polivka-kso778

„Petru Polívkovi, zkušenému manažerovi, se podařilo skoro nemožné – situaci v rozhádaném orchestru uklidnil. Orchestr personálně stabilizoval, omladil, dal mu jasnou koncepci.“

„Člověk by si řekl, že se představitelům města dmou prsa pýchou, jaký to mají skvělý prostředek k propagaci Karlových Varů. Nedmou.“

„Pokud by měl ředitel Polívka splnit zadání vedení města, musel by část hudebníků propustit. Zbyl by nám lázeňský orchestr.“

Když Otto Nicolai v roce 1842 založil Vídeňské filharmoniky, v Karlových Varech už sedm let existovalo sezónní hudební těleso, které obšťastňovalo hudbou lázeňské hosty. Od roku 1875 se proměnilo ve stálý orchestr s rozsáhlým symfonickým repertoárem – Karlovarský symfonický orchestr. Kromě Západočeského symfonického orchestru v Mariánských Lázních se mu žádný jiný tuzemský orchestr nepřetržitou délkou trvání nemůže rovnat. Vždyť i náš nejslavnější orchestr, Česká filharmonie, byl založen teprve o dvacet let později.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
4558

„Dobrý dramaturg by měl být maximálně otevřený, ovšem při zachování jisté estetické stability.“

„Přiznám se, že se mám vždy trochu na pozoru, pokud umělec přichází s větou, že není problém se naučit cokoliv.“

„Je třeba respektovat konzervativnější český vkus, ale opět do určité míry: do místních stojatějších vod házet stále větší kameny. Časem i balvany.“

Martin Rudovský se stal dramaturgem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK tak trochu náhodou. Ta funkce na něj tak nějak zbyla a už ji velmi úspěšně vykonává osmou sezónu. Má na svém kontě celou řadu vystoupení špičkových zahraničních i českých umělců a pár světových premiér. O tom, že jeho dramaturgie posluchače přitahuje, svědčí vždy plná Smetanova síň Obecního domu. Snad se jí zase brzy dočkáme.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 31 prosinec 2020 13:00

To virus netušil. Zpěvem proti covidu

4

„Lisa Bielawa je americká skladatelka a performerka, která se rozhodla, že na pandemii zareaguje hudbou.“

„Dala se do skládání kantáty Broadcast from Home, kde text byl založen na příspěvcích, které jí zasílali lidé prostřednictvím sociálních sítí.“

„Vrcholným dílem Lisy Bielawy je opera Vireo aneb Duchovní biografie žalobce čarodějnic. Opera má ne méně než dvanáct jednání.“

Takřka rok trvající pandemie má devastující účinky. Odnáší to ekonomika, školství i kultura. Podniky nevyrábějí, a když vyrábějí, nemají odbyt. Školáci a studenti mají distanční výuku od první třídy až po doktorát. Divadla ani kina nehrají, koncerty se nepořádají. A i ty soubory, které hrát mohou, ruší představení, chybějí diváci – jako třeba filharmonikům v Berlíně. Nebo sami úplně zruší celou sezónu – jako filharmonie newyorská. Či slavná Met. To vše se samozřejmě promítá i do psychiky lidí. Ještě že máme ten internet.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Jana-Bouskova-favorite-photo-c2018-Majka-Votavova-5O0A8711-kopie-

„Jsem v práci velmi precizní, což shledávám, že se teď příliš nenosí.“

„Harfisti tvrdí, že mám nejrychlejší trylek jednou rukou na světě, což je technický prvek, který byl v učebnicích u harfy zmiňován jako nehratelný.“

„Mé nové CD bude výjimečné, protože na něm zazní skladby, které jsem sama pro harfu upravila a nikdy nezazněly v této podobě ani na koncertním pódiu.“

Jana Boušková patří k těm českým umělcům, kteří náleží ke světové extratřídě. Za své postavení jedné z nejlepších světových harfistek vděčí své mamince, u níž vystudovala, své nezměrné píli a pracovitosti, smyslu pro preciznost a obrovskému nadání, kterého se jí dostalo. Ani jí se nevyhnul prakticky celosvětový koronavirový lockdown, který ovšem využila, tak jak je pro ní příznačné, k přípravě nového CD. A své studenty, které má od Londýna přes Prahu až k Tokiu a New Yorku, učila distančně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
007

„Chceme-li interpretovat romantickou skladbu, neměli bychom ji interpretovat romanticky?“

„Na streamu a CD uslyšíme množství taktů a frází, které nikdo dnes nezná a nebyly ve 20. století nikdy natočeny.“

„Pokud nás opět uvrhnou do nějaké verze ‚lockdownu‘, tak není vyloučené, že se sólovému cellu opět na chvíli budu věnovat.“

Na stránkách souboru Musica Florea se na čtrnáct dní objevil záznam koncertu z děl Antonína Dvořáka, který měl mít premiéru na začátku tohoto roku, ale pro lockdown nakonec zní až v prosinci, a to pouze na webu. V autentické interpretaci, tak jak se dílo hrálo v Dvořákově době a pod jeho taktovkou. Kdo to během zmíněných dvou týdnů nestihne, bude muset počkat na připravované CD. Umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz rekapituluje podzimní manévrování mezi omezeními vyplývajícími z celosvětového zápasu s koronavirem. Připomíná, že jistá kapela hrála na potápějícím se Titaniku až do jeho konce... Hlavně však uvažuje nad historicky poučenou interpretací. V tomto případě ne barokní, ale romantické hudby.   

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
013

„Některé naše vize se podaří uskutečnit až po několika letech.“

„Setkání s jmény, jakými byli Rostropovič, Šostakovič, Kogan, Gilels, Chačaturjan a samozřejmě David Oistrach. Tolik pokory, přejícnosti a přátelství už jsem nikde jinde nezažil.“

„Největší dar je mít vedle sebe člověka, se kterým můžete sdílet stejné hodnoty a pohled na svět.“

Václav Hudeček je houslista světového renomé. Umělec, který stál na těch nejvýznamnějších světových pódiích a jako sólista koncertoval s nejslavnějšími filharmonickými orchestry. Přesto svůj čas věnuje podpoře mladých umělců a šíření klasické hudby v malých městečkách. Jeho Akademie v Luhačovicích se stala líhní koncertních mistrů snad u poloviny našich symfonických orchestrů. A jeho Svátky hudby, při nichž spolu s ním vystupují mladí umělci, se staly i v přeplněném pražském koncertním kalendáři svátky skutečnými.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 12 říjen 2020 10:49

Záskok? Triumf!

2

„Najít těsně před koncertem významného umělce, který navíc zná oznámený repertoár a má volný termín, se rovná takřka zázraku.“

„Technicky klade Kodályova sonáta na umělce vysoké nároky. Marc Coppey je zvládal s neuvěřitelnou lehkostí.“

„Jsou to skvělí hudebníci, říká o PKF Marc Coppey.“

PKF – Prague Philharmonia se snaží ve svém donátorském programu přivést do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě vždy některého z nejlepších mladých umělců. Tentokrát to měl být István Várdai, mladý maďarský violoncellista, který vyhrál prestižní soutěž Prix Montblanc pro nejtalentovanějšího mladého umělce světa. Jenže Česko na světové covidové mapě zčervenalo, maďarská vláda zavřela hranice a ani přes intenzivní jednání, takřka až do poslední chvíle, se nepodařilo Isvánu Várdaiovi vycestovat. Týden před koncertem se musela hledat náhrada.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Bylo nutné změnit program koncertu. Šostakoviče nahradil Mozart, Dvořáka Beethoven.“

„Gomyo si pozvání k České filharmonii považovala, její agentura tento koncert dokonce prezentovala jako vrchol letošního roku.“

„Semjon Byčkov má Beethovena ze svého působení v Německu dobře zažitého a Druhá symfonie zjevně odpovídá i jeho naturelu.“

Když minulá koncertní sezóna kvůli pandemii prakticky skončila v polovině, doufali jsme všichni, že sezóna 2020/2021 to napraví. Žel nenapravila. Pandemie řádí ještě hůře než na jaře, a tak je třeba tomu přizpůsobit program i návštěvnický pořádek. Obojí musela změnit i Česká filharmonie pro své první tři abonentní koncerty 7.–9. října 2020. Úspěšně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Lejskovva Invence pro flétnu a klavír je velmi náročné dílo, které Inna Adamas a Kateřina Čechová provedly výtečně.“

„To, co předvedly Two Voices třeba v Chačaturjanově Šavlovém tanci, byl zcela mimořádný pěvecký zážitek.“

„Hudba Hradní stráže prokázala, že patří k nejlepším dechovým orchestrům nejen u nás, ale zcela jistě v celé Evropě.“

Asociace hudebních umělců a vědců měla svůj ustavující sjezd 6. 2. 1990 a k dnešku zastřešuje dvanáct spolků a jedenáct hudebních festivalů napříč Českou republikou. Každý ze spolků má své vlastní vedení a vyvíjí svou vlastní činnost, dohromady však vytvářejí pestrou paletu hudebního života v Čechách i na Moravě. Nebyl lepší důvod než třicetileté výročí vzniku, aby se představil každý spolek pražskému publiku některým ze svých umělců. Gala koncert hostil sál Martinů v Lichtenštejnském paláci Hudební a taneční fakulty AMU v úterý 6. října 2020.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Celé období pandemie je pro Český filharmonický sbor Brno velmi náročné a komplikované.“

„Pokud mám jmenovat některá duchovní díla, kterých si nejvíce cením, tak jsou to především kantáty a oratoria k poctě českých světců.“

„Poslední mojí velkou partiturou je Stabat Mater pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr z roku 2017.“

Český filharmonický sbor Brno patří mezi nejlepší sborová tělesa nejen u nás, ale i ve světě. Jako obecně prospěšná společnost (o. p. s.) je odvislý od toho, zda obdrží granty a získá sponzory a mecenáše. Přes tyto nelehké podmínky oslaví letos třicet let své činnosti. Toto významné jubileum v průběhu podzimu stvrdí třemi koncerty v „rodném“ Brně. O aktuální situaci sboru jsme při příležitosti jeho účinkování na festivalu Lípa Musica hovořili s jeho zakladatelem a v současné době ředitelem i sbormistrem, Petrem Fialou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
4

„Händelovým představám přesně odpovídá Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.“

„Také jste zvyklí na provedení 120členným symfonickým orchestrem a stočlenným filharmonickým sborem? Za to „vděčíme“ pozdějším úpravám.“

„Cembalo bylo v bassu continuu nahrazeno theorbou – a vůbec to nevadilo.“

Collegium 1704 patří k našim nejvýznačnějším souborům, které se věnují poučené interpretací starší hudby. Spolu s ním vystupuje i Collegium Vocale 1704. Obě tělesa po nucené koronavirové přestávce opět koncertují. Tři velká města – Liberec, Ostrava a Praha – měla po Kroměříži možnost slyšet při zahájení sezóny jedno z nejpůsobivějších děl, které mají oba soubory v repertoáru: Händelovo oratorium Mesiáš. V Rudolfinu zaznělo v sobotu. Provedení nemělo slabé místo. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Když zazněly fanfáry, nebylo v sále snad nikoho, komu by nešel mráz po zádech.“

„Výkon Jany Bouškové byl přesně takový, jak ji už léta známe – naprosto perfektní.“

„Koncert zakončila slavná rapsodie pro orchestr Taras Bulba Leoše Janáčka, jedno z největších Janáčkových děl vůbec.“

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha si v letošním roce dal jako podtitul tak trochu obrozenecké „Češi hrají (nejen) Čechům“. Z koronavirové nouze tak vytvořil vlastně skvělý nápad. A aby toho nebylo dost, součástí festivalu se stala i programová řada „Pro budoucnost“ jako projekt na vzdělávání a podporu mladých umělců. Proto také při koncertě 16. září 2020 k notovým pultům PKF – Prague Philharmonia zasedli nejen stálí hráči, ale i členové Orchestrální akademie PKF – Prague Philharmonia, mladí umělci, kteří díky členství v Orchestrální akademii získávají první orchestrální ostruhy. Přesto byl výkon orchestru jednolitý.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Když hraji Janáčka, tak se nemusím do ničeho ‚vžívat‘, stačí pár not a jsem takříkajíc teleportován do jiného světa.“

„Svým programem chci ukázat diverzitu Beethovenova díla a také lehce vyvrátit zažitá klišé.“

„Jsem přesvědčen, že to nejlepší z díla Vítězslava Nováka patří ke klenotům české hudby.“

Jan Bartoš patří k našim klavíristům světového renomé. Jeho diskografie není nijak bohatá, ale co nahrávka, to mimořádný úspěch, jak u kritiky, tak u posluchačů. Je to dáno jeho přístupem k natáčení, na které se léta připravuje a se skladatelem doslova žije. Skutečným svátkem pro milovníky klavírní tvorby je pokaždé i jeho koncert. Ten nejbližší bude 20. září 2020 v Biberově kapli v České Lípě na festivalu Lípa Musica.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 15 září 2020 14:10

Baletní premiéra bez baletu

4

„Ve Špalíčku Martinů vytvořil nový typ scénického baletu.“

„Orchestr Národního divadla měl pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka vyvážený a energický zvuk.“

„Představení bylo součástí projektu Musica non grata.“

Dělat umění v čase koronovirové krize není jednoduché. Dramaturg míní, korona mění. Nejenže je mnoho omezení ze strany státních orgánů, které hluboce zasahují do uměleckého provozu, ale i vlastní umělecká práce trpí nemožností zkoušek a zdravotním stavem umělců. Jak i za tohoto stavu přinést publiku skvělý umělecký zážitek, to ví Národní divadlo v Praze. V neděli 13. 9. měl v historické budově premiéru balet Bohuslava Martinů Špalíček. Bez baletu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
53

„Dnešní vývoj v interpretaci předromantické hudby je tak daleko, že si už málokdo dovolí tuto hudbu interpretovat nahodile.“

„Je stále co objevovat a jsem přesvědčen, že archivy a soukromé sbírky ještě nevydaly všechny skryté poklady.“

„Scéna staré hudby se nevyhnutelně stala součástí kulturního života.“

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica už dávno přesáhl svůj region a i z celostátního hlediska patří k našim významným festivalům. Každý rok rozšiřuje svůj záběr. A i letos si vybral novou lokalitu – děkanský kostel sv. Jakuba staršího v České Kamenici. Cappella Mariana v něm věnuje svůj festivalový koncert anglickým mistrům duchovní polyfonie. Nejenom o tomto koncertě jsme si povídali s Vojtěchem Semerádem, houslistou a uměleckým vedoucím souboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
44

„Učení mě naplňuje stejně, jako mě naplňovala vlastní produkce.“

„Jsme vlastně takoví vrcholoví sportovci, musíme své zdraví brát vážně, jinak nemůžeme svoji vytouženou profesi dělat.“

„Nároky jsou dnes obrovské a nevím, zda si to všichni pěvci uvědomují.“

Interpretační kurzy na zámku Liteň si za sedm let existence získaly vysoké uznání mezi odborníky i velký zájem mladých pěvců. Je to i díky významným osobnostem, které na nich učily. V letošním roce je spolu s Markétou Cukrovou vede od 22. do 27. srpna Helena Kaupová, docentka na Katedře zpěvu a operní režie pražské HAMU i Katedře zpěvu brněnské JAMU.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 08 červenec 2020 15:19

Vrtbovskou zahradu rozezvučely operní sbory

8

„Pražský filharmonický sbor vstoupil do své jubilejní 85. sezóny. Bohužel, snad nejhorší za celou dobu trvání sboru.“

„Sbor nebyl doprovázen orchestrem, ale klavírem na čtyři ruce ve skvělém aranžmá Jana Duška.“

„Byl to krásný, čistý, plnokrevný Janáček.“

Vrtbovská zahrada na Malé Straně je zcela po právu označována za nejkrásnější barokní zahradu v Praze. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp. Není snad nikoho, kdo by jí nebyl okouzlen. Právě toto nádherné prostředí si vybral Pražský filharmonický sbor pro svůj první koncert po koronavirové přestávce. Nemohl volit lépe.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Arctic Philharmonic je úžasný projekt.“

„Goldene Drache je silný příběh, velice aktuální právě tím, že zasáhne lidské srdce.“

„Pro mě osobně je současná hudba jednou z nejdůležitějších součástí života.“

Petr Popelka patří k mimořádné mladé české dirigentské generaci třicátníků, která sklízí úspěchy na zahraničních pódiích. Absolvent kontrabasu na Pražské konzervatoři pokračoval studiem u prof. Božo Paradžika na Hochschule für Musik ve Freiburgu. Dirigentské zkušenosti sbíral u Vladimíra Kiradjieva i na mistrovských kurzech Pétera Eötvöse, Alana Gilberta, Jaapa van Zwedena a Johannesa Schläfliho. V roce 2017 získal Cenu Neeme Järviho pro nejlepšího mladého dirigenta Menuhinova Festivalu & Akademie ve Gstaadu. Jako skladatel se uvedl svou kompozicí Labyrinth of the Heart na Podium festivalu v Mödlingu, jehož byl rezidentním skladatelem. Od roku 2010 žije v Německu jako zástupce vedoucího skupiny kontrabasů v Sächsische Staatskapelle v Drážďanech. Od příští sezóny je jmenován šéfdirigentem Orchestru norského rozhlasu KORK a hlavním hostujícím dirigentem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
112

„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“

„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“

„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“

Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení. V té letošní, kterou bryskně ukončil koronavirus, dirigoval Pařížský život Jacquese Offenbacha, Veselou vdovu Franze Lehára, Zkrocení zlé ženy Jana Kučery, Šelmu sedláka Antonína Dvořáka, Sweeney Todd od Stephena Sondheima, Broučky Jana Jiráska a balet Korzár od Adolpha-Charlese Adama. Na jeho plány jsme se ho ptali prostřednictvím e-mailu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 13 duben 2020 12:30

Janovy pašije za časů koronaviru

4

„Letošní Bachův festival v Lipsku nebude a se stejným programem se překládá na rok 2022.“

„Komorní provedení Janových pašijí vzniklo v dílně festivalu Podium Esslingen.“

„Záznam koncertu lze sledovat na televizi ARTE až do 9. 7. 2020.“

Před 296 lety poprvé zazněly na Velký pátek v Tomášském kostele Janovy pašije. Johann Sebastian Bach byl právě rok ve funkci kantora Tomášského kostela a k jeho povinnostem patřilo psát pravidelně skladby pro bohoslužebný provoz. Pro Velikonoce roku 1724 napsal novátorské dílo, které muselo posluchače hluboce zasáhnout. Proti tradiční podobě pašijí ve čtyřhlasé sborové podobě složil pašije ve formě oratoria se střídáním recitativů a árií. Spolu s Matoušovými pašijemi patří Janovy pašije k jeho vrcholným dílům a staly se součástí oslav Velikonoc po celém světě. Letos měly být provedeny v místě svého vzniku mezinárodním chórem 5 000 sboristů.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3