PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„V Hudebním divadle v Karlíně vystoupila spolu s legendárním Oldřichem Novým sto padesátkrát, v populární operetě Mam’zelle Nitouche.“

„V Jihočeském divadle zpívala od roku 1961 často i mimo svůj pěvecký obor, dokonce i Libuši! Nicméně přiložená dokonalá nahrávka závěru Rusalky s Vilémem Přibylem z roku 1983 hovoří za vše.“

„Tradicí se pro profesorku S. Součkovou staly koncerty na zámku ve Stráži nad Nežárkou, místě epilogu života Emy Destinnové.“

Dne 27. listopadu by se dožila sta let přední česká sopranistka Stanislava Součková. Představuje takzvanou zlatou éru české opery, jak zpětně rádi nazýváme dobu operní interpretace od konce války do začátku sedmdesátých let minulého století. Stanislava Součková působila úspěšně v Praze a v Českých Budějovicích. Proč nastal zajímavý posun od úspěšné kariéry v Praze na český jih? To se čtenář také dozví v tomto článku. Paní Součkovou jsem osobně dobře znal, stejně tak jejího manžela, operního dramaturga a režiséra Jaroslava Ryšavého. Pokusím se vyjádřit jejich autentické názory, postoje, vzpomínky, jak jsem byl řadu let svědkem.

„Podstatou je skvělý nápad. Idea Tomáše Ondřeje Pilaře, jak přirozeně vtáhnout do říše artificiální hudby nejmladší myslitelné publikum.“

„V komediálně laděných interakcích s publikem doslova perlil herec Tomáš Žilinský.“

„Vrcholem zvoleného programu byly Smetanova Vltava a slavné Andante Haydnovy Symfonie G dur ‚S úderem kotlů‘ s interakcemi dětského publika.“

Za skutečnou senzaci na poli hudebně výchovné aktivity lze označit start operního souboru Jihočeského divadla do nové sezóny pod názvem Nevýchovný koncert. Premiéra zajímavého projektu byla uvedena 31. října v divadelním sále DK Metropol, netypicky dopoledne v deset hodin.

„Sopranistka Irena Troupová, rodačka z Českých Budějovic, upoutala příjemným témbrem hlasu, lehkostí tvoření, přirozenou prostorovou nosností a citem k interpretovaného stylu.“

„Jaroslav Rouček zaujal kultivovaným a dynamicky decentním tónem barokní trubky, jeho interpretace hýřila virtuozitou, bryskní pohyblivostí a sympatickou přirozenou muzikalitou.“

„Je nutné vyzdvihnout inspirativní, krásné a velmi akustické prostředí kostela Panny Marie Růžencové, skryté v nenápadné budově areálu kláštera, obývaném řádem Petrini.“

V Českých Budějovicích se v letošním roce koná šestý ročník Mezinárodního festivalu staré hudby Musica ad confluentem. A šestý koncert letošního festivalu se uskutečnil 14. října v římskokatolickém kostele Panny Marie Růžencové – v areálu kláštera, obývaném řádem Petrini. V programu vystoupila sopranistka Irena Troupová, na barokní trubku zahrál Jaroslav Rouček, na barokní violoncello Helena Matyášová. Hru na barokní loutnu, arciloutnu i barokní kytaru předvedl Miloslav Študent, v partu varhanního pozitivu se představila Jiřina Dvořáková-Marešová.

„Fialův báječný Český filharmonický sbor Brno zazářil, počasí nepočasí.“

„Koncert byl moudře trochu zkrácen, variantou bylo jeho zrušení při krajní nepřízni počasí.“

„Režijně zdařilý byl odchod tenoristy Anthony Gregoryho z pódia – v příznačné mimice a gestu, přesně ve výrazu zazpívaného textu.“

V závěru letošního dvaatřicátého ročníku Festivalu Krumlov vystoupila 5. srpna Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty v Pivovarské zahradě. Na programu měly být sborové scény z operního světa Giuseppe Verdiho a kantáta Carmina Burana Carla Orffa, z trilogie Trionfi. Krajně nepříznivé počasí vedlo organizátory k úpravě, zkrácení programu, takže se Orffovo dílo stalo zřetelně dominujícím bodem večera. Alternativou mohlo být snadno i zrušení koncertu, nepřízeň počasí byla značná.

„Škoda, že Mahler jako významný operní dirigent operu kompozičně vynechal, v písních je cítit mnohdy dramatický tah a ohromný smysl pro kontrast.“

„Byl to večer, naplněný hluboce přesvědčivým výrazem, skutečný Gesamtkunstwerk na pódiu. Bravo oběma pěvcům!“

„Mahlera přispěl významnou měrou slovenský klavírista Róbert Pechanec. Byl svrchovaným partnerem obou pěvců tak, jak to u Mahlera má být. Plně souzněl s pěvci.“

Pražský hudební institut zahájil 31. července v rodném domě Gustava Mahlera v Kališti u Humpolce Mistrovské pěvecké kurzy. Jejich slavnostní zahájení se neslo v duchu interpretace písňové tvorby Gustava Mahlera v podání významného německého basbarytonisty Franze Hawlaty a sopranistky Yvonne Steiner, za klavírního doprovodu Róberta Pechance. Zazněly Písně na verše Friedricha Rückerta (Rückert-Lieder) a výběr ze sbírky Des Knaben Wunderhorn. Před koncertem byla k poctě komponisty zařazena přednáška profesora Jiřího Štilce na téma Gustav Mahler a jeho vztah k českým tvůrcům a českému prostředí. Na ni navázala druhá přednáška historičky Markéty Čejkové Alma Mahler jako múza.

„Žádné zvučné jméno nezaručuje samo o sobě výborného pedagoga s potřebnými diagnostickými, metodickými a psychologickými schopnostmi. A zase naopak, mnohý takzvaně ‚bezejmenný‘ pedagog může překvapovat vynikajícími pedagogickými schopnostmi, tím i hmatatelnými výsledky.“

„Na špičce večera byl zřetelně barytonista Radek Martinec, jehož školitelem byl klavírista a pěvecký pedagog Ahmad Hedar.“

„Ale to je ostatně cílem – inspirovat, poradit, přispět novým úhlem pohledu, rozvinout dřímající dispozice ve schopnosti a posílit rozhled u adeptů uměleckých oborů.“

Pražský hudební institut pořádal v Českém Krumlově ve spolupráci se Základní uměleckou školou Český Krumlov šestý ročník Letních interpretačních kurzů. Byl jsem návštěvníkem závěrečného koncertu účastníků těchto kurzů dne 22. července v koncertním sále školy…

„Vůbec nemohu říci, že by byl dramaturgicky takzvaně podbízivý, jak se mohlo jevit z propagace koncertu, jistě však, že vhodný marketing přispěl k pěkné návštěvnosti.“

„Dirigent řídil českou premiéru s přehledem, exaktním gestem, disponuje i potřebným charismatem, kterým zjevně působil na orchestr inspirativně.“

„Kytarista Rafael Aguirre zazářil přesvědčivostí svého projevu po všech stránkách.“

Španělská hudba zněla 22. července v Pivovarské zahradě v rámci Festivalu Krumlov. Atmosféru Španělska přinesli do Českého Krumlova španělští sólisté – kytarista Rafael Aguirre, sopranistka Beatriz Diaz, tenorista Pablo Garcia-López – a dirigent Manuel Hernández-Silva, jenž se ujal taktovky a řízení orchestru PKF – Prague Philharmonia.

„Obdivoval jsem především úžasnou jemnost dynamiky, schopnost jít do skutečných něžných pian, neobyčejně měkkého charakteru tónu v kultivovaném zvuku klavíru.“

„Klarinetista Karel Dohnal si vedl znamenitě, technicky suverénně, bylo na něm znát, že si živé muzicírování velmi užívá.“

„Houslistka Xenie Dohnalová hrála zcela uvolněně, vyšší polohy nástroje zněly s patřičným jasem alikvotních tónů, nosně, hrála i s výrazovým vtipem.“

Tradiční mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově přivedl do atraktivního prostředí Maškarního sálu 20. července nadmíru zajímavý komorní koncert s promyšlenou dramaturgií a vysoké stylové úrovně. Představil se klavírista David Kalhous, žijící v USA, kde je profesorem na Florida State Univerzity College of Music. Přizval si výborné hosty – houslistku Xenii Dohnalovou a klarinetistu Karla Dohnala. V repertoáru širokého záběru byli vedle Mozarta a Beethovena zařazeni významní tvůrci hudby 20. století: Milhaud, Stravinskij a Schnittke.

„Amplifikace orchestru nebyla příliš zdařilá, homogenitu orchestru málo podpořila, svrchní alikvoty poněkud potlačila, barva nástrojů nebyla dosti diferencována.“

„Eliška Weissová se představila jako výrazná interpretka Libuše, jichž dnes máme jako onoho pověstného šafránu.“

„Barytonista Daniel Čapkovič zaujal, krom přirozené krásy svého hlasového fondu, dokonalou plynulostí italské kantilény ve Verdiho Donu Carlosovi, v árii Rodriga.“

Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna zakončil 15. července operní koncert na nádvoří Městského úřadu Třeboň, tradičně pod názvem Pocta Emě Destinnové. Protagonisty finále festivalu byli sopranistka Eliška Weissová a barytonista Daniel Čapkovič, Filharmonii Hradec Králové dirigoval Jan Chalupecký. Hudební festival sestával celkem ze sedmi koncertů s výbornou, kontrastní dramaturgií. Závěrečný koncert byl skvělou tečkou za jubilejním ročníkem skvělého festivalu na jihu Čech.

„Dvořákův fragment zamýšlené skladby působil v provedení Talichova kvarteta svěže, prokazoval typicky dvořákovskou invenci, která nám obvykle dává při poslechu pocit zvláštního štěstí.“

„Tak vycizelovanou intonační složku na koncertech vnímám málokdy.“

„Molto allegro e vivace bylo interpretováno se sympatickou spontaneitou a výrazovou předsvědčivostí, kdy se soubor ještě více ponořil do agogiky a dynamiky romantického vzletu závěru, který tempicky pěkně gradoval.“

Slavnostní vstupní koncert mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna, jeho již dvacátý ročník, realizovalo 11. července renomované Talichovo kvarteto. Spolu s tímto špičkovým představitelem české kvartetní školy se prezentoval francouzský klarinetista Lilian Lefebvre, jenž loni zvítězil v soutěži Pražského jara. Podstatu programu tvořila díla světového klasicismu a romantismu – Wolfgang Amadeus Mozart, Felix Mendelssohn-Bartholdy a Antonín Dvořák. Dramaturgie programu byla příznivě nakloněna širšímu okruhu potenciálních posluchačů. Ostatně ani v blízkém krajském městě České Budějovice, kde primárius komorního souboru Jan Talich působil mnoho let jako šéfdirigent Jihočeské filharmonie, nebývám koncertů tohoto charakteru častým svědkem. Koncert se konal v Konírně zámku Třeboň, což je velmi pěkný a akusticky příznivý prostor, vhodný pro koncerty komorní hudby.

„Jedinečné dílo Camilla Saint-Saënse žije u nás v povědomí více na koncertech a pěveckých soutěžích, kde árie Dalily z druhého dějství patří k vyhledávaným ukázkám kantilény v repertoáru mezzosopranistek.“

„Na obou premiérách byla pro mne imponující složkou choreografie baletních výstupů, nejen efektně a profesionálně vytvořeného slavného bakchanále.“

„Scéna byla racionálně a pragmaticky volena, aby jednotlivé přesuny a dílčí proměny bylo snadné realizovat, kostýmy neurčovaly přesněji dobu, ale míří k současnosti. Minimalistická scéna dávala ostatně od počátku naději na určitou nadčasovost.“

Biblické drama Camilla Saint-Saënse Samson a Dalila uvedla Opera Jihočeského divadla České Budějovice ve dvou premiérách, 5. a 6. května, v budově Domu kultury Metropol. V hudebním nastudování dirigenta Martina Peschíka a v režii Magdaleny Švecové. Scénu a kostýmy vytvořil Marek Cpin, choreografie byla v rukou osvědčeného Martina Šintáka, světelný design vytváří Michal Hör. Sbormistrem je Martin Veselý, operní sbor má v původně autorem zamýšlené oratorní koncepci díla významné postavení. V dlouhé historii Jihočeského divadla se toto dílo francouzského pozdního romantismu 19. století uvádí poprvé.

„Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, vpravdě renesančního člověka.“

„Mladí a talentovaní pěvci – Josef Kovačič, Tamara Morozová a Jakub Ošmera – v tomto specifickém pěveckém stylu, velmi citlivém na přirozenost projevu, velice zaujali. Zpívali s entuziasmem, viditelným zájmem o lidovou poezii.“

„Bohatý a obsáhlý výběr ukázek z lidové hudby slovanských národů, jak je zachytil geniální Ludvík Kuba, přesvědčil výborným podáním NeoKlasik orchestru s Václavem Dlaskem ve vydařených úpravách pro komorní ansámbl od členky orchestru – Adély Kamínkové.“

Hudební festival Antonína Dvořáka v Příbrami je svými koncerty rozprostřen do řady míst krásného okolí města. Pokračoval ve svém 54. ročníku velmi zajímavým a originálním večerem, kde představil lidovou hudbu slovanských národů. Inspirací večera v březnické Galerii Ludvíka Kuby bylo výročí 160 let od narození tohoto výrazného českého folkloristy, spisovatele a malíře, jehož život byl spjat právě s městečkem Březnice, nedaleko od Příbrami. Účinkoval NeoKlasik orchestr vedený Václavem Dlaskem, jenž si ke spolupráci přizval trojici sólistů – Tamaru Morozovou, Josefa Kovačiče a Jakuba Ošmeru. Umělecký přednes svěřil herci Svatopluku Schullerovi. Koncertu ze slovanské lidové poezie předcházela fundovaná přednáška etnomuzikologa Zdeňka Vejvody na téma Sběratelská činnost Ludvíka Kuby v oboru hudebního folklóru v Čechách, zejména na Chodsku. Obě produkce, vzdor typicky nekomerční charakteristice, byly až překvapivě dobře navštíveny.

„První část koncertu zakončila árie Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty. Je zřejmé, že má pěvec tuto nesnadnou Smetanovu árii dokonale technicky zvládnutou, je vpravdě pokračovatelem slavné české tradice Jeníků v duchu Ivo Žídka, jehož se mi jeví důstojným nástupcem.“

„Za Smetanovu ranou, spontánně zahranou a svěže působící polku – Ze studentského života – jsem byl rád, dlouho jsem již tuto půvabnou, dobře přístupnou a vděčně přijímanou Smetanovu drobnou klavírní skladbu na koncertech neslyšel.“

„Páteř koncertu tvořily ukázky z tvorby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a namnoze se jednalo o díla populární, laické hudební veřejnosti známá.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram uvedl 1. května 2023 benefiční koncert předního českého tenoristy Aleše Brisceina pro vilu Rusalka na Vysoké, letní sídlo skladatele Antonína Dvořáka. Koncert se konal v Galerii Františka Drtikola v Příbrami, kde již několikrát v minulých letech vystoupili na beneficích významní čeští umělci. Součástí prvomájového dne bylo zpřístupnění vily Rusalka veřejnosti na Vysoké za přítomnosti potomků slavného českého skladatele. Aleše Brisceina doprovodil na klavír Tomáš Pindór, jenž zaujal i sólovými vstupy. Hostem koncertu byla Hana Veselá.

„Koncert byl správně okořeněn drobnějšími skladbami romantického stylu, z díla Franze Schuberta a Antonína Dvořáka, které tvořily i přirozený kontrast v dané dramaturgii večera.“

„Jistě zapůsobila výrazněji také spontánnost hry, jejíž upřímnost publikum vycítilo.“

„V první řadě se mu dařila výrazná, nehledaná a tím i přirozená stylovost, v závěrečné větě zaujala zřetelná spontaneita projevu, která k Mozartovi patří.“

54. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka zahájil 27. dubna 2023 velkolepým způsobem – s Wiener Concert – Verein, komorním orchestrem, který byl v roce 1987 založen členy Vídeňského symfonického orchestru. Dirigentem vstupního koncertu v Divadle A. Dvořáka Příbram byl český umělec Marek Štilec. Pro festival si zvolil program, jenž je pro těleso stylově typický – oblast proslulého vídeňského klasicismu (J. Haydn, W. A. Mozart), doplněný o drobnější díla romantismu (F. Schubert a logicky i A. Dvořák). Festival si vytkl letos do čela téma – Moudro v nás. Podle vyjádření ředitelky festivalu – Albíny Dědičík Houškové – jde o hledání cesty k porozumění, nadhledu, snad i lásce k druhému člověku, i sobě samotnému. V době, kterou prožíváme, je to vlastně téma přirozené, pochopitelné. Ale hlavně – hudba je zvláštním fenoménem, který dokáže sbližovat, nacházet mnoho společného, má vždy blízko k sounáležitosti. Výrazem neobyčejné schopnosti hudby je lidi sbližovat. Vždyť sama osobnost Antonína Dvořáka, reprezentujícího českou kulturní vyspělost ve světě doslova příkladně, je toho praktickým dokladem. Hudební festival, jenž se řadí dnes k našim nejvýznamnějším, nabídne celkově patnáct zajímavě a velmi rozdílně tematicky a stylově koncipovaných večerů.

„Bendl není tak docela zapomenut, ale jeho práci, co naplat, převýšil Dvořák výrazně.“

„Líbilo se mi, že mladý pěvec, ať již vědomě či instinktivně takto pěvecky s dynamikou zachází, přirozeně, především s ohledem na výraz a styl.“

„Koncert se mi jeví závazkem per futurum, pokud by oba výrazní interpreti pokračovali v obdobně laděných komorních recitálech, prospěli by značně danému žánru a obohatili i koncertní život krajského města na českém jihu.“

Ve foyeru Business Center Piano, v krajském městě jižních Čech, byl 21. března 2023 zahájen hudební festival Art Salon Piano, pod záštitou Ministerstva kultury České republiky, města České Budějovice a Jihočeského kraje. V jeho vstupním koncertu se představili mladí umělci – barytonista Michal Marhold a klavírista a dirigent Patrik Červák. Ve večeru s názvem Evropské dialogy představili široký výběr z písňové tvorby, prokomponovaný sólovými klavírními kompozicemi tvořícími vhodný dramaturgický kontrast.

„Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu.“

„V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.“

„Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!“

Ve dnech 11. a 12. února se konal devatenáctý ročník festivalu Akademická Banská Bystrica, kterého se zúčastnilo deset pěveckých sborů. Poprvé v historii soutěže se přitom sborové klání uskutečnilo online formou.