sobota, 18 červenec 2020 10:30

BBC Proms, jak je neznáme

Autor:

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

 

2

 

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

BBC Proms může publikum denně od 17. července do 12. září sledovat jako obvykle v rozhlase na stanici BBC 3, o víkendech také ve veřejnoprávní britské televizi a paralelně i prostřednictvím BBC iPlayer a BBC Sounds. BBC jak je neznáme, ale jak je potřebujeme, konstatuje slogan, který zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.

Mezi těmi nejlákavějšími jsou snímky zachycující koncerty Leonarda Bernsteina a Vídeňských filharmoniků s Mahlerovou Pátou symfonií nebo Simona Rattlea a Berlínských filharmoniků s Rachmaninovem a Stravinským… či provedení Beethovenovy Missy solemnis pod taktovkou Nikolause Harnoncourta; ale mohl by takovým být i záznam koncertního uvedení Janáčkovy Věci Makropulos s Karitou Mattilou a Jiřím Bělohlávkem z roku 2016.

Úvodní program otevřela v pátek večer v podání Grand Virtual Orchestra Beethoveniana, světová premiéra projektu, který ke skladatelovu letošnímu 250. jubileu vytvořil Ian Farrington na objednávku BBC. Následoval Beethovenův 3. klavírní koncert v nahrávce z roku 2017 s BBC Symphony Orchestra a dirigentem Edwardem Gardnerem a s Igorem Levitem jako sólistou. Další položkou byla skladba pro saxofon a orchestr s názvem Panic od Harrisona Birtwistla, která měla premiéru při jubilejních stých BBC Proms v roce 1995, a na závěr zazněla Mahlerova Třetí symfonie s Lucernským festivalovým orchestrem, britskými sbory, mezzosopranistkou Annou Larsson a Claudiem Abbadem na snímku z roku 2007, kdy se jako dirigent objevil na festivalu naposledy.

 

6

 

Desítky připravených programů obsahují v nadcházejících týdnech například koncerty, jejichž protagonisty jsou Riccardo Chailly a Orchestr Concertgebouw, Mariss Jansons a Symfonický orchestr Bavorského rozhlasu, Les Musiciens du Louvre s Annou Sofií von Otter a Marcem Minkowským, Andris Nelsons a Boston Symphony Orchestra, Christian Thielemann a Staatskapelle Dresden, John Eliot Gardiner a Orchestr revoluční a romantický, Paul McCreesh a Gabrieli Consort and Players, Renée Fleming ve Straussových Čtyřech posledních písních, Daniel Barenboim s Brynem Terfelem a Ninou Stemme v koncertním provedení Wagnerovy Valkýry a s Marthou Argerich a s Orchestrem Západo-východní divan v symfonickém repertoáru, Roger Norrington a London Classical Players, Bernard Haitink a Murray Perahia s Chicagským symfonickým orchestrem, Charles Mackerras s Alfredem Brendelem a další a další.

V září by v Royal Albert Hall měly pro přímé přenosy hrát především orchestry BBC, ale také pianistka Mitsuko Uchida s London Symphony Orchestra a Simonem Rattlem, Nicola Benedetti a Alina Ibragimova s tělesem historických nástrojů Orchestra of the Age of Enlightenment… nebo například sitáristka Anoushka Shankar s performerem Goldem Pandou a orchestrem Britten Sinfonia. Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude pak mít na starosti jako vždy londýnský Symfonický orchestr BBC, řídit ho má jako jeho stálý host dirigentka Dalia Stasevska, šestatřicetiletá Finka ukrajinského původu. Sólistkami budou houslistka Lisa Batiashvili a sopranistka Golda Schultz.

 

9

 

BBC Proms jsou nejznámějším britským hudebním festivalem a publikum o něj projevuje obrovský zájem. Jsou jedinečnou událostí, jedinečnou značkou. Zažít koncert na Proms je v obrovité kruhové síni s nejméně šesti tisíci diváky výjimečný pocit. Dramaturgie festivalu je kombinací přístupné klasiky, samozřejmě v nejvyšší interpretační kvalitě, méně známých věcí i nové hudby.

Festival vážné hudby BBC Proms – dříve Promenádní koncerty, zkráceně Proms – zahájil dirigent Henry Wood v roce 1895. Už další rok i na nich mimochodem zazněla hudba Antonína Dvořáka. S postupem let čím dál víc prostoru dostávali zahraniční umělci, čím dál víc bylo žánrů a v poslední době také doprovodných zábavnějších projektů a multimediálních programů směřujících k rodinám s dětmi. BBC Proms se každoročně odehrávají v sále, v Hyde Parku i na webu. Rozhlas je přítomen od dvacátých let, televize od let poválečných.

 

3

 

Do sálu Royal Albert Hall by se vešlo až deset tisíc lidí, ale pro koncerty se celá kapacita nevyužívá. Zvláštností je prostor k stání v přízemí uprostřed sálu, kde může být až tisícovka lidí. Může se tam stát, nebo sedět, či dokonce ležet. A na koncerty lze v podstatě přijít, jak jste.

Jiří Bělohlávek, tehdy šéfdirigent Symfonického orchestru BBC, byl prvním dirigentem v historii koncertní série BBC Proms, kterému umožnili vedení kultovního večera Last Night of the Proms, třebaže nebyla jeho mateřštinou angličtina. Úkol mu byl svěřen během let dokonce třikrát. Byl to právě on, kdo označil BBC Proms za „největší a nejdemokratičtější festival na světě“.

 

8

 

1

 

Foto: BBC / Chris Christodoulou, Fb BBC Proms

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.