Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Dennis-Russell-Davies-foto-Petr-Francn

„Ano, Berlioz byl hudební revolucionář.“

„Výročí jsou vždy dobrou věcí - obzvláště užitečnou pro naše publikum.“ 

„Jako koncertní dílo shledávám Faustovo prokletí naprosto uspokojivým.“ 

„This is my first time in Litomysl,“ odpovídá Dennis Russell Davies na otázku, zda jeho hostování na Národním festivalu Smetanova Litomyšl je první cestou do skladatelova rodiště. Směřuje sem o tomto víkendu opravdu poprvé. Šéfdirigent Filharmonie Brno má za sebou první sezónu v jihomoravské metropoli. Přinesl tam už řadu děl ze světa, dotkl se Janáčkova odkazu, má ale připraveny ještě další podněty, které do Brna a jeho kulturního dění přinesou nové souvislosti a zážitky. Příští brněnské sezóny budou ovlivněny jeho představami čím dál víc. V Litomyšli diriguje v neděli 23. června Berliozovu dramatickou legendu Faustovo prokletí. Hodně mu na koncertě záleží. Přiváží monumentální dílo, které slýcháme zřídkakdy.

 
 
 
 
 
 
horinka1

„Toužím psát hudbu, která zažehává.“

„Duchovní hudba je taková, která dokáže být katalyzátorem proměny našeho vnímání, pohledu na svět a sebe sama.“

„V Ave Maria jsem se snažil především o prostotu, čistotu.“

Ve své tvorbě rád zkoumá prostorové aspekty hudby a vrací se jako ke zdrojům a k výchozímu materiálu k chorálu, k etnické hudbě a dokonce k prvkům odvozeným z analýzy zvuku. Nekomponuje nicméně nijak abstraktní nebo odtažitou hudbu, i když by předchozí slova mohla k podobné představě vést. Slavomír Hořínka, skladatel a pedagog na katedře skladby Akademie múzických umění, je naopak rozhodnut psát hudbu, která nenechá lidi lhostejnými. A souvisí s tím i jeho přesvědčení, že hudba má schopnost zasáhnout člověka hluboko do jeho nitra a že vlastně každá vnitřně opravdová a upřímná hudba je tak trochu hudbou duchovní. Na festivalu Smetanova Litomyšl zazní v neděli odpoledne v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže na koncertě Kühnova dětského sboru ve světové premiéře jeho skladba Ave Maria.

 
DSC3280

„Heřmanovy koncepce a režie, jeho vnímání, zbožňuju. Je to citlivý umělec.“

„Bystrouškou ukázal, že se dokáže chopit české klasiky stejně nápaditě jako nějakého mysteriózního příběhu.“

„Slova z titulku vedou k až existenciálnímu poznání, že je to celé i o každém z nás.“

Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno hostuje na festivalu Smetanova Litomyšl se třemi velkými inscenacemi. V pátek na zámecké nádvoří přichází s Janáčkovou tak trochu pohádkovou operou Příhody lišky Bystroušky, o den později s Donizettiho komickým Nápojem lásky a pak ještě 2. července s mysteriózními a hymnickými Hrami o Marii od Bohuslava Martinů.

 
REN1004

„Spojení Kožená + Luks bychom si rozhodně přáli slyšet znovu a znovu. Snad se archivy ještě nevyčerpaly…!“

„Připomínat, že Collegium 1704 hraje stejně dokonale, jako Kožená zpívá, je nošením dříví do lesa.“

„Po dvou přídavcích, úžasně zdobených a procítěných Händelových áriích, všichni do jednoho v publiku stáli…“

Magdalena Kožená potřetí a Václav Luks poprvé - tři ku jednomu, taková je po úterním koncertě bilance účinkování obou umělců na festivalu Smetanova Litomyšl. Společné vystoupení dvou českých špiček ve svém oboru - hvězdné mezzosopranistky a mezinárodně uznávaného uměleckého vedoucího barokního orchestru Collegium 1704 - bylo mimořádným svátečním programem. Koncert s vokální hudbou italského původu z počátku 18. století přiřadil Litomyšl k hudebním metropolím.

 
7

„Je čest patřit do festivalové rodiny, která začínala jako společenství třinácti měst a která se rozrůstá o další.“

„Ničím zbytečně nezatížená, přitom ale přesná a obsažná hra Kvarteta Vertavo.“

„Sbor Czech Ensemble Baroque se tento večer nepohybuje v obvyklých vodách, ale velmi dobře je schopen dosáhnout i romantického zvuku.“

Přední sklo je plné hmyzu. Polovina června, hodina před půlnocí a cesta sotva setmělou krajinou vede z koncertu silnicemi, kde není kromě můr a dalších létajících mátoh živáčka. Festival Concentus Moraviae člověka spolehlivě zavede mimo velká centra, do míst na jihu Moravy a na východním kraji Vysočiny, kde samozřejmě nedávají dobrou noc lišky, ale kde se přesto klasika neobjevuje denně. Včera Tišnov, o den dříve Boskovice. Hudba v památkově cenném prostředí a v komorní posluchačské pospolitosti si na nic nehraje a dělá radost.

 
4

„Recitál začal rovnou naplno – slavnou árií Casta Diva z Belliniho Normy.“

„Osušování židlí a bicích nástrojů… a v zákulisí zřejmě napínavé vyjednávání, co dál a jak dál…“

„Přesné koloratury a intonace… Jedna přednost vedle druhé. A k tomu jasné profesionální poselství pohody.“

Světoznámá hvězdná ruská sopranistka Olga Peretyatko nadchla v Litomyšli čistým hlasem, vokálním uměním i milým projevem. Prožila ve Smetanově rodišti pár hodin, ale stihla v nich poznat nejen upřímnost posluchačských reakcí, ale také sílu živlů, jakou v kamenných divadlech sotva potká, a zažít cestu z tropů do středoevropského jara. Večerní sobotní bouře, která nezadržitelně přišla hned po začátku jejího operního recitálu, přinesla totiž dramatický pokles teplot z extrémních nejméně třiceti dolů pod dvacet.

 
neděle, 16 červen 2019 12:25

Lidský hlas Jany Šrejmy Kačírkové

1

„Monolog je spisovatelem i skladatelem napsán mistrně. Realistický výjev s přesahy do snění.“

„Radok jako pojítko mezi oběma díly vyhmátl téma vzpomínek, snahy zadržet čas.“

„Sopranistka v nesčetných poryvech a proměnách emocí nachází nové a nové odstíny v hlase, nová a nová gesta.

Poslední operní inscenací této sezóny je v brněnském Národním divadle dvojitý titul – Tři fragmenty z Juliette a Lidský hlas. Propojuje v koncepci a režii Davida Radoka dohromady dva nevšední příběhy o mužích a ženách, nesené literárními kvalitami i sugestivní a skvělou hudbou Bohuslava Martinů a Francise Poulenca. Jana Šrejma Kačírková zpívá hlavní ženskou postavu v obou polovinách operního večera, ale druhá chtě nechtě tu první zastiňuje – a to tak, že se páteční premiéra stala jednoznačným triumfem sólistky.

 
00

„Jsme jedna slovanská kultura.“

„Dirigoval jsem v Praze rozhlasový orchestr. Vůbec poprvé jsem účinkoval v zahraničí.“

„Musorgského hudba patrně naši kulturu reprezentuje opravdu nejzřetelněji.“

Čajkovského Labutí jezero, Smetanova Vltava a scény z ruských oper Kníže Igor, Chovanština a Boris Godunov. Taková je náplň vzácného hostování Velkého symfonického orchestru P. I. Čajkovského z Moskvy, který spolu s Pražským filharmonickým sborem a českými sólisty vystoupí dnes večer na festivalu Smetanova Litomyšl. Šéfdirigentem tělesa, do roku 1993 Moskevského rozhlasového orchestru, je Vladimir Fedosejev. Je jím už půlstoletí, od sedmdesátých let. Letos v létě oslaví 87. narozeniny. V rozhovoru se dotýká podstatných rysů ruské hudby, vzpomíná na svá hostování na českých pódiích a zdůrazňuje odpovědnost svého tělesa k jménu Petra Iljiče Čajkovského.

 
sobota, 15 červen 2019 19:20

Příbram je Dvořákova

1

„Rozdávat hudbu jako radost - to byl jasný cíl koncertu, který vyplnil část dusného večera.“

„Hudečkova interpretace dvou důvěrně známých děl, Romance f moll a Mazurku e moll, byla rozšafná, milá, zpěvná.“

„V přídavku se sešli opět všichni tři a bylo to už úplně neformální, milé, přitom nadále virtuózní.“

Tři generace houslistů ozdobily závěrečný program 51. ročníku Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Hudeček, Mráček a Hasoňová, to jsou tři jména, která jsou každé za sebe dostatečně nosné a která pohromadě generují velké silové pole. Úterní večer v příbramském divadle, které rovněž nese skladatelovo jméno, patřil jeho hudbě v sousedství hudby Josefa Suka jako jednoho z žáků a Petra Iljiče Čajkovského jako spřáteleného kolegy. Přehlídka přesně to deklarovala – měla podtitul Mistr a jeho žáci a více než sedm týdnů nabízela koncerty na místech spojených s jeho životem a tvorbou v podání našich významných interpretů, včetně důrazu na ty nejmladší.

 
pátek, 14 červen 2019 17:17

Sbohem, sezóno

PKF2018-2019-A8-faure-mozart-debussy-c-Vaclav-Hodina-5

„Mozartova hudba zazněla v Rudolfinu dostatečně stylově, s nábojem dobrého rozmaru.“

„Charakteristické, typicky francouzské, je ve Faurého Requiem zdůraznění tématu věčného odpočinutí a slov útěchy.“

„Slova Pie Jesu obdařil Fauré chytlavou melodií toho typu, který si zapamatujete po prvním poslechu.“

PKF-Prague Philharmonia uzavřela ve středu jubilejní 25. sezónu se svým francouzským šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem tím nejkrásnějším možným způsobem – svátečním uvedením kouzelného francouzského díla, Faurého Requiem. Debussyho Faunovo odpoledne bylo v úvodu koncertu logickým protějškem a Mozartova Symfonie č. 29 před přestávkou připomínkou původní nejvlastnější domény tělesa.