„Hráči předvedli výjimečnou technickou vyspělost, důmyslnou práci s časem a obdivuhodně jednotný rytmický cit a sehranost.“
„Smyčec Václava Petra se definitivně prozpíval do nástroje i do prostoru a duo společně vtáhlo publikum do děje příběhu.“
„Při druhém přídavku Václav Petr odložil violoncello, usedl ke klavíru a zahrál secondo čtyřruční polky Sergeje Rachmaninova s Markem Kozákem v primu.“
Festival Dny Bohuslava Martinů v úterý 5. prosince pokračoval vystoupením dvojice umělců. Trojici sonát pro violoncello a klavír – každou v jiném stylu – zahráli etablovaní Marek Kozák a Václav Petr. Někdejší semifinalista prestižní varšavské „Chopinky“ a nynější koncertní mistr skupiny violoncell v České filharmonii připravili padesátce diváků v Sále Martinů na pražské HAMU vysoce kvalitní zážitek.
Česká filharmonie se po třiceti sedmi letech vrací k jednoaktové opeře Bohuslava Martinů Ariadna, tentokrát se svým hlavním hostujícím dirigentem Tomášem Netopilem. Známý antický příběh o královské dceři, která pomůže Théseovi zabít Mínótaura, zkomponovaný v létě 1958, poprvé provedla koncertně v roce 1986. Teď dílo zazní ve francouzském originále ve Dvořákově síni Rudolfina ve čtvrtek a v pátek 7. a 8. prosince od 19.30 hodin a v sobotu 9. prosince od 15 hodin. Páteční koncert je věnován 100. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání v Československu a živě ho přenáší stanice Český rozhlas Vltava. Sólových partů se ujmou Simona Šaturová, Peter Kellner, Richard Samek, Jozef Benci a dvaadevadesátiletý Richard Novák. Zpěváky z Pražského filharmonického sboru připraví sbormistryně Šárka Csölle Knížetová. Program doplní Mozartova Symfonie č. 36 „Linecká“.
„Ve středu sáhneme do atraktivní nabídky Evropské vysílací unie. Nejprve zazní málo uváděné vrcholné dílo Césara Francka, jeho oratorium Blahoslavenství.“
„Víkendová dopoledne budou patřit varhanici a patronce hudby sv. Cecílii, pořad připravil Radek Menoušek se skladbami H. Purcella, B. Brittena, J. D. Zelenky a dalších.“
„A v sobotu v 15:11 vrcholná nahrávka Chopinova Klavírního koncertu č. 1 e moll s Krystianem Zimermanem a Polským festivalovým orchestrem, naprosto mimořádný snímek…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 4. do 10. prosince?
„U houslisty je obdivu hodna naprosto čistá, jistá intonace, a to i v případě extrémních melodických skoků.“
„Miroslav Sekera nepůsobí na první dojem okázalostí, jde o umělce spíše skromného, nenápadného. Jeho výkony však vždy překvapí svojí technickou kvalitou a výrazovou hloubkou.“
„Ve společném přednesu byla jak spontánní citovost, tak eruptivní razance.“
Festival Dny Bohuslava Martinů se koná v Praze každoročně na přelomu listopadu a prosince. Letošní, již 29. ročník, byl otevřen 26. listopadu koncertem laureátů Soutěže Nadace Bohuslava Martinů v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce. Ve stejném sále se pak o tři dny později 29. listopadu konal zahajovací koncert festivalové řady, na němž za klavírního doprovodu Miroslava Sekery vystoupil houslista Ivan Ženatý.
„Můžete si připomenout velkolepé umění dirigenta Claudia Abbada, od jehož narození uplynulo letos devadesát let. V centru pozornosti bude Mahler – nejprve jeho Šestá symfonie s Berlínskou filharmonií.“
„Brilantní je nahrávka Haydnových symfonií s Berlínskými filharmoniky a Herbertem von Karajanem, poslechněte si Symfonii č. 103 Es dur.“
„Velké výročí Marii Callas zrcadlí také tradiční operní večer v neděli v šestnáct hodin, zazní nahrávka kompletní Carmen.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. listopadu do 3. prosince?
Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.
„Středeční večer připomene nedožité devadesátiny Krzysztofa Pendereckého bohatým výběrem jeho skladeb. Zazní nejen tři jeho díla odkazující na válečné události.“
„Dále poslouchejte Symfonii č. 3 Gustava Mahlera s Bostonským symfonickým orchestrem a Seiji Ozawou a také s Jessyí Norman v altovém sóle.“
„Víkendová Návštěva bude v sobotu a v neděli dopoledne patřit nahrávkám Pražského komorního orchestru, který obvykle hraje bez dirigenta.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. listopadu?
Od roku 1995 se klavíristovi Robertu Kolínskému společně s jeho týmem daří přivážet renomované umělce do Basileje, kde se jednou ročně na podzim koná Festival Martinů. Jeho záměrem je nadchnout domácí i mezinárodní osobnosti pro hudbu českého skladatele Bohuslava Martinů a dále je motivovat, aby ji zařazovali do repertoáru pro svá světová turné. Již 27. ročník Martinů Festtage se koná v termínu od 18. listopadu do 3. prosince. Festival podpořili čestnou záštitou slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, dirigent Jakub Hrůša a federální rada Alain Berset.
„A ve 14:10 je na programu jedna ze skvostných nahrávek mladého Krystiana Zimermana, Brahmsův Klavírní koncert č. 2 B dur“
„Středeční večer pravidelně patří koncertům z nabídky Evropské vysílací unie. Tentokrát to bude Orchestr italského Švýcarska pod taktovkou nejvýznamnějšího polského dirigenta mladší generace Krzysztofa Urbanského“
„O víkendu budeme na návštěvě u Jana Mikuška, hráče na cimbál, kontratenoristy, sbormistra, dirigenta a zvukového mistra.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. listopadu?
„Jeho archiv je na Juilliard School, mají v tom úžasný pořádek.“
„Doma byla čeština samozřejmostí. A díky prarodičům jsme měli pohádky a české dětství.“
„Když byl doma u klavíru, věděli jsme, že nemůžeme rušit. Ani se u nás nepouštěla hlasitě hudba.“
V Praze se 9. listopadu uzavírá program jedenáctého Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Od roku 2013 ho pořádá každý podzim tým festivalu Pražské jaro, aby připomínal světově proslulého českého virtuosa, jehož život ohraničují letopočty 1912 a 1994. Pianistova dcera Véronique Firkusny, žijící v New Yorku, je výkonnou ředitelkou Avery Fisher Artist Program, organizace podporující mladé umělce. Vedle toho pomáhá operním zpěvákům s výslovností češtiny a překládá do angličtiny krásnou literaturu – v poslední době knihy Daniely Hodrové a Kateřiny Tučkové. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vzpomíná na rodinu, ve které vyrůstala, na návraty do Československa a na otcovu kariéru odehrávající se bez snahy o lacinou popularitu.
Třetí abonentní večer orchestrální řady PKF — Prague Philharmonia představí orchestr s větším obsazením a neotřelý program. 12. listopadu zazní v Rudolfinu hudba Karola Szymanowského, opomíjené dílo Ludwiga van Beethovena i česká premiéra díla ukrajinského skladatele Alexandera Rodina. Koncert povede šéfdirigent Ukrajinské národní filharmonie Mykola Diadiura a sólového partu houslového koncertu se ujme jeden z nejvýznamnějších houslistů současnosti Vadim Gluzman.
„Martin Glaser a šéf opery Jiří Heřman připravili velké entrée ministru kultury Martinu Baxovi, aby společně, před zraky publika, stvrdili podpisem Memorandum o spolupráci.“
„Na jevišti seděli členové orchestru Janáčkovy opery a čekali na svoji příležitost se konečně ukázat v záři reflektorů, zatímco jindy jsou bezpečně ukryti v příšeří orchestřiště.“
„Zdá se, že Festival Janáček Brno 2024 má dobře našlápnuto a je se na co těšit, ta smršť světových Janáčkovských inscenací v hvězdném provedení, to v Brně ještě nebylo!“
Festival Janáček Brno je bienále, které bude realizováno v listopadu roku 2024, tedy v roce České hudby. Jeho „nastartování“ koncertem už v sobotu 4. listopadu 2023 však mělo své důvody. Byla odtajněna dramaturgie festivalu a jednotlivé tituly jdou již do prodeje a představitelé Národního divadla v Brně, kteří jsou organizátory, dostali dar od Ministerstva kultury – memorandum o spolupráci pro rok 2024 i 2026 a zajištěné financování. Tohle velkorysé startovné přijel stvrdit ministr kultury osobně.
Janáček na start! je název koncertu 4. listopadu 2023, součástí kterého je slavnostní představení programu festivalu Janáček Brno 2024. Pod vedením dirigenta Roberta Kružíka vystoupí houslista Josef Špaček a pěvci Kateřina Kněžíková, Svatopluk Sem, Václava Krejčí Housková a Ivan Kusnjer. Hraje Orchestr Janáčkovy opery Národního divadla Brno.
„Na Bohuslava Martinů, který se už roky učil francouzsky, zapůsobila při turné orchestru Národní divadla největším dojmem Paříž.“
„Konečně v roce 1923 přišel balet Kdo je na světě nejmocnější. Už ne ´impresionistický´, ale nový, mající podobu rytmické grotesky s rozmarnou hudbou.“
„To, co jsem šel hledat do Francie, to nebyl Debussy.“
Měl pobýt tři měsíce, místo toho však zůstal sedmnáct let. Tak charakterizují životopisy Bohuslava Martinů jeho příjezd do Paříže v polovině října roku 1923, tedy před rovnými sto lety. Stipendium určené na nedlouhé studium skladby u Alberta Roussela se stalo příležitostí a prostředkem k naplnění bytostné touhy vymanit se nejen z tuzemské provinční malosti, ale i z konfrontace s německými a rakouskými kulturními a myšlenkovými vlivy. Martinů se upínal k Francii z obdobných důvodů jako Janáček k Rusku.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, jeho 79. ročník, se uskuteční v termínu 12. května až 3. června 2024. Tradiční zahájení Smetanovou Mou vlastí obstarají Berlínští filharmonikové. Na festival zavítají také dva nejlepší italské orchestry Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Filharmonický orchestr milánské opery La Scala. Z Paříže přijede Orchestre Philharmonique de Radio France, z Nizozemska Amsterdam Baroque Orchestra, z Belgie pak slovutné Collegium Vocale Gent. Novinkou je celodenní program pro mladé publikum nazvaný SpringTeen a ve Foru Karlín se uskuteční spektakulární koncert s padesáti současně znějícími pianiny a publikem sedícím mezi nimi.
Hudební oslava výročí vzniku Československa v roce 1918, vzpomínka na pětasedmdesát let ve společném státě a připomínka již plných tří desetiletí samostatnosti obou republik po klidném rozdělení – to byl páteční koncert Slovenské filharmonie v Obecním domě v Praze. Právě tam byl samostatný společný stát Čechů a Slováků před 105 lety vyhlášen. Šéfdirigent Daniel Raiskin prezentoval skladby z našeho společného prostoru, od Hummela a Mozarta přes Dvořáka, Smetanu a Martinů k Moyzesovi, Lehárovi a Gejzovi Dusíkovi.
