0

„Úplně plonkově jsem z letošního jara naštěstí nevyšel.“

„Není reálné, abychom „výpadek“ tohoto jara obratem dohnali, ale jsou nové příležitosti, jako je právě Smetanova Litomyšl, a za to jsem velmi vděčný.“

„Jsme zvyklí pracovat tak, že už první zkouška by měla mít v ideálním případě koncertní parametry.“

Hned pětkrát se letos představí publiku národního festivalu Smetanova Litomyšl hobojista Vilém Veverka, a to ve čtyřech programech a s různými hudebními kolegy. Festival, který narychlo kompletně změnil dramaturgii a „převlékl“ se do mnohem komornějšího a domácího roucha, vnímá jako fantastickou příležitost. Jak řekl v RozhovoruPlus, podstatné je, že se interpreti můžou znovu postavit před své publikum. Ale dodává, že letošní jaro pro něj mělo i očistný význam a umožnilo mu dodělat dva zajímavé projekty.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 06 červenec 2020 13:38

Mistři na zámeckém návrší

7

„Od počátku držela koncert Martinů Voices křišťálová intonace a do nejjemnějšího dechu ohlídané souznění.“

„Zralé, působivé, příjemně se poslouchající dílo, bez avantgardních ambicí, moderní sdělná hudba.“

„Česká Sinfonietta dává radostně k dispozici své mistrovství Radku Baborákovi, který je v tomto případě inspirujícím dirigentem: tahounem i garantem.“

Po sobotním „dni sólistů“ byla na festivalu Smetanova Litomyšl neděle dnem, který ozdobily dva vynikající soubory. Na nádvoří zámku nadchl večer muzikalitou Radek Baborák se svým orchestrem Česká Sinfonietta. V piaristickém chrámu, který je dějištěm duchovněji vyznívajících koncertů, exceloval předtím na zámeckém návrší v mistrovství souzvuků komorní sbor Martinů Voices.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 03 červenec 2020 09:45

Víkendový program Smetanovy Litomyšle

0

Dvě matiné s hornistou Radkem Baborákem, repríza klavírního programu Marka Kozáka, Johann Sebastian Bach pro sólové nástroje, koncerty Martinů Voices a souboru Česká Sinfonietta i nokturno mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové – to vše nabídne o víkendu festival Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
SORLiebreichPetrHornik01

„S Adamem Plachetkou v říjnu provedou rozhlasoví symfonikové písně z muzikálů.“

„Během sezóny zazní i málo hrané skladby od Korngolda, Brittena, Drejsla, Kabeláče, Zemlinského nebo Rachmaninova.“

„Stejně jako šéfdirigent Alexander Liebreich má smlouvu do léta roku 2022 i Marek Šedivý, hlavní hostující dirigent.“ 

Nadcházející sezonu Symfonického orchestru Českého rozhlasu otevře v pražském Rudolfinu 25. září při slavnostním zahájení Beethovenova Devátá symfonie s Ódou na radost. Pořadatelé předpokládají, že hygienická opatření související ještě s jarní pandemií nebudou stát tak velkému projektu už v cestě. Na následující měsíce je pak připraveno ve čtyřech abonentních řadách více než dvacet různých programů, včetně komorních koncertů v Anežském klášteře a “Nových horizontů“ ve Foru Karlín a v sále DOX+. A v listopadu se má uskutečnit zájezd do Japonska.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
02

„Dirigent Jiří Rožeň ke své práci zjevně přistupuje se záměrem hudbě sloužit, nikoliv si ji přivlastnit.“

„V obou cembalových koncertech je posluchač od první chvíle vtažen rovnou do centra všeho dění, a to velmi přesvědčivě v podání Mahana Esfahaniho.“

„V sále nebylo přítomno mnoho diváků, o to výrazněji však dávali najevo své nadšení z povedených hudebních vystoupení.“

O tom, že všechno zlé je přeci jen k něčemu dobré, svědčí i páteční pražskojarní on-line koncert PKF – Prague Philharmonia v čele s uznávaným mladým dirigentem Jiřím Rožněm a po boku renomovaného cembalisty Mahana Esfahaniho. Pražské jaro je jedním z festivalů, který se dokázal podřídit situaci a připravit náhradní program formou vysílání živých přenosů i starších záznamů. Posluchači se tak dostanou ke spoustě krásné hudby z pohodlí domova, a to zcela zdarma. Páteční koncert živě přenášený z pražského Rudolfina byl pro mnoho z nich nepochybně příjemným zážitkem – spojoval totiž nevšední program, hudbu starou i novou v nevšedním obsazení, a především velmi kvalitní umělce.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Od pondělí 1. června obnoví Česká filharmonie a Český spolek pro komorní hudbu koncertní činnost pro veřejnost. Nově koncipovaná série s názvem Letní koncerty představí ve Dvořákově síni Rudolfina až do konce srpna v pětadvaceti programech koncertní mistry a Komorní orchestr České filharmonie i komorní soubory orchestru. Symfonické programy celého orchestru ještě možné nejsou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
130

Téměř všechny soubory Národního divadla moravskoslezského začaly intenzivně zkoušet. Opera zatím jako jediná čeká na přesnější specifikaci podmínek. Pro operní příznivce tak Divadlo pod rouškou nabídne v nejbližší době alespoň záznamy představení Zneuctění Lukrécie a Lady Macbeth Mcenského újezdu. Online program virtuálního divadla je připraven až do června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Speváci, mimochodom, všetko ešte stále poslucháči bratislavskej VŠMU, naplnili program zaujímavými a kvalitnými výkonmi.“

„Online prenos má svoje limity: pri speve toho môže naozaj veľa skresliť.“

„Komunikovať kabaretnú koketnosť v prázdnej sále určite nebola ľahká úloha.“

Slovenská filharmónia ostáva v kontakte so svojim publikom okrem iného aj sériou komorných online koncertov, uvádzaných s titulom Koncerty bez publika. Už tretie takéto podujatie, tentokrát zamerané na vokálnu tvorbu, prebehlo v podobe streamu 28. apríla. Protagonistami podujatia boli výrazní interpreti najmladšej slovenskej speváckej generácie: mezzosopranistky Katarína Porubanová a Andrea Pietrová a barytonista Adam Nádler. Na klavíri ich sprevádzala Jana Nagy-Juhász.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Dostává do světového povědomí české autory a do tuzemského koncertního dění naopak hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval.“

„Nahrávka Bachových árií vznikala z vlastní potřeby a s radostí, do šuplíku.“

„V interpretaci mladé pěvkyně mají árie, a to dodnes, téměř ideální rovnováhu pěvecké techniky a oduševnělosti.“

Magdalena Kožená si letos může připomenout už celé čtvrtstoletí přítomnosti na koncertních a operních pódiích. Na začátku světové dráhy stojí její CD s áriemi z kantát a oratorií Johanna Sebastiana Bacha. Desku natočila s Musicou floreou a Markem Štrynclem. Nahrávka se dostala do katalogu firmy Deutsche Grammophon a mladá česká mezzosopranistka pak pod mezinárodně renomovanou etiketou Archiv Produktion vstoupila plně do světa velkého umění a také na světový trh. Dnešní Bachovy narozeniny jsou dobrou příležitostí legendární CD představit.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
pondělí, 24 únor 2020 16:29

Trojice koncertů PKF-Prague Philharmonia

1

PKF-Prague Philharmonia představí na svých nejbližších koncertech vítěze 13. ročníku soutěže Talent Prahy 5, v programu pro děti zahraje díla hudebních klasiků a nabídne i komorní program v podání koncertního mistra orchestru, violoncellisty Lukáše Pospíšila a klavíristy Marka Šedivého. Jako host vystoupí flétnista Kaspar Zehnder.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
107

„Filharmonie Brno mi psala před dvěma lety, že bude dělat českou premiéru, a zvala mě. Tehdy jsem odpověděl, že pokud tou dobou budu živ, pak mi bude potěšením zavítat do Janáčkova města.“

„Arménská hudba je modální. Současně s tím lidové písně používají vše velmi umírněně, ekonomicky.“

„Hudební život v Brně je svědectvím místního hudebního bohatství. Chovám nejhlubší obdiv k lidem, kteří se na tomto podílejí.“

Tigran Mansurjan přijal pozvání do Brna, aby byl přítomen provedení svého Requiem věnovaného obětem genocidy Arménů v době první světové války. Vedle toho, že se skladba poprvé dostala k uším českých posluchačů, byl koncert unikátní i obsazením. Requiem přijeli českému publiku představit s Filharmonií Brno a se sborem Czech Ensemble Baroque ti, kteří stojí za jeho vznikem, prvním nastudováním vůbec a také za oslnivou nahrávkou, která pak získala prestižní ocenění: dirigent Alexander Liebreich a sólisté Anja Petersen a Andrew Redmond. Rozhovor s jedenaosmdesátiletým autorem, dotýkající se arménské kultury, české premiéry skladby i jeho vazeb na české země, se uskutečnil dopoledne po prvním uvedení. Chodbami Besedního domu už se nesly nadšené ohlasy – a právem. Mansurjanovo Requiem zprostředkovalo životní zážitek; jak zdůrazňuje autorka rozhovoru, zdaleka ne jenom jí. Sama dílo slyšela teprve při druhém z brněnských večerů. „Až mě mrzelo, že jsem se s nesmírně sympatickým a galantním skladatelem setkala ještě před koncertem – moc bych si přála mu poděkovat za to úžasně silné dílo, kterým nás obohatil…,“ přiznává.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 21 leden 2020 19:34

SOČR v rukou dirigentky Anu Tali

11

„Baborákův Mozart byl ztělesněním absolutní hudby, která přesto není abstraktní, ale vypráví svou řečí, srozumitelnou, důvěrně známou.“

„Serenáda třicetiletého Brittena je příkladem senzitivní hudebnosti a mistrného a krásného propojení slova a hudby.“

„Z Anu Tali vycházelo výjimečné vyzařování, orchestr hrál, jak nejlépe uměl.“

Rozhlasoví symfonikové pozvali k druhému lednovému abonentnímu koncertu estonskou dirigentku Anu Tali. V Rudolfinu měli na programu Mendelssohna, Mozarta, Brittena a Elgara, sólisty byli hornista Radek Baborák a britský tenorista Toby Spence. Spojení velmi dobře hrajícího orchestru, podnětné a zajímavé sestavy skladeb, vynikajících sólistů a dirigentky s velkou fantazií a s kouzlícíma rukama učinilo z večera mimořádný koncert, jeden z nejlepších v sezóně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Letošní Salcburský festival, připomínající si sto let, bude mimo jiné věnován 250. výročí Ludwiga van Beethovena. Vedle desítek koncertů a operních představení a mnoha doprovodných akcí je s ním spojena také dirigentská soutěž nesoucí jméno Herberta von Karajana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Jozef Benci obdařil písně pochopením a vystižením jejich ducha, vzorovou deklamací a velmi znělými hloubkami.“

„Brittenovu hudbu, vyňatou z přímo opery a vděčným způsobem vyvolávající asociace směřující k moři, modeloval Svárovský plasticky, s velkou fantazií.“

„A že se publikum opět, potisící, i tentokrát nechalo v Patetické nachytat a začalo tleskat po třetí větě…? Není v lidských silách tomu zabránit.“

Rusko-britský večer rozhlasových symfoniků, první abonentní koncert v novém kalendářním roce, měl sofistikovanou dramaturgii a štěstí na interprety. Na programu byli Britten, Šostakovič a Čajkovskij. Hostující dirigent Leoš Svárovský vnesl do všech skladeb přesvědčivou energii a prokázal sílu k jejich zřetelnému vytvarování. Aniž by přeháněl okázalý patos, bezpečně předal všechnu naléhavost hrané hudby – trojí různou. Basista Jozef Benci k tomu přidal šesti Šostakovičovým písním pravou ruskou duši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 20 prosinec 2019 10:08

Kluci z Vídně dojali k slzám

11

„Píseň Benjamina Brittena Deo Gracias – to byl vrchol preciznosti, špičkové intonace i perfektního přednesu.“

„Doprovázen orchestrem, sbor zazpíval ve výtečné češtině Nesem vám noviny.“

„Večer byl zakončen částí Tollite hostias z Vánočního oratoria Camilla Saint-Saënse v naprosto špičkovém provedení.“

Není na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že bylo založeno v roce 1498 a od té doby nepřetržitě existuje. Není asi na světě jiné sborové těleso, které by UNESCO prohlásilo za imateriální dědictví lidstva. Není asi na světě druhé sborové těleso, které by uskutečňovalo 300 koncertů ročně a kromě Antarktidy zpívalo na všech kontinentech. Není zcela jistě na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že přímo pro ně psal Mozart, Salieri, Isaac, Schubert, ale také Gluck nebo Bruckner. Není zcela jistě na světě druhé sborové těleso, které se může chlubit, že je dirigovali takoví proslulí dirigenti jako Wilhelm Furtwängler, Herbert von Karajan, Riccardo Muti, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Pierre Boulez nebo Seiji Ozawa. Takové těleso je jen jedno na světě. Wiener Sängerknaben.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Výročí teď oslaví jak jinak než koncertem, v sobotu 7. prosince od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina. Za přípravou stojí už tradičně hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že nemá vzory. A že se v PFS hned od začátku cítil dobře.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Festival Brikcius se koná v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days.“

„Je velmi důležité připomínat osud terezínských skladatelů.“

„Můj vztah k jazzu je velmi pozitivní.“

František Brikcius je violoncellista, který se rozhodl propagovat repertoár pro sólové violoncello. Hře na tento nástroj se začal věnovat již v raném dětství. Po absolutoriu Konzervatoře v Praze pod vedením Jaroslava Kulhana byl přijat na JAMU v Brně do violoncellové třídy Bedřicha Havlíka. Následovalo studium ve Velké Británii v mistrovské třídě Anny Shuttleworth, dále pak na univerzitě Toho Gakuen v Japonsku. Na JAMU absolvoval u Evžena Rattaye. Je iniciátorem řady projektů, jako například eSACHERe, MAKANNA nebo 2 Cellos Tour a Weinberger Tour v rámci Dua Brikcius, které tvoří se svou sestrou Annou Brikciusovou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“

„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“

„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“

Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku. S Jennifer Rowley KlasikaPlus hovořila především o zpívání – o Verdim, o belcantu, o pomyslném seznamu budoucích rolí, které ji určitě zavedou i dál, především do německého repertoáru. Jako červená nit se rozhovorem vine přesvědčení, že je potřeba nespěchat: myslet na to, aby hlas mohl zůstat a zůstal dlouho mladý.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
17

„Ocenila bych krásnou práci interpretů s dynamikou, díky které ve skladbě značně vynikly gradační plochy.“

„Michaela Zajmi tak výborně procítila deklamace Steffenových textů, že její výkon musel pohnout snad s každým posluchačem v sále.“

„Všichni účinkující vložili do skladby radost a nadšení ve spojení s technickou virtuozitou a vzájemnou souhrou.“

Ačkoliv se Národní divadlo specializuje především na činohru, operu a balet, mezi jeho dramaturgické řady patří i koncerty různého charakteru. V aktuální sezoně 2019/2020 nabízí například Adventní koncert či Vánoční koncerty v prosinci. V sobotu 19. října to byl komorní koncert, jehož tematikou bylo výročí připomínající celé společnosti velmi smutnou událost – druhou světovou válku. Dramaturgové Vratislav Vlna a Bledar Zajmi se zaměřili na 75. výročí úmrtí skladatelů Pavla Haase, Hanse Krásy a Viktora Ullmanna, čímž přispěli k uctění jejich památky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2