SouvislostPlus

Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.


4794673898399f0745a39k

„Symfonie Leopolda Mozarta se ukázala být šperkem.“

„Haydnova hudba má humor, inteligenci a momenty nečekaného.“

„Když Haydn skládal své symfonie, neexistoval nacionalismus, nebyla paní Le Pen.“

William Christie, zakladatel a umělecký vedoucí vokálně-instrumentálního souboru Les Arts Florissants, nepřivezl letos na festival Pražské jaro hudbu některého ze svých francouzských barokních favoritů, ale připomněl francouzské souvislosti v tvorbě Josepha Haydna. Na dnešním koncertě v Rudolfinu zazněla jen instrumentální hudba - dvě z šesti takzvaných Pařížských symfonií napsaných pro zednářský orchestr Concerts de la Loge Olympique, a to na objednávku podpořenou jedním významným mecenášem. Byla to zemitě vyznívající Symfonie „Medvěd“ a excentrická Symfonie „Slepička“. Vedle toho zazněl také Haydnův 2. violoncellový koncert a na přání festivalu rovněž jedna ze symfonii Mozartova otce, významného salcburského hudebníka Leopolda Mozarta. Letos se připomíná třísté výročí jeho narození.

 

K-Hla-hraje-na-Stradivari-pro-panlskou-krlovnu-1

„To, co před dvaceti lety hráli soutěžící ve třetí kategorii, se dnes hraje v kategorii druhé.“

„Pokud bude Daniel Matejča dále takto pokračovat a eventuálně časem zkusí studium někde v cizině, může se stát špičkou další generace.“

„Organizační výbor Kocianovy soutěže dává všem zúčastněným velkého plyšáka - a z toho mají všichni největší radost.“

Pavel Hůla, poslední desetiletí každým rokem na jaře předseda poroty Kocianovy houslové soutěže, je s Ústím nad Orlicí spjat vlastně už celé půlstoletí – byl v ní jako začínající malý houslista úspěšný v první polovině šedesátých let. Nyní se vyjadřuje k letošnímu již uzavřenému 61. ročníku i k úrovni účastníků v posledních letech, uvažuje o odkazu slavného houslisty Jaroslava Kociana a oceňuje úlohu Pavla Šporcla jako uměleckého ředitele festivalu Kocianovo Ústí a patrona mezinárodní soutěže. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Pavel Hůla také vrací k pětatřiceti letům stráveným u prvního pultu Kocianova kvarteta, připomíná několik let v Pražákově kvartetu i působení v čele orchestru Praga Camerata. S ním právě odjel na zájezd do Španělska.

 

Phil181011036

„Komplet českému repertoáru jsem se bránil – nechci být zaškatulkován. Ale dělat osvětu chci. Proto Kabeláčovo Mysterium času a Dvořákův Othello.“

„Na koncertě očekávají nejen jasnost záměru, ale také nápady, o kterých se nemluvilo. Musí to být s adrenalinem.“

„Vídeňští filharmonikové jsou opravdu poslední z těch nejlepších orchestrů na světě, které jsem dosud na koncertě nepoznal.“

Jakub Hrůša je podruhé pozván k Berlínským filharmonikům. Téměř doslova do roka a do dne od tamního debutu. V polovině letošního prosince bude v sále Filharmonie v německé metropoli dirigovat Kabeláčovo Mysterium času, Dvořákovu symfonickou báseň Othello, Berliozovu lyrickou scénu Kleopatra a suitu z baletu Podivuhodný mandarína od Bély Bartóka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz prorokuje, že v zahraniční skutečně nastává čas pro objevování hudby Miloslava Kabeláče. Ale hlavně popisuje, jak si jeden z nejlepších orchestrů světa vybírá a zve hosty, jak pro ně koncipoval svůj program a jaké to s nimi je při zkouškách a na koncertě. Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, usmívá se, když vzpomíná na nečekaně rychlé nové pozvání.

 

sobota, 25 květen 2019 09:30

Vídeňská opera má dnes 150 let

Autor:
1

Dopoledne vypuknou oslavy jubilující Vídeňské státní opery, a to ve velkém stylu. Slavný operní dům dnes slaví 150 let a u té příležitosti nachystal matiné, podvečerní premiéru a na zítra open air koncert. Část oslav bude k vidění i na webu opery v livestreamu.

 

000

„Gesta, jimiž mužští sólisté jasně naznačovali psychologii a děj, ukazovala směrem ke scénickému pojetí.“

„Provedení pěvecky i herecky vévodil německý barytonista Thomas Gazheli v roli skřeta Albericha.“

„Loge v Margitově podání není žádná mytická bytost severských bájí, ale božstvo z masa a kostí, jako bývalo to na jihu.“

Ojedinělou událostí na pomezí hudby a divadla bylo v Praze čtvrteční koncertní provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna, připravené Národním divadlem. Ve Fóru Karlín se sešli vesměs velmi zajímaví zahraniční pěvci s několika tuzemskými, kteří za nimi nezůstali pozadu, a s orchestrem Státní opery, který se zhostil dvouapůlhodinového úkolu se ctí. Pevné obrysy dal večeru dirigent Andreas Sebastian Weiser.

 

čtvrtek, 23 květen 2019 08:42

Verdiho Requiem a Wagnerovy narozeniny

Autor:
Verdi-Requiem

„Wagner – do sebe zahleděný vizionář a mystik – Verdiho existenci neřešil. Určitě ani 22. května 1874.“

„Zdomácnělo nakonec spíše v koncertních sálech než v chrámech. Vzhledem k jeho až spektakulárnímu hudebnímu charakteru není divu.“

„Desítky nahrávek, jen těžko ideál. Většinou vám jeden ze sólistů sedne o něco méně než ti ostatní.“

Dvaadvacátého května roku 1874, tedy včera přesně před 145 lety, mělo v milánské bazilice svatého Marka, v druhém největším chrámu ve městě hned po dómu, premiéru Verdiho Requiem. Slavná skladba, asi nejopernější dílo v repertoáru duchovní hudby. Ale jak vidíme, dílo navíc ještě bezděky s pikantními narozeninami! Skladateli Verdimu bylo předchozí podzim šedesát. Jeho německému protějšku a do určité míry i rivalovi Richardu Wagnerovi, generačnímu druhu stejného ročníku, bylo na jaře 1874 už jedenašedesát. A kdy že to bylo přesně? Paradoxně právě dvaadvacátého května.

 

Vizvry-nhled---foto-Patrik-Boreck

„Láska ke třem pomerančům je pro mě srdeční záležitost.“

„Jako režisér jsem od toho, abych motivoval, hlídal a dovedl je k tomu nejlepšímu výkonu.“

„Prvky commedie dell'arte jsem výrazně potlačil. Prostě ji v Prokofjevově díle tolik necítím...“

Pohádkou pro dospělé nazývá Radim Vizváry Prokofjevovu operu Láska ke třem pomerančům, za jejíž čerstvou, úspěšně přijatou inscenací v pražském Národním divadle stojí jako režisér a choreograf. Sám je činný v pantomimě, je mezinárodně uznávaným představitelem nonverbálního a fyzického divadla, mimem a performerem. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se zamýšlí nad žánrem commedia dell´arte a možným uplatněním jeho prvků v opeře, přibližuje úkol režiséra, jak ho pro operu vidí on sám, a uvažuje o úloze hudby v divadle. O Prokofjevově rozmarně ztřeštěném sto let starém díle, které se v Praze dávalo zatím jen jednou, před půlstoletím, jsme psali zde. Nejbližší představení se konají 24. a 29. května a 9. června.

 

JD

Nadcházející sezona Jihočeského divadla bude výjimečná. Bude totiž už stá. Než ale divadlo novou sezonu odstartuje, uskuteční se ještě mnoho akcí, které samo pořádá nebo na kterých se podílí.

 

01

„Cestu k Wagnerovi jsem si vyhledal postupně.“

„Pokud už si člověk troufne na Tamburmajora ve Vojckovi, pak se může vrátit i k romantičtějšímu Wagnerovi.“

„Pěveckou náročnost wagnerovských rolí dělá jejich délka - a také hutnost orchestru, který zpěváky nešetří.“

Pražské Národní divadlo připravilo do Fora Karlín na čtvrtek a neděli koncertní provedení Wagnerova Zlata Rýna – prvního večera operní tetralogie Prsten Nibelungův. Vystoupí v něm pod taktovkou Andrease Sebastiana Weisera vedle tuzemských sólistů také respektovaní zahraniční wagnerovští pěvci – lotyšský basbarytonista Egils Silins jako Wotan, německý basbarytonista Thomas Gazheli v úloze Albericha, nizozemský tenorista Arnold Bezuyen jako Mime, rakouský basista Karl-Heinz Lehner v roli Fasolta… a jako Loge se představí Štefan Margita, v jehož kariéře má právě tato role profilové místo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus vzpomíná, jak k Wagnerovi před lety postupně hledal cestu, a přimlouvá se, aby Praha měla na repertoáru celý Prsten Nibelungův. Samozřejmě scénicky.

 

Rataj-01

„Pohyby rukou při hře na těremin připomínají pohyby při tai-či.“

„Skladatelka přiznala fascinaci proměnlivými tvary mraků.“

„Nová hudba může provést posluchače zvukovým zážitkem, který ho vybídne k dalšímu přemýšlení.“

Letošní mezinárodní hudební festival Pražské jaro prezentuje v programu několik nových skladeb, které objednalo. Další soudobá díla jsou obsažena v koncertech hostujících zahraničních souborů. Mezi zastoupenými žijícími autory jsou Ondřej Kukal, Jessie Montgomery, Jakub Rataj, Miroslav Srnka, Šimon Voseček a Jana Vöröšová. Každý s jinou tvůrčí poetikou, s jiným poselstvím a cílem. Všichni nicméně jako tvůrci nových zvukových světů toužících přinést nové podněty, zprostředkovat nové zážitky.

 

pondělí, 20 květen 2019 08:06

Česká filharmonie v Říši středu

Autor:
Jiangsu-Centre-for-the-Performing-Arts-6030999123777166789345985209466331258159104o

„Na turné po Číně od 11. odehraje ČF celkem osm koncertů.“

„Česká filharmonie bude v Číně vystupovat pravidelně.“

„Poslední koncert turné se uskuteční 23. května ve městě Ču-chaj v deltě Perlové řeky.“

Programy se podobají jeden druhému. Smetanova Vltava, Dvořákův Mazurek, jedna část z Janáčkovy Sinfonietty, úryvek ze Sukovy Pohádky, Valse triste od Oskara Nedbala, Fibichova Koncertní polonéza a Smetanova Šárka… Česká filharmonie na turné po Číně od 11. do 23. května odehraje celkem osm koncertů. Dirigentem turné je Petr Altrichter, sólistou koncertní mistr Josef Špaček. V neděli byli v Pekingu.

 

j

„Inscenace není dílem, je pouze jeho interpretací. Dílo je vždy partitura.“

„Mám rád, když hudba vzniká v kolektivu a když se lidé navzájem inspirují. Ten kvas je pro mě živnou půdou!“

„Myslím, že v dnešních dnech už s největší pravděpodobností neobjevíme skladatele, za kterým by zůstaly hluboké brázdy.“

Pyšní se tím, že ho celou LŠU nedonutili zpívat. Dnes je šéfkorepetitorem Národního divadla a při práci s kolegy samozřejmě musí zpívat denně. Kromě toho je Zdeněk Klauda klavírista, flétnista, skladatel, dirigent a hudební manažer. Právě v těchto dnech probíhá Festival Jakuba Jana Ryby, který spoluzaložil a stará se o jeho dramaturgii, stejně tak jako o málo známý, zato bohatý odkaz tohoto pro většinu „autora jedné skladby“. Také vystupuje se svým orchestrem L´Armonia Terrena. A KlasicePlus přiznal, že si hudbu pustí i po náročném pracovním dni.

 

0

„Jednou z novinek bylo využití cembala s violoncellem v druhém kole.“

„Vítanou novinkou bylo zařazení povinné komorní skladby do programu finálového kola.“

„Výsledné rozhodnutí poroty mohlo být pro mnohé překvapivé.“

Letošní flétnová soutěž Pražského jara našla své laureáty. Jsou jimi Chaeyeon You z Koreje, která získala první cenu, na druhém místě Češka Anna Talácková a flétnista Yu Yuan z Číny, na třetím pak Niamh McKenna reprezentující Irsko a Německo. Porota se tak rozhodla po zásluze ocenit všechny finalisty náročného tříkolového klání, které jsme mohli v Praze sledovat od rána 9. května až do pozdních hodin 14. května, kdy se uzavřelo jeho finále v pražském Rudolfinu.

 

1

„Chtěl jsem přesvědčit svého bývalého profesora, že jsem se někam posunul.“

„Dřív jsem hrával se zavřenýma očima, ale s tím jsem už přestal.“

„Za dva měsíce mi bude třicet a většina soutěží je do třiceti.“

Vítězem oboru hoboj Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro se stal Čech, zkušený a sympatický hudebník Martin Daněk. Atmosféra finále soutěže se celý den nesla ve velmi přátelském duchu, přestože nebylo vůbec zřejmé, jaké výsledky vyhlášení přinese. Martin Daněk na soutěž přiletěl ze Švýcarska, kde v současnosti žije a koncertuje. Od vítězství v soutěži Pražské jaro si ale mimo jiné slibuje, že se bude do České republiky odteď vracet častěji, v roli interpreta. O svoje první dojmy z vítězství se podělil v následujícím rozhovoru.

 

1

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže - konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.

 

getImage-1

„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“

„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“

„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“

Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?

 

středa, 15 květen 2019 08:36

O skladatelích s neuronovým srdcem

Autor:
pkffromthefutureworld

„Mám na pultě něco, co nesložila živá bytost. Chtě nechtě to člověka přinutí k chvilce filosofie a osobní etiky‘.“

„Najednou zjišťuje, že si skrze černé kuličky „povídá“ s duchem člověka, který dle našich materiálních měřítek dávno ‚skončil‘.“

„Člověk odnepaměti posedlý touhou ovládnout mechanismus (S)tvoření. Ale budeme jednou milovat iDvořáka???“

Jednoho dne mi v polovině března zazvonil telefon: volali mi z PKF Prague Philharmonia a nabídli mi možnost zúčastnit se projektu Future Dvořák. Byl jsem poněkud v časové tísni – skladbu bylo nutné nastudovat během týdne – ale přemohla mne zvědavost a souhlasil jsem. Princip projektu zazněl již několikrát v médiích, přesto si dovolím pro přehlednost jej stručně zopakovat.

 

DSC6853

„Jsem přesvědčen, že takový zábavný, kouzelný a magický večer, jaký chystáme, lidé rádi přijmou.“

„Čeká mě můj první operní Wagner, měl jsem své první dirigentské setkání s Brucknerovými symfoniemi…“

„Musel jsem se naučit, že způsoby komunikace jsou v Německu odlišné od těch britských.“

V pražském Národním divadle vrcholí přípravy na čtvrteční premiéru Prokofjevovy opery Láska ke třem pomerančům. Uskuteční se v rámci festivalu Pražské jaro. Inscenaci připravili režisér Radim Vizváry, scénograf Boris Kudlička a dirigent Christopher Ward. Osmatřicetiletý umělec s evropskou působností, generální hudební ředitel německého města Cáchy a šéf tamního symfonického orchestru byl v Praze na stejné scéně už loni v lednu podepsán pod premiérou Brittenovy opery Billy Budd. Ta se na repertoár k několika představením vrátí zase na konci příští sezóny. Portálu KlasikaPlus odpovídal Christopher Ward na otázky týkající se Sergeje Prokofjeva a spolupráce s Vizvárym, ale i pocitů Brita na evropském kontinentě.

 

pondělí, 13 květen 2019 18:19

Smysl soutěží? Setkávání

Autorka:
6

„Kdokoli z flétnistů, kteří se letos v Praze představili, má šanci v hudebním světě uspět bez ohledu na výsledek pražského klání.“

„Tvorba Jaroslava Pelikána, autora letošní skvělé novinky pro soutěž, bude do značné míry objevem i pro české publikum.“

„Nabízí se otázka, zda jsou v hraní jednotlivých účastníků patrné nějaké národnostní rozdíly.“

Debaty o smyslu hudebních soutěží se vedou léta, snad od počátku, co tato klání vznikla. Podle mnohých je diskutabilní, nakolik má smysl srovnávat něco tak individuálního a neuchopitelného, jako je hudební interpretace. Je přece žádoucí, aby každý hudebník přinášel svým vystoupením něco osobitého, něco, co nás může oslovit, zasáhnout. To ovšem nelze nijak porovnat. Objektivně srovnatelné hodnoty jako tempo, dynamika, technická preciznost nebo počet chyb jsou samozřejmě důležité, ale ty nám o kvalitě nebo skutečné hodnotě hudební interpretace mnoho neřeknou. Nejsou nositeli toho nejdůležitějšího, tedy skutečného obsahu hudebního sdělení.

 

1

„Skoro bychom mohli mluvit o nějaké spiritualitě tohoto města. Praha je velmi výjimečné soutěžní místo.“

„Akustika sálu je až příliš dobrá. Ten zvuk se nese tak dobře, že je občas trochu obtížné vysledovat rozdíly ve zvuku každého soutěžícího.“

„Tento most mezi vzděláváním, studiem a pracovním životem mi připadá geniální a přála bych si ho pro celé Německo.“

"Hůlka si vybírá kouzelníka," připomněl mu Ollivander. "To je skutečnost odjakživa známá nám všem, kteří jsme studovali hůlkovou magii." Citát z Harryho Pottera, který mě vždy fascinoval, by se dal jistě použít i pro vztah hudebníka a jeho nástroje: „Flétna si vybírá hudebníka, to je skutečnost odjakživa známá nám všem, kteří jsme studovali hru na flétnu.“ Podobně o vztahu flétny a flétnisty mluví Christina Fassbender, předsedkyně flétnové poroty na soutěži Pražské jaro. Nejen o tomto vztahu, ale i o průběhu letošní soutěže, o její porotě a účastnících i o profesním životě této známé německé flétnistky se dočtete v následujícím rozhovoru

 

9

“Na hobojistech z asijských zemí bylo znát, že přes jejich nesporné hráčské kvality jim přeci jen francouzské baroko není výrazově vlastní.”

“Osobně dávám přednost "ženevskému" modelu soutěže.”

“Rozměrná Slavického partitura byla zásadní skladbou 2. kola soutěže.”

Až v pozdních večerních hodinách skončilo v sobotu 11. května 2. kolo soutěže Pražského jara v oboru hoboj. Představili se v něm kandidáti z České republiky, Francie, Španělska, Jižní Koreje, Japonska a Čínské republiky Tchaj-wan (uvádím záměrně oficiální název, aby se v odvetném opatření nemusela Česká filharmonie předčasně vracet ze svého turné v Čínské lidové republice). Na programu byl Koncert č. 11 z cyklu "Les Goûts réunis ou nouveau concerts" Françoise Couperina, Suita pro hoboj a klavír Klementa Slavického a skladba Martina Hyblera Sound-Telescope, komponovaná na objednávku pro pražskojarní soutěž.