Libor Dřevikovský

Libor Dřevikovský

Skladatel, sbormistr, publicista a dlouholetý hudební redaktor Českého rozhlasu. Od konce 90. let se po dvě desetiletí podílel na přípravě vysílaní stanice Vltava a nyní nadále spoluvytváří obsah digitální stanice D-dur. Je absolventem Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Na Pražské konzervatoři byl předtím v kompozici žákem Oldřicha Semeráka, Ivana Kurze a Bohuslava Řehoře. Působil rovněž jako archivář, učitel základní umělecké školy a odborný redaktor v nakladatelstvích Panton, Fortuna a Supraphon. Vede Farní sbor při chrámu sv. Václava v Praze-Vršovicích.
 

neděle, 12 duben 2020 15:00

Mozartova Velká mše

0

„Mozartova Mše c moll se podle všeho měla stát skutečně velkým, monumentálním slavnostním dílem, v chrámové hudbě označovaným „missa solemnis.“

„Vezme-li se v úvahu, jaký významný mezník představuje Mše c moll v Mozartově skladatelském vývoji, pak v tomto smyslu, i přes její nedokončenost a určitou stylovou nesourodost, jí označení „Velká mše“ náleží plným právem.“

„Prozatím asi k nejodvážnějším (a současně i do jisté míry velmi kontroverzním) náleží rekonstrukce „plně dokončené“ verze díla z pera muzikologa Roberta D. Levina. Prvně zazněla v lednu 2005 v nastudování Helmutha Rillinga.“

Od jedné z nejstarších nahrávek z roku 1955 až po ty nedávné, včetně mnoha historicky poučených s dobovými nástroji, je diskografie Mozartovy Mše c moll mimořádně rozsáhlá. Stejně nepřehledná jako nesčetné pokusy dílo dokomponovat či rekonstruovat. Autorem nedokončenou skladbu popisuje Libor Dřevikovský podrobně z hlediska stylu i okolností. Z nahrávek nevybírá jen jednu, rozhodnutí nechává na uměleckých preferencích posluchače. Z mnoha obalů existujících desek nicméně přece jen jeden zvolil nakonec jako důležitý - ten s nahrávkou Helmutha Rillinga.

 
čtvrtek, 14 listopad 2019 09:30

Tři nejznámější skladby Leopolda Mozarta

00

„Když rozpoznal jeho naprosto mimořádný hudební talent, věnoval Leopold veškerý svůj čas a umění k rozvíjení chlapcových schopností v takové míře, že se od roku 1771 prakticky vzdal vlastní skladatelské činnosti.“

„Jednou z prvních orchestrálních skladeb Leopolda Mozarta, zaznamenanou v roce 1961 na komerční nosič, byla Dětská symfonie.“

„Půvabnému kouzlu Dětské symfonie propadla nejedna dirigentská celebrita a mnohé přední orchestry.“

Narodil se přesně před třemi sty lety, 14. listopadu 1719. Mozartova otce Leopolda asi někdy podceňujeme, také o něm a o jeho hudbě příliš moc nevíme. Vedle toho, že rozpoznal synův mimořádný talent a udělal vše pro to, aby tento talent nepřišel nazmar, je také autorem úctyhodné řádky hudebních děl v rozpětí od Missy solemnis přes koncerty pro dechové nástroje až po klavírní skladby. A vedle toho rovněž autorem vlivné učebnice hry na housle Versuch einer gründlichen Violinschule. Historickým paradoxem je, že se jeho nejznámějšími a nejčastěji hranými skladbami stala tři divertimenta, orchestrální hudební hříčky. Nesou názvy Dětská symfonie, Selská svatba a Hudební jízda na saních. Právě jejich berlínská nahrávka z časů Německé demokratické republiky stojí v centru naší pozornosti.