„Letošní program měl být opravdu ambiciózní.“

„Už v letech před sametovou revolucí bylo připraveno zdravé jádro účastníků, rezidentů a návštěvníků budoucího mezinárodního festivalu.“

„Všechno to šlo tak nějak přirozeně.“

Příznivci současného duchovního umění si v posledních více než třiceti letech těžko dovedli představit konec června bez návštěvy Kroměříže a některého z exkluzivních koncertů či premiér, které pravidelně přináší Forfest, jeden z našich umělecky a obsahově nejzajímavějších festivalů. Koronavirus a opatření proti němu nakonec letošní ročník znemožnily. Přinášíme shrnutí toho, co mělo být a je přesunuto, a také vzpomínku Zdeňky a Václava Vaculovičových na kořeny a začátky Forfestu před třemi desetiletími.

Letošní program měl být opravdu ambiciózní – Orchestrální warm-up koncert v Olomouci měl provést brněnský soubor Ensemble Opera Diversa. V hlavním programu se poté měly kromě jiných představit například skvělé pěvkyně Linda Ballová, Václava Krejčí Housková nebo Lucie Rozsnyó. Z komorních souborů třeba Doležalovo kvarteto, Pavel Bořkovec Quartet, Duo Accosphere nebo Trio Aperto. Ze sólistů přijali pozvání kromě jiných akordeonistka Marcela Kysová, flétnistka Lenka Kozderková, klavíristka Julia Okaji a mnoho dalších skvělých hudebníků. Z premiérovaných autorů měli být uvedeni například Daniel Kessner, Hanuš Bartoň, Lukáš Sommer, Miroslav Pudlák, Karel Janovický, Anton Aslamas, Tomáš Sýkora, Jiří Kollert, Stanislav Šurin, Josef Adamík, Pavel Nesit, Edvard Schiffauer, Pavel Samiec, Patrik Kotlár a jiní. V rámci kompozičních kurzů Postfest měli vyučovat renomovaní lektoři Pavel Zemek-Novák, Albert Breier a Ondřej Štochl. Festival měly doplnit také výstava s názvem Naléhavost času a autorská přehlídka obrazů Václava Vaculoviče pojmenovaná Znamení na obloze. To vše se však letos vzhledem k všeobecně známým problémům způsobeným pandemií koronaviru nekoná…

Forfest, Festival současného umění s duchovním zaměřením, měl letos dospět do dvaatřicátého ročníku. Jaká však byla historie festivalu a kde to vše začalo? Ředitelka festivalu Zdeňka Vaculovičová k tomu říká: „Koncem 70. let 20. století jsme dělali takové undergroundové setkání u nás doma při příležitosti narozenin mých a mého manžela Václava, říkali jsme tomu ‚muzikantské sedánky‘. On je má v dubnu a já v září, takže jsme setkání organizovali vždy tak nějak uprostřed. Zvali jsme na ně své kamarády, které jsme měli mezi výtvarníky, hudebníky a literáty. Když už jsme tento sedánek organizovali asi podesáté, tak se u nás během víkendu protočilo více než sto lidí… a zřejmě tam někde asi leží prapočátek Forfestu.“

Už v letech před sametovou revolucí tak bylo připraveno zdravé jádro účastníků, rezidentů a návštěvníků budoucího mezinárodního festivalu. První porevoluční setkání pak proběhlo jako oficiální přehlídka komorní tvorby. „Spolu s manžely Dočekalovými jsme v revoluční době tvořili uměleckou sekci kroměřížského Občanského Fóra, takže jsme pro vytvoření festivalu získali také určitou politickou a finanční podporu,“ dodává Zdeňka Vaculovičová. Několik let však trvalo, než se Forfest pevně vyprofiloval – důležitým organizačním impulzem bylo roku 1992 založení spolku Umělecká iniciativa Kroměříž a roku 1993 pak bylo podstatným posunem dramaturgické zakotvení festivalu jakožto přehlídky současné duchovní tvorby. Roku 1994 poprvé v rámci Forfestu proběhlo hudebněvědné kolokvium a o několik let později pak byly přidruženy také skladatelské kurzy Postfest. Tím byla definitivní podoba festivalu ohraničena.

„Všechno to šlo tak nějak přirozeně…,“ říká Zdeňka Vaculovičová. Zajímavé byly také jednorázové zahraniční akce spojené s festivalem, které se v průběhu let konaly na Slovensku, v Rumunsku a v USA.

Letošní ročník se bohužel nemohl uskutečnit, nicméně všichni zúčastnění skladatelé a interpreti solidárně souhlasili s „přebookováním“ svých akcí na příští rok. Manželé Vaculovičovi však letos zůstávají aktivní i bez živých koncertů a setkání. Pod hlavičkou festivalu a ve spolupráci s redaktorkou Radkou Rozkovcovou připravili pravidelný seriál skladatelských profilů, které vysílá rádio Proglas v rámci svého pořadu Hudební siesta. Postupně budou odvysílány profily Jana Nováka, Ilji Hurníka a Petra Ebena, Ivany Loudové, Jiřího Ropka a Jana Hanuše a na závěr Milana Slavického. Na přelomu léta a podzimu pak proběhnou v prostorách kroměřížského zahradního ateliéru na Kojetínské ulici živé pořady z cyklu Autoři Forfestu věnované Josefu Rutovi, Rudolfu Růžičkovi a Josefu Adamíkovi. Aktuálně je připravován také pořad o Pavlu Mariovi Slezákovi při příležitosti jeho osmdesátých narozenin. Dodejme, že alternativní termín zahájení výstavy Znamení na obloze v Muzeu Kroměřížska je určen na 21. října letošního roku.

Přes nepřízeň osudu a nemožnost organizace živých vystoupení zůstává i letos Forfest velmi aktivní platformou, která do našeho kulturního prostoru přináší významné obohacení v podobě iniciace nových skladeb, historické a archivační práce a neocenitelného intelektuálního přesahu. Věřme v mnoho dalších úspěšných ročníků a napřesrok, doufejme, už se živou hudbou!

Foto: archiv Zdeňky a Václava Vaculovičových