100

„Chantal Santon Jeffery se blýskla se všemi svými kvalitami. Její hlas naznačuje, že může zpívat i větší role až po romantický repertoár, či dokonce moderní skladby.“

„Clément Debieuvre zpívá pod maximálním legatem a měl nejlepší výslovnost ze všech zúčastněných pěvců.

„Minervu ztvárnila Marine Lafdal-Franc a nutno říci, že až zde měla prostor ukázat, jak skvělou pěvkyní je. Vládne lahodným sopránem, vede shora a měkce tvoří tóny.“

Včerejší večer v pražském kostele svatých Šimona a Judy uzavřel letošní, dvaadvacátý ročník mezinárodního festivalu Letní slavnosti staré hudby. Vystoupil rezidenční soubor Collegium Marianum s uměleckou vedoucí Janou Semerádovou, s hosty a s pěveckými sólisty – sopranistkami Chantal Santon Jeffery, Marine Lafdal-Franc, Anne Sophie Petit, Adriánou Kalafszky, kontratenoristou Clémentem Debieuvrem, tenoristou Jordanem Mouaïssiaem a basistou Thierry Cartierem. Hudební setkání se neslo v duchu palácových radovánek (les plaisirs), samotný večer dostal název dle první malé opery programu: Les Plaisirs de Versailles. Tu složil Marc-Antoine Charpentier. V druhé polovině v novodobé premiéře zazněla opera Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Zítra, ve čtvrtek 5. srpna, se koná závěrečný koncert 22. ročníku festivalu Letní slavnosti staré hudby. Kostel svatých Šimona a Judy v Praze bude od 19:30 hodin patřit hudbě, která zněla na francouzském královském dvoře ve Versailles během 17. a 18. století. V podání rezidenčního souboru Collegium Marianum a sedmi operních pěvců zaznějí v koncertním provedení a historicky poučené interpretaci dvě malé opery opěvující samotného krále. První, od Marca-Antoina Charpentiera z roku 1682, nese příznačný název Les Plaisirs de Versailles. Na úplný závěr festivalu pak v podání umělců v novodobé premiéře zazní dílo Françoise Colina de Blamont z roku 1725 s názvem Le Retour des dieux sur la terre. Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2000

„Výnimočne uhrančivo sa hudobníci predstavili v Sonáte pre violončelo a basso continuo a mol od Giuseppe Antonia Paganelliho.“

„Už od prvých tónov úvodnej Sinfonie pre violončelo a basso continuo D dur od Antonia Caldaru bolo zrejmé, aký výnimočný zvuk dokáže Obregón na svojom nástroji vytvoriť.“

„Josetxu Obregón vtipne poznamenal, že skladbu hrajú po celej Európe a čakajú, kedy sa ozve niekto, kto bude schopný určiť autora.“

Il violoncello brillante: taký bol podtitul koncertu, ktorý sa uskutočnil 28. júla v rámci festivalu Letní slavnosti staré hudby. Výstižnejší názov by sme pritom hľadali ťažko. Vynikajúci španielsky violončelista Josetxu Obregón sa totiž skvele predstavil v nádhernom programe, zloženom z diel španielskeho baroka a klasicizmu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

„Byli jsme okouzleni a šťastni, že do vějíře festivalových sálů přibylo další místo s neopakovatelnou atmosférou.“

„Jsem vděčná princezně Anně, že mi její nadání a mecenášství ´dovolilo´ v jednom programu vedle sebe postavit Händela a roztančeného Leclaira.“

„Program Chaconne pro princeznu reprízujeme na Svatováclavském festivalu, kde jej obohatíme o texty z dopisů a dobových záznamů ze života princezny Anny.“

Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí barokního orchestru Collegium Marianum, stojí za dramaturgií Letních slavností staré hudby. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz dotýká jak koncertů, které se už konaly, tak závěrečného festivalového večera, při kterém zazní 5. srpna zazní v novodobé premiéře komorní francouzská opera z roku 1725 s názvem Návrat bohů na zem. Ale nejdřív podrobně přibližuje sál v pražské Stromovce ve zrekonstruované Šlechtově restauraci, dříve Dolním letohrádku, kde v sobotu hrála. Nevylučuje, že se tam Letní slavnosti staré hudby budou vracet.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
118

„Ta radost, že se opět hraje živá hudba před publikem, z obou umělců jen čišela.“

„Většina skladeb byla díla, která Händel a Leclair napsali pro princeznu Annu Hannoverskou, provdanou Oranžsko-Nasavskou.“

„Krásné prostředí, krásná hudba, krásné provedení. To by se Anně Oranžsko-Nasavské jistě líbilo.“

Na to, že Letní slavnosti staré hudby hýří dramaturgickými nápady, jsme si už zvykli. V poslední době nás ale překvapují i širokým výběrem míst, kde se koncerty konají. Objevujeme tak nejen krásu staré hudby, ale i krásu mnoha kostelů a památek, kde jsme třeba mnoho let nebyli. Někdy proto, že to není zrovna na naší cestě, jindy proto, že památka nebyla léta přístupná. K těm patří i „Šlechtovka“, která léta chátrala a pak se léta opravovala. Letní slavnosti staré hudby pro nás objevily 24. 7. její nádherný barokní sál.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 23 červenec 2021 17:46

Ars nova na Letních slavnostech staré hudby

20210722LSSHLa-strada-del-cieloPetraHajska18

„Pětice muzikantů naplnila nevelký prostor tóny odvažovanými skoro jako na lékárnických váhách.“

„Velmi zřetelně artikulovali, dokonale ladili, krásně pointovali konce skladeb.“

„Souvislou přednáškou z dějin hudby, ale ještě víc mimořádně působivým zážitkem z vysoce specializovaného interpretačního umění.“

Pozdní středověk, ars nova, italské trecento… Pojmy, které v tuzemské koncertní nabídce figurují tak málo, respektive vůbec, že program sestavený z takové tvorby byl na Letních slavnostech staré hudby událostí už sám o sobě. V případě specializovaného souboru La fonte musica byl pak událostí i z druhého důvodu, interpretačního. Čtvrteční vystoupení pětičlenného ansámblu v kostele U Martina ve zdi tak publikum přijalo. Svědčil o tom velký zájem, soustředěný poslech i ohlas.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
20210720LSSHa-cappellaPetraHajska02

„Sopranistka Anja Pöche předvedla od prvních tónů velmi krásnou barvu hlasu a nutno říci, že až na pár míst vedla prim po celou dobu koncertu.“

„Mám za to, že i u staré hudby lze daleko šířeji pracovat s dynamikou a afektem. Obecně myslím, že by pěvci mohli více pracovat s tělem a mít hlasy více zakotvené. Dílo vyznělo přesně, leč opatrně.“

„Určitě by pomohlo více se opřít do textu a v místech, kdy se dalo využít těžkých dob (například v třídobém rytmu), daleko více ‚muzicírovat‘.“

Emauzské opatství, kostel Panny Marie a slovanských patronů v Praze, bylo v úterý 20. července místem zahajovacího koncertu Letních slavností staré hudby, o kterých jsme ve VýhleduPlus psali zde. Pořadatelé pozvali německý vokální soubor Calmus Ensemble. Ten reprezentují sympatičtí mladí umělci – sopranistka Anja Pöche, altistka Maria Kalmbach, tenorista Friedrich Bracks, barytonista Ludwig Böhme a basista Manuel Helmeke. Představili se ve stěžejních Jeremiášových Lamentacích pro Zelený čtvrtek a Bílou sobotu Orlanda di Lassa a v motetech Thomase Stolzera a Leonharda Lechnera. Náš portál přináší svým čtenářům ReflexiPlus níže.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1112

Festival Letní slavnosti staré hudby se bude konat už po dvaadvacáté. Od 20. července do 5. srpna zvou jeho pořadatelé během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Lákají tak do inspirativního světa, který je neodmyslitelně spjat se vznikem mnoha mimořádných děl i specifických hudebních forem. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. „V podání předních zahraničních ansámblů a tuzemského souboru Collegium Marianum, jejichž specializací je stará hudba, tak zazní například díla zkomponovaná pro španělské krále, dvory jeho francouzských kolegů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. nebo britskou princeznu Annu Hannoverskou,“ informují organizátoři s tím, že vedle nejstaršího hudebního nástroje, tedy lidského hlasu, mohou posluchači obdivovat i netradiční a mnohdy pozapomenuté hudební nástroje, jako jsou středověká loutna, fidula, irská harfa či vihuela de arco. Více informací na www.letnislavnosti.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„NeoBarock je mladé seskupení, které se nesnaží přenést dnešní posluchače zpět do barokní doby, ale naopak barokní hudbu do současnosti.“

„Tento, pro mne až heroický výkon Stanislava Grese byl publikem oceněn nejen dlouhým potleskem, ale i obdivnými slovy chvály a úžasu.“

„Po posledních tónech barokních nástrojů, které se nesly sálem, následoval bouřlivý potlesk.“

Barokní sál zámku Troja se v pondělí 7. září stal svědkem neuvěřitelného hudebního zážitku. Jednadvacátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Letní slavnosti staré hudby se s námi rozloučil barokním koncertem, který byl věnovaný královně Kristýně I. Švédské, která byla jednou z nejvzdělanějších žen baroka. Milovala svět tak, že se ve svých osmadvaceti letech vzdala panovnického trůnu. Opustila rodné Švédsko a přes celou Evropu putovala do Říma. Po jejích výrazných múzických stopách jsme se vydali s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nám nabídnul známé mistry jako Alessandra Scarlattiho, Johanna Heinricha Schmelzera nebo Arcangela Corelliho, ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například Vincenzo Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro královnu Kristýnu I. Švédskou, nebo Johann Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru 1648.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 05 srpen 2020 09:22

Concerto Aventino k radosti a veselosti

1

„Kydlíček program koncipoval jako malou instrumentální operu, ve které se vystřídá mnoho nálad.“

„V Rossiho sonátě osvědčili své mistrovství dva sóloví houslisté Josef Žák a Jiří Sycha, kteří tu ukázali svou bravuru technickou, stylovou i smysl pro dokonalou souhru.“

„Jakub Kydlíček jako by byl se svým nástrojem srostlý, bylo obdivuhodné, jaké nuance dokáže zobcová flétna vyjádřit, když na ni hraje muzikant, který zná její možnosti a dokonale ji ovládá.“

Pořadatelé 21. ročníku Letních slavností staré hudby pozvali v pondělí 3. srpna návštěvníky do krásného prostředí Trojského zámku. Díla italských skladatelů 17. století přednesl soubor Concerto Aventino v čele s flétnistou Jakubem Kydlíčkem. Vzhledem k nepříznivému počasí bylo původně ohlášené zahradní provedení přesunuto do Císařského sálu oslňujícího svou velkolepou výzdobou stropními a nástěnnými freskami. Celkovému zážitku to velmi prospělo, protože díky uzavřenému prostoru dokonale vynikly jemné zvukové odstíny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Hudba, ktorá na koncerte znela, bola výlučne venovaná jedinej svätici, Panne Márii.“

„Pri spievanom prejave som mala občas pocit, akoby Blažíková spievala svoje autorské diela, nie hudbu starú takmer 800 rokov.“

„Nevšedný, v istých aspektoch azda až exotický, komorný zážitok.“

Hlboko do stredoveku preniesol poslucháčov tretí večer 21. ročníka festivalu Letní slavnosti staré hudby. Koncert v pražskom Kostole svätého Martina ve zdi bol očarujúcou „one-woman show“ Hany Blažíkovej, ktorá sa ako speváčka a hráčka na románsku harfu ujala piesní z troch významných hudobných rukopisov zo stredovekého Španielska.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 29 červenec 2020 11:13

Oslava květin v zahradách zámku Troja

1

„Atmosféru francouzské barokní zahrady dotáhly k dokonalosti detaily jako květy růží ve vlasech nebo klopách sak.“

„Výběr kompozice, založené na dialogu mezi violou de gamba a houslemi a na důrazu na velké dynamické kontrasty, ilustroval akustickou nevýhodu venkovních prostor.“

„Fakt, že se večer odehrával na pozadí diskuse o roli živé hudby, nešel přehlédnout.“

V pořadí druhým koncertem pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby jsme se tentokrát nechali přenést do krásných zahrad zámku v Troji. Členové barokního souboru Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové připravili ojedinělý hudební zážitek s názvem „La rose de Paris“. Těžištěm programu byly dva z Pařížských kvartetů Georga Phillippa Telemanna – oddaného a vášnivého milovníka květin.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Jana-Semeradova-201929cPetraHajska

„Máme být na co hrdí, že máme Michnu...!“  

„Centrum barokní hudby ve Versailles nás zásobuje novými nápady a notovými materiály.“

„Máme naplánováno Německo a Rakousko a já mám jet dokonce až do Ruska. Tak uvidíme, jak to všechno půjde…“

Collegium Marianum, které pořadatelsky stojí za Letními slavnostmi staré hudby, má na pražském festivalu letos dva programy. První dnes večer nabídl v zahradě Trojského zámku Telemannovy Pařížské kvartety v kombinaci s instrumentálními skladbami Jeana-Féryho Rebela, Michela Blaveta a Johanna Caspara Ferdinanda Fischera. Druhý je ohlášen na 6. srpna a půjde o výběr z České mariánské muziky raně barokního jindřichohradeckého skladatele a básníka Adama Václava Michny z Otradovic. Flétnistka Jana Semerádová, umělecká vedoucí souboru, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus oba koncerty, festival i další souvislosti letošního komplikovaného roku. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

Dalšími dvěma koncerty pokračují v Praze v příštích dnech Letní slavnosti staré hudby. V pondělí jde o plenérové vystoupení Collegia Marianum a ve čtvrtek je v nabídce první ze dvou koncertů, v nichž se objevuje jméno mezinárodně uznávané sopranistky Hany Blažíkové.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
13

„Křesťanskými tradicemi silně prodchnuté místo nabídlo možnost soustředit se při poslechu opravdu jen na hudbu.“

„Souzvuk hlasů byl dokonalý, vystižení stylu naprosto samozřejmé.“

„Atmosférou nevšední, interpretačně minuciézní, dramaturgicky objevný koncert.“

První večer pražského festivalu Letní slavnosti staré hudby vzácně oživil prostor gotického klášterního kostela v Emauzích. Stejně vzácně připomněl zřídka slýchaný francouzský vokální církevní repertoár z konce 17. století, jehož notový materiál zapůjčilo Centrum barokní hudby ve Versailles. Čtvrteční koncert tří tuzemských vokalistů a tří instrumentalistů byl výrazně komorní a duchovní a také výrazně frankofonní, včetně autentické výslovnosti latiny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Sopranistku Hanu Blažíkovou se podařilo získat paradoxně díky tomu, že se její jinak už plný diář náhle vyprázdnil.“

„I přes ústupky vynucené jarními státními preventivními opatřeními se podařilo zachovat téma hudby pro šlechtické dvory a podtitul Nobilitas.“

„Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat ke koncertnímu životu, jiní ale s nákupem vstupenek váhají.“

Především tuzemští umělci zabezpečují letos program Letních slavností staré hudby. Festival se v Praze uskuteční od 23. července a jen dva poslední koncerty 3. a 7. září patří zahraničním interpretům, souborům z Německa a Polska. Pořadatelé tak reagují na aktuální situaci na kulturní scéně, v níž se odrážejí důsledky jarních vládních restrikcí přijatých v souvislosti s pandemií koronaviru. Ty se ostatně projevují i na zájmu publika. Někteří lidé jsou vděčni za postupný návrat k normálnímu životu, k němuž patří i koncertní dění, jiní ale projevují ještě obavy a váhají s nákupem vstupenek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
101

Přesně ode dneška za měsíc, 23. července, začnou Letní slavnosti staré hudby. Tradiční pražský festival nabídne postupně do 7. září sedm koncertů. Konat se budou na různých místech, opakuje se pouze zahrada Zámku Troja, kterou v případě nepřízně počasí nahradí Císařský sál. Jinak se stará hudba rozezní v Emauzském opatství, v kostelích sv. Martina ve zdi a sv. Šimona a Judy nebo v zrcadlové síni Klementina. Kromě pořádajícího souboru Collegium Marianum, který vede flétnistka Jana Semerádová, vystoupí mimo jiné sopranistka Hana Blažíková, Concerto Aventino, polský gambista Krzystof Firlus a cembalistka Anna Firlus nebo německé uskupení Neobarock.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Collegium Marianum zatím nevzdává pořádání letní řady Barokních podvečerů. Mimořádná opatření kvůli koronaviru ale donutila pořadatele upravit program. Zahajovací koncert jubilejního 20. ročníku s podtitulem Maestro delle Nazioni, který se měl konat úterý 10. března, zatím soubor plánuje na 20. května a k posunu pravděpodobně dojde i u dalších dvou koncertů: Stabat Mater, který se měl původně konat 2. dubna, a večer s podtitulem mezi Prahou a Padovou, který byl v plánu 29. dubna. Barokní podvečery mají letos připomenout výrazné osobnosti italské barokní hudby a dílo houslisty a skladatele Giuseppe Tartiniho, jehož 250. výročí úmrtí si letos připomínáme. Víc o programu jsme psali ve VýhleduPlus.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

Už čtvrtý ročník mezinárodních interpretačních kurzů Akademie Versailles se uskuteční ve druhé polovině února v prostorách Pražské konzervatoře. Koná se od úterý 18. do neděle 23. února a vyvrcholí koncertním provedením barokní opery Atys Jean-Baptiste Lullyho v podání téměř čtyřiceti mladých pěvců a instrumentalistů z celého světa.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 07 srpen 2019 13:00

Hudba pro tři krále

6

„Nešlo o koncert s jednotlivými položkami, ale o hudebně-pohybovou kompozici. Do jedné estetiky propojenou kontrastní řadu rozličně nastavených a stejně rozmanitě vyznívajících hudebních momentek.“

„Skvělé, i díky kostýmům, bylo čistě na pohled Peklo.“

„Vcelku logicky se vděčná, snadno zapamatovatelná barokní ´písnička´ stala vzápětí i závěrečným přídavkem.“

Letní slavnosti staré hudby uzavřel v úterý jedinečně koncipovaný koncert, situovaný do Rudolfina. Dal nahlédnout do repertoáru oblíbeného v 17. a 18. století u francouzského dvora. Collegium Marianum pro tu příležitost ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles a s choreografkou Natalie Van Parys připravilo fascinující pásmo sestavené z operní a baletní hudby několika autorů, nejvíc však od Rameaua.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2