3

Letošní Salcburský festival, připomínající si sto let, bude mimo jiné věnován 250. výročí Ludwiga van Beethovena. Vedle desítek koncertů a operních představení a mnoha doprovodných akcí je s ním spojena také dirigentská soutěž nesoucí jméno Herberta von Karajana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Jozef Benci obdařil písně pochopením a vystižením jejich ducha, vzorovou deklamací a velmi znělými hloubkami.“

„Brittenovu hudbu, vyňatou z přímo opery a vděčným způsobem vyvolávající asociace směřující k moři, modeloval Svárovský plasticky, s velkou fantazií.“

„A že se publikum opět, potisící, i tentokrát nechalo v Patetické nachytat a začalo tleskat po třetí větě…? Není v lidských silách tomu zabránit.“

Rusko-britský večer rozhlasových symfoniků, první abonentní koncert v novém kalendářním roce, měl sofistikovanou dramaturgii a štěstí na interprety. Na programu byli Britten, Šostakovič a Čajkovskij. Hostující dirigent Leoš Svárovský vnesl do všech skladeb přesvědčivou energii a prokázal sílu k jejich zřetelnému vytvarování. Aniž by přeháněl okázalý patos, bezpečně předal všechnu naléhavost hrané hudby – trojí různou. Basista Jozef Benci k tomu přidal šesti Šostakovičovým písním pravou ruskou duši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 20 prosinec 2019 10:08

Kluci z Vídně dojali k slzám

11

„Píseň Benjamina Brittena Deo Gracias – to byl vrchol preciznosti, špičkové intonace i perfektního přednesu.“

„Doprovázen orchestrem, sbor zazpíval ve výtečné češtině Nesem vám noviny.“

„Večer byl zakončen částí Tollite hostias z Vánočního oratoria Camilla Saint-Saënse v naprosto špičkovém provedení.“

Není na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že bylo založeno v roce 1498 a od té doby nepřetržitě existuje. Není asi na světě jiné sborové těleso, které by UNESCO prohlásilo za imateriální dědictví lidstva. Není asi na světě druhé sborové těleso, které by uskutečňovalo 300 koncertů ročně a kromě Antarktidy zpívalo na všech kontinentech. Není zcela jistě na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že přímo pro ně psal Mozart, Salieri, Isaac, Schubert, ale také Gluck nebo Bruckner. Není zcela jistě na světě druhé sborové těleso, které se může chlubit, že je dirigovali takoví proslulí dirigenti jako Wilhelm Furtwängler, Herbert von Karajan, Riccardo Muti, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Pierre Boulez nebo Seiji Ozawa. Takové těleso je jen jedno na světě. Wiener Sängerknaben.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„Každý z nás, hlavních sbormistrů PFS, byl nebo je úplně jiný, jinak dobrý i jinak špatný.“

„Pracujeme v klidu, respektujeme se navzájem, rozumíme si, víme, za čím jdeme a k tomu všemu asi ani nezpíváme špatně.“

„Sboru nejvíc sedí hudba od 19. století po současnost, tu máme také nejradši.“

„Největší slabinou PFS je jednoznačně zkušebna.“

Pražský filharmonický sbor slaví 85 let. V prosinci 1934 se sbormistr Jan Kühn rozhodl založit smíšený sbor pro přípravu vysílání Foersterovy opery Debora. Přímý přenos pod taktovkou Otakara Jeremiáše tak odstartoval dráhu tělesa pod jménem Sbor Radiojournalu. Po několika obměnách názvu vznikl v roce 1969 ten současný. Pražský filharmonický sbor je tak nejstarším českým profesionálním sborem s nepřerušenou historií od roku 1935. Výročí teď oslaví jak jinak než koncertem, v sobotu 7. prosince od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina. Za přípravou stojí už tradičně hlavní sbormistr Lukáš Vasilek. V RozhovoruPlus se mimo jiné svěřil, že nemá vzory. A že se v PFS hned od začátku cítil dobře.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Festival Brikcius se koná v rámci mezinárodních Daniel Pearl World Music Days.“

„Je velmi důležité připomínat osud terezínských skladatelů.“

„Můj vztah k jazzu je velmi pozitivní.“

František Brikcius je violoncellista, který se rozhodl propagovat repertoár pro sólové violoncello. Hře na tento nástroj se začal věnovat již v raném dětství. Po absolutoriu Konzervatoře v Praze pod vedením Jaroslava Kulhana byl přijat na JAMU v Brně do violoncellové třídy Bedřicha Havlíka. Následovalo studium ve Velké Británii v mistrovské třídě Anny Shuttleworth, dále pak na univerzitě Toho Gakuen v Japonsku. Na JAMU absolvoval u Evžena Rattaye. Je iniciátorem řady projektů, jako například eSACHERe, MAKANNA nebo 2 Cellos Tour a Weinberger Tour v rámci Dua Brikcius, které tvoří se svou sestrou Annou Brikciusovou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“

„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“

„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“

Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku. S Jennifer Rowley KlasikaPlus hovořila především o zpívání – o Verdim, o belcantu, o pomyslném seznamu budoucích rolí, které ji určitě zavedou i dál, především do německého repertoáru. Jako červená nit se rozhovorem vine přesvědčení, že je potřeba nespěchat: myslet na to, aby hlas mohl zůstat a zůstal dlouho mladý.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
17

„Ocenila bych krásnou práci interpretů s dynamikou, díky které ve skladbě značně vynikly gradační plochy.“

„Michaela Zajmi tak výborně procítila deklamace Steffenových textů, že její výkon musel pohnout snad s každým posluchačem v sále.“

„Všichni účinkující vložili do skladby radost a nadšení ve spojení s technickou virtuozitou a vzájemnou souhrou.“

Ačkoliv se Národní divadlo specializuje především na činohru, operu a balet, mezi jeho dramaturgické řady patří i koncerty různého charakteru. V aktuální sezoně 2019/2020 nabízí například Adventní koncert či Vánoční koncerty v prosinci. V sobotu 19. října to byl komorní koncert, jehož tematikou bylo výročí připomínající celé společnosti velmi smutnou událost – druhou světovou válku. Dramaturgové Vratislav Vlna a Bledar Zajmi se zaměřili na 75. výročí úmrtí skladatelů Pavla Haase, Hanse Krásy a Viktora Ullmanna, čímž přispěli k uctění jejich památky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
11

„Vyzdvihla bych promyšlenou koncepcí jazykovou, což večeru dodalo další zajímavý umělecký rozměr. V programu postupně zaznělo celkem sedm jazyků.“

„Milostnou atmosféru vtipně doplnily polibky Martiny Jankové odeslané na dálku klavíristovi Gérardu Wyssovi.“

„Příjemnou závěrečnou tečkou programu bylo ansámblové vystoupení všech pěvců s písní V dobrém sme se sešli  z Moravských dvojzpěvů.“

Absolventi interpretačních kurzů v Litni, účastníci Písňové akademie Festivalu Jarmily Novotné, vystoupili v pátek v pražském Rudolfinu. Za doprovodu klavíristy Gérarda Wysse zazpívala ten večer i Martina Janková. Byla spolu s ním a s Ivo Kahánkem v Litni lektorkou. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Telemannově Koncertu D dur sólisté věnovali mimořádně pečlivou souhru a podrobně sjednocenou artikulaci, hráli perlivě a bez kazů.“

„Cyklu šesti písní sólovou linku vede v líbezných i vzrušujících zákrutech melodií k jedinečnosti, která si pro autora charakteristicky pohrává s tradicí i novátorstvím, s virtuozitou a poezií, s měkkostí a přímočarostí.“

„Vnímavému posluchači je zřejmé, že Benjamin Britten sáhl do říše tónů geniálním způsobem.“

Festival Za poklady Broumovska nabízí v památkově významných kostelích mikroregionu od konce června do konce srpna celkem deset komorních koncertů. První srpnovou sobotu pořadatelé ambiciózně zařadili program s orchestrem L´Armonia Terrena. Očekávatelný repertoár z osmnáctého století v něm zásadně rozšířila a obohatila hudba Benjamina Brittena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
prazskykomornibalet3denik-630-16x9

O víkendu uvede Pražský komorní balet (PKB) v rámci spolupráce s festivalem Praha, klasika dvě výjimečná vystoupení. Letošní šestý ročník má podtitul Cesty zářivé budoucnosti. Mimořádné koncerty se budou konat zítra od 19:00 hodin v areálu pražského Anežského kláštera a v neděli od 19:30 hodin ve velkém sále Městské knihovny v Praze. Připomenou legendárního Pavla Šmoka a nabídnou kromě jiného i netradiční zpracování Janáčka a Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„U nás v rodině byli všichni doktoři.“

„Člověk vypuštěný ze školy musí sám sobě být velmi tvrdým trenérem.“

„Nedokážu mít malou radost nebo malý smutek, vždycky to musí být veliké!“

Těší se na zítra, na Alpskou symfonii se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK, miluje své studenty a už pátým rokem pro ně chystá mistrovské kurzy v Broumově, kde také vystoupí na festivalu Za poklady Broumovska, snaží se hrát výjimečné skladby, které se u nás dlouho neobjevily. Horna se jí zaryla pod kůži už v dětství. A jak dodává v rozhovoru pro KlasikuPlus, až v momentě, když se něco v životě stane, tak člověk začne vnímat sám sebe.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC6853

„Jsem přesvědčen, že takový zábavný, kouzelný a magický večer, jaký chystáme, lidé rádi přijmou.“

„Čeká mě můj první operní Wagner, měl jsem své první dirigentské setkání s Brucknerovými symfoniemi…“

„Musel jsem se naučit, že způsoby komunikace jsou v Německu odlišné od těch britských.“

V pražském Národním divadle vrcholí přípravy na čtvrteční premiéru Prokofjevovy opery Láska ke třem pomerančům. Uskuteční se v rámci festivalu Pražské jaro. Inscenaci připravili režisér Radim Vizváry, scénograf Boris Kudlička a dirigent Christopher Ward. Osmatřicetiletý umělec s evropskou působností, generální hudební ředitel německého města Cáchy a šéf tamního symfonického orchestru byl v Praze na stejné scéně už loni v lednu podepsán pod premiérou Brittenovy opery Billy Budd. Ta se na repertoár k několika představením vrátí zase na konci příští sezóny. Portálu KlasikaPlus odpovídal Christopher Ward na otázky týkající se Sergeje Prokofjeva a spolupráce s Vizvárym, ale i pocitů Brita na evropském kontinentě.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
001

„Takové hudební večery již v Goethe-Institutu probíhaly a podle pořadatelů je nejvyšší čas je obnovit.“

„Spíše uměřený Dominik Wollenweber jako by nechával prostor pro dramatičnost a vzrušenost Veverkovu partu.“

„Brittenových Šest metamorfóz je hudební skvost, ve kterém hobojista může předvést jak všechny barevné odstíny nástroje, tak své umění.“

V předvečer prvního soutěžního dne hobojistů na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro vystoupili dva z porotců – Vilém Veverka a jeho učitel a kolega Dominik Wollenweber – na komorním koncertě, který uspořádal Goethe-Institut. Společně tam v úterý zahráli Invence pro dva hoboje Isanga Yuna.  Vilém Veverka se poté představil v Šesti metamorfózách podle Ovidia, opusu op. 49 pro hoboj sólo od Benjamina Brittena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 27 březen 2019 13:44

FOK konečně i v opeře. S José Curou

FOK263201972dpi-29

„Od prvních tónů dával najevo, že má dostatek energie k vyzařování a víc než dost hlasu k opanování prostoru zvukem a intenzivním výrazem.“

„Cura nejen zpívá, ale také trefně hraje.“

„Posledním číslem – Peterem Grimesem - Cura příjemně překvapil, protože vybočil z obvyklých rámců.“

Čtyři velké typické a klíčové operní role. Otello, Canio, Samson, Peter Grimes… Tak shrnul v Obecním domě v Praze svou dosavadní dráhu šestapadesátiletý argentinský tenorista José Cura. Náplní velkolepě vyznívajícího dvouhodinového koncertu se v úterý staly výjevy ze čtyř oper, od Giuseppe Verdiho, Ruggera Leoncavalla, Camilla Saint-Saënse a Benjamina Brittena. Sólista oslnil velkým hlasem a velkými emocemi. Za objemné spolupráce Pražských symfoniků a Pražského filharmonického sboru. Dirigoval Jacques Lacombe.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
878A2284

„Nácvik byl nenásilný, ještě víc šlo o neodolatelnou klauniádu sbormistra a dirigenta Martina Dobíška.“

„Není jisté, jestli malé děti retrospektivu z dob komunistického režimu úplně poberou, ale za pokus to stojí.“

„V idylickém příběhu vlastně o nic nejde, rozhodně ne o drama. Ale solidaritu a soucit stojí za to připomínat a ukazovat.“

Heslo, které nakonec zrušilo kouzlo a umožnilo zakletým duchům realizovat připravovanou inscenaci, bylo „…tfuj tfuj tfuj! Vymetej! Vymetej!“ Mezi dospělými vznikly dohady, jestli to nemá být slovo „soudruh“, ale to byla spíš provokace. Děti měly jasno. V zákulisí při setkávání s přízraky a duchy, zabývajícími se epizodami z chystaného představení, zachytily klíčová slova správně. Brittenův Kominíček se tedy po přestávce na jevišti pražského Divadla ABC v neděli odpoledne přece jen objevil.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 16 prosinec 2018 07:40

Hudba napříč Evropou v Ostravě

4719794022536243746621196474509769603284992o

„Ostrava měla možnost seznámit se s jedním z nejvýznamnějších ruských dirigentů současnosti.“

„Janáčkova filharmonie Ostrava svým čtvrtečním vystoupením opět potvrdila vysokou uměleckou úroveň.“

„Sinajskij je znám svým vysoce erudovaným a poučeným přístupem k nácviku skladeb.“

Hudba napříč Evropou je jedním z koncertů, který ve svátečním adventním času nabídla Janáčkova filharmonie Ostrava. Čtyři mořské mezihry z opery Peter Grimes op. 33a skladatele Benjamina Brittena, Violoncellový koncert č. 1 Es dur op. 107 Dmitrije Šostakoviče a Symfonii d moll Césara Francka nastudovali ostravští filharmonici s Vasilijem Sinajským, jenž patří ke špičce současné ruské dirigentské školy, a s mladým nadějným německým violoncellistou, Julianem Steckelem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 04 listopad 2018 09:27

Židovský Kadiš na křesťanské Dušičky

4519777520375373896185498322841167251111936o

„Brittenova Sinfonia da requiem je jeho nejdramatičtější dílo vůbec.“

„Žalmová symfonie Igora Stravinského má velmi neobvyklou instrumentaci.“

„Bernsteinův Kaddish není chvalozpěv, ale dialog člověka s Bohem.“

FILHARMONIE BRNO připomněla koncertem stručně nazvaným Bernstein 100 letošní jubileum narození amerického skladatele a dirigenta. Byl věnován hudbě dvacátého století, třem výjimečným duchovním dílům. V sále Stadionu zazněla po první dva listopadové večery Sinfonia da requiem Benjamina Brittena, Žalmová symfonie Igora Stravinského a Symfonie Kaddish Leonarda Bernsteina.

 
Zveřejněno v ReflexePlus