úterý, 15 říjen 2019 17:13

Státní opera se otevře 5. ledna 2020

IMG20191015131355

 

Rekonstrukce budovy Státní opery přijde zhruba na 1,3 miliardy korun. Ředitel pražského Národního divadla Jan Burian to řekl, když si staveniště prohlížel ministr kultury Lubomír Zaorálek. Termín předání stavby divadlu, naplánovaný na 15. prosince, nikdo nezpochybnil.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
CenyThalieMusicalczHP

26. Ceny Thálie mají po sobotním večeru 5. října své majitele. V oblasti hudebního divadla sošky získali operní pěvci Kateřina Kněžíková a Ondřej Koplík a čestnou cenu Gabriela Beňačková, tanečníci Alina Nanu, Dominik Vodička a za celoživotní mistrovství Zdenka Kratochvílová a za muzikál či operetu Martina Šnytová, Vojtěch Dyk a za celoživotní mistrovství Věra Vlková. S nimi se radovaly i scény, které uvedly oceněné inscenace, hned dvakrát Národní divadlo moravskoslezské Ostrava a dále Divadlo F. X. Šaldy v Liberci, Národní divadlo v Praze, Pražský komorní balet a Hudební divadlo Karlín.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1Y3A1979

Vyhlašujeme VÝHERCE VSTUPENEK na semifinále mezinárodní soutěže Operalia, která se letos poprvé v historii koná v Praze.

Mezinárodní operní soutěž Operalia založil v roce 1993 Plácido Domingo. Letos poprvé v historii probíhá v České republice, a to od 21. do 26. července. Hostiteli je Národní divadlo v Praze a spolek Domingo-Mozart-Prague. Výherce soutěže získává 2 lístky na semifinále, které se uskuteční v úterý 23. července od 16 hodin.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
1Y3A1979

Vyhlašujeme soutěž o DVOJICI VSTUPENEK na semifinále mezinárodní soutěže Operalia, která se letos poprvé v historii koná v Praze.

Mezinárodní operní soutěž Operalia založil v roce 1993 Plácido Domingo. Letos v létě se poprvé v historii uskuteční v České republice, a to od 21. do 26. července. Hostiteli se stane Národní divadlo v Praze a spolek Domingo-Mozart-Prague. Výherce soutěže získá 2 lístky na semifinále, které se uskuteční v úterý 23. července od 16 hodin.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
sobota, 18 květen 2019 13:12

„Pomeranče“ v Národním

laska-ke-trem-pom-23

„Orchestr hrál první večer Prokofjevovu sršatou hudbu, vyžadující hodně energie a neméně tolik přesnosti, opravdu skvěle.“

„Radim Vizváry našel rovnováhu mezi tušenou absurdní ztřeštěností, legrací a zábavností a hrůzostrašnou pohádkovostí.“

„Ze tří princezen ukrytých v plodech přežije sice jen jedna a ještě je na přechodnou chvíli proměněna v krysu, ale nakonec se vše v dobré obrátí. A nebo ne natrvalo…?“

Tři obrovské prsy, dvě mrtvé princezny a jeden uzdravený princ, to je základní materiál operní taškařice Láska ke třem pomerančům - pohádky, v níž je všechno naruby a která s odřenýma ušima dopadne tak nějak dobře. Sto let staré operní dílo Sergeje Prokofjeva teprve podruhé ve své historii teď nastudoval soubor pražského Národního divadla. Příjemně rozverná inscenace měla ve čtvrtek docela úspěšnou premiéru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pomerance-foto

„V tomto světě představ, iluze a kouzel se vyobrazují základní až archetypální vztahy mezi lidmi.“

„Jde o kosmopolitní dílo: podle italské předlohy v ruské úpravě na francouzský text a pro americké publikum.“

„Pomeranče budou ztvárněné jako ženská ňadra – jako symbol ženství, který v inscenaci hledáme.“

100 let od vzniku a pár dní po výročí narození skladatele – Národní divadlo v Praze chystá premiéru opery Láska ke třem pomerančům Sergeje Prokofjeva, která patří k jeho nejslavnějším a nejúspěšnějším dílům. Prokofjev by právě dnes, 27. dubna, oslavil 128 let, i když některé prameny uvádějí jako možné datum jeho narození i 23. duben 1891.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
MG8367

„Základní otázka – po zhlédnutí premiéry – zní: kolik prostoru ponechává Tramvestie jako dominantně slovesný projekt hudbě?“

„Komorně-orchestrální část partitury je koncipována s představou ansámblu na úrovni moderních komorních souborů, v nichž obstojí pouze hudebníci sólistických kvalit.“

„Tramvestie je i operou o osamělosti mezi lidmi – postavy vystupují každá sama za sebe a jakoby pro sebe, vztahy mezi sebou nenavazují.“

Pražské Národní divadlo uvádí na Nové scéně výrazně výtvarnou operu skladatele Petra Wajsara s názvem Tramvestie. Inspirací pro její slovesný základ byly promluvy cestujících v tramvaji jezdící mezi Libercem a Jabloncem. Wanda Dobrovská přemýšlí v reflexi středečního premiérového představení mimo jiné i nad tím, jestli v díle jde víc o psychologii lidí jezdících hromadnou dopravou, nebo o magii kultovní tramvajové linky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
A7B6575

„Mozartova hudba zároveň natolik přesahuje rámec jednoho člověka, že ji a jejího tvůrce vnímám spíš jako nějakou vesmírnou entitu.“

„Formanova Amadea mám moc ráda, protože přinesl lidem Mozartovu hudbu a zároveň ho ukázal jako člověka.“

„Zatímco u Prodané nevěsty v zadání už rovnou vlastně stojí ´musí to být zase jiné´, tak u moderních oper režisér nemusí svou interpretací kličkovat mezi nápady ostatních.“ 

Mozart podvakrát jinak a ani jednou tradičně. Taková je nová operní inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart a ti druzí“, za jejíž podobou stojí spolu s hudebníky a výtvarníky režisérka Alice Nellis. Večer tvoří lyrický kaleidoskop „Dopisy, hádanky a příkazy“ od Michaela Nymana, původně televizní film, a v druhé delší polovině pak operní groteska „Klasika“ od Stevena Stuckyho, postmoderní hříčka plná zábavných narážek na hudbu a její tvůrce i vykladače. Po dvou premiérových uvedeních jsou další představení ohlášena ve Stavovském divadle na 9. a 25. dubna, na 26. a 28. května a pak na říjnové termíny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Alice Nellis uvažuje o Mozartovi a o jeho hudbě, ale také o vztahu mezi tvorbou a interpretací a o odvaze, kterou projevují všichni, kdo vstupují na jeviště. A upozorňuje na podíl, který má na celém projektu dramaturg; v tomto případě podíl větší, než bývá obvyklé.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC5825

„Záměrem evidentně bylo nechat zaznít Verdiho Requiem jako tu skvělou ´operu´, plnou emocí a nádherných vokálních linek.“

„Mezi sólisty suverénně dominovala barvou hlasu, výrazem i technikou Jana Sýkorová.“

„Přestože byly orchestr a sbor oproti každodennímu opernímu provozu v nezvyklé společné pozici nahoře na pódiu, dostály úkolu velmi dobře.“

Verdiho Requiem je možné hrát a zpívat k „větší slávě Boží“, jak se vyjádřil sám skladatel, jako „operu v církevních róbách“, jak se nechal slyšet jeho současník Hans von Bülow, nebo dokonce jako „jeho nejlepší operu“, jak se vyjadřují mnozí další až do současnosti. Pražské Národní divadlo občas koncerty vlastními silami pořádá. Páteční s Verdiho monumentální skladbou na jevišti historické scény byl jedním z nich.

 
Zveřejněno v NedělePlus
MG5731

„Pouhý prolog. Větší jevištní sílu Nymanův opus, původně film, neprokázal.“

„Druhá polovina večera - Stuckyho operní groteska Klasika – je naštěstí hodně jiná.“

„A začíná šňůra humorných, absurdních, ironických, skrytě vzdělávacích i nezakrytě satirických situací, dialogů a scének, týkajících se hudby.“

Inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart… a ti druzí“ má ve Stavovském divadle dvě části. Kratičkou, původně televizní operu Michaela Nymana a po časné pauze mnohem delší, mnohovrstevnatější a zábavnější divadelní hříčku Stevena Stuckyho. Wolfgang Amadeus je přítomen v obou. V první umírá. Po přestávce, v ráji a pak znovu na návštěvě na zemi, jsou s ním i „ti druzí“. Režisérka Alice Nellis zejména druhou část večera rozehrála skvěle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3659-andrea-chenier-foto-patrik-borecky-1

„Chénier je typická romantická a tragická role. Básník, který ani smrt nevnímá jako reálnou možnost.“

„Role, kterou bych opravdu rád zpíval, je Verdiho Otello.“

„V zemi, jako je Brazílie, kde kultura nemá pro politiky v současnosti skoro žádnou váhu, je velmi obtížné něco v opeře plánovat.“

Pěveckým hostem v dnešním a v pondělním představení opery Andrea Chénier od Umberta Giordana je v titulní roli na scéně historické budovy pražského Národního divadla Martin Muehle - brazilský, v Německu usazený tenorista. Opera Andrea Chénier byla uvedena v Národním divadle jako žhavá novinka v roce 1897 - pouhý rok po světové premiéře v milánské Scale. Pak až po 119 letech – v inscenaci, která je od roku 2016 nadále na repertoáru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Martin Muehle porovnává Giordana s Puccinim a podmínky pro operu v Evropě s Brazílií a hovoří o svém hlasovém oboru - tenore spinto.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 03 březen 2019 07:30

Dvě moderní opery oslaví Mozarta

Mozart-a-ti-druzi-vizual

„Mozart není postava z piedestalu, nikdy jsem o něm moc nepřemýšlela jako o člověku, pro mě je hudbou.“

„"Takhle to neprováděl zatím nikdo, ten žánr je zábavný.“

„Až Formanův film Amadeus ukázal Mozarta jako zranitelného člověka v kontrastu s velikostí jeho tvorby."

Wolfgang Amadeus Mozart v málo známých a nečekaných souvislostech – to je novinka v repertoáru Národního divadla nazvaná Mozart a ti druzí. Poprvé ji uvede ve Stavovském divadle 4. a 7. dubna. Jedná se o spojení dvou soudobých a oceňovaných oper, Dopisy, hádanky a příkazy proslulého anglického skladatele Michaela Nymana a Klasika amerického autora Stevena Stuckyho, držitele Pulitzerovy ceny. Obě budou mít českou premiéru. Roli Mozarta svěřila režisérka Alice Nellis sopranistce Alžbětě Poláčkové. V dalších vystoupí Michaela Zajmi, Tomáš Kořínek, Pavel Švingr, Jiří Hájek, Ivo Hrachovec a další. Orchestr Národního divadla povede David Švec.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
MG7345

„Je zjevné, proč tato opera byla ve své době tak oblíbená!“

„Někteří činoherní režiséři mají ve zvyku spíše improvizovat. V nehudebním divadle je takový způsob práce účinný a vzrušující.“

„Tento měsíc trávím usilovným studiem, především role Tristana.“

Na scénu Národní divadla se 7. a 20. března vrací opera Jonny vyhrává, v originále Jonny spielt auf. Ernst Krenek, rakouský skladatel s českými kořeny, v ní zachytil zidealizovaný středoevropský pohled na novou americkou hudbu a současně se pobaveně ohlédl za romantickou evropskou operní tvorbou. Inscenace se hraje od ledna - v Praze poprvé od československé premiéry, uskutečněné v roce 1927 v tehdejším Novém německém divadle. Na jevišti ožívá dílo, které jako novinka vyvolalo obrovský mezinárodní divadelní úspěch: figuruje v něm roztančená Evropa nadšená novým životním stylem, novými druhy zábavy, Evropa dvacátých let, v níž bezstarostným lidem na saxofon, na banjo a na housle hraje extrovertní černošský muzikant. Psali jsme ZDE. Z humorného rámce vybočuje postava skladatele Maxe, v níž podává expresivní výkon Jonathan Stoughton. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus britský tenorista nyní komentuje roli, dílo a inscenaci a zmiňuje také svá další angažmá.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Smetmatine-125

„Zazneli známe aj zriedkavejšie uvádzané Smetanove diela.“

„Zaujímavosťou bolo prevedenie diel pre dva klavíry, osemručne.“

„Potenciál, ktorý toto podujatie (aj s ohľadom na zaplnené auditórium) nepochybne má, ešte celkom naplnený nebol.“

Matiné k výročiu narodenia Bedřicha Smetanu je už pravidelnou akciou Národního divadla, na ktorej hold tomuto velikánovi skladajú predovšetkým stáli členovia prvej českej scény. Koncert tento rok pripadol na sobotu 23. februára a ako sólisti sa predstavili klavirista Miroslav Sekera a speváci Michaela Zajmi, Marie Fajtová a Josef Moravec. Zazneli známe aj zriedkavejšie uvádzané Smetanove diela, rôznorodý program sprevádzala aj rôznorodá kvalita interpretácie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Constantin-TrinksPressefoto100v-sr169900

„Je moc dobré vidět něco, co moje generace vidět nemohla - původní inscenaci z roku 1967.“

„Akustika není tak suchá, abychom tady Wagnera nemohli uvádět.“

„Ani v Bayreuthu nejsou akustické podmínky úplně ideální.“

Pražskou inscenaci Wagnerova Lohengrina předloni nastudoval a i při dnešní nedělní večerní repríze povede mladší německý dirigent Constantin Trinks, mezinárodně uznávaný wagnerovský interpret. Je hostem významných divadel, objevuje se i jako koncertní umělec v nejznámějších sálech. Vrací se i na festival v Bayreuthu. Diriguje operní repertoár od Mozarta po Luigiho Nona, ale obzvláště a rád díla Richarda Wagnera. Pěveckými hosty v Národním divadle jsou už podruhé ve třech dnech jako Lohengrin Andreas Schager, v roli Elsy Barbara Haveman a v úloze Telramunda Thomas Johannes Mayer. Po pátečním mimořádném představení jsme psali ZDE. Lohengrin je remakem bayreuthské inscenace z roku 1967. Právě tímto faktem začíná rozhovor, který dirigent nyní aktuálně poskytl portálu KlasikaPlus.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus

„Nabízí se tu lákavá možnost setkání s dílem v podobě nerušené násilnými aktualizacemi.“

„Významné podněty vycházely tento večer od dirigentského pultu od  Constantina Trinkse.“

„Andreas Schager je typický hrdinný tenorista, jehož hlas však zatím naštěstí ani trochu neztěžkl.“

Wagnerova Lohengrina má pražské Národní divadlo na repertoáru už dva roky. Dva renomovaní zahraniční hosté v hlavních rolích byli však nyní důvodem k uspořádání dvou mimořádných zvýrazněných představení. Náhlá nemoc pak způsobila, že hosté byli nakonec tři – Andreas Schager, Thomas Johannes Mayer a s nimi neplánovaně ještě Barbara Haveman. Znovu si operu poslechnout a prožít stálo s nimi za to.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pondělí, 04 únor 2019 09:09

Ivan Kusnjer se pochlubil žáky

Koncert-IKusnjer-037

„Dramaturg koncertu Beno Blachut mladší citlivě zařadil především duchovní skladby a komorní, písňový repertoár.“

„Sympatickou součástí programu byly skladby českých a slovenských autorů 20. století i současnosti.“

„Nenápadnou, avšak zcela neopomenutelnou hvězdou večera byla pak klavíristka Iryna Roměnska, dlouholetá korepetitorka Národního divadla.“

V rámci nepravidelné koncertní řady dalo první únorovou sobotu pražské Národní divadlo prostor svému dlouholetému opernímu sólistovi, trojnásobnému držiteli Ceny Thálie a mimo jiné také významnému pedagogovi HAMU Ivanu Kusnjerovi. Mimořádný koncert nazvaný Ivan Kusnjer a jeho žáci se konal v prostoru kostela sv. Anny, který od roku 2004 využívá mezinárodní duchovní centrum Pražská křižovatka Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
kusnjer-banner-nd-960x450

„Nejprve je potřeba postavit hlas technicky. Aby všechno znělo, jak má. Aby se správně používal dech. Pak se přidává to ´srdce´.“

„I vysoké hlasy musí být srozumitelné. Musí být rozumět. Zpíváme pro publikum.“

„Teprve na škole jsem zjistil, co zpívání opravdu obnáší. Ano, trochu mi tehdy spadl hřebínek…“

Třináct svých žáků představí v sobotu večer na koncertě v Pražské křižovatce barytonista Ivan Kusnjer, dlouholetý sólista Národního divadla a pedagog Hudební a taneční fakulty AMU. Vystoupí jeho někdejší studenti, dnes už sólisté Opery Národního divadla Stanislava Jirků, Václav Lemberk, Pavel Švingr a František Zahradníček, ale také současní studenti. Na programu jsou především písně a oratorní árie Antonína Dvořáka, Gustava Mahlera, Franze Schuberta a dalších skladatelů. Na klavír doprovodí Iryna Roměnska. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus Ivan Kusnjer odhaluje něco z umění učit zpěv, popisuje současná úskalí čekající na mladé profesionály a vzpomíná, jak se učil zpívat on sám.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 01 únor 2019 08:35

Eliška Weissová: Wagner si mě získal

„V arabském světě klasiku chápou.“

„O Wagnera je tady obrovský zájem, mohutná propagace, neuvěřitelné PR.“

„Wagner je pro mě obrovská výzva a lákadlo. Ale u této hudby trvá aspoň rok, než člověk roli připraví.“

Poprvé ve středu a podruhé a naposledy dnes zažije Abu Dhabi (Abú Zabí) kouzlo Valkýry Richarda Wagnera ve špičkové kvalitě. Do Spojených arabských emirátů ho přivezl proslulý Bayreuther Festspiele v rámci pohostinského vystoupení. Vedle špičkových pěvců účinkuje jako Rossweisse naše mezzosopranistka Eliška Weissová, která se pro KlasikuPlus vyznává ze své stále větší lásky k Richardu Wagnerovi.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC7091

„Získat pro Litomyšl sopranistku Peretyatko, která se na takové úrovni věnuje belcantu, bylo skvělé.“

„Zazní i Viklického skladba na texty Václava Havla. Blíží se podzimní třicáté výročí pádu komunismu…!“

„K tomu se přidávají náročnější, ale nádherné tituly - Lady Macbeth Mcenského újezdu od Dmitrije Šostakoviče a Hry o Marii Bohuslava Martinů.“

Hlavní hvězdou a také tváří Smetanovy Litomyšle je pro letošek ruská sopranistka Olga Peretyatko. Od 13. června do 7. července nabídne národní festival třiatřicet různých programů – desítku operních představení a desítku velkých koncertů, vesměs na zámeckém nádvoří. Ostatní se odehrají ve Smetanově domě, v obou velkých chrámech, v Zámecké jízdárně a Klášterních zahradách. Zveřejněný kompletní program ukazuje k dlouholeté zdravě konzervativní vyhraněnosti a potvrzuje klidnou sílu kontinuity a patriotství a v neposlední řadě také stálý rukopis a nevysychající invenci dlouholetého dramaturga a uměleckého ředitele Vojtěcha Stříteského.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 2