112

Přední umělci se obrátili otevřeným dopisem na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera. Vyzývají ho, aby zvážil podmínky pro rozvolňování v kultuře. Poukazují na nereálnost využívání PCR testů a žádají podmínky, které už teď bezproblémově fungují v jiných sektorech, tak, aby kultura nebyla diskriminována. Také zdůrazňují, že kultura není virovým semeništěm. Dopis podepsali třeba houslista Václav Hudeček, pianista a pedagog AMU Ivan Klánský, hornista Radek Baborák, harfistka Kateřina Englichová, publicista Jiří Vejvoda, pěvkyně Markéta Cukrová, violistka Jitka Hosprová, intendant festivalu Dvořákova Praha Jan Simon, producent Radek Hrabě a další. Navazují tak na březnový dopis, který adresovali šéfovi resortu kultury Lubomíru Zaorálkovi, informovali jsme o něm ZDE.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
555

„Výsledkem jednání je, že se zahájením koncertní sezony v jarních měsících nemůžeme počítat.“

 „Padla i zmínka o nepoměru mezi podmínkami pro sport a kulturu. Ministerstvo kultury si prý tento rozdílný přístup a sílu lobbistických skupin ve sportu uvědomuje.“

 „Podle dnešních zpráv je bohužel jasné, že masivní rozvolnění se nedá očekávat v květnu ani v červnu letošního roku.“

Včera odpoledne se konala online konference s ministrem kultury Zaorálkem a ředitelem kabinetu ministra Chmelíčkem. Navázala na otevřený dopis, který mu zaslali producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. O jejich aktivitě jsme informovali začátkem dubna. Výsledkem včerejšího jednání bylo několik konkrétních bodů – kultura ožije omezeně nejdříve v létě, resort si uvědomuje rozdíl v přístupu mezi kulturou a sportem.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Nosticvpalc17

„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“

„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“

„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“

Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
300

Nadační fond Škoda Auto a Bohemian Heritage Fund oznamují, že až do konce letošního dubna je možné přihlásit se do grantové výzvy, jejímž cílem je obnova kulturního života na Mladoboleslavsku po koronavirové krizi. Výzva mezi žadatele rozdělí 1,100.000 korun. Jak pořadatelé uvádějí, kreativní osobnosti z celé České republiky mají možnost přijít s novou vizí, uměleckou formou nebo nápady, jak kulturu připravit na nová pravidla, která mohou v budoucnu přijít.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Petr-Chodura

„Nevěřím ani trochu na onu často opakovanou formulku, že ´po covidu bude vše jinak´.“

„Veřejné provozování hudby, tedy veřejný koncert, nezaniklo… – a určitě nezanikne ani po přestání útrap a bolestí covidové krize.“

„Čím větší bude finanční zajištění, skutečně vícezdrojové, tím bude možno lépe překonat prvotní ´rozjezdovou´ fázi po překonání pandemie.“

Jestli je v současnosti něčím mediální a veřejný prostor tematicky přesycen, pak je to samozřejmě covid a pandemie s celým rozsáhlým obalem odborných epidemiologických i dalších navazujících nebo často jen volně vyplývajících sociologických, politických, kulturně politických, psychologických a dalších a dalších úvah, končících někdy až v nějakém eschatologickém oparu či ve sféře chiliasticko-katastrofických úvah o konci světa a naší civilizace. Častým tématem příspěvků na sociálních sítích i v dalších tradičních nebo nových médiích jsou v této souvislosti i úvahy o současném stavu naší klasické hudby, jejího provozu a celého hudebního průmyslu.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
1000

Přestože minulý rok v létě kultura nadějně pookřála, nyní už několik měsíců téměř celá tato branže stojí a vypadá to, že se jen tak nerozběhne. Tento negativní stav nezasáhl pouze herce nebo hudebníky, ale především mnoho lidí, kteří jejich vystoupení připravují a zajišťují. Jedná se například o zvukaře, osvětlovače, produkční, promotéry, hudební média, ale také o pracovníky v gastro a cateringových službách nebo v security. A právě na konkrétní jednotlivce a jejich příběhy projekt Dělníci kultury poukazuje.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
101

„Kulturně-kreativní sektor je hnací silou k úspěšné obnově Evropy.“

„Výzva žádá vládu, aby investovala z Fondu obnovy do kultury a kreativity 8,233 miliard korun.“

„OECD potvrdila, že spolu s cestovním ruchem patří kultura a kulturní a kreativní průmysly k sektorům nejvíce zasaženým současnou krizí.“

Mezi signatáři výzvy české vládě, aby ekosystém kultury a kreativity výrazně začlenila do národních plánů obnovy, je i Česká hudební rada. Koordinátorem iniciativy za silnější podporu kulturního a kreativního sektoru je platforma Kreativní Česko. Jak uvádí, Fond obnovy EU nás má připravit na současné i budoucí výzvy, přičemž Evropská komise doporučuje investovat právě i do kultury a kreativity. Proto ze 182 miliard korun určených pro Českou republiku žádá výzva o 8,233 miliard korun. Je to v souladu s představou ministerstva kultury, které tuto částku navrhuje v Národním plánu obnovy.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
105

„Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem 10. března 2020 vyslechl informaci o rozhodnutí vlády, že společenské akce nesmí navštěvovat víc než sto diváků; to je konec koncertů, projelo mi hlavou.“

„Jen ztuha se prosazovalo poznání, že hudba nejsou jen ti, co si užívají ‚volnočasových aktivit‛.“

„Závěr roku proběhl ve znamení streamů, zajisté lepších než nic, ale přímý divácký zážitek nenahrazujících.“

Mnozí komentátoři se shodují v tom, že 20. století netrvalo rovných sto let. Jak připomíná publicista Jaroslav Veis, to zásadní, co ovlivnilo lidstvo, se vešlo do sedmi dekád a dvou roků. Dvě světové války, fašismus, komunismus. Též rozpad kolonií či nárůst populace v zemích třetího světa, dodávám k tomu. Ať tak či onak, mezníky jsou dány. Rok 1917 a výstřel na Auroře, rok 1989 a pád Berlínské zdi. Donedávna bylo možné se domnívat, že také 21. století začalo s mírným zpožděním. Zřícením newyorských dvojčat 11. září 2001. Nyní se ale zdá, že čas začal odtikávat až v březnu 2020. Když se světa zmocnila panika, že dosud neznámý vir způsobí pandemii. Trápila nás po celý zbytek roku a její konec je v nedohlednu, jakkoli má být světlem na konci tunelu očkování. Hrstka lidí bohatne, většina chudne. Včetně těch, kteří si za svou misi, nyní překlápěnou v misii, vybrali kulturu, hudbu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
703

Úřad práce spustil nabídku možné práce pro umělce. Text na portálu Seznam odkazuje na to, že mezi pozicemi lze najít pokladní a prodejce, ale i řidiče, konzultanta, markeťáka nebo vizážistu. Úřad nabízí i zdravotnické pozice, jako například zdravotní asistent nebo sestra, či dokonce zubní instrumentář. Článek vyvolal vzrušenou debatu zejména ve facebookové skupině Sdružení umělců klasiky, kterou spravují naši přední umělci jako dirigenti Jakub Hrůša a Václav Luks, houslisté Štěpán Ježek a Jan Fišer, mezzosopranistka Markéta Cukrová, klavírista Ivo Kahánek, violoncellista Tomáš Jamník, violista Martin Stupka, hornista a dirigent Radek Baborák a právník Rudolf Leška.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus

402V polovině letošního roku chce Městská knihovna v Praze začít stavět novou pobočku na pražských Petřinách. Bude se jednat o dvoupatrový prostor, kde bude možné relaxovat, studovat nebo pořádat různé akce, zejména kulturní, vzdělávací a komunitní, a to v komorním sále. Knihovna bude mít volně přístupnou zahradu a terasu a uvnitř budovy se bude nacházet i malá kuchyně k přípravě vlastního občerstvení. „Rok 2021 bude rokem, kdy bude zahájena stavba nové budovy knihovny Petřiny a z papíru se akce konečně přesune na stavební parcelu. Moderní stavba do několika let nahradí stávající objekt, který již stavebně i technologicky přesluhuje,“ uvádí k projektu, který vznikl zhruba před osmi lety, Lenka Hanzlíková z Oddělení komunikace knihovny s tím, že se budou nadále rozvíjet služby e-knihovny. Kromě rozšiřování nabídky titulů se instituce zaměří i na výzkum. Předmětem zájmu je webový formát e-knih a jeho možnosti využití v činnosti online čtenářských komunit. Další projekt, který je připraven a čeká jen na zlepšení pandemické situace, se věnuje přiblížení výhod čtení knih ve čtečce seniorům.

Zveřejněno v AktuálněPlus
102

Klíčové momenty, kdy kultura změnila mezinárodní vztahy, vyzvedne série pěti podcastů s názvem Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky. Představí umění a kulturu jako zbraně diplomacie. Od 12. ledna do 8. března budou postupně publikovány na všech podcastových platformách Českých center. Ta se na projektu podílela spolu s různými hosty, Institutem mezinárodních studií Univerzity Karlovy a Ústavem mezinárodních vztahů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
2

„Teď v zimě to bylo a je horší. Další omezení, nová a nová… a vidina konce dočasnosti téměř nulová.“

„Aby se muzikanti a ti, co hudbu rádi poslouchají, nehroutili, potřebují s muzikou živý, plný, bohatý a obvyklý kontakt. Ale normálně potřebují žít i všichni ostatní lidé.“

„Bývaly doby, kdy ještě skladatelé uměli s upřímným patosem napsat něco burcujícího.“

Rybu jsme na Vánoce letos jíst ještě směli. Kolik chystaných a toužených provedení České mše vánoční Jakuba Jana Ryby jsme museli odpískat, nikdo nespočítá. Hudební symbol českých Vánoc, známý, populární, obecně sdílený a zlidovělý, oněměl. Život bez tradic a rituálů ztrácí velký kus obsahu. Pokud se tak někomu na přelomu adventní a vánoční doby přizvedla míra otrávenosti a nenaloženosti posledních týdnů a měsíců, měl legitimní důvod. Ale přesto by mělo současně neustále také zaznívat: nás nedostanou.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 21 prosinec 2020 10:41

Pohledem Petra Vebera (32)
Jen pro některé?

115

„Všechno nasvědčuje tomu, že do divadla nebo na koncert hned tak nepůjdeme.“

„Budou u vstupů do síní a divadel čtečky čárových kódů, kam budeme vkládat svá potvrzení o bezinfekčnosti?“

„Stane se vakcína ´nezbytností´ nejen pro mezinárodní cestování, ale i pro domácí kulturní dění?“

Štědrý večer raději bez koled, protože zpívání je snad i doma prý rizikové; půlnoční mše na místenky v řádu desítek, nebo rovnou raději zrušené; Vánoce bez hudby a s přísně omezeným počtem povolených rodinných setkání; dárky z internetu; zavřené restaurace; muzikanti bez příjmů; senioři v domovech klidného stáří obklopení zneklidňujícími postavami ve skafandrech, uvěznění měsíce a měsíce bez návštěv… A k tomu zprávy, že kdo nebude očkován, v budoucnu nikam nepoletí. Zatím do Austrálie, ale ony se další letecké společnosti určitě přidají. Nějak se pořád nechce věřit, že tohle všechno se nám děje a opravdu musí dít.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 23 listopad 2020 11:52

ČtenářiPlus: Hudba za časů korony

87000

„V poslední době jsem začala mít pocit, že se nám velice pomalu začíná dařit a vše se začíná obracet k lepšímu. Když tu náhle přišel velký koronáč…“

„V metru se z rozhlasu ozývá blazeovaným hlasem motto ´Společně to zvládneme´ a mně se dělá fyzicky špatně.“

„Takže ano, mohu si jít sednout do Kauflandu, ale v ten moment budu dlužit statisíce, protože přestat podnikat je velmi drahá legrace.“

Jmenuji se Viktorka a jsem uměleckou vedoucí a zakladatelkou souboru Victoria Ensemble. Jsem idealistka, megaloman, trpím workoholismem, hypersensivitou a bezmeznou láskou k hudbě. Nikdy jsem si na nic nestěžovala, zbožňuji humor a hodně nahlas se směji. V posledních měsících mě ale můj pověstný radostný řev přechází. Nevěřícně přihlížím situaci v kultuře a tomu, co se děje hudebníkům na volné noze. Připadám si zcela bezmocná a bojím se o přežití. Napíši vám alespoň pár řádek na cestu tramvají do práce, pokud nějakou máte. Trochu se rozpovídám o sobě, i když samozřejmě moc dobře vím, že zdaleka nejsem jediná, kdo teď prožívá těžké chvíle.

 
Zveřejněno v ČtenářiPlus
neděle, 22 listopad 2020 17:10

Noc divadel byla letos bez diváků

nocdivadel-1

Osmý ročník Noci divadel se v sobotu uskutečnil oproti předchozím letům ve výrazně odlišné podobě. Divadla, jichž se v sedmnácti městech a obcích zapojilo do mezinárodní akce v Česku na šest desítek, se mohla s diváky propojit jen prostřednictvím online platforem.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
1

„Po týdnech nehraní a nezpívání, nevyučování a veřejného nestravování, a nevycházení plíživě nastupuje zákeřná lhostejnost.“

„Čím déle se nebude moci v úzké pospolitosti tvůrčím způsobem přemýšlet a pracovat, zkoušet a koncertovat, tím přízračnější bude resuscitace.“

„Ve hře jsou teď Vánoce. Ryba i Rybovka. Co z toho bude, co ne?“

Další a další týdny, během nichž je kvůli ochraně před koronavirem zastaven život, přinášejí různá, většinou nepříliš radostná zjištění a s nimi obavy. Čím déle bude trvat vynucená nečinnost, tím větší bude nebezpečí, že při návratu k normálu nebudou v budoucnu, dlouho a možná už nikdy, věci tak, jak byly. I v hudbě.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
sobota, 10 říjen 2020 10:43

Jiří Vejvoda: Šou byznys

2

„Léto se přehouplo v podzim, kulturní sezóna se horečnatě rozběhla, aby co nejvíc z promeškaného nahradila; jenže jsme brzy začali větřit, že ani teď nebude líp.“

„Jevištní umění včetně klasické hudby, opery a baletu je show business. Naše kultura je sektorem národního hospodářství, který u nás údajně tvoří 3 % HDP.

„Páni ministři zdravotnictví a kultury, pane premiére, račte se konečně rozhodnout, co po nás vlastně chcete a zda nás vůbec chcete.“

Tohle sousloví nebývalo oblíbené. Za minulé doby jej mocní zneužívali jako synonymum pro zkažený Západ, ve kterém je vše ušlechtilé včetně umění podřízeno penězům. Ovšem i dlouho poté jsem tento termín v souvislosti s klasickou hudbou, operou či baletem nepociťoval jako přiléhavý. To už z jiných příčin: show business jako by patřil – dejme tomu – spíš k populární hudbě s jejími anketami oblíbenosti a žebříčky prodejnosti, zatímco „vyšší“ umění se nad těmito sférami blahosklonně vznáší. Byl to omyl, daný setrvačností našeho minulého myšlení; vždyť západním směrem od nás je tento druh kumštu už dlouho provázen udělováním cen, hvězdičkováním kritiků a dalšími průvodními jevy, které se k nám postupně přelévají. A je to v pořádku. Ať tak či onak, teprve letošní rok nás učí důsledně myslet v širších souvislostech – a bylo by záhodno, aby v nich začali myslet rovněž ti, kteří o naší kultuře a našich životech rozhodují.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus