pondělí, 02 březen 2020 10:38

Šéfdirigentem Slovenské filharmonie bude Daniel Raiskin

Autor:

„Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa.“

„O hráčích hovoří jako o vášnivých a talentovaných hudebnících.“

„Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory.“

 

1

 

Slovenská filharmonie bude mít od podzimu nového šéfdirigenta. Brita Jamese Judda, který stál v čele orchestru od roku 2017, vystřídá padesátiletý ruský umělec Daniel Raiskin. V současnosti je hudebním ředitelem Winnipeg Symphony Orchestra a hlavním hostujícím dirigentem Bělehradské filharmonie.

S bratislavským orchestrem je Raiskin v kontaktu už celé desetiletí, byl hostem abonentních koncertů i dirigentem některých zahraničních zájezdů tělesa. Hovoří proto o Slovenské filharmonii jako o orchestru „s vlastním zvukem“ a o jeho hráčích jako o „vášnivých a talentovaných“ hudebnících, u nichž obdivuje otevřenost, odhodlání, zvídavost… a také tradice, které nesou dál.

 

2

 

Raiskin je absolventem Petrohradské konzervatoře a studoval i v Amsterdamu a Freiburgu. Studia si prohluboval také na mistrovských kurzech u Marisse Jansonse, Neeme Järviho, Jormy Panuly a Woldemara Nelsona. Hostuje po Evropě, v Americe i v Asii. V současné sezóně je v Bratislavě ke slyšení celkem ve třech koncertních programech. Reflexi jejich společného vystoupení na konci minulého týdne čtěte zde.

Západní kritika o Raiskinovi píše jako o „dalším příkladu posledního velkého daru starého Sovětského svazu s přísností a důkladností jeho dirigentské školy“. Vyrůstal jako syn renomovaného leningradského muzikologa, původně hrál na violu. Už dvě desetiletí však žije v západní Evropě. Vedle koncertů s profesionálními tělesy je známý rovněž prací s mládežnickými soubory v Kanadě, Estonsku, Německu, na Islandu, v Nizozemsku, Rusku a Jihoafrické republice.

 

3

 

V poslední době vzbudil Raiskin pozornost například nahrávkami Mahlerových a Šostakovičových symfonií, Korngoldových, Blochových, Goldschmidtových a Chačaturjanových koncertů a vokálně-instrumentálních děl Witolda Lutosławského.

 

Foto: Marco Borggreve, Ján Lukáš, Fb Daniela Raiskina

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.