úterý, 17 březen 2020 11:40

Ministr Lubomír Zaorálek: První je zdraví, ale na řešení dopadů nouzového stavu dojde

Autor:

„Kultura a umění mohou sehrát významnou roli v tom, abychom všechno zvládali psychicky.“

„Budeme se snažit udržet dotace v chodu i v těchto podmínkách, budeme hledat způsob, jak pořadatelům umožnit je čerpat.“

„Kultura, která stojí mimo příspěvkové organizace, si zaslouží, abychom hledali formu pomoci, která překročí třeba hranice dotací, půjček a podobně.“

 

5

 

Kultura není a nebude zdaleka jediným oborem zasaženým mimořádnými opatřeními, která vláda zavedla ve snaze čelit pandemii. Ministr kultury Lubomír Zaorálek je nicméně připraven hledat cesty, jak negativní dopad na umělecký sektor po zlepšení situace kompenzovat, včetně nestandardních forem pomoci. Živá kultura podle něj nesmí po návratu společnosti k normálnímu stavu zůstat zdevastována.

 

1

 

Pro zmírňování ekonomických a existenčních následků současných bezprecedentních nouzových omezení vidí ministr kultury cestu v půjčkách, ale zdaleka ne jen v nich. „Budeme se snažit udržet dotace v chodu i v těchto podmínkách,“ řekl televizi DVTV. „To znamená hledat způsob, jak pořadatelům umožnit je čerpat. Třeba že přesunou dobu konání festivalu, nebo aspoň částečně se něco odehraje… Potřebujeme základní způsob pro vyrovnání, určitou formu výměny něco za něco, a budeme v tom třeba i tolerantní,“ řekl.

Stát se podle ministra kultury bude snažit vzít v potaz všechny okolnosti, hledat způsob jak pomoci, nebude těm, kteří čerpají dotace ze státního rozpočtu a dostali se do potíží, říkat „máte smůlu, o ty peníze jste přišli…“. Ale zároveň bude muset ministerstvo dostát - v nouzovém stavu a ve specifických podmínkách - elementárním pravidlům přidělování dotací. „Budeme se proto muset dohodnout s Nejvyšším kontrolním úřadem,“ dodal Zaorálek.

V pátek se ministr kultury sešel se zástupci nezávislé kulturní sféry. Uvažuje i o silnější kompenzaci zacílené tímto směrem. „Jako to udělala třeba dánská vláda, která dala poměrně veliké prostředky právě tomuto typu umělců. Dala jim to právě v této fázi, protože řekla, teď vás potřebujeme, abyste věděli, že jsme na vás nezapomněli, a abyste mám třeba i teď pomohli,“ uvedl. Kultura a umění mohou totiž podle Zaorálka sehrát docela významnou roli v tom, abychom všechno zvládali psychicky.

 

3

 

„Čeká nás pět šest týdnů, než se začne situace zlepšovat. Obtížná cesta do léta. Musíme se připravit na to, že půjde o dva měsíce,“ odhaduje ministr kultury. „Potřebujeme mocnější podporu. Protože to bude teď jiný typ života, který budeme muset vydržet několik týdnů,“ poznamenal a řekl: „Kultura, která stojí mimo příspěvkové organizace, si zaslouží, abychom hledali formu pomoci, která překročí třeba hranice dotací, půjček a podobně. Budu o to tom jednat, způsob musíme vymyslet.“ Vláda už podle jeho slov začíná o kompenzacích hovořit, ale přednostně zatím nyní řeší otázky zdraví.

Zaorálek si je vědom existence celé škály lidí, kterým bude třeba pomoci, protože pro ně bude těžké obhájit holou existenci. Je ale přesvědčen, že stát je v „dobré kondici“; hovoří v té souvislosti zejména o nízké zadluženosti. Jak proto tvrdí, Česko je připraveno zvládnout i takovouto situaci.

Pro celkové vyrovnávání dopadů současného nouzového stavu vidí pak Zaorálek, představitel sociální demokracie, jako nezbytné „dát lidem peníze“, to znamená „posílit spotřebu, která je dnes jedním z pilířů české ekonomiky“.

Současný razantnější postup, který Česká republika v boji proti koronaviru uplatňuje, je podle ministra správný. Jednotná evropská politika je v oblasti zdravotní a hygienické podle něj těžko představitelná. Ale v oblasti ekonomické, fiskální politiky by měla být Evropa víc akční, prohlásil v souvislosti s kompenzacemi.

 

4

 

Foto: Concentus Moraviae, DVTV, Pixabay 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.