8

„Jenže přišel Semjon Byčkov a s Českou filharmonií předvedl úplně jiného Franze Schuberta.“

„Berio dokomponováním spojení vlastně vytvořil zcela novou symfonii.“

„Byl to Beethoven jásavý, triumfální, famózní.“

Dramaturgie České filharmonie se ve svých abonentních koncertech zaměřuje tematicky. Někdy je to spojení tak trochu násilné, od středy 15. do pátku 17. ledna to však neplatilo. Na programu byli dva velikáni, které spojovala Vídeň: Ludwig van Beethoven a jeho celoživotní obdivovatel Franz Schubert. U obou skladatelů to dokonce byly symfonie číslo sedm! Nevím, zda to byl úmysl, ale obecenstvo tak dostalo možnost porovnat skladební styl obou umělců. Stejně tak interpretaci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Beethoven-2020-b

„Máme před sebou řadu měsíců, během nichž nás bude provázet víc než předtím a potom Beethovenova hudba.“

„Osobnosti jako Jakub Hrůša, a určitě i další podobní, dávají příslib, že nic nekončí, naopak.“

„Ani dvacátá léta by nám neměla odebrat radost z hudby a nějaký ten kousek idealismu.“

Ve dvacátém století přinesla dvacátá léta mnoho nového. Po skončení Velké války přišla reakce v podobě bezstarostného uvolňování – hranic, kulturní výměny a uměleckých pravidel i morálky. Přišla moderní doba a prosperita a s nimi nejen jazz a nové tance, ale také sport, emancipace žen, auta, černé desky… a rozhlas. Co přinesou dvacátá léta jedenadvacátého století, krom další a další kulturní rozmanitosti, teď asi neodhadneme. Možná se ani neshodneme, jestli už začala rokem 2020, což říká selský rozum, nebo začnou až s rokem následujícím, což tvrdí někteří vědci. Tak si aspoň přejme, ať nám přinejmenším v hudbě neodnesou příliš mnoho z toho podstatného, co by mělo raději co nejdéle zůstat.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pátek, 03 leden 2020 07:50

Praha v rytmu karnevalů

22

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“

„Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“

„V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to byla valící se bouře tónů, vyvažovaná lyričností dřevěných nástrojů i dynamickou hrou smyčců.“

Na silvestrovské odpoledne i na novoroční večer byla Praha plná turistů. Na Karlově mostě nebylo k hnutí a i na náměstí Jana Palacha se střídaly skupiny rychlostí japonského šinkanzenu. Zvláště o silvestru mnozí měli legrační čepičky nebo byli jinak vymaškaráděni. Jako na karneval. Většina z nich netušila, že kousek od nich, v Rudolfinu, hraje Česká filharmonie svůj odpolední silvestrovský koncert, kde na programu byla dvě díla pro ten čas s příznačným názvem – Karneval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“

„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“

„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“

Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
6

„Aj súčasná hudba by u prvého orchestra mala mať svoje miesto.“

„Tamás Pálfalvi sa podľa mňa postaral o jeden z najpozoruhodnejších výkonov sezóny.“

„Bolo pouť istú rezervovanosť orchestra, predsa len, zďaleka nejde o ich kmeňový repertoár. Napriek tomu si však, najmä po zvukovej stránke, poradili naozaj kvalitne.“

Skladateľská legenda, Péter Eötvös, tento týždeň opäť vystúpila v Prahe. Na troch koncertoch 11.‒13.12. sa Eötvös postavil pred Českú filharmóniu. Na programe boli okrem jeho diela aj skladby Miroslava Srnku a Igora Stravinského. Fungujúcu kombináciu zvučného mena dirigenta a pútavej dramaturgie pritom podporil ešte jeden článok – vynikajúci sólista trubkár Tamás Pálfalvi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„V úvodu třetí věty se blýskl violoncellista Ivan Vokáč sólem, kterým upoutal pozornost již na prvním koncertu.“

„Po zcela odzbrojujícím výkonu jak klavíristy, tak orchestru, přidal Francesco Piemontesi Brahmsovo Intermezzo.“

„Filharmonici ani dirigent se nebáli kontrastních až mezních dynamických extrémů, mohutná forte se vzápětí lomila do pianissim smíření.“

Pro své abonentní koncerty 4. až 6. prosince Česká filharmonie zvolila sice náročnou, ale pro posluchače i vděčnou dramaturgii, v níž dostala příležitost předvést se v tom nejlepším světle. Na programu byl Koncert pro klavír a orchestr č. 2 B dur op. 83 Johannesa Brahmse a Symfonie č. 4 Es dur Romantická Antona Brucknera. Klavírního partu se ujal Francesco Piemontesi, řídil španělský dirigent Pablo Heras-Casado, pro něhož byla tato vystoupení pražským debutem, spojeným s mnohými očekáváními. A dlužno konstatovat, že Heras-Casado v Praze rozhodně nezklamal. O tom jsem se mohla přesvědčit na dvou koncertech – ve středu 4. prosince a v pátek 6. prosince.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Výročí teď oslaví jak jinak než koncertem, v sobotu 7. prosince od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina. Za přípravou stojí už tradičně hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že nemá vzory. A že se v PFS hned od začátku cítil dobře.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 03 prosinec 2019 07:55

Pestrý prosinec České filharmonie

0

Významné zahraniční hosty i české umělce pozvala na prosinec Česká filharmonie. Pro svůj rudolfínský debut vybral mladý španělský dirigent Pablo Heras–Casado díla nejhranějších romantiků. Partnerem mu bude švýcarský pianista Francesco Piemontesi. Na romanticky laděné koncerty naváží ve dvojroli dirigenta i autora Peter Eötvös a ve dvojroli dirigenta a houslisty Leonidas Kavakos, dále výrazný trumpetista Tamás Pálfalvi, skladatel Miroslav Srnka, Jaroslav Krček nebo Jakub Hrůša.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Mysterium času je skrytým trumfem moderní české hudby.“

„Šlo o zcela legitimní provedení.“

„Beethovenova hrdinu a Kabeláče propojili Kadlec a Ivanović pojmem ´tlak´.“

Marko Ivanović a Petr Kadlec v koncertech pro studenty, organizovaných Českou filharmonií, dělají velkou a dobrou práci. V uplynulém týdnu zašli hodně daleko, když na této platformě prezentovali dokonce Kabeláčovo Mysterium času. Možná, že skladbu úplně všichni v publiku plně nestrávili, ale zpřítomnění odkazu tohoto autora posluchačům je každopádně možné vnímat jako záslužné. A už vůbec není k zahození, že byli s jeho hudbou konfrontováni mladí hráči České studentské filharmonie.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
veb-1711-DSC1217

„Na Národní třídě je celodenní happening. Klasika tu není, zůstala uvnitř Národního divadla a v Rudolfinu.“

„K revoluci patřily songy, spirituály. Ta síla emocí, když v revolučních dnech rozhlas po letech veřejně poprvé zase vysílal Kryla a Kubišovou…“

„Bláznovská zvěst Ivana Kurze s odkazem na Bibli připomíná, že spasení přináší bezbranné dítě. Tato hudba zněla v Obecním domě sedmnáctého listopadu 1989 večer.“

„Poslouchám, co chci. Svobodná hudba je ta nejlepší.“ Jeden ze sloganů provázejících oslavy třiceti let od pádu totality může být podnětem k mnoha úvahám. O kulturní izolaci a uvolnění, i o tom, co hlasitě duní, a o tom, co působí spíše vskrytu.  

 
Zveřejněno v SeriálPlus
alisa-weilerstein--paul-stuart-149053622097o

„Rezidenčním umělcem bude pianista András Schiff.“

„Mezi nejmladšími interprety budou Robert Kružík, Jiří Rožeň, Martin Daněk a Jan Čmejla.“

„Po letech se jednou vrátí na závěr Beethovenova Devátá symfonie.“   

Pětasedmdesátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude mít zahajovací koncert neobvykle už 7. května, kdy do české metropole přijedou Berlínští filharmonikové se svým novým šéfdirigentem Kirillem Petrenkem. Zahrají hudbu Gustava Mahlera. Tradiční Má vlast, v roce 2020 s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem, bude potom v úterý 12. května koncertní Poctou Bedřichu Smetanovi. „Stejně jako v roce 1946, kdy také nezazněla při zahájení,“ podotkl ředitel festivalu Roman Bělor na setkání s novináři.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Za naprosto přesnou orientaci ve skladbě a bezchybné vedení orchestru si bezesporu zaslouží pochvalu dirigent Keith Lockhart.“

„Mačkání bublinkové fólie či trhání papíru vyvolalo posluchačům úsměvy na tváři, avšak se zavřenýma očima mohl člověk klidně slyšet křupání ledu či praskání ohně.“

„Těžko se odhaduje, zda to bylo autorovým záměrem, několik částí nicméně nápadně připomíná onen tajemný podmořský velrybí zpěv.“

Mimořádný koncertní večer uspořádal český první orchestr na závěr druhého ročníku vlastní skladatelské soutěže. Ta měla motivovat mladé umělce k tvorbě a otevřít jim dveře na světovou scénu. Klíčem k těmto pomyslným dveřím byly třem finalistům jejich kompozice, které dostaly od poroty nejlepší hodnocení. Čeští a slovenští autoři - Jana Vöröšová, Matouš Hejl a Adrián Demoč – spolu s domácí i světovou porotou nastínili, kam se ubírá, čím se inspiruje a čeho využívá naše současná klasická hudební tvorba.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Česká filharmonie má před sebou pestrý listopad. Hlavním lákadlem mimořádného koncertu nazvaného Premiérový večer, budou tři vítězné kompozice, vzešlé z druhého ročníku skladatelské soutěže České filharmonie. Americký dirigent Keith Lockhart představí ve světových premiérách psaných na objednávku orchestru absolutní vítězku soutěže Janu Vöröšovou a její skladbu pro soprán a orchestr Písně Vrbovýho proutku, kompozici Neha, adagio pro orchestr Adriána Demoče, třetí premiérou bude skladba Crossings Matouše Hejla. Koncert doplní koncertní předehra Antonína Dvořáka V přírodě op. 91 a suita z opery Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Kromě klasického zvuku jednotlivých nástrojů využívám i některé atypické zvukové barvy a rozšířené techniky.“

„Soubory, se kterými funguje konstruktivní vazba hráčů s autorem už při čtení a nácviku, existují u nás i v zahraničí.“

„Vedu dětské sbory Rezekvítek a Cvrkot a smíšený sbor La Folia. Vedle dirigování pro ně také píšu a aranžuji písně.“

Jedna z nejvýraznějších českých skladatelek současnosti Jana Vöröšová se v těchto dnech připravuje na čtvrteční koncert v Rudolfinu, kde zazní světová premiéra její nové skladby Písně Vrbovýho proutku pro soprán a orchestr. Interprety jsou Česká filharmonie, sopranistka Vanda Šípová a dirigent Keith Lockhart. V rozhovoru pro KlasikuPlus přibližuje texty eskymácké poezie a jejich překlad i zvukovou stránku své partitury a chválí spolupráci s orchestrem a sólistkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Soutěž je nyní jasně multiinstrumentální s tím, že se hledá největší talent, snoubící v sobě nadání a umělecké vlohy spojené s dovedností.“

„Nejzásadnější novinkou je, že se ve třetím kole finalisté utkají na veřejném koncertě v rámci Dvořákovy Prahy, budou hrát s orchestrem v pražském Rudolfinu před publikem a opravdu prestižní porotou.“

„Domlouváme se s různými tuzemskými i zahraničními partnery na dalších možných prezentacích laureátů soutěže.“

Mezinárodní klání pro mladé talenty Concertino Praga se mění. Od nadcházejícího 54. ročníku nese v podtitulu název Dvořákova rozhlasová soutěž pro mladé hudebníky, což naznačuje nové spojení a také dimenzi, kterou tento projekt získává. Zakladatel soutěže a její dosavadní pořadatel Český rozhlas se totiž dohodl na spolupráci s Akademií klasické hudby. Soutěž tak čekají určité změny a na laureáty nové příležitosti, třeba veřejný koncert na Dvořákově Praze 12. září 2020, stipendium na studia nebo příspěvek na nákup nástroje. Přihlášky je možné podávat do 15. prosince. Podrobněji jsme o nové tváři soutěže mluvili s Janem Simonem, intendantem Akademie klasické hudby.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

„Sawallisch na snímku, který je k dispozici na LP deskách i na CD, neomylně vystihuje mužný smutek.“

„Spolu s nahrávkou Stabat mater jde v diskografii ČF o jedinečnou, trvalou, jen těžko překonatelnou klasickou hodnotu.“

„Dílo nikoli pro liturgii, ale pro soustředěný poslech.“

Dušičky, Památka všech věrných zemřelých… Druhý listopad je v liturgickém kalendáři římskokatolické církve dnem modliteb za zesnulé. Mše za zemřelé, která k této tradici patří, začíná slovy Odpočinutí věčné dejž jim, Pane… Requiem aeternam dona eis, Domine. Díky mimořádně dramatickému zhudebnění části pojednávající o posledním soudu vstoupilo do dějin Requiem od Giuseppe Verdiho, přirovnávané často k jeho operám. Dvořákovo Dies irae si s tím Verdiho nezadá. Ale Requiem českého mistra jako celek přece jen k opeře nikdo nepřirovnává. Je niternější. I v referenční pražské nahrávce Wolfganga Sawallische.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
2

„Založení filharmonie se ukázalo pro Slovensko jako přínosné, velmi dobré.“

„Koncert k výročí sametové revoluce se uskuteční sedmnáctého listopadu a má česko-slovenský program. Vždyť revoluce byla společná! Budeme hrát Alexandra Moyzese, Miloslava Kabeláče a premiéru od Ľubice Čekovské.“

„Orchestry nestárnou: s příchodem každé nové generace, každého nového mladého člena, se obnovuje nová energie, ideály, chuť na nové výzvy i radost z muzicírování.“

Pianista Marián Lapšanský, absolvent Akademie múzických umění v Praze a mimo jiné profesor Vysoké školy múzických umění v Bratislavě, je od roku 2004 generálním ředitelem Slovenské filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus zmiňuje, že nadále pravidelně koncertuje, ale jinak odpovídá hlavně na otázky související s letošním sedmdesátým výročím založení orchestru. Za zcela přirozené považuje, že jubileum má česko-slovenský akcent. Vždyť těleso vzniklo a čtyři desetiletí působilo ve společném státě a u jeho zrodu výrazně stál i český dirigent Václav Talich.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
7526500026841407816255188743386360372527104o

Vyhlašujeme výherce tří dvojic vstupenek na čtvrteční mimořádný koncert České filharmonie!

7. listopadu v Rudolfinu zazní vítězné skladby 2. ročníku Skladatelské soutěže ČF, která vznikla ještě z iniciativy Jiřího Bělohlávka. První ročník proběhl v roce 2014. Další následovala o čtyři roky později, té už se ale Jiří Bělohlávek nedožil. Odborná porota nakonec vybrala tři finalisty a právě jejich skladby budou mít teď premiéru. Vítězem se stala Jana Vörošová. Za ní skončili Adrián Demoč a Matouš Hejl. Koncert bude řídit uznávaný dirigent Keith Lockhart a sólového partu se ujme Vanda Šípová.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
Strana 1 z 7