*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Státní opera ve Stuttgartu zprostředkuje dnes večer live v internetovém streamu představení půlstoletí starého fantazijního utopického díla Prinz von Homburg od klasika poválečné hudební avantgardy Hanse Wernera Henzeho a Ingeborg Bachmannové. Opera vychází z divadelní hry Heinricha von Kleist. Nová inscenace s tenoristou Štefanem Margitou v jedné z hlavních rolí měla premiéru před pěti dny, na začátek jarního festivalu. Dirigentem je nový stuttgartský hudební ředitel Cornelius Meister, režijní debut si odbývá ve stuttgartské opeře Stephan Kimmig. Henzeho Prinz von Homburg měl premiéru v roce 1960 v Hamburku. V titulní roli vystoupí britský barytonista Robin Adams, dále zpívají mimo jiné Helene Schneiderman, Vera-Lotte Böcker, Moritz Kallenberg nebo Michael Ebbecke. Stream začíná dnes v 19:20 na této adrese: https://www.staatsoper-stuttgart.de/service/live/

V Praze se ode dneška utkají nejlepší mladí houslisté do 16 let. Od 10 hodin dopoledne začíná Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy. Koná se už po sedmé a potrvá celý víkend. Na slavnostním zahájení krátce vystoupí Absolutní vítězka loňského 6. ročníku Zlata Semenková. Vstup na celou soutěž je pro diváky zdarma. Porotu povede a záštitu nad celou soutěží udělil Václav Hudeček a zasednou v ní primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto. Houslovou soutěž pak brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, ta bude pro diváky také volně přístupná a začíná 4. dubna.

pátek, 22 březen 2019 06:21

V Olomouci má premiéru balet Bajadéra

Moravské divadlo v Olomouci dnes uvede premiéru výpravného baletu Bajadéra. Vytvořili ho společně rakouský skladatel s českými kořeny Ludwig Minkus a francouzská baletní legenda, tanečník a choreograf Marius Petipa. Světovou premiéru měl v roce 1877 v Mariinském divadle v Petrohradě a spolu s baletem Don Quijote patří k nejuváděnějším titulům zmíněné autorské dvojice. V České republice se Bajadéra zatím dočkala jen dvou uvedení, v Brně a v Praze. Olomoucké inscenace se jako režisér i choreograf ujal Michal Štípa, který odtančil obě předchozí uvedení a má jako choreograf zkušenost s Minkusovým Donem Quijotem, který uvedl loni na podzim v Ostravě. "Bajadéra je dle mého názoru jeden z nejnáročnějších klasických baletů a jeho příprava klade vysoké nároky na všechny divadelní složky," vysvětlil Štípa. "Mé nastudování bude končit obrazem Království stínů jako v původní verzi z roku 1877, která se u nás takto nikdy neuváděla." A tam se setkají hlavní hrdinové pohádkového příběhu z Indie, válečník Solor a chrámová tanečnice Nikie. Bude už ovšem na fantazii diváka, jestli toto setkání zasadí do snu, na nebesa, do Solorovy mysli nebo úplně jinam. V Hlavních rolích se představí Yui Kyotani, která za ztvárnění role Kitri v inscenaci Minkusova baletu Don Quijote získala v roce 2017 Cenu Thálie. Solora zatančí sólista olomouckého baletu Paul Oliver. "Melodie jsou líbivé a nápadité. Nechybí adagia, tempově pestré variace ani hudba s charakterem valčíku. Právě melodie místy evokují exotiku, do níž je příběh zasazen," popsal Bajadéru po hudební stránce autor nastudování Petr Šumník.

V newyorské síni Carnegie Hall má dnes americkou premiéru česká verze opery Julietta Bohuslava Martinů. Za projektem stojí American Symphony Orchestra a jeho šéfdirigent Leon Botstein. Titulní roli zpívá v koncertním provedení americká sopranistka Sara Jakubiak (mimo jiné Korngoldova Heliana v Deutsche Oper a Marietta v Hamburské státní opeře, Wagnerova Eva v Bavorské státní opeře nebo Bergova Marie v Anglické národní opeře),  Michela ztvární tenorista Aaron Blake (především představitel mozartovských rolí, ale i postav v operách Verdiho a dalších italských autorů). Oba úspěšné hostují na amerických operních scénách i v předních evropských divadlech, včetně Metropolitní opery a operních domů v Berlíně nebo v Mnichově. Leon Botstein vede Americký symfonický orchestr od roku 1992. Dlouhá léta je prezidentem Bard College ve městě Annandale-On-Hudson ve státě New York a vede tamní hudební festival, působil také u Jeruzalémského symfonického orchestru a na Akademii v Grafeneggu v Rakousku. Pohostinská vystoupení ho zavedla i do Mariinského divadla v Petrohradu, k Londýnskému symfonickému orchestru nebo k Filharmonii v Los Angeles. Martinů surrealistickou, současně však mimořádně silně lyrickou operu, komponovanou na sklonku 30. let podle hry Georgese Neveuxe a pohybující se na hranici snů a reality a ve světě doposud uváděnou jen zřídka, považuje Botstein za jedno z mistrovských děl dvacátého století. Se svým American Symphony Orchestra, založeným v roce 1962, cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.

čtvrtek, 21 březen 2019 13:05

Petr Vacek

petrv17Vystudoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně v oborech hra na varhany a dirigování orchestru, v rámci něhož se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Věnuje se sólové koncertní činnosti (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovodu sólistů i pěveckých sborů a dirigentské i sbormistrovské činnosti (smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli.

čtvrtek, 21 březen 2019 06:50

Dvořákova Olomouc letos v sedmi programech

Sedm koncertů na sedmi různých místech v Olomouci – to bude letošní 18. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2019. Uskuteční se od 16. do 24. května. Zahájí ho Moravská filharmonie, která festival pořádá, pod taktovkou Petra Vronského. Na programu je také česko‑americký jazzový večer s Laco Deczim a Celulou New York nebo už tradiční film-koncert v Kině Metropol – jako obvykle to bude film předválečné kinematografie s nově vytvořenou hudbou k tomuto účelu, konkrétně fantasy-horor z roku 1920 Jak Golem na svět přišel. Hudbu k němu napsal skladatel amerického původu Robert Israel, který bude večer i dirigovat. Dále vystoupí německý komorní ansámbl Acelga Quintett oceněný na prestižní německé soutěži ARD, soubory Musica figuralis a Ensemble Versus a exkluzivně Lisztův komorní orchestr pod uměleckým vedením Pétera Tfirsta. Festival pak uzavře třetí Mahlerova symfonie v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera. „Tři koncerty se budou konat v olomouckých kostelích, a to zejména z důvodu zvolené dramaturgie a záměru celkového vyznění provedených děl,“ upřesnila Ivana Kalina Tabak, dramaturgyně festivalu. „Program je postaven velmi symbolicky, protože si v roce 2019 připomínáme 60. výročí úmrtí poličského rodáka Bohuslava Martinů. Také vzpomeneme na nedávno zesnulého českého skladatele, pedagoga a manažera Václava Riedlbaucha. Dále není bez zajímavosti, že Dvořákovu Píseň bohatýrskou premiéroval v roce 1898 ve Vídni právě Gustav Mahler, jehož Symfonie č. 3 uzavře letošní festival. Současně se bude jednat o poslední koncert Petra Vronského v roli pověřeného šéfdirigenta MFO,“ doplňuje ředitel MFO Jonáš Harman. Společným jmenovatelem koncertů je jinak dramaturgie více či méně propojená s osobností Antonína Dvořáka a míst, kde pobýval.

Šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru se stal Američan Steven Mercurio. Letos v březnu vystřídal pětaosmdesátiletého Libora Peška, který stál v čele tělesa od roku 2007 a zůstává jeho čestným šéfem. Orchestr si vybral dosavadního hostujícího umělce za šéfdirigenta pro jeho univerzalitu a hudebnost – Mercuriův  záběr sahá do symfonického i operního světa, je také skladatelem a aranžérem. Diriguje v Evropě i v Americe, jeho jméno je spojeno s řadou vokálních nahrávek, včetně koncertů Vánoce ve Vídni. Má však i přesahy do světa jazzu a popu. V Praze účinkoval s ČNSO s Chickem Coreou, s New York Voices nebo se skupinou Pražský výběr a dirigoval abonentní koncert 19. března s hudbou Martinů, Šostakoviče a Kerryho Turnera. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s dirigentem Zdeňkem Košlerem. V letech 1996 až 2006 vedl těleso Američan Paul Freeman a po něm získal ředitel Jan Hasenöhrl Libora Peška. Ten pak mimo jiné vedl orchestr při několika turné po Británii a rovněž s ním postupně natočil komplet Mahlerových symfonií.

Jana Vöröšová, Jakub Rataj a Šimon Voseček jsou tři současní skladatelé, jejichž díla letos uvede Mezinárodní hudební festival Pražské jaro ve světové premiéře. PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga, vítěze soutěže v Besançonu, uvede na koncertě 19. května orchestrální dílo Hypnos od Šimona Vosečka. Skladba, kterou Jakub Rataj nazval æther, počítá s neotřelou kombinaci smyčcového kvarteta, klavíru, hoboje a těreminu; zazní 24. května. Novinku Jany Vöröšové nazvanou Atlas mraků chystá Saxofonové kvarteto Bohemia na 26. května. Festival s objednávkou oslovil trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se – slovy ředitele Romana Bělora - dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem. „Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná,“ říká o Atlasu mraků Jana Vöröšová. Tóny saxofonu jsou pro mnohé lidi zatíženy asociacemi na jazzovou hudbu, autorka proto chtěla najít trochu jiný než obvyklý zvuk a předepsala rozšíření souboru o akordeon. Absolventka AMU a Královské konzervatoře v Bruselu nedávno rovněž vyhrála skladatelskou soutěž České filharmonie. Šimon Voseček je skladatel působící od roku 2002 ve Vídni, na mezinárodní úrovni sklízí v poslední době úspěchy zejména díky komorním operám, ale v Praze jeho hudba příliš často nezní. Dílo nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris z roku 2016. „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí,“ říká skladatel. Svou hudbu popisuje jako spíše konzervativnější. Novodobé techniky instrumentální hry nejsou podle něj nezbytné pro novodobost hudby samotné - takže partitura Hypnos v podstatě nepřináší zásadně jiné technické nároky, než ty, které byly běžné už před rokem 1945. Jakub Rataj je naopak skladatelem, jehož práce přesahuje do světa zvukových instalací a performancí inspirovaných lidským tělem – pohybem, dechem, pulzem a gesty. Právě proto použil ve své skladbě těremin, který i po sto letech vzbuzuje pozornost, protože se ovládá bez doteku, pouze pohybem paží, dlaní a prstů. „Název skladby æther je skrytým věnováním nástroji z roku 1919, původně známému jako ætherphon,“ uvedl. Těremin má mimořádný frekvenční rozsah a charakteristickou zvukovou barvu vzdáleně připomínající lidský hlas. Jedním z prvních skladatelů, kteří pro těremin komponovali, byl Bohuslav Martinů. I jeho hudba na koncertě zazní. - Ještě jednu položku však má koncertní řada soudobé hudby na letošním Pražském jaru: hostování souboru Ensemble Intercontemporain. V Praze byl na festivalu už čtyřikrát, z toho dvakrát dokonce se svým zakladatelem Pierrem Boulezem v roli dirigenta. Tentokrát přiveze úplné novinky - skladbu Bruna Mantovaniho, kterou premiéroval zcela nedávno, a nové dílo Miroslava Srnky vzniklé pro Filharmonii v Los Angeles. V Praze zazní v evropské premiéře.

Foto: Pražské jaro

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro má po několika letech dramaturga. Bude odpovědný za umělecké plánování ročníku 2021 a dalších. Stal se jím Josef Třeštík (38), momentálně dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který také stál u příchodu Alexandra Liebreicha na post šéfdirigenta tělesa. Od loňska k tomu byl i hlavním dramaturgem Českého rozhlasu odpovědným za studiové natáčení a výběr koncertů natáčených veřejnoprávním rozhlasem. Na Pražském jaru chce dbát na další profilaci festivalu a ovlivňovat jeho směřování, přinášet inspirace, zaostřovat programové kontury, posilovat vztahy mezi jednotlivými koncerty a vytvářet jejich obsah, vyvažovat různé zájmy, které při vytváření programů hrají roli, být v blízkém kontaktu s hudebníky i tvůrci a zajišťovat komunikaci mezi managementem a uměleckou radou festivalu. Josef Třeštík vystudoval skladbu ve třídě Ivana Kurze na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, studoval i na Royal College of Music v Londýně a soukromé lekce absolvoval rovněž u nizozemského skladatele Louise Andriessena. V letech 2008 až 2015 byl hudebním redaktorem Českého rozhlasu Vltava; věnoval se zejména pořadům o soudobé a staré hudbě. Podílel se také na vysílání stanice D dur a opakovaně reprezentoval Český rozhlas na Mezinárodní tribuně skladatelů pořádané Mezinárodní hudební radou. V roce 2017 byl členem poroty rozhlasové a televizní soutěže Prix Italia v Milaně a v roce 2018 členem poroty 2. ročníku skladatelské soutěže pořádané Českou filharmonií. Pražské jaro mívalo jako programového poradce Antonína Matznera, jehož život se uzavřel v roce 2017. V době, kdy byl prezidentem festivalu Jiří Bělohlávek (2006-2017), byla dramaturgie z velké části v rukou umělecké rady a hodně i jeho osobně.

Začíná Akademie Versailles – mezinárodní interpretační kurzy, které se už potřetí konají v Praze. Letos se budou věnovat francouzské vokální a instrumentální hudbě období baroka. Mladí pěvci a instrumentalisté z České republiky a dalších zemí včetně Francie, Ruska, Polska, Velké Británie, Japonska nebo Portugalska se pak veřejnosti představí na závěrečném koncertu, který se koná v neděli 24. března. Na programu budou díla J.-Ph. Rameaua, A. Campry, J.-N.-P. Royera a dalších a vstup je zdarma. Širší veřejnosti jsou navíc otevřeny i dnešní úvodní přednášky, na kterých umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki a česká muzikoložka Jan Franková popovídají o hudební praxi v Paříži, potažmo ve Francii 18. století. Začínají od půl desáté dopoledne v Galerii HAMU. Účastníky kurzů pak povedou zkušení pedagogové a umělci, mimo jiné francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery, violoncellista Bruno Cocset, flétnistka Jana Semerádová nebo cembalistka Béatrice Martin. Studenty seznámí se zásadami dobové interpretace, se základy gestiky a barokního tance, deklamace, rétoriky a (v případě zpěváků) také výslovnosti staré francouzštiny. Kurzy připravili pořadatelé festivalu Letní slavnosti staré hudby ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, Francouzským institutem a Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze. Určené jsou hlavně studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, profesionálům a hudebním pedagogům. KlasikaPlus.cz nabídne postupně rozhovory s protagonisty i ReflexiPlus závěrečného koncertu.

Strana 1 z 52