pondělí, 14 únor 2022 17:45

Jakub Hrůša uvedl s Newyorskou filharmonií Martinů

Autor:

„Hrůša má schopnost učinit z rarit hudbu, kterou si publikum užije, i když si ji vysloveně nevyžádalo.“

„Bylo povzbuzující vidět, že na hudbu Bohuslava Martinů zůstali v sále všichni – i když byl jasné, že hlavním důvodem, proč se kupovaly lístky, bylo předtím účinkování pianistky Yuji Wang.“

„Vstupní pasáže 1. symfonie Bohuslava Martinů přirovnává kritik k zahradě podivně krásných květů.“

 

2001

 

Jakub Hrůša hostoval počtvrté u Newyorských filharmoniků. A protože v roce 2024 končí dosavadní šéfdirigent orchestru Jaap van Zweden, upozornil list New York Times, že byl český dirigent prvním z řady hostů, která by pro následující týdny mohla vypadat jako série neoficiálních konkursů pro vytipování nového šéfa… Jakub Hrůša se dělil o pozornost publika s čínskou pianistkou Yujou Wang. Dirigoval od 10. do 12. února ve třech večerech program sestavený z děl Zoltána Kodályho a Franze Liszta a První symfonie Bohuslava Martinů.

Naposledy vystoupil Jakub Hrůša s Newyorskými filharmoniky, počítanými do pětice nejlepších amerických těles, v roce 2019, kdy dirigoval Dvořákovu Šestou symfonii a s Alisou Weilerstein uvedli Saint-Saënsův 1. violoncellový koncert. Nyní v koncertní síni Alice Tully Hall řídil skladby, které kritik New York Times nazval raritami. Hrůša přitom podle něj má schopnost z takových děl učinit vemlouvavé a přesvědčivé kusy, hudbu, kterou si publikum užije, i když si ji vysloveně nevyžádalo.

První symfonie Bohuslava Martinů vznikala v exilu v New Yorku, v Middlebury ve státě Vermont a v Manometu ve státě Massachusetts. Podnětem byla objednávka dirigenta Sergeje Kusevického, žádajícího dílo k uctění památky jeho zesnulé manželky; symfonie měla pak premiéru v roce 1942 v Bostonu, kde léta šéfoval. V Americe nicméně dílo nepatří k běžnému repertoáru.

Bylo povzbuzující vidět, že po přestávce, na hudbu Bohuslava Martinů, zůstali v sále v podstatě všichni – i když byl jasné, že hlavním důvodem, proč se kupovaly lístky, bylo předtím účinkování pianistky Yuji Wang. Ta mimochodem podle New York Times učinila z Lisztova 1. klavírního koncertu ve zvuku ještě lepší skladbu, než jakou ve skutečnosti je… O První symfonii Bohuslava Martinů, spíše měkké a tiché, hovoří kritik New York Times velmi pěkně. Její vstupní pasáže přirovnává dokonce k zahradě podivně krásných květů. Jakub Hrůša na ni podle něj upřel dlouhý, v něčem až „divadelní“ pohled.

 

1002

 

Hrůša šéfuje v Bamberku a je současně hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a římského orchestru Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia. Dalšími nejbližšími hosty jsou po něm u filharmoniků v New Yorku mladý talentovaný dirigent Santtu-Matias Rouvali, šéf těles v Tampere a v Göteborgu, dále „mistr standardního repertoáru“ Manfred Honeck, který je šéfem v Pittsburghu, více než devadesátiletý nestor světových umělců Herbert Blomstedt a mezinárodní hvězda Gustavo Dudamel, už třináctým rokem šéfdirigent Los Angeles Philharmonic Orchestra... Ale v dalších měsících například také Dalia Stasevska, Simone Young a Susanna Mälkki.

Jakuba Hrůšu čekají v únoru ještě koncerty s Bamberskými symfoniky, a to nejen v domovském městě, ale také v dalších německých hudebních centrech. V polovině dubna má pak premiéru nová inscenace Wagnerova Lohengrina, kterou pohostinsky připraví v Královské opeře Covent Garden v Londýně.

 

1000

 

Foto: Fb Jakuba Hrůši

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.