rafał Blechacz se snaží jít v jeho stopách.“
„Připomeneme zlaté období houslisty Václava Hudečka a jeho podání Brahmsova Houslového koncertu s Orchestrem FOK a Jiřím Bělohlávkem coby šéfdirigentem.“
„Velmi zajímavý dramaturgický moment se objeví v úterý, kdy zazní nejprve Lullyho Měšťák šlechticem a pak zpracování stejného námětu od Richarda Strausse.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. dubna?
Rodinné programy Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Orchestr na dotek čeká pro tuto koncertní sezónu závěrečný díl. V posledním z celkem čtyř dětských dopoledních představení se děti vydají na výlet do světa. Jak zní hudba z Japonska, z Blízkého východu nebo z džungle, objeví s průvodci Markem Němcem a Veronikou Khek Kubařovou. Pořad, jehož dramaturgem je legenda dětských televizních pořadů Jiří Chalupa, bude dirigovat Jan Kučera. Vystoupí také tanečníci z Konzervatoře Tanečního centra Praha. Koncert se bude konat v sobotu 22. dubna v jedenáct hodin dopoledne ve Smetanově síni Obecního domu.
„Mezi události následující sezóny patří hned zahajovací koncert s vystoupením houslisty Maxima Vengerova.“
„Na jeden koncert se do Prahy vrátí bývalý šéfdirigent Pietari Inkinen.“
„Velkou událostí slibuje být zakončení sezóny open-air koncertem ve Vyšehradských sadech, kde zazní Smetanova Má vlast. Před závěrem sezóny uslyší publikum za rok rovněž Mahlerovu Druhou symfonii „Vzkříšení“.“
Ústředním motivem příští sezóny Pražských symfoniků je Rok české hudby 2024. Uskuteční se, včetně veřejných generálek, 89 koncertů, jejichž počet odpovídá skutečnosti, že jde o 89. sezónu orchestru. Končit se má na Vyšehradě open-air koncertem k 90. narozeninám tělesa, za tónů Smetanova cyklu symfonických básní Má vlast. Orchestr se zkratkou F.O.K. v názvu se totiž zrodil v roce 1934.
„I když se všichni zúčastnění umělci patrně snažili o vytvoření kompaktního a celistvého audiovizuálního díla, obávám se, že se tak úplně nestalo.“
„Bosá klavíristka zahrála dobré dvě třetiny se stisknutým levým pedálem, takže klavír zněl z drtivé většiny matně, lidově řečeno „pod dekou“.“
„Improvizovaně působící extrémně tichá skladba konečně dala zaznít klavíru v mnohem propracovanějším zvukovém hávu – osobně jsem najednou měl jakýsi 3D zvukový pocit, neboť jednotlivá pásma hudebního dění dokázala interpretka skutečně odstínit tak působivě, až vyvolávala pochybnosti, že dílo interpretuje jeden člověk.“
Německo-japonská klavíristka Alice Sara Ott přivezla v sobotu 15. dubna do Dvořákovy síně Rudolfina svůj nejnovější projekt „Ozvěny života“ – klavírní recitál doplněný videoprojekcí tureckého architekta Hakana Demirela. V pětašedesátiminutovém programu, který ve svém cyklu uspořádal Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, zazněla kompletní Chopinova Preludia op. 28 a díla sedmi autorů 20. a 21. století.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přichystal další z klavírních recitálů, které se konají ve Dvořákově síni Rudolfina. Tentokrát tam zahraje klavíristka Alice Sara Ott, která představí svůj nejnovější audiovizuální projekt Ozvěny života, jenž je velmi osobním ohlédnutím za její kariérou. Program obsáhne díla od Chopina, přes skladatele dvacátého století až po autorskou tvorbu. Projekt bude doplněn projekcí digitálních obrazů Hakana Demirela. Koncert se bude konat v sobotu 15. dubna od půl osmé večer.
„Dokonale připravený vokálně instrumentální aparát představil již v první větě mnohé z výrazových fines, které v dalších částech oratoria splynuly do široké palety, s níž dovedl dirigent své pojetí Dvořákova díla k dokonalému ztvárnění.“
„Sopranistka Eva Hornyaková, proslulá nevšední barvou hlasu, neměla sice příležitost zpívat speciální sólo, ale v rámci kvartetu vystihla neomylně věrnou míru prožitku a význam textu.“
„Výtečně znějící Kühnův smíšený sbor byl přesvědčivý v dynamice, v lyrických pasážích a inspirativním partnerství se sólisty a orchestrem.“
Antonín Dvořák napsal v roce 1878 první řadu svých Slovanských tanců pro vydavatele Fritze Simrocka a přestoupil tak hranice své vlasti, aby se následně proslavil v Londýně i Americe. Londýnské publikum o síle dvanácti tisíc diváků aplaudovalo v Royal Albert Hall jeho oratoriu Stabat Mater roku 1884. Začal je komponovat roku 1876, kdy už měl za sebou celou řadu skladeb včetně smyčcové Serenády E dur, Páté symfonie F dur nebo opery Vanda. Stabat Mater, první velké vokálně-instrumentální dílo, začal psát v reakci na úmrtí své dvoudenní dcerky Josefy v srpnu roku 1875. Práci dokončil v roce 1977, když původní koncepci rozšířily další tragická úmrtí dětí, konkrétně dcerky Růženky a synka Otakara. Premiéru mělo oratorium 23. prosince 1880 v Praze, o dva rok později bylo uvedeno v Budapešti a poté v Londýně. Letošní provedení zařadil Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK do svého Velikonočního festivalu, který zahájil 1. dubna recitál vídeňské varhanice, profesorky salcburského Mozartea, Elisabeth Ullmannové.
„Naplánované matiné významné rakouské varhanice Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni bylo kvůli covidu odloženo a uskutečnilo se až nyní.“
„Převážně drobné skladby autorů 19. století doplnila interpretka uvedením Toccaty francese soudobého rakouského skladatele Augustina Franze Kropfreitera.“
„Pozoruhodné romantické varhany ve Smetanově síni využila Elisabeth Ullmann jen v tišší dynamice a málokdy použila znělejší fortissimo. Matiné mělo proto spíše intimnější charakter.“
Původně plánované varhanní matiné Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni se uskutečnilo kvůli covidové epidemii až nyní. Významná rakouská varhanice studovala na hudebních akademiích v Salcburku, Vídni a Londýně. Její mezinárodní kariéru otevřelo vítězství na Mezinárodní bachovské soutěži v Lipsku 1976 a na soutěži Antona Brucknera v Linci 1978. Od roku 1979 se začala uplatňovat pedagogicky. Koncertovala po celé Evropě, USA, Kanadě i Číně. Také počet jejích CD nahrávek je impozantní. Koncert uspořádal první dubnovou sobotu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK si na velikonoční čas připravil speciální festivalovou přehlídku komorních i orchestrálních koncertů. Přivítá zahraniční hosty i ryze české soubory. Vrcholem bude premiéra scénického zpracování Janových pašijí Johanna Sebastiana Bacha v režii Matěje Formana. Velikonoční festival Pražských symfoniků se bude konat ve Smetanově síni Obecního domu a kostele svatých Šimona a Judy od soboty 1. do neděle 9. dubna.
Mezinárodně uznávaná rakouská varhanice Elisabeth Ullmann nabídne recitál v rámci komorní řady Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Pro svůj program si připravila především díla skladatelů devatenáctého století. Zazní hudba Maxe Regera, Nielse Wilhelma Gadeho, Louise Jamese Alfreda Lefébure-Wélyho, Louise Vierna a Jacques-Nicolase Lemmense. Z novějších děl varhanice zahraje Toccatu Augustina Franze Kropfreitera. Koncert se bude konat v sobotu 1. dubna v jedenáct hodin dopoledne ve Smetanově síni Obecního domu.
„Jako ukázka z právě křtěného CD zazněla v první polovině koncertu Rachmaninovova Rapsodie na Paganiniho téma a potvrdila, že spojení Vondráček, Brauner a FOK je mimořádně šťastné.“
„Lukáš Vondráček předvedl u klavíru fenomenální výkon.“
„Při závěrečné děkovačce si pak Zuzana Rzounková mohla užít skutečně bouřlivý a obdivný aplaus.“
Ve středu a ve čtvrtek 29. a 30. března zazněl v Obecním domě koncert k poctě jednoho z největších hudebních velikánů Sergeje Rachmaninova. Takřka na den přesně vyšlo 80. výročí skladatelova úmrtí, proto bylo víc než příznačné využít tyto koncerty jako příležitost pro křest kompletních Rachmaninovových děl pro klavír a orchestr, která během covidové pandemie natočil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK s dirigentem Tomášem Braunerem a sólistou světového renomé Lukášem Vondráčkem. Namísto avizovaného čtvrtého koncertu nakonec zazněla Rapsodie na Paganiniho téma op. 43, tedy jedna z Rachmaninovových nejpopulárnějších a nejhranějších skladeb. Ve druhé polovině pak posluchači mohli vyslechnout monumentální 5. symfonii Gustava Mahlera, která skvěle završila slavnostní večer.
„Kromě neomezené klavírní techniky a obratnosti v harmonické složce mi asi nejvíc imponuje svou velkorysostí, jejímž důsledkem se poměrně spolehlivě drží stranou od kýče.“
„Posluchačsky se mi obtížně přijímal pianistův úsečný způsob vytváření tónu.“
„Tehdy jsem si uvědomil, že sólový recitál je obtížná disciplína, která klade energetické nároky i na ty nejtalentovanější.“
K příležitosti 150. výročí narození skladatele Sergeje Rachmaninova v pražském Rudolfinu v sobotu 25. března 2023 vystoupil v cyklu FOK ruský klavírista Nikolaj Luganskij. V díle tohoto skladatele bývá považován za autoritu a nepochybně to tak vnímá i české publikum. Rudolfinum bylo až na pár míst vyprodané.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK přivítá klavíristu Lukáše Vondráčka na společných koncertech k oslavě výročí Sergeje Rachmaninova. Při této příležitosti umělci pokřtí Vondráčkovo nové CD Rachmaninovových klavírních koncertů, které s orchestrem nahrál. Pod vedením šéfdirigenta Tomáše Braunera dále zazní Mahlerova Symfonie č. 5. Koncerty se uskuteční ve středu 29. a ve čtvrtek 30. března od půl osmé večer ve Smetanově síni Obecního domu.
