*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Vítězné kompozice mezinárodní soutěže zvukové tvorby Musica nova představí koncert s účastí oceněných 10. prosince večer v Divadle Inspirace na AMU v Praze. Soutěž je zaměřena na tzv. sonic art, ve kterém se koncentrují jak skladatelské, tak technologické dovednosti. Řemeslné zvládnutí je nicméně samozřejmou podmínkou, hodnotí se především kreativita. V kategorii čistě studiové zvukové tvorby zvítězil Brazilec Alex Buck se skladbou Screaming Trees, čestná uznání získali Kanaďan Gilles Gobeil a Britka Louise Rossiter. V kategorii pro live elektroniku nebo nástroje či hlasy a elektroniku byl prvním Portugalec Joao Pedro Oliveira se skladbou Dark Energy, čestná ocenění obdrželi Brit John Young a Portugalec Julian Maple Oliveira. Českou kategorii vyhráli Petra Šuško-Gavlasová a Tomáš Reindl. Osmadvacátého ročníku etablované kompoziční soutěže zvukové tvorby se účastnilo 71 skladeb autorů z 23 zemí, nejvíce z Česka, Itálie, USA,  Kanady, Německa, Francie, ale také třeba z Nového Zélandu. Řada skladeb byla z Jižní Ameriky a Asie. Klání pořádá Společnost pro elektroakustickou hudbu ve spolupráci s AMU a Institutem moderní hudby. Letos se šestým rokem hodnotilo také přidružené kolo soutěže České ucho pro nejmladší autory ve věku 8 až 20 let. V ní získal mezi mladšími první místo devítiletý Denis Zeman se skladbičkami Obr a mrně a Školní jídelna a mezi staršími sedmnáctiletý Tomáš Metlička se skladbou Portal to another dimension.

úterý, 26 listopad 2019 11:07

Debut PKF-Prague Philharmonia v Kuvajtu

V největším kulturním komplexu na Blízkém východě, jímž je Sheikh Jaber Al-Ahmad Culture Centre v Kuwait City, účinkoval minulý týden orchestr PKF-Prague Philharmonia. Pod vedením šéfdirigenta Emmanuela VillaumaKuvajtu debutoval. Na programu byly vedle světových klasiků Mozarta a Beethovena také skladby Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany a dokonce i současných kuvajtských autorů. Od 19. do 21. listopadu mělo těleso v Kuvajtu tři koncerty. Americký sólista Andrew von Oeyen  s ním mimo jiné uvedl v tamní premiéře 2. klavírní koncert Sergeje Rachmaninova. S českým orchestrem hrála rovněž desetiletá pianistka Ravan Behbehani, žačka Sergeje Milsteina na ženevské konzervatoři. Koncerty navštívilo na dva tisíce lidí.

Přípravy na sedmý ročník mezinárodního festivalu Janáček Brno 2020 jsou v plném proudu. Pro nedočkavé diváky představí festival do konce roku dvě preview akce. První z nich umožní zájemcům nahlédnout do běžně nepřístupného zákulisí Janáčkova divadla, seznámit se s dílem Leoše Janáčka, s přípravami festivalu a zažít, jak vzniká operní představení. Spolu s Janáčkovou operou Národního divadla Brno účinkují studenti JAMU a Konzervatoře, Dětský sbor Brno a Brněnský akademický sbor. Divadlo se otevře ve středu 27. listopadu každou půlhodinu od pěti do deseti hodin. Druhou akcí je koncert souboru Pavel Haas Quartet, který zahraje v neděli 1. prosince v divadle Reduta komorní skladby Ĺubicy Čekovské, Bély Bartóka a Leoše Janáčka.

kjz

Skoro všichni hosté jsou odtajněni, termín se blíží – Vyhrajte dvojici vstupenek na koncert Adama Plachetky v O2 areně.

Adam Plachetka momentálně účinkuje v newyorské Metropolitní opeře, 16. ledna ale bude zpět v České republice a vystoupí na koncertě nazvaném Bez mantinelů v největší multifunkční hale v zemi. Zařadí se tak po bok řady známých operních osobností, které už O2 arena opakovaně hostila, jako je Andrea Bocelli nebo José Carreras.

 
JFO-Korea-Svrovsk

„Leoš Svárovský po návratu z Koreje filharmoniky vůbec nešetřil.“

„Srozumitelnost každé noty byla až neuvěřitelně dokonalá, vše bylo slyšet, všemu rozumět.“

„Poslední věta symfonie, stejně jako první, byla poněkud nekonečná.“

Dům kultury města Ostravy byl minulý čtvrtek svědkem společného vystoupení pianisty Lukáše Vondráčka, dirigenta Leoše Svárovského a Janáčkovy filharmonie. Vedle Glinkovy a Dvořákovy hudby zazněl v podání třiatřicetiletého opavského rodáka 3. klavírní koncert Sergeje Prokofjeva, populární a efektní dílo, které autor sám jako sólista premiéroval v roce 1921 v Chicagu. O koncertě píše studentka Fakulty umění Ostravské univerzity Helena Kokšová.

 

Dvě pěvecká tělesa – pražské Spektrum a vokální oktet VoiceMix z německé Kostnice - vystoupí společně na koncertě s podtitulem Harmony of light. Voice Mix pracuje pod vedením profesora Steffena Schreyera a  je součástí chrámové pěvecké školy při kostnickém Münsteru. V pražské premiéře představí starou švédskou tradici odkazující na svátek sv. Lucie, obřad světla, který je spojen s hudební produkcí u nás převážně neznámých severských skladeb. Pražský Alikvotní sbor Spektrum pod vedením sbormistra Jana Staňka přináší do klasického sborového zpívání techniku alikvotního zpěvu. Je jediným sborem tohoto druhu v České republice a jedním z mála na světě. Pěvecká technika alikvótního zpěvu má historické kořeny ve střední Asii i v rituálních zpěvech tibetských mnichů. Do Evropy se rozšířila teprve v minulém století. Přítomnost zřetelných alikvotních tónů ve sborovém zvuku připomíná tóny flétny a působí čistě a velmi svébytně. Společný koncert obou sborů se koná v sobotu 30. listopadu od sedmi hodin v sále Husova sboru v Dejvicích.

Digitální Ostravský divadelní archiv je v provozu. Projekt je výsledkem výzkumu Národního divadla moravskoslezského, který vznikl díky mimořádné dotaci Magistrátu města Ostravy. Na webových stránkách přístupných široké veřejnosti www.divadelniarchiv.cz zachycuje historii česko-jazyčného divadla v Ostravě. V databázi lze najít název inscenace, jméno jejího autora i členů inscenačního týmu a herecké obsazení (včetně alternací), datum a místo premiéry, údaje o reprízách či derniéře, ohlasy z dobového tisku, kritiky a další dostupné údaje, a to u všech uvedených produkcí Národního divadla moravskoslezského, Divadla Petra Bezruče, Divadla loutek Ostrava, Komorní scény Aréna i nově vzniklého Divadla Mír od roku 1919 až do současnosti. Vznik projektu inicioval ředitel NDM Jiří Nekvasil. Aktuálně se pracuje na doplňování fotografií a dalších médií hlavně ke starším inscenacím. Databázi připravovali studenti, zaměstnanci divadel a historici vedení koordinátorkou Stanislavou Hruškovou. Čerpali z archivů divadel, Archivu města Ostravy, spolupracovali s Institutem umění - Divadelním ústavem, s diváky či zaměstnanci ostravských scén. „Archivní práce je neustálý živý koloběh. I nadále pracujeme na doplňování a zpřesňování jednotlivých údajů, neustále probíhá badatelská činnost při dohledávání chybějících informací. Plánujeme také pokračovat v natáčení videí s pamětníky,“ uvádí vedoucí projektu Stanislava Hrušková.

Sólové vystoupení ruského houslisty Vadima Repina připravil v rámci své koncertní sezóny Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. Koncert proběhne ve středu 27. listopadu ve Smetanově síni Obecního domu od půl osmé. Společně s klavíristou Andreiem Korobeinikovem zahraje Sonátu Clauda Debussyho, druhou Sonátu a Pět preludií Sergeje Prokofjeva, Sonátu č. 3 Edvarda Griega a Ravelovu virtuózní skladbu Cikán. „Praha je jedno z nejkrásnějších měst světa, navíc má fantastické publikum, které dokáže opravdu ocenit dobrou hudbu. Hraji zde s nejlepším možným klavírním partnerem Andreiem Korobeinikovem, je to velmi inspirativní osobnost, i tím je ten koncert pro mě sváteční,“ uvedl Repin, který se v sedmnácti letech stal nejmladším vítězem Soutěže Královny Alžběty a od té doby vystupuje se všemi největšími orchestry a dirigenty po celém světě.

Slavnostní koncert chystá na úterý 26. listopadu ansámbl Pražští komorní sólisté. Od půl osmé zazní ve Velkém  sále Novoměstské radnice skladby Johanna Sebastiana Bacha, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena, Felixe Mendelssohna–Bartholdyho a Edvarda Griega. Koncert poukáže na obnovení činnosti ansámblu, který po roce 2000 přerušil činnost. Soubor založil v roce 1961 dirigent Václav Neumann a violista Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK Hubert Šimáček. V následujících desetiletích se komorní orchestr úspěšně etabloval na českých i zahraničních pódiích a spolupracoval s předními sólisty a dirigenty své doby. Od roku 2013 je uměleckým garantem orchestru hornista a dirigent Radek Baborák, od stávající koncertní sezóny 2019/20 hraje ansámbl pod uměleckým vedením houslisty Jana Mráčka.

Dvě symfonie pro smyčce Karla Kohauta v novodobé premiéře zazní v neděli 24. listopadu v pět hodin odpoledne v Křišťálovém sále Staré radnice v Brně. Tří a čtyřhlasé symfonie objevila v archivu Moravské zemské knihovny muzikoložka Jana Franková. Posluchačům je představí rakouský soubor Ars Antiqua Austria hrající ve složení Gunar Letzbor a Fritz Kircher – housle, Markus Miesenberger – viola a Peter Trefflinger – violoncello. Karl Kohaut, vídeňský rodák s českými kořeny, byl virtuózní hráč na barokní loutnu a skladatel. Pohyboval se v nejvyšší společnosti vídeňského dvora, jeho hudba se prováděla v prostředí salonů, nebo na chrámových kůrech. Roztroušené útržky jeho díla shromáždila Jana Franková z archivů po celém světě: „Je vždy fascinující nalézt pramen skladby, o jejíž existenci se nevědělo, nebo jsme netušili, jak je mezi další dochovanou tvorbou skladatele jedinečný. V případě symfonií Karla Kohauta bylo mým hlavním cílem je přivést znovu na koncertní pódia a dodat jim pozornost, kterou si tato hudba zaslouží.“ Součástí koncertu bude prezentace právě vycházející moderní edice jeho skladeb, která vyšla ve spolupráci Jany Frankové a Moravské zemské knihovny s Nakladatelstvím Českého rozhlasu. Rakouská barokní hudba je těžištěm repertoáru souboru Ars Antiqua Austria, založeného Gunarem Letzborem před třiceti lety v Linci. Soubor má od roku 2002 vlastní koncertní cyklus ve vídeňském Konzerthausu a od roku 2008 též v Brucknerhausu v Linci.