2

„Souhra a dialog dvou sólistů, kteří na sebe slyší, byly jedním z atributů mimořádného odpoledne, naplněného oboustrannou vděčností za sdílení živé hudby.“

„Líbezně naléhavý zvuk houslí plný překypujícího citu a oproštěný od sentimentu, tak zněl Suk v podání Jiřího Vodičky.“

„V druhé větě Franckovy sonáty upoutal Miroslav Sekera jakoby mimochodem kladenými akordy, které však měly velikou vnitřní sílu a účinek na posluchače.“

Natěšení a usměvaví hráči na jedné straně, vstřícní a silných hudebních zážitků dychtiví posluchači na straně druhé. Taková byla atmosféra prvního vystoupení koncertního mistra České filharmonie houslisty Jiřího Vodičky a klavíristy Miroslava Sekery před publikem po čase zrušených koncertů. V rámci Letních koncertů České filharmonie, tentokrát ve spolupráci s Českým spolkem pro komorní hudbu, vystoupili ve Dvořákově síni pražského Rudolfina v neděli 14. června.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

Virtuózní skladbu Rej skřítků Antonia Bazziniho natočil houslista Jiří Vodička s klavíristou Miroslavem Sekerou jako pozvánku na společný koncert. Netradiční formou tak zvou na příští neděli 14. června do pražského Rudolfina. V rámci série Letních koncertů České filharmonie zazní díla Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Césara Francka. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

Od pondělí 1. června obnoví Česká filharmonie a Český spolek pro komorní hudbu koncertní činnost pro veřejnost. Nově koncipovaná série s názvem Letní koncerty představí ve Dvořákově síni Rudolfina až do konce srpna v pětadvaceti programech koncertní mistry a Komorní orchestr České filharmonie i komorní soubory orchestru. Symfonické programy celého orchestru ještě možné nejsou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„S počtem píšťal 4 736 byly tehdy varhany třetí největší v Rakousko-Uhersku.“

„Pro stavbu varhan byla zvolena firma Heinrich Voit, která jediná v Evropě byla schopna zkonstruovat posuvný hrací stůl.“

„Na tuto sezónu byla naplánovaná tři sobotní matiné a další tři mají proběhnout v příštím cyklu. Cenný romantický nástroj v krásném secesním sále si to zaslouží.“

Krásný secesní Obecní dům v Praze byl postaven před I. světovou válkou a v centrální Smetanově síni korunován postavením nových varhan od německé firmy Heinrich Voit z Durlachu. Jejich rejstříkovou dispozici navrhl profesor Karel Stecker. Prvním zahraničním varhanním virtuózem, který na ně zahrál už v roce 1912, byl Joseph Bonnet, varhaník pařížského chrámu sv. Eustacha. Za první republiky zazněly pod rukama nejvýznamnějšího českého varhaníka první poloviny 20. století Bedřicha Antonína Wiedermanna v letech 1920 až 1932 na 102 matiné, při kterých seznamoval pražské obecenstvo s varhanní literaturou od baroka po současnost. Cenný nástroj sice trpěl po celou dobu existence malým zájmem provozovatele o údržbu a pravidelné ladění, zažil zcela nepovedenou přestavbu a nerozumné rozšíření, ale po rekonstrukci do původního stavu, dokončené roku 1997, slouží při varhanních matiné dodnes.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
3

„Koncertní sál Fondation Louis Vuitton navrhl architekt Gehry ve spolupráci se společností Nagata Acoustics.“

„Classe d'Excellence de Violoncelle dává každoročně šesti začínajícím hráčům na violoncello možnost zdokonalit jejich dovednosti.“

„Na programu jsou často transkripce nejrůznější děl v úpravě až pro sedm violoncell.“

Prostředí luxusu a umění jde často ruku v ruce. A u klasické hudby tomu není jinak. Pařížská Nadace Louis Vuitton dlouhodobě podporuje mladé violoncellisty a organizuje pro ně masterclass kurzy pod vedením Gautiera Capuçona. Nedělní finálový koncert laureátů Classe d'Excellence de Violoncelle lze zhlédnout živě a následně ze záznamu na kanálu YouTube. Ten nabízí nejen to, ale další porci hudby a umění.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0

„Schütz je vykladačem Písma pomocí hudebních prostředků. A jeho sbírky duchovních koncertů dokládají, jak text může ovlivňovat tvar hudby.“

„Petr Eben dokázal duchovní obsah promítnout i do instrumentální hudby; obsah je promeditovaný.“

„Improvizace má přinášet radost.“

Na Velkopáteční bohoslužbě přenášené dopoledne Českou televizí z prázdné modlitebny v Praze-Strašnicích se společně podíleli tři muži v černém a s bílými rouškami: slovem, modlitbami a kázáním nejvyšší představitel Českobratrské církve evangelické Daniel Ženatý a místní farář Martin Sabo a s nimi jako jediný zpívající – a zároveň u varhan – kantor této církve Ladislav Moravetz. Profesionální hudebník pocházející z české menšiny v Rumunsku, varhaník, sbormistr, skladatel a zpěvák se vzděláním získaným v Německu. Žije na východní Moravě, ale často cestuje po republice, aby ve své církvi zvyšoval úroveň užívané hudby a zvětšoval povědomí o ní. V rozhovoru uvažuje nad repertoárem protestantské hudební kultury a přibližuje liturgii a církevní rok i své vlastní hudební zázemí a pracovní cíle.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 26 únor 2020 18:58

Svátky hudby přes několik generací

11

„Ravelovu Cikánku Hudeček vygradoval do strhujícího tempa.“

„Květinový duet z opery Lakmé zahrály houslistky neodolatelně.“

„Miroslav Sekera, který byl skromně v pozadí, nesešel z pódia.“

Únorový koncert festivalu Svátky hudby byl v sále Pražské konzervatoře celý věnován houslím a sešli se na něm umělci různých generací. Václav Hudeček jako hostitel a interpret první skladby večera, Miroslav Sekera u klavíru a pak s houslemi Marek Pavelec a Duo Agape. Případné srovnávání starších a mladších dopadlo příznivě pro všechny zúčastněné.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Klavírní koncert mladičké autorky má kompozičně dobře zvládnutý průběh a září z něj evidentní opojení orchestrálním zvukem.“

„Marek Kozák se na provedení připravil dokonale jak z hlediska technického zvládnutí, tak z hlediska názoru na výraz a vyznění.“

„Robert Jindra dal Franckově symfonii hlučnou vášnivost i mírněnou podmanivost, melodickou naléhavost i zřetelnou barevnost.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu udělal dobře, že k abonentnímu večeru v rámci řady Klasika v Rudolfinu pozval na 17. února Roberta Jindru a Marka Kozáka. Prvního z nich pomohl vymanit ze škatulky výhradně operního dirigenta a druhému dal potvrzení, že je mezi nejmladšími tuzemskými pianisty někým, s kým je zcela možné a naprosto nutné vážně počítat. A poděkování patří rozhlasovým symfonikům i za zařazení Klavírního koncertu Vítězslavy Kaprálové.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
10

Díla francouzských autorů Vincenta d’Indyho a Césara Francka a také Koncert pro klavír a orchestr d moll Vítězslavy Kaprálové, jejíž život byl úzce spjatý s Francií, provede na dalším abonentním koncertě Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Dirigovat bude Robert Jindra, jako sólista se představí mladý klavírista Marek Kozák. Koncert bude v pondělí 17. února od půl osmé živě přenášet Český rozhlas Vltava, o dva dny později, ve středu ho pak večer odvysílá ze záznamu i Český rozhlas D-Dur.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 15 prosinec 2019 12:45

Vánoce v podání Slovenské filharmonie

1

Také u našich sousedů se v předvánočním čase natrvalo usídlila adventní klasika Jakuba Jana Ryby Česká mše vánoční. Do svého cyklu ji zařadil Slovenský komorní orchestr. Se slavnostním Vánočním programem pak naváže Slovenská filharmonie čtyřmi po sobě jdoucími koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 21 listopad 2019 11:50

Koncert francouzské duchovní hudby

1

„Zajímavé barvy rejstříků a bohaté využívání zvukových možností varhan navodily niternou atmosféru.“

„Ve skladbě vynikla důsledná práce s dynamikou, což odráží poctivou práci nejenom sboru, ale i dirigenta.“

„Publiku bylo nabídnuto vše, co na koncertu určité úrovně nesmí scházet.“

I když se dnes můžeme potkávat s různými druhy duchovní hudby, v pražském evangelickém chrámu U Salvátora zazněl v pondělí koncert, v němž se projevila skutečně vznešená duchovní tvorba francouzských skladatelů. Přesto, že na koncertu vystoupila hudební tělesa, ve kterých účinkují nejenom profesionálové, ale i amatéři, nabídla tato seskupení zajímavý hudební zážitek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
7

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby.
Koná se v Olomouci už od roku 1994 a za dobu svojí existence získal pozici jedné z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby v ČR. Letošní zahajovací koncert se koná tuto neděli 22. září od 19 hodin v dómu sv. Václava. Zazní na něm Elegie pro trubku a smyčcový orchestr a Koncert As dur pro trubku a orchestr, které napsal Alexandr Grigorjevič Aruťunjan, a Sedm posledních slov Krista na kříži pro sóla, sbor a orchestr Césara Francka. Sólisty budou trumpetista Juraj Bartoš, sopranistka Michaela Šrůmová, tenoristé Jaroslav Březina a Vít Šantora a basista Pavel Švingr. Spolu s nimi vystoupí sbor Ars Brunensis a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koncert bude řídit Jaromír M. Krygel.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
7

Vyhlašujeme výherce vstupenek na Podzimní festival duchovní hudby.
Koná se v Olomouci už od roku 1994 a za dobu svojí existence získal pozici jedné z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby v ČR. Letošní zahajovací koncert se koná tuto neděli 22. září od 19 hodin v dómu sv. Václava. Zazní na něm Elegie pro trubku a smyčcový orchestr a Koncert As dur pro trubku a orchestr, které napsal Alexandr Grigorjevič Aruťunjan, a Sedm posledních slov Krista na kříži pro sóla, sbor a orchestr Césara Francka. Sólisty budou trumpetista Juraj Bartoš, sopranistka Michaela Šrůmová, tenoristé Jaroslav Březina a Vít Šantora a basista Pavel Švingr. Spolu s nimi vystoupí sbor Ars Brunensis a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín. Koncert bude řídit Jaromír M. Krygel.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
4

Další koncert Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum bude ve čtvrtek patřit dvěma českým varhaníkům – Pavle Salvové a Janu Rotreklovi. Oba mají společného jmenovatele - studovali u ředitelky festivalu a titulární varhanice u sv. Jakuba Ireny Chřibkové. V bazilice od 19:00 hodin zahrají díla Jana Dismase Zelenky, Arvo Pärta, Antonína Rejchy, Jehana Alaina, Césara Francka, Oliviera Messiaena a Denise Bédarda, dvě z nich na čtyři ruce.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

Podzimní festival duchovní hudby se koná v Olomouci už od roku 1994 a je jednou z nejvýznamnějších akcí na poli duchovní hudby u nás. Letos řadu koncertů zahájí ode dneška za pět týdnů - v neděli 22. září v dómu sv. Václava Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín se sólisty – trumpetistou Jurajem Bartošem, sopranistkou Michaelou Šrůmovou, tenoristy Jaroslavem Březinou a Vítem Šantorou a basistou Pavlem Švingerem. Na programu budou Elegie a Koncert pro trubku a orchestr arménského skladatele Alexandra Grigorjeviče Aruťunjana a oratorium Césara Francka Sedm slov Krista na kříži. Dirigovat bude Jaromír Michael Krygel.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 31 červenec 2019 11:15

Slovenský varhaník v pražské katedrále

001

„Černohorského skladba by zřejmě lépe vyzněla na barokních varhanách, nicméně romantický závěr dokomponovaný Skuherským osvětlil její předvedení na Mölzerových varhanách.“

„Maestoso od Mikuláše Schneidera-Trnavského zahrál Kopec znamenitě, impozantně rozezněl varhany.“

„Závěrečná Sonáta d moll francouzského Alexandra Guilmanta patří k repertoárovým stálicím a bylo slyšet, že je Vladimíru Kopcovi vlastní.“

Poslední červencové úterý zavítal do pražské katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha slovenský varhaník Vladimír Kopec z Nitry. Hrál na posledním koncertu v rámci festivalu Svatovítské varhanní večery. Přednesl známé i méně známé skladby různých autorů, zahrál i jedno dílo slovenského skladatele. Rozezněl třímanuálové romantické varhany postavené kutnohorským varhanářem Josefem Mölzerem v prvním patře Wohlmutovy kruchty.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
soucasne-svatovitske-varhany2

Varhanní festival v katedrále na Pražském hradě pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Jde o úterky v období 9. - 30. července. I letos je jeho dramaturgem hudební ředitel a titulární varhaník svatovítského dómu Josef Kšica.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00

„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“

„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“

„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“

Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 06 květen 2019 16:06

Druhá tvář Nikolaje Luganského

3552921834e9c7e8913db

„Provedení povýšil na neopakovatelný zážitek, kdy posluchač i notoricky známou skladbu slyší jakoby poprvé, čerstvýma ušima.“

„Zvolený program byl důkazem, jak blízko k sobě mají ruská a francouzská hudba.“

„Atributem zdrženlivosti se dá popsat i Luganského široká škála dynamických úhozů. Nepotřebuje oslňovat ohromujícím forte.“

Není tomu tak dávno (11., 12. a 13. dubna), co Nikolaj Luganskij vystoupil v Praze. S Českou filharmonií a Tomášem Netopilem zahrál Beethovenův Klavírní koncert č. 4 a člověk si povzdychl, kéž by mohl takového klavíristu slyšet v samostatném recitálu. Nešťastné potíže s rukou Vladimira Ashkenazyho zapříčinily, že FOK musel do své řady Světová klavírní tvorba narychlo hledat adekvátní náhradu. A díky šťastné souhře časových náhod se v sobotu 4. května Nikolaj Luganskij objevil na pódiu pražského Rudolfina znovu. V recitálu, kterým znovu vyrazil posluchačům dech.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2