SouvislostPlus

Prostor, který nejsilněji odráží Plus v našem názvu. Snoubí přesahy ze světa klasické hudby s dalšími rovinami a úhly pohledu, jak ji vnímat, poslouchat, díky ní se inspirovat a propojovat ji s jinými oblastmi života. Přinášíme souvislosti historické, místopisné, duchovní, generační, žánrové nebo umělecké.


DSC6843

„V Praze není tolik vhodných sálů, které bychom mohli využít v jednom období současně pro ještě víc soutěžních oborů.“

„Jde nám o to, aby soutěžící měli největší komfort a aby také dostávali zpětnou vazbu.“

„Žádoucí jasnou kontinuitou je i případ nynějšího šéfa umělecké rady soutěže violoncellisty Michala Kaňky, který ji vyhrál v osmdesátých letech.“

Mezinárodní interpretační soutěž organizovaná festivalem Pražské jaro letos už jedenasedmdesátým rokem je tradičně soutěžní multioborovou. V tomto roce se koná od 8. do 15 května v oborech hoboj a flétna. Soutěžní kola jsou přístupná veřejnosti, finále jsou pak dokonce už přímo součástí nabídky festivalových koncertů. Hobojisté se takto utkají o laureátské tituly v Rudolfinu za doprovodu Komorního orchestru Pražských symfoniků 13. května a flétnisté za doprovodu Bennewitzova kvarteta a PKF-Prague Philharmonia 14. května. Zákulisí soutěže přibližuje v RozhovoruPlus její tajemník Michal Vencl. 

 

6341300dpi

„Po zhlédnutí inscenace Cherubiniho díla se strach z režie ukázal ne zcela opodstatněný.“

„Bruckner Orchestr Linz dokazoval, že je jedním z předních orchestrů Rakouska.“

„Hodnotné, stylové hudební nastudování a velmi dobré pěvecko - herecké výkony na jevišti.“

Ve Velkém sálu Musiktheatru v Linci hrají od soboty  4. května operu Médée Luigiho Cherubiniho. V hudebním nastudování prvního hostujícího dirigenta souboru Bruno Weila, v režii Guy Montavona a na scéně a v kostýmech Annemarie Woods. Dílo nastudovali ve francouzské původní verzi po kritickém vydání roku 2008, zatímco  plzeňská opera volila u nás roku 2017 italskou verzi. Náročnou titulní roli  při premiéře ztvárnila sopranistka Brigitte Geller - Kammersängerin, bývalá členka Komické opery v Berlíně, která už v Linci zaujala v roce 2017 v Poschnerově znamenitém nastudování Straussovy Ženy bez stínu a o rok později v Mozartově opeře Titus.

 

190411NetopilLuganskyweb-res017cPetr-Kadlec

„Vibrování mezi hudbou a slovem je silný moment - a Janáček je v tom dodneška nepřekonaný.“

„Zdá se mi, že začínám nějak víc bojovat s režiséry. Dostávají bohužel obecně čím dál víc prostoru - a to jim uvolňuje ruce, mají víc času na experimenty.“

„To je právě ta energie, kterou u Janáčka tak miluju.“

Ve Zlíně dnes diriguje orchestr žáků ZUŠ z celého kraje a profesionálů ze zlínského symfonického tělesa – první večer projektu Malí velcí filharmonici. Nejmladším se věnuje i při Letní akademii v rodné Kroměříži. Má teď za sebou Prodanou nevěstu v Drážďanech a dubnové koncerty s Českou filharmonií s hudbou vídeňských klasiků. Pak v Rudolfinu dirigoval benefici ve prospěch opravy pařížské katedrály Notre-Dame, poničené ohněm. Na programu byla Dvořákova kantáta Stabat mater. Od stejného autora zazní pod jeho taktovkou s Essenskými filharmoniky na podzimním festivalu Dvořákova Praha Sedmá symfonie a Klavírní koncert. Letošek patří a patřil v jeho kalendáři například i Smetanovi, Mozartovi a Mahlerovi. Neustále se však Tomáš Netopil vrací k Leoši Janáčkovi. Právě o něm je RozhovorPlus především.

 

5957364810156880378851900410529947862433792o

„První kontakt s Myslivečkem mi zprostředkovala deska Magdaleny Kožené.“

„Zpívám už dvacet let. Přijal jsem účast na filmu, protože rozhodně nemám v úmyslu dělat stále stejné věci.“

„Zpívat Myslivečka je potěšením.“

Tři dny byl v Praze kontratenorista Philippe Jaroussky. Podílel se na natáčení hudby k chystanému velkofilmu Petra Václava nazvanému Il Boemo, který má zachytit život skladatele Josefa Myslivečka. Čecha úspěšného v Itálii v operním oboru, Mozartova předchůdce a staršího přítele. V prostoru Pražské křižovatky, v tichém ústraní bývalého kostela uprostřed Starého Města, nahrával Myslivečkovu hudbu Václav Luks se svým orchestrem Collegium 1704. Byly tam vedle Jarousského zrovna sopranistky Simona Šaturová a Emőke Baráth a s nimi kontratenorista Benno Schachtner. KlasikaPlus už z toho odpoledne přinesla reportážní rozhovor s Petrem Václavem. Na deset minut ve stejnou chvíli získala k mikrofonu také slavného pěvce. Philippe Jaroussky stačil s neskrývaným nadšením přiznat, že se rád zúčastní něčeho nového, zauvažovat o Myslivečkově hudbě a jejím významu a pochválit Václava Lukse. 

 

a

„Každý film je interpretace a každý ho dělá podle svého, podle toho, co ho zajímá.“

„Hudba je samozřejmě vybraná podle období, o kterém vyprávíme. Něco ale slyším poprvé, protože jsme noty vzali z archivu a od dob Myslivečka nebyly nikdy nahrané.“

„Úvahy, komu je ten film určen, jsou věcí producentů. A myslím si, že autor se tím vůbec nemá zaobírat, protože by začal kalkulovat.“

Poslední den se dnes v Praze natáčí hudba k chystanému velkofilmu o Josefu Myslivečkovi – Il Boemo. Režisér Petr Václav si vybral Václava Lukse a jeho Collegium 1704 a špičkové sólisty. Pozvání přijali třeba kontratenoristé Philippe Jaroussky (náš rozhovor s ním je ZDE) a Benno Schachtner, sopranistky Simona Šaturová, Emőke Baráth a Giulia Semenzato, mezzosopranistka Sophie Harmsen nebo tenorista Krystian Adam. První klapka má padnout v červenci a natáčet se bude na různých místech v Itálii a také v Praze. Film má přijít do kin na konci roku 2020, už na sklonku toho letošního ale vyjde samostatné CD s hudbou – z podstatné části dosud neznámou, která ležela hluboko v italských archivech. KlasikaPlus.cz zastihla Petra Václava přímo v kostele sv. Anny v centru Prahy během jednoho z natáčecích odpolední. Práci s hudebníky si nejen velmi pochvaloval, ale také na ni pečlivě dohlížel.

 

DSC2442-kopie

„Potom přišel Jakub - a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“

„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět...“

„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“

Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem. Bamberští v Německu se svými mezinárodními koncertními a nahrávacími úspěchy definitivně přesáhli regionální zakotvení. O dávném pražském původu začali víc hovořit zase s příchodem Jakuba Hrůši na post šéfdirigenta na podzim roku 2016. Společně s ním teď Bamberger Symphoniker směřují do české metropole, aby zahájili 12. května Pražské jaro. KlasikaPlus o tom hovořila s ředitelem orchestru Marcusem Axtem.

 

IV

„Do svého salonu ve Washingtonu nás pozval mecenáš Dominick Cardella. A po vystoupení pro českou ambasádu nás čeká ještě koncert v Harrisburgu.“

„Podpora přišla i ze strany amerického velvyslanectví. Společný projekt propagující kulturu obou zemí se jim líbil.“

„Na Americkém jaru máme pět koncertů: Písek, Budějovice, Nelahozeves, Hranice na Moravě a Prahu.“

Ve Washingtonu se dnes koná koncert, na kterém violoncellista Štěpán Filípek a americká pianistka Katelyn Bouska zahrají díla Leoše Janáčka a Vítězslavy Kaprálové. Hudbou z meziválečných let doprovodí vzpomínkový večer věnovaný českým velvyslanectvím památce Edvarda Beneše, československého prezidenta a předtím ministra zahraničí. Po koncertech ve Spojených státech má před sebou duo potom několik koncertů v českých městech v rámci cyklu Americké jaro, který podporuje velvyslanectví USA. „A hned po skončení našeho květnového miniturné budeme pak v brněnském rozhlasovém studiu pracovat na další společné desce,“ řekl portálu KlasikaPlus.cz Štěpán Filípek.

 

4V0A1802-copy

„Cílem není zvát do sezóny kvůli jménům mainstreramové sólisty, ale hledat sólisty zapálené pro hudbu.“

„Premiérou komponovanou pro SOČR je dílo Ondřeje Štochla pro klarinet a orchestr. Českými premiérami budou Polednice od Ondřeje Adámka a Dark Dreams od Georga Friedricha Haase.“

„Na festivalu Dvořákova Praha se bude SOČR podílet na koncertním provedení Dvořákovy opery Král a uhlíř.“ 

Pro značný zájem publika přesunou rozhlasoví symfonikové v příští sezóně své komorní koncerty po několika letech ze Studia S v budově Českého rozhlasu do Anežského kláštera. Nahrávací studio nevyhovuje pro pořádání veřejných koncertů nejen kapacitně, protože se tam vejde jen necelá stovka lidí, ale vlastně ani akusticky. Novinkou bude také prémiová koncertní řada s hvězdnými sólisty, v níž je umístěn zahajovací koncert a později pak postupně tři opakování hlavních pondělních programů.

 

neděle, 28 duben 2019 13:13

Brünner Philharmonie & Wiener Musikverein

Autor:
5863107524249383708702817217179550034165760o

„Na zkoušku času mnoho nebylo – židle byly málem ještě teplé od Vídeňských filharmoniků.“

„´Podívejte, je mi pětasedmdesát a jemu bylo čtyřiadvacet, když to psal,´ argumentuje šéfdirigent, když obhajuje zásahy do partitury.“

„Mile i trochu ošuntěle obyčejné. A kompaktní. Orchestr z první ruky, téměř na dotek.“   

Abfahrt! Odjíždíme, dámy a pánové! Jasný pokyn Dennise Russella Daviese ukončuje půlhodinku družné zábavy. Muzikanti odkládají prázdné skleničky od džusu, piva a vína. Mají za sebou prestižní koncert ve vídeňském Musikvereinu a teď měli v salonku v zákulisí chvíli na osvěžení a uvolnění. Hlasitě se baví, společně žertují. Šéfdirigent mezi nimi prochází. Už je také v civilu. Má na sobě vytahané džíny a vrstvu několika triček. To vrchní je celé černé, vpředu s bíle vyvedenými jmény Leoš, Bedřich, Wolfgang, Antonín, Ludwig a na zádech s bílým nápisem Brno Philharmonic. 

 

Foto-Milo-Kolesr-10

„Současný stav přeloučského nástroje bohužel není uspokojivý.“

„Náladově odlišné skladby přednesl Arakélian energicky a s důvtipem, celkový dojem rušily jen rozladěné píšťaly vyšších rejstříků.“

„Doufejme, že se podaří přeloučskými koncerty nejen upozorňovat na existenci místních historických varhan, ale že se také napomůže přesvědčit představitele církve, aby provedli  tak potřebnou generální opravu.“

Předposlední koncert festivalu Pardubické hudební jaro se uskutečnil v pátek 26. dubna v kostele sv. Jakuba Staršího v Přelouči. Jeho cílem bylo upozornit na tamní unikátní barokní varhany z let 1691-1692, dílo mistra Abrahama Starcka z Lokte. Za varhany usedl mladý francouzský varhaník Emmanuel Arakélian, na trubku zahrál přeloučský trumpetista Michal Chmelař. Zněla barokní hudba.

 

Dennis-Russell-Davies-foto-Petr-Francn

„Mám radost z přijetí šéfa Dennise Russella Daviese v Brně. Stejně tak dobře se v roli stálého hostujícího dirigenta uvedl Robert Kružík.“

„Elizabeth Leonskaja zahraje v prosinci ve dvou týdnech všech pět Beethovenových klavírních koncertů.“

„V únoru slibuje být objevem sezóny Rejchovo oratorium Lenora, námětově totožné s Erbenovými a Dvořákovými Svatebními košilemi.“

Beethoven i premiéry, vystoupení v Besedním domě i v Janáčkově divadle, neotřelé kombinace děl starších i novějších, šéfdirigent Dennis Russell Davies s taktovkou i u klavíru… Taková bude 64. koncertní sezona Filharmonie Brno od podzimu 2019 do jara 2020. Charakteristický bude už hned vstup do ní 19. září – zazní Brahmsova První, Bartókův 3. klavírní koncert s Elizabeth Leonskou a skladba současného japonského autora Joe Hisaišiho.

 

pondělí, 22 duben 2019 11:23

Jaroslav Krček slaví osmdesátku

Autor:
e

„Zachoval si svůj vlastní rukopis, ale pro ty, kteří to dosud nezaregistrovali, je dobré zmínit, že je žákem Miloslava Kabeláče.“

„Jaroslav Krček má bohatý muzikantský život a vytvořil něco dalšího, nového – svého. A jeho soubor Musica Bohemica, který založil v roce 1975, je toho dlouhá léta součástí.“

„S Českou filharmonií a Václavem Smetáčkem nahrál jako režisér Smetanův cyklus Má vlast, který byl v té době první digitální hudební nahrávkou v Československu.“

Soubor Musica Bohemica, hudební režie, znovuobjevování lidové hudby, komponování a aranžování, dirigování, hra na různé hudební nástroje a jejich výroba, zpěv, spolupráce s filmem, Českým rozhlasem a spousta dalších činností, často se zapojením své rodiny – to je dnešní jubilant Jaroslav Krček.

 

notredame0010

„Když byl v roce 1900 vybrán při konkurzu na místo titulárního varhaníka ze stovky účastníků Louis Vierne, byla zahájena éra, během které se tam pak vystřídali ti nejlepší virtuosové, improvizátoři a skladatelé v jedné osobě.“

„V katedrále Notre-Dame měla vždy silné zastoupení varhanní improvizace, která je i dnes pro francouzské varhaníky nedílnou součástí jejich umění.“  

„Tehdy jsem si uvědomil, jak nádherná a umělecky kvalitní může slavnostní bohoslužba být a že máme u nás opravdu co dohánět.“

Varhaník Karel Martínek před několika lety koncertoval v pařížské katedrále Notre-Dame. Vzpomíná na tu možnost jako na životní zážitek a pro Notre-Dame a tamní varhany má v srdci velké místo. Není divu, že zrovna on sledoval na začátku týdne požár gotického kostela s mimořádnou účastí. Není divu, že zrovna on přivítal s vděčností informaci o tom, že varhany požár přečkaly.   

 

170723-7230004

„Od Händela, který psal hudbu i pro dvůr anglického krále, se odvíjí téma festivalu Hudba králů. A dílo vybrané pro operní stagionu bude určovat hlavní linii dramaturgie každý rok.“

„Při oslavě výročí pádu železné opony zahraje PKF-Prague Philharmonia s Pavlem Šporclem.“  

„Atmosféru dotvářejí místní vinaři, degustace. Ale nejde o vinařský festival.“

Hudební festival Znojmo chystá Händelova Saula a hudbu pro krále a oslaví pád železné opony. Přehlídka se v červenci uskuteční popatnácté. Rozvíjející se přeshraničním spolupráce s rakouskými partnery dává tušit, že za několik let by spolu s festivalem v Retzu mohli znojemští tvořit v kulturním regionu na jihu Moravy a na severu Dolního Rakouska silného hráče s publikem přesahujícím během jednoho měsíce 20.000 lidí. 

 

úterý, 09 duben 2019 16:38

Co nám proved' Mendelssohn?

Autor:
2-7107772

„Do roku 1829 vládla kulturní Evropě soudobá hudba.“

„Mendelssohn svým epochálním provedením vrátil Bacha na koncertní pódia, o pár let později totéž udělal s Händelem, Lassem a Palestrinou. Otevřel tak cestu k nové tradici provádění historické hudby.“

„Zdá se, že hudební umění prochází jakousi křížovou cestou. Zvláště v této zemi zřejmě právě absolvujeme některé z těch bolestivějších zastavení.“

Dnes večer zazní v Rudolfinu Matoušovy pašije Johana Sebastiana Bacha v podání souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704, řídí Václav Luks. Představují jeden z vrcholů nejen německé barokní, ale evropské hudby vůbec. Dnes už je běžné, že se k nim můžeme vracet. Ještě před sto devadesáti lety bychom je ale neměli možnost nikde slyšet. Až legendárním uvedením těchto pašijí Mendelssohnem začala v roce 1829 renesance zájmu o hudbu nejen lipského kantora. Nad malým výročím návratu starší hudby na koncertní pódia se pro KlasikuPlus.cz zamýšlí LUKÁŠ HURNÍK, skladatel, šéfredaktor ČRo D-dur a také umělecký vedoucí sboru Gaudium Pragense. (Mimo jiné i ten brzy chystá koncert symbolicky složený z děl obou, tedy Bacha i Mendelssohna, včetně výběru z Matoušových pašijí – za týden 17. dubna v sále Husova sboru v Dejvicích.)

 

powell-741373-topfoto1-pgbm3

“Sólista ví, kam míří, své tóny sází jistě a tvrdě, z tohoto dojmu ale rychle vyvede barvami, linoucími se z klastrů, které otevírají dveře do zcela nových světů.”

“Sportovní výkon neskutečných technických dovedností večera pokračoval v pasážích, ze kterých by se nejednomu klavíristovi zamotala hlava...”

“Před strhujícím výkonem po energetické a výrazové stránce Jonathana Powella nelze než smeknout.”

Je zvláštně příjemné, když se citlivě protnou protiklady a vytvoří dojem harmonie, chvíli nulového bodu, kolem kterého každý ve svém životě oscilujeme. Kostel sv. Vavřince pod Petřínem, ústřední bod Nebovid, kdysi jedné z nejstarších vesnic na levém břehu Vltavy, byl v sobotu svědkem dvou recitálů britského pianisty Jonathana Powella. Zazněla na nich díla hudby 20. a 21. století. To vše pod hlavičkou Mezinárodního institutu a festivalu Prague Music Performance. Bohatá nadílka soudobé hudby v prostoru původně románského kostela a výrazná umělcova osobnost byla lákadla, která i při jednom z prvních svěžích jarních večerů přitáhla posluchače do magických útrob koncertní síně Pražského jara.

 

190403ByckovMahler9hires15cPetraHajska

„Je nesporné, že tématem Deváté je Rozloučení Pro tolik citů, nálad a barev ale nelze prohlásit, že v této symfonii Mahler umírá.“

„Zřetelně oddělená kóda v naprostém závěru byla tečkou nad mimořádným snažením hráčů a Semjona Byčkova.“

„Příště by snad nebylo potřeba dělat z Dvořákovy síně světelnou arénu… Když Mahler premiéroval Osmou, tak i tramvaje musely přestat zvonit!“

Uvedení Deváté symfonie D dur Gustava Mahlera je vždy mimořádnou příležitostí. Pro svoji strukturu, emoční hloubku i programovou neurčitost je to hudba, která v posluchači vyvolává ty nejniternější momenty a myšlenky. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem ve středu postupně vystavěla celou symfonii do finále, kde svým emocionálním vypětím odkrývala její nesporný kontemplativní účinek. Pokud má existovat mahlerovská interpretační tradice u České filharmonie, její povaha se nám v tomto případě pravděpodobně odkrývala.

 

3hIAh04k

„Důvodem pro oslovení Jakuba Kleckera byla zejména skutečnost, že beze zbytku naplňuje požadavky, které jsme od začátku na budoucího šéfdirigenta kladli.“

„Napříč celým orchestrem je mnoho vynikajících instrumentalistů, kteří své hráčské kvality zúročují nejen uvnitř tělesa, ale také jako sólisté.“

„Petra Vronský orchestru vtiskl osobitý zvuk a kvality a stále pomáhá překonat současné nelehké období.“

Bez šéfdirigenta je po celou aktuálně probíhající sezonu orchestr Moravské filharmonie Olomouc. To se ale mění od sezony 2019/20 - novým šéfdirigentem tělesa se stává Jakub Klecker, dosavadní hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského a také umělecký ředitel dětského a mládežnického sboru Kantiléna. Ve funkci vystřídá dlouholetého šéfdirigenta Petra Vronského. Veřejnosti se jeho nástupce představí na zahajovacím koncertě 74. sezony 26. září 2019 v Redutě, tedy v domácím sále orchestru. Už brzy ale Jakuba Kleckera můžeme vidět na nadcházející premiéře v Ostravě, kde připravil Juiliettu Bohuslava Martinů. Premiéra je příští čtvrtek 11. dubna. Jakuba Kleckera vystřídá v červnu 2020 na postu hudebního ředitele souboru opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý.

 

IMG5438-c-Jan-Trojan

„Někdy bude dominovat zvuk z olomouckého Horního náměstí, jindy zase z nádvoří Hudební fakulty AMU nebo z Novoměstské radnice v Praze.“

„Živý zážitek na místě s živou sirénou a vším okolo je samozřejmě nejsilnější.“

„Nápad spojit sirénu s hudbou má přitom historickou návaznost. Siréna totiž byla původně vynalezena jako hudební nástroj.“

3 paralelní koncerty se za hodinu, v pravé poledne spojí do jednoho v živém vysílání Českého rozhlasu Vltava. Po březnové premiéře už podruhé zazní HUDBA K SIRÉNĚ – Společný projekt Orchestru BERG, Českého rozhlasu Vltava a řady dalších partnerů. Jde o velmi krátké koncerty, které se záměrně konají současně s pravidelnou zkouškou sirén. Tentokrát budou probíhat dokonce tři paralelně, a to v Praze a Olomouci, a skladatel a autor konceptu Jan Trojan je propojí do jednoho v živém rozhlasovém vysílání. Květnové a červnové hudby k siréně napíšou Ian Mikyska a Martin Klusák.

 

Foto-Lada-Kolesrov-7---2

„Vytvořilo to velmi soustředěnou kontaktní atmosféru, možnost sledovat každý odstín slova a až fyzicky vnímat nárazy a dramata v hudbě.“   

„Marek Eben těmi nejjemnějšími odstíny hlasu, od pobavení po rozhořčení a odpor, dokáže postihnout všechnu hrůznost, absurdnost, zbytečnost a trapnost lidského konání.“

„Dramaturgii celku i provedení detailů promyslela, připravila a zvládla Michaela Káčerková se zralým přehledem.“

Labyrint světa a rád srdce v podobě hudby Petra Ebena a textu Jana Ámose Komenského vnesl do programu Pardubického hudebního jara závažnost jejich poselství, ale také váhu odpovídající interpretace. Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben. A varhanice Michaela Káčerková přidala nesmlouvavě vyprofilované zvukové obrazy. Nedělní koncert v zaplněném evangelickém kostele měl soustředění a správný poměr mezi slovem a hudbou, mezi patosem a intimitou.

 

pondělí, 01 duben 2019 01:48

Už brzy až k Janáčkárně krtkem

Autor:
DSC4756-2

„Dopravní podnik se konečně pustil do budování první linky.“

„Ze Svoboďáku zůstane nejlepší variantou cesta pěšky.“

„Název Janáčkova by slušel i stanici pod garážemi koncertní síně.“

Do štatlu vtruknul Metrostav. Jasňačka! Není žádná makačka na budku domáknout se, co bude - patrioti už brzy nebudó do Janáčkárny a do Mahenky córat, ale budó jezdit krtkem. Perfekt! Vo tym žádná.