1

Houslistky Eva Zrostlíková Schäferová a Ludmila Pavlová, laureátky soutěže Nadace Bohuslava Martinů z roku 2018, zahrají na koncertě pořádaném Českým spolkem pro komorní hudbu. Matiné se příznačně koná v Sále Martinů, v sobotu 18. ledna od půl jedenácté.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 13 leden 2020 13:01

Magdalena Kožená v Milánu a v Praze

3

Po dnešním koncertě, který má s orchestrem Filarmonica della Scala, zazpívá Magdalena Kožená 26. ledna v pražském Rudolfinu. V Milánu program s hudbou Dimitrise Mitropoulose a Dmitrije Šostakoviče řídí Constantinos Carydis a česká mezzosopranistka s ním do koncertního večera připravila Písně na Rückertovy texty od Gustava Mahlera. V Praze ji bude doprovázet klavírista Ohad Ben-Ari a jedinečný komorní recitál tvoří pro tuto příležitost sestavené písně od Bohuslava Martinů, Vítězslava Nováka, Erwina Schulhoffa, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka a Bély Bartóka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pátek, 20 prosinec 2019 14:28

Česká pohádka s Popelkou

8

„Všechny skladby by se daly doporučit člověku, který se v klasické hudbě teprve začíná orientovat.“

„Popisnější díla umožní netrénované nebo zlenivělé hudební představivosti docenit další parametr z palety krás hudby.“

„Tak, jak muzikanti s úsměvy odehráli celý koncert, odcházeli posluchači nabiti pozitivními emocemi.“

Moravská filharmonie Olomouc si pro posluchače tohoto malebného města, které je během předvánočních trhů obzvlášť půvabné, přichystala Vánoční koncert s pohádkovým programem. Krásnou shodou okolností koncert dirigoval Petr Popelka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 18 prosinec 2019 10:51

SOČR šokoval

6

„Sinfonia Al Santo Sepolcro je Vivaldiho nejintenzívnější a nejdramatičtější dílo.“

„Bylo vidět, že Alexander Liebreich svého krajana Mendelssohna umí. Vše bylo minuciózně propracované.“

„Rudolfinum povstalo a rozloučilo se s orchestrem i starým rokem mnohohlasým chorálem, který si s publikem zazpívali i členové SOČRu.“

Není jednoduché zaujmout stále zhýčkanější pražské koncertní publikum. Výběr, který v posledních letech návštěvníci koncertů v Praze mají, je enormní. Vzpomínám si na nehraný údiv Josého Cury nebo Plácida Dominga, když zjistili, jak bohatý je kulturní život v Praze. A tak se dramaturgové předhánějí ve vymýšlení, co by mohlo publikum zaujmout. Občas obecenstvo jen zírá. Josefu Třeštíkovi, dramaturgovi Symfonického orchestru Českého rozhlasu, se to v pondělí 16. prosince podařilo měrou vrchovatou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 15 prosinec 2019 08:51

Dvanáctkrát Bohuslav Martinů

57

Dny Bohuslava Martinů zakončí dva orchestrální koncerty ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a festivalem České doteky hudby. Letošní 25. ročník festivalu připomněl šedesáté výročí úmrtí světoznámého skladatele a představil různorodost tvorby Martinů v orchestrálním i komorním provedení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„V podání Josefa Špačka, který proměnil natištěné noty v energický a strhující posluchačský zážitek, skladba obtížně vůbec nepůsobila.“

„Posluchačsky příjemný program, živá interpretace bez nejmenších chyb a přívětivé prostředí Sálu Bohuslava Martinů z večera učinily jedinečný zážitek.“

„Publikum se rozhodně nehodlalo smířit s tím, že by měl tento večer někdy skončit.“

Houslista Josef Špaček a klavíristka Pallavi Mahidhara jsou mladí, ale šikovní. Každý z nich má už na svém kontě řadu soutěžních i koncertních úspěchů po celém světě a patří k nejlepším interpretům své generace. O to sympatičtější bylo slyšet je spolu hrát v průběhu jednoho večera v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů 2019. Sál Bohuslava Martinů zaplnilo publikum, které si koncert vyloženě užívalo a umělce doslova nechtělo pustit domů. Ti totiž ukázali i svůj dobrý vkus pro výběr repertoáru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Méně známá verze z roku 1923 s komorním orchestrem. Strohá, vznešená, sváteční.“

„Ondřej Koplík vystoupil jako David. Dominantnějším a plnějším projevem upoutaly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová.“

„Lukáš Vasilek jako kdyby toto vše nejen věděl a bral v potaz, ale hlavně také silně cítil.“

Pražský filharmonický sbor oslavil pětaosmdesáté výročí neokázale, ryze umělecky. Bez velkých společenských gest, bez proklamací týkajících se české tvorby. Učinil tak hodnotně – krásnou hudbou, mimořádným uvedením Honeggerova Krále Davida. Provedení vedené Lukášem Vasilkem mělo v sobotu v Rudolfinu punc dokonalosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 09 prosinec 2019 16:23

Lucie Kaňková ve skvělé formě

5

„Lucie Kaňková vytvořila prvním číslem s Danielem Matouškem příjemnou, uvolněnou atmosféru a uvedla celý Sál Martinů do děje.“

„Pokud v první půli koncertu předvedla Lucie Kaňková svůj výborný dramatický potenciál, v půli druhé svůj výkon ještě vygradovala.“

„Naprostou špičku večeru nasadila fantastickým provedením árie Ariadny Thésée, je respire.“

Postava pařížské kurtizány Violetty Valéry je i po sto šedesáti pěti letech od vzniku opery La traviata, populární romantické opery z pera italského fenoména Giuseppe Verdiho, řazena k nejzásadnějším a nejobdivovanějším rolím sopránového repertoáru. Mladá pěvkyně Lucie Kaňková si tuto postavu vybrala jako téma svých doktorandských studií na pražské HAMU a v rámci svého druhého doktorandského koncertu představila se svými pěveckými kolegy reprezentativní průřez operou. Chytrá dramaturgie večera přinesla ve druhé půlce koncertu kontrastní ukázky z prací některých operních autorů 20. století – Igora Stravinského, Bohuslava Martinů a Leonarda Bernsteina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Ještě jsme ani nezačali s reklamou a už byl koncert v synagoze vyprodaný.“

„Ohrnovali nad ním nos a trvalo to dlouho.“

„Bylo mi osmnáct. Byl to koncert, který se mnou zacloumal.“

Martinů Festtage se v Basileji letos v listopadu konaly pětadvacátým rokem. Vystoupil při nich Gidon Kremer, zněl jazz i hudba Viktora Ullmanna a Petra Ebena a od Bohuslava Martinů mimo jiné mechanický balet Podivuhodný let a kantáta Izajášovo proroctví. Za pořádáním přehlídky stojí pianista Robert Kolínský. Narodil se ve Švýcarsku a žije tam, ale jeho rodiče přišli v roce 1968 z Československa. I když se píše Kolinsky, drží si díky nim, a teď nadále i díky vlastním dětem, dobrou češtinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dnes, v den narozenin skladatele, zmiňuje faktory, které působí na podobu festivalu, a přibližuje, jak se dostal k hudbě Bohuslava Martinů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Vaníček se projevil jako velmi temperamentní interpret s mezinárodní zkušeností.“

„Již první skladba předznamenala celkový radostný charakter vyznění koncertu.“

„František Vaníček zvládl ovládat mechanické varhany sám, což je víc než obdivuhodné a i fyzicky velmi náročné.“

Na 78. koncertě na nové Euleho varhany z roku 2011 v evangelickém kostele U Salvátora vystoupil František Vaníček, který po studiích v Pardubicích, Praze a holandském Utrechtu zakotvil na pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové, kde vybudoval oddělení chrámové hudby i hry na varhany, je zde docentem a v současné době i jejím děkanem. Pohledem do programu jeho vystoupení bylo možno konstatovat, že vypadá jako průřez skladbami varhanní hudby od renesance do současnosti a mohl by svádět k suchému odehrání, vhodnému spíš k ilustraci k přednášce o vývoji varhanní literatury v Evropě. Opak však byl pravdou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Matouš Zukal vyhrál klavírní kategorii a získal Cenu pro nejlepšího účastníka.“

„Ve druhé kategorii zvítězilo Duo Bohémo – Pěruška a Vocetková.“

„O druhou cenu se dělí Quasi duo a Krásovo kvarteto.“

Cenu pro nejlepšího účastníka Soutěže Nadace Bohuslava Martinů získal letos klavírista Matouš Zukal, absolvent Pražské konzervatoře a student AMU, jehož učitelem je Ivo Kahánek. Na koncertě laureátů zahrál v neděli v pražském Sále Martinů výběr ze skladatelových Osmi preludií a pak Sonatu per pianoforte od Luboše Sluky.

 
Zveřejněno v MladíPlus
0

„Díla českých skladatelů jsou komplikovaná, ale není nemožné jim porozumět.“

„Vždy se nemohu dočkat závěrečného duetu Rusalky s Princem.“

„Výslovnost studuji slovo od slova.“

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo jako svoji první premiéru v této sezóně jednu nejslavnějších a nejhranějších českých oper, Rusalku Antonína Dvořáka. Nová verze režiséra Radovana Lipuse zatím sbírá kladné ohlasy. Jedním z Princů v této inscenaci je italský tenorista Luciano Mastro. Jak se mu dařilo na jeho premiéře, si můžete připomenout v naší ReflexiPlus. O tom, jak se sžíval s touto nesnadnou rolí, jsme si povídali v tomto rozhovoru. Na jevišti se jako Princ objeví opět v úterý 3. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 01 prosinec 2019 16:32

Varhanice pod Krušnými horami

1

„Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií.“

„Série Historické varhany Karlovarského kraje obsáhne větší počet CD zachycujících vzácné varhany, které si zachovaly původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce.“

„Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu.“

Nahrávací projekt Historické varhany Karlovarského kraje zavedl varhanici Michaelu Káčerkovou do Jáchymova. V minulých dnech v tamním kostele sv. Jáchyma natáčela pro svou druhou sólovou desku díla Franze Liszta, Sigfrida Karg-Elerta, Josepha Rennera, Johanna Sebastiana Bacha a Otomara Kvěcha. První CD, které vyšlo letos na podzim, pořídila v Karlových Varech v kostele svatých Petra a Pavla. Na tamní romantické varhany interpretovala pro záznam hudbu Maxe Regera, Bedřicha Antonína Wiedermanna, Bedřicha Janáčka, Bohuslava Martinů a dalších autorů.

 
Zveřejněno v NedělePlus
neděle, 24 listopad 2019 10:30

Kühnův smíšený sbor oslavil šedesátiny

11

„Dokonalé provedení Mikeše z hor od Martinů bylo jednoznačně nejdůstojnější vzpomínkou na vznik sboru.“

„Doufejme, že po své světové premiéře se sympatická skladba Terezy Surovíkové dočká dalších provedení.“

„Slušelo by se sboru poděkovat za odvedenou práci, neboť v současné chvíli k němu neexistuje srovnatelná alternativa.“

Významný pražský sbor, který roku 1959 založil Pavel Kühn, letos slaví kulaté výročí. Při té příležitosti už uspořádal jeden koncert na Novoměstské radnici a natočil nové CD. Své jubileum sbor připomněl i podzimním a cappella koncertem v kostele sv. Šimona a Judy, čímž završil letošní oslavy. V průběhu večera představil některé skladby z nově vydané nahrávky. A deska měla křest.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Housličky jsem si nejdřív pochovala jako panenku… – a ona říkala: nechceš taky zkusit hrát?“

„Jako houslistka musím opravdu cvičit. Jsem v pátém ročníku a to už je vážné.“

„Mám ještě duo s mojí sestrou, což je hobojistka, máme to i na konzervatoři jako předmět.“

Když jsme s úspěšnou mladou českou houslistkou Pavlou Tesařovou hledaly společný termín pro uskutečnění rozhovoru, nebylo to vůbec snadné. Coby studentka pátého ročníku Pražské konzervatoře a vítězka řady mezinárodních soutěží má nebývale nabitý program. Ke každodenním povinnostem a cvičení přibývají zkoušky i koncertní vystoupení ze dne na den. Nakonec jsme společný čas našly a setkaly se v Dobřichovicích, kousek od jejího bydliště, ve vzácný den, kdy měla „úplně volno“.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 21 listopad 2019 06:30

Kühnův smíšený sbor dnes slaví 60 let

3

Kühnův smíšený sbor dnes oslaví 60 let od založení dalším koncertem, a to v kostele sv. Šimona a Judy. Zazní skladby Antonína Tučapského, Terezy Surovíkové a Bohuslava Martinů. Koncert povede Jaroslav Brych, jako hosté vystoupí členové Zemlinského kvarteta, tenorista Ondřej Holub a sopranistka Barbara Solazzo. V rámci večera se také uskuteční křest prvního samostatně vydávaného CD „Celebration 60 let Kühnova smíšeného sboru“, který s ním v únoru natočila sbormistryně Lenka Navrátilová.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Festival Brikcius se koná v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days.“

„Je velmi důležité připomínat osud terezínských skladatelů.“

„Můj vztah k jazzu je velmi pozitivní.“

František Brikcius je violoncellista, který se rozhodl propagovat repertoár pro sólové violoncello. Hře na tento nástroj se začal věnovat již v raném dětství. Po absolutoriu Konzervatoře v Praze pod vedením Jaroslava Kulhana byl přijat na JAMU v Brně do violoncellové třídy Bedřicha Havlíka. Následovalo studium ve Velké Británii v mistrovské třídě Anny Shuttleworth, dále pak na univerzitě Toho Gakuen v Japonsku. Na JAMU absolvoval u Evžena Rattaye. Je iniciátorem řady projektů, jako například eSACHERe, MAKANNA nebo 2 Cellos Tour a Weinberger Tour v rámci Dua Brikcius, které tvoří se svou sestrou Annou Brikciusovou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 8