00002

„Skladatelé byli současníci a neměli to ve své domovině lehké. Kabeláč tvořil v obou totalitách, v nacistické a socialistické. Šostakovič zažil jak léta slávy, tak příkoří.“

„Kabeláčova Symfonie č. 5 je monumentální, silně emocionální. V páteční večer se ujal provedení Robert Kružík a sopránového partu se zhostila Jana Šrejma Kačírková. Její výkon byl excelentní a neuvěřitelně vyrovnaný a bezpečný.“

„Dirigent modeloval symfonii jako postupně narůstající proud, se zvyšující se intenzitou napětí, které dovedl do euforického závěru.“

Dramaturgie brněnské filharmonie připravila pro své abonenty řady Filharmonie v divadle I pro květnový koncert zajímavou dvojici: symfonie skladatelů Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Nabídla publiku srovnání jejich pátých symfonií a svému symfonickému orchestru velmi obtížná, zato efektní a duchovně vyzrálá existenciální a monumentální díla. Recenzovaný koncert se odehrál jako druhý v řadě, v pátek 13. května v Janáčkově divadle.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

Filharmonie Brno s dirigentem Robertem Kružíkem připravili program složený ze symfonií Miloslava Kabeláče a Dmitrije Šostakoviče. Koncerty se budou konat ve čtvrtek 12. a v pátek 13. května od 19 hodin v Janáčkově divadle. Sopránového sóla v Kabeláčově díle se ujme Jana Šrejma Kačírková.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

Se stejným inscenačním záměrem vsadil režisér na povědomí publika, živeného Hvězdnými válkami či Vesmírnou odyseou a podobnými fantaziemi, a přenáší děj opery na jakousi neznámou planetu, na které ztroskotala pozemská vesmírná loď.

Režisérovi se podařilo na hudební vyjádření navázat a dokonce zbavit operu tradičního napětí a zatěžkanosti. Pěvci se dokázali uvolnit a odlehčit i ve vážných vztahových situacích.

Dirigent Ondrej Olos dění v orchestru i na jevišti propojoval se zkušeností ostříleného profesionála. O to větší uznání si zaslouží, neboť několik dní před premiérou onemocněl hlavní dirigent Pavel Šnajdr, který operu nastudoval a Ondrej Olos musel rychle kolegu zastoupit.

Janáčkova opera v Brně představila těsně před Velikonocemi, 13. a 14. dubna, další premiéru. Je plná kouzel a krásné hudby i zpěvu, tak, jak si ji přáli mít její autoři, Wolfgang Amadeus Mozart a Emanuel Schikaneder, majitel a herec předměstského Divadla auf der Wieden, pro které Mozart operu napsal a kde 30. září roku 1791 slavila triumf. A je také plná tajemství, stejně jako osud hudebního skladatele, který ji považoval za vrchol své operní tvorby a který tři měsíce po jejím uvedení záhadně zemřel.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 14 duben 2022 12:09

Kouzelná flétna jako vesmírná odysea?

99

„Přečíst si obsah opery, jak je v tištěném programu, se vyplatí.“

„Hraje se tu divadlo, které dává zapomenout na slabší místa dávného libreta, divadlo s hudbou a zpěvem, tak jak to ostatně také asi chtěl mít při premiéře v září 1791 Emanuel Schikaneder.“

„Hudební stránka celé inscenace nestojí nijak v popředí.“

První operní režie Miroslava Krobota je v Národním divadle Brno ve výsledku docela odvážným projektem. Je pravda, že inscenovat logicky a zajímavě Mozartovu Kouzelnou flétnu není tak snadné, ať už se v pohádkové hře o zkouškách a zasvěceních mají a nebo nemají uplatnit a vysvětlit zednářské symboly. Může to každopádně působit zdlouhavě. Inscenace, která měla ve středu premiéru, je přenesena do vesmíru, vypráví v reáliích sci-fi a fantasy o trosečnících na jakési planetě, působí trochu surrealisticky a trochu střeleně a svobodné zednáře vůbec neřeší. A vyznívá zábavně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4000

Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů zve na dubnové koncerty. Zítra se od 19 hodin v rámci řady komorních koncertů sólově představí koncertní mistr orchestru, houslista Pavel Mikeska. Na klavír ho doprovodí Libuše Pančochová, která působí na Konzervatoři Brno a rovněž na Janáčkově akademii múzických umění jako odborná asistentka na Katedře strunných nástrojů. Program bude zajímavou ukázkou konfrontace české, norské a francouzské skladatelské školy. V průběhu večera zazní dvojice miniatur pro housle s doprovodem klavíru Bedřicha Smetany souhrnně nazvaná Z domoviny. Následovat bude neméně hodnotná Romance pro housle a klavír norského skladatele Johana Svendsena. Uvedený program doplní slavná houslová sonáta Césara Francka, která dle mnohých patří k nejvýraznějším počinům svého druhu. Všechny dubnové koncerty se odehrají v Kongresovém centru Zlín.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2000

Národní divadlo Brno zve na Předpremiérové kukátko k Mozartově opeře Kouzelná flétna, které je interaktivní náhradou běžné tiskové konference. Bude se konat zítra v 18 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu, sólistů, dirigenta Pavla Šnajdra a režiséra Miroslava Krobota. Bude možné sledovat je také online zde. Opera bude představena v netradičním sci-fi pojetí. Inscenaci nastudovali pěvci Jiří Sulženko, David Szendiuch, Ondřej Koplík, Petr Nekoranec, Martin Masaryková, Doubravka Součková, Jana Šrejma Kačírková, Andrea Široká, Tadeáš Hoza, Jan Šťáva, Tereza Kyzlinková, Eva Esterková, Petr Levíček, Vít Nosek, Daniela Straková-Šedrlová, Lucie Hájková, Jana Hrochová, Markéta Cukrová, Václava Krejčí Housková, David Nykl, Josef Škarka, Petr Karas, Martin Novotný a Robert Musialek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
999

„Jihočeské divadlo předvedlo inscenaci, která uchvátila jak výkony, tak provedením. Mefistofeles Arriga Boita patřil k tomu nejlepšímu, co bylo možno na letošní přehlídce vidět.“

„Režisér respektoval skutečnost, že se jedná v podstatě o oratorium, a vytvářel řadu estetických, půvabných i sugestivních obrazů, ve kterých převládala symbolika.“

„Tento inscenační tým pracoval ve výsostném propojení a přenášel diváka do gotické estetiky.“

Festival hudebního divadla s názvem Opera 2022 se koná v Praze už popatnácté. Přehlídka operních inscenací divadelních souborů Čech, Moravy i Slovenska je bienále a v krásných prostorách předních pražských divadel mohou diváci vidět a slyšet to nejlepší, co se na mimopražských scénách podařilo vytvořit. A mnohdy jde o počiny překvapivé, jako v případě Boitovy opery Mefistofeles, kterou přivezli z Českých Budějovic. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Mefistofeles-foto-Martina-Root-1

„Mefisto je v Boitově opeře až hříšně ďábelský sympaťák.“

„Na termín od 4. do 14. srpna připravuje divadlo pro uvádění před českokrumlovským Otáčivým hledištěm Händelova Mesiáše.“

„Josef Adam ze Schwarzenberku, zakladatel zámecké zahrady, se stal plnoletým 20. srpna 1741, tedy téhož dne, kdy je datován titulní list partitury.“

Operní soubor z Českých Budějovic je dnes v Praze na 15. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2022 se svou inscenací Boitovy opery Mefistofeles. Uzavírá tak večerem ve Státní opeře březnovou sérii hostování Jihočeského divadla na různých místech v metropoli, tradičně nazývanou Jižní spojka. V létě čeká soubor jiná pravidelná položka v jeho kalendáři, a to účinkování na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Letos mimo jiné se scénickou podobou Händelova oratoria Mesiáš.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
MNG2021-04-07-krasa03-Serghei-Gherciu

Cyklus Musica non grata vstupuje letos do své třetí sezóny. Tento mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa je iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekuováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918 až 1938. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami dvacátého století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2999

„Po dvou předchozích letech, kdy ovlivnila termín i programy protipandemická opatření, organizátoři předpokládají, že festival bude moci být obsahově bohatý.“

„Zveřejněný program slibuje také Slavnostní koncert k převzetí předsednictví Rady EU.“

„Pro tradiční večery na zámku v nedalekých Nových Hradech, jako tamní již desátá stagiona, se připravuje inscenace Vivaldiho opery Il Farnace.“

Festival Smetanova Litomyšl se v letošním roce kvůli předpokládané rekonstrukci zámku bude muset obejít bez největších operních představení na nádvoří. Chystá nicméně tam i na dalších obvyklých místech od 9. června do 5. července čtyři desítky programů. Obsáhnou galakoncerty tuzemských operních souborů, pěvecké recitály, koncerty velkých tuzemských symfonických těles i komorních souborů, koncerty staré i modernější hudby, hudební přesahy do muzikálu a ještě dál za hranice klasiky… i pořady k jubileu básníka Jana Skácela.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Bystrouska-foto-Karel-Kasak-20

„Festival Opera, který tradičně pořádá Jednota hudebního divadla, je společnou akcí všech divadel, a to z pohledu ekonomického i uměleckého.“

„Rozhodnutí, jakou inscenací se prezentují, je od prvního ročníku zcela na vedení divadel.“

„Slováci nabídnou české tituly – Slovenské národní divadlo inscenaci Dvořákovy opery Čert a Káča a banskobystrická Státní opera inscenaci Foersterovy Evy.“

Operní soubory z České republiky a ze Slovenska představí od 16. ledna do 29. března své nejlepší inscenace v Praze, převážně na scénách Národního divadla, ale i v dalších divadelních či nedivadelních prostorách. Festival hudebního divadla Opera 2022 je od roku 1993 jako bienále už patnáctým ročníkem. Vedle projektů velkých operních domů jsou v programu obsaženy také komorní produkce vzniklé nezávisle na tradiční síti kamenných divadel.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
99

„Základem projektu se stal balet, který na pozadí Beethovenovy hudby vypráví jeho životní příběh.“

„Jestliže byla první polovina večera víceméně intimní zpovědí, po přestávce se výpověď mění. Do hry vstupuje velký sbor Janáčkovy opery.“

„Největší podíl na snaze o vyváženosti zvuku a zásluhu na tom, že vše dopadlo nakonec na výbornou, měl jistě dirigent Jakub Klecker.“

Ludwig van Beethoven patří jistě svým dílem k základním kamenům naší kultury, a to nejen hudební. Už jeho jméno je symbolem a jeho dílo budí zasloužený obdiv, stejně jako jeho osud. V prosinci roku 2020 se měly slavit jeho 250. narozeniny, ale všechny oslavy v Evropě zkazil covid, a to ne jednou. Vedení baletu Národního divadla v Brně však projevilo stejnou houževnatost jako Beethoven a nakonec se záměr podařil. Slavnostní večer se konal v sobotu 13. listopadu 2021.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Národního divadlo Brno společně připravilo ke dvoustému padesátému výročí narození Ludwiga van Beethovena premiérový baletní projekt s názvem Beethoven. Podle tvůrců důvodem uvedení původního díla není pouze inspirace velkým výročím z minulého roku, ale především umělecká přitažlivost Beethovenovy mimořádné osobnosti, jeho nelehkého života i geniálního díla. V nové inscenaci se představí jak sólisté a sbor Baletu NdB, tak i sólisté a sbor Janáčkovy opery, orchestr Janáčkovy opery a klavírista Jiří Hrubý. Hudební dramaturgie vznikala ve spolupráci choreografa Mária Radačovského a dirigenta představení Jakuba Kleckera. V baletu zazní Beethovenova symfonická tvorba v podobě Páté, Šesté, Sedmé a Deváté symfonie, ale i komorní tvorba zastoupená klavírními sonátami. Premiéra, přesunutá z minulého roku, se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 13. listopadu v 19 hodin. Nejbližší reprízy jsou v plánu hned v neděli 14. a v úterý 16. listopadu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích přichystalo na měsíc listopad několik premiér. Už zítra to bude velkolepá opera s faustovskou tematikou, Mefistofeles italského skladatele Arriga Boita. Představení se bude konat v DK Metropol od 19 hodin. Operu hudebně nastudoval Mario De Rose, režie se ujal Tomáš Ondřej Pilař, scény Petr Vítek, kostýmů Aleš Valášek a choreografie Martin Šinták. Sbory nastudoval Martin Veselý. V roli Mefistofela se alternují Jan Hnyk a František Zahradníček, Fausta ztvární Philippe Castagner a Paolo Lardizzone, Markétu pak Soňa Godarská a Jana Šrejma Kačírková. Sólisty, sbor, orchestr opery, balet Jihočeského divadla a Dětský pěvecký sbor Jitřenka budou řídit zmiňovaný Mario De Rose a Martin Peschík. Další představení se bude konat pozítří, 6. listopadu, od 17 hodin a 6. prosince od 19 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
515522989673d9bf0d28fk

„Baladická opera ihned vyvolala velkou pozornost. Nejen jako první nová anglická opera, ale jako mezinárodně srozumitelné, nadčasové, mimořádně působivé hudební divadlo.“

„Brittenova opera je sociálním dramatem, ale ne v prvním plánu. Víc je básní. O lidských osudech, o těžkosti žití… a hodně o moři.“

„Sympatické je, že se David Radok noblesně vyhnul možným náznakům, že rybář své učedníky zneužíval.“

Brittenova opera Peter Grimes se hrála v Brně hned dva roky po světové premiéře. Příští rok to bude už pětasedmdesát let. V Praze byla na programu před čtyřiceti lety. Do třetice teď její návrat před české publikum dostal tu nejlepší možnou podobu. Jednu z nejúžasnějších oper dvacátého století, temný příběh z rybářského městečka na anglickém pobřeží, vypravil režijně a scénograficky David Radok a hudebně Marko Ivanović. Exkluzivní inscenace, která měla v sobotu premiéru, se bude hrát jen několikrát; ale tím spíše je to počin, který svou ojedinělostí i vydařeností může vejít do tuzemské divadelní historie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

Národní divadlo Brno zve na premiéru Brittenovy opery Peter Grimes, která se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 9. října, nezvykle už od 18 hodin. Dílo mělo svou československou premiéru právě v Brně, a to v červnu roku 1947. Nyní se vrací po téměř pětasedmdesáti letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stalo dalším projektem týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Dále jsou obsazeni Jana Hrochová, Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Svatopluk Sem, Jitka Sapara Fischerová, Jan Šťáva, Jiří Hájek, Vít Nosek, Petr Levíček, David Nykl a další. Opera bude letos na programu ještě 13., 16. a 26. října a pak 2. prosince.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
117

„Csaba Kotlár se pro roli Oněgina hodí svým atraktivním zevnějškem, věkem i hlasovými dispozicemi.“

„Jana Šrejma Kačírková postavila v roli Taťány další ze svých pozoruhodných jevištních kreací.“

„Moc dobrým tahem inscenátorů byl Gremin Josefa Kovačiče. Měkký, kultivovaný bas, s citem pro plynulost frázování, až delikátně kulatého charakteru a krásně znělých hloubek.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách – 1. a 2. října 2021 – Čajkovského slavné operní dílo Eugen Oněgin na Puškinův text. Lyrické scény na text podle A. S. Puškina, jak zní přesný název v partituře, nastudoval hudebně dirigent Martin Peschík, režisérem inscenace je Lubor Cukr, scénu a kostýmy realizoval David Janošek. Důležitou choreografii v tomto skvostném díle obstarala Lucie Mertová. Sborové scény nastudoval sbormistr Martin Veselý. Představení proběhla ve dvou rovnocenných, za sebou jdoucích premiérách. Pro reflexi jsem zvolil druhou premiéru dne 2. října 2021.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

Českobudějovické Jihočeské divadlo připravilo dvě nová taneční i operní představení. V DK Metropol se už zítra odehraje taneční divadlo z dílny Petra Zusky a Štěpána Benyovszkého s názvem Rádio Svobodná Bystrouška. V pátek 1. října se bude na stejném místě konat premiéra Čajkovského opery Evžen Oněgin a Mozartova opera Così fan tutte bude uvedena v Jihočeském divadle ve čtvrtek 14. října. Tam také tanečníci v sobotu 30. října vystoupí v premiéře inscenace s názvem 3+1.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

100 Mikulovský Amfiteátr ožije ve čtvrtek 12. srpna od 19 hodin operou Carmen Georgese Bizeta. Přijede tam soubor opery Národního divadla Brno se sólisty Václavou Krejčí Houskovou v roli Carmen, Peterem Bergerem, který bude zpívat Dona Josého, Jana Šrejma Kačírková ztvární Micaëlu, Roman Hoza Escamilla, Zunigu David Nykl, Frasquitu Martina Mádlová, Mercédés Jitka Klečanská a Remendado s Dancaïrem budou patřit Zoltánu Kordovi a Tadeáši Hozovi. Operu režijně nastudoval Tomáš Pilař, hudebně pak Ondrej Olos. Inscenace měla v Janáčkově divadle v Brně premiéru v roce 2016. Opera bude uvedena ve francouzském originále s českými, anglickými a německými titulky. Více informací naleznete zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
Strana 1 z 4