*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Nová hudba na druhou je mnohaletý volný koncertní cyklus prezentující soudobou českou a německou hudební tvorbu. Nejbližší program je připraven do Koncertního sálu Pražské konzervatoře na večerní hodiny úterý 26. února. Odpoledne se zejména pro studenty skladatelského oddělení školy uskuteční seminář se zastoupenými autory. Jako nejbližší pak následuje koncert ve Studiu Českého rozhlasu Plzeň 5. března. Letošní program tvoří díla šesti autorů - Holmera Beckera, Michaela Emanuela Bauera, Nikolause Brasse a za českou stranu Járy Nováka, Jiřího Bezděka a Pavla Trojana staršího. Skladby už během února zazněly v mnichovském Sále Bavorské akademie krásných umění, v norimberském kostele sv. Kláry, v sále Weinschenkovy vily v Řezně a v Základní umělecké škole J. S. Bacha v Dobřanech na západě Čech. Repertoár tvoří kompozice pro klarinet, kytaru a akordeon, ať už pro trio, nebo pro některou z kombinací těchto nástrojů. Důraz je kladen zejména na originální tvorbu pro akordeon a komorní hudbu s účastí akordeonu, protože jedním z iniciátorů, propagátorů a interpretů tohoto již tradičního festivalu je akordeonový virtuos Ladislav Horák, pedagog Pražské konzervatoře.  Letos s ním účinkují klarinetista Milan Polák a kytarista Jára Novák. Projekt „Nová hudba na druhou“ se uskutečňuje jako bienále od roku 2004, a to za podpory Česko-německého fondu budoucnosti, Českého hudebního fondu, Nadace Život umělce a Českého rozhlasu Plzeň. Jen v tomto osmém ročníku se termínově posunul z očekávaného roku 2018 až na letošek. Díky projektu už vznikla řada nových kompozic; jsou vydávány tiskem a vysílány v rozhlase, nabízeny školám, institucím a hudebním zájemcům. Stávají se trvalým repertoárem na hudebních scénách obou zemí. V prvním ročníku se uskutečnilo osm koncertů. Druhého ročníku se šesti koncerty se zúčastnilo šest skladatelů stejně jako pak v roce 2008, kdy byl úvodní koncert zařazen do rámce oslav 200. výročí Pražské konzervatoře. Díky Nové hudbě na druhou vznikají také další kontakty a různé další formy spolupráce mezi hudebními institucemi obou zemí. Koncerty se většinou konají v Praze a Plzni a v Německu v Regensburgu a Mnichově. Čtvrtý ročník se díky koncertům v Přešticích a Ludwigsthalu rozšířil v roce 2010 i do příhraničí. O dva roky později se koncertovalo také v Klatovech a nově v Norimberku. Šestý ročník se vedle stálých scén představil i na vysoce prestižním místě – ve velkém sále Bayrische Akademie der Schönen Künste v Mnichově. Sedmý ročník se uskutečnil kromě tradičních sálů i na nových prestižních místech – v kostele Sankt Klara v Norimberku a v Seidloově vile v Mnichově a Weinschenkově vile v Řezně. Pravidelně vznikají profesionální nahrávky v Českém rozhlase Plzeň.

Drážďanský hudební festival Dresdner Musikfestspiele se jako každý rok koná v podstatě souběžně s Pražským jarem. Letos nabídne od 16. května do 10. června 56 akcí na 22 místech. Má jako motto slovo Visionen - Vize a chce jím mimo jiné připomenout sté výročí Bauhausu, jedné z nejvýznamnějších avantgardních škol umění, designu a architektury, mimořádného učiliště, střediska moderní výtvarné práce. Školu s tímto názvem založil v roce 1919 architekt Walter Gropius. Z Výmaru se stěhovala do Dessau a pak do Berlína. Pianista Nikolai Tokarev zahraje proto na jarní přehlídce v saské metropoli Musorgského Obrázky z výstavy s videoinstalací upomínající na Kandinského inscenaci v Dessau z roku 1928. Mezi hvězdnými koncerty má být první vystoupení basisty Reného Pape, významného rodáka, s Drážďanským festivalovým orchestrem. Janu Voglerovi, violoncellistovi a uměleckému garantovi festivalu, je věnováno nové dílo pro violoncello a orchestr, které zazní v premiéře na koncertě Symfonického orchestru Západoněmeckého rozhlasu WDR; zajímavé je, že skladbu napsali tři autoři ze tří kontinentů - Sven Helbig z Německa, Nico Muhly z USA a Zhou Long z Číny, dirigentem bude Cristian Măcelaru. V programu festivalu figurují také Staatskapelle Berlin a Daniel Barenboim, Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia a Antonio Pappano, Vídeňští filharmonikové a Tugan Sokhiev nebo Orchestr Mariinského divadla a Valerij Gergiev. Mezi sólisty jsou Yo-Yo Ma, Jan Lisiecki, Joshua Bell, Chilly Gonzales, Anne-Sophie Mutter, Lisa Batiashvili, Hélène Grimaud, Fatma Said nebo Yuja  Wang a vedle nich například také dvě ženy s taktovkou - Mirga Gražinyte-Tyla, šéfdirigentka City of Birmingham Symphony Orchestra, a Barbara Hannigan, která se soubory Ludwig Orchestra a Cappella Amsterdam a s mladými talentovanými pěvci uvede koncertně Stravinského operu Život prostopášníka. Bavorský Junior Balet z Mnichova a berlínská Akademie umění uvedou novou Bohnerovu choreografickou verzi díla Triadic Ballet Oskaa Schlemmera. Bohatá je i jazzová nabídka a Přijet má také kytarista Eric Clapton.

Magdalena Kožená se po osmi letech vrátí do Metropolitní opery. Na přelomu letošního prosince a ledna 2020 ji poprvé v New Yorku čeká šest představení Straussova Růžového kavalíra. V inscenaci Roberta Carsena, kterou bude dirigovat její manžel Simon Rattle, ztvární roli Oktaviána. Maršálku má zpívat Camilla Nylund a barona Ochse rakouský basista Günther Groissböck. Kožená debutovala v Met v roce 2003 v Mozartově Figarově svatbě a od té doby tam zpívala ve třech desítkách představení, naposledy v roce 2011 v titulní ženské roli Debussyho opery Pelléas a Mélisanda. V září uvede tato scéna po třiceti letech Gershwinovu operu Porgy a Bess, připravuje také Bergova Vojcka. Po pěti letech se v příští sezóně do Met vrátí sopranistka Kate Lindsey, a to jako Nero v nové inscenaci Händelovy opery Agrippina. V nové inscenaci se objeví v New Yorku po sedmi letech také Bryn Terfel. Ztvární v březnu 2020 pod taktovkou Valerije Gergieva Wagnerova Bludného Holanďana. Novým titulem bude v Met opera Akhnaten od Philipa Glasse s příběhem ze starověkého Egypta. Vystoupí v ní oslavovaný americký kontratenorista Anthony Roth Costanzo. V květnu příštího roku se má na jeviště Metropolitní opery vrátit Janáčkova Káťa Kabanová. Titulní roli bude zpívat Susanna Phillips, Kabanichu ztvární Dolora Zajick, Dikoje John Tomlinson, Tichona Štefan Margita a Borise Pavel Černoch. Čtvrtým Čechem v sezóně je Adam Plachetka. Ztvární ve Figarově svatbě postupně jak Hraběte, tak Figara.

neděle, 24 únor 2019 07:10

Renata Scotto slaví 85 let

V italské Savoně se před 85 lety narodila slavná sopranistka a také operní režisérka Renata Scotto. V 18 letech debutovala jako Violetta ve Verdiho La Traviatě, o rok později následovalo první vystoupení v La Scale a v roce 1957 první mezinárodní úspěch, když na festivalu v Edinburghu vynikajícím způsobem zaskočila za Marii Callas v Belliniho opeře La sonnambula. Poté už se zařadila mezi světové hvězdy po bok Renaty Tebaldi nebo Mirelly Freni a spolupracovala také s naší sopranistkou Evou Urbanovou. Její kariéra trvala dlouhá čtyři desetiletí, během kterých vytvořila bez mála pět desítek rolí od osmnácti skladatelů. Později začala učit zpěv a také vytvářet operní režie, mimo jiné se podepsala pod Madama Butterfly v Metropolitní opěře a další necelou desítku titulů pro slavné operní domy i festivaly.

neděle, 24 únor 2019 01:04

Leoš Černý

Leo-ernViolista, absolvent Konzervatoře Brno a Janáčkovy akademie múzických umění

Bývalý člen Filharmonie Brno, momentálně doktorand na brněnské Jamu. Finalista soutěže Johannes Brahms Comp. Pörtschach - viola sólo - 2015. Člen různých komorních uskupení a pedagog.

neděle, 24 únor 2019 00:54

Monika Holá

Monika-HolPůsobí na Hudební fakultě JAMU, na níž přednáší zejména dějiny vokální hudby a dějiny opery. Osm let pracovala jako dramaturg Janáčkovy opery v Brně, působila též jako redaktorka časopisu Opus musicum. V oblasti janáčkovské problematiky se profilovala jako spoluautorka knihy Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně (2004), na svém kontě má rovněž monografii janáčkovského režiséra Ota Zítek v dokumentech a vzpomínkách (2011). V současnosti působí též jako muzikolog v Centru Bohuslava Martinů v Poličce. Vedle řady popularizačních článků byla kurátorkou čtyř výstav o skladateli a v roce 2018 vydala publikaci Kresby Bohuslava Martinů: Martinů obrázky kreslící.

Severočeské divadlo bude mít od neděle na repertoáru Lehárovu operetu Veselá vdova. Naposledy ji uvedlo v roce 2008. V Ústí nad Labem se nyní bude hrát zhruba jednou měsíčně. Během března s tímto titulem soubor také pohostinsky vystoupí ve Waldkreiburgu, Schweinfurtu, Wormsu, Weingartenu a v Hanau a v Česku během března, dubna a května mimo jiné v Děčíně, Chebu, Mostu, Jablonci nad Nisou a Jihlavě. Režisér Michal Lieberzeit se podle vlastních slov snaží ctít autory a volí cestu, která by nejlépe převyprávěla příběh. Odehrává se někdy kolem roku 1900 a režisér se ho nesnažil nijak aktualizovat. „Už od prvních zkoušek jsem cítil velký respekt k tomuto dílu, které, ač námětem vážné, je svižné a hudebně geniální,“ uvedl. Veselá vdova podle něj obsahuje  v krystalicky čisté podobě všechno -  něhu, rozmary, hodně lásky a sem tam nějakou hádku, dojetí, sentiment, ale hlavně humor. A nabízí něco v operetním repertoáru výjimečného – vtipné, svižné a uvěřitelné libreto… Hudební nastudování je dílem Milana Kaňáka. O role se dělí Michaela Katráková s Gabrielou Kopperovou, Jaroslav Kovacs s Michalem Bragagnolou, Petr Matuszek s  Michaelem Kubečkou, Viktória Ballánová s Dianou Hladíkovou a další.

Smetanova síň Obecního domu zůstane zavřená až do 17. března, tedy o týden déle proti prvním odhadům, pokud nenastanou neočekávané komplikace. Provoz přerušila havárie, ze stropu se uvolnily kusy štuků, je nutné provést opravu a také zjistit, zda nehrozí pád dalších. V secesním sále jsou zatím zrušené všechny plánované akce včetně koncertů Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Obecní dům jedná s producenty o náhradních termínech. Na místě zatím odborníci postavili lešení a provedli první průzkumy. Zjistili, že příčinou bylo nejspíše uvolnění ukončovacího plechu kolem středové vitráže. Na plech totiž na několika místech doléhala ozdobná štuková římsa, která se letitým působením malých vibrací postupně uvolňovala. Smetanova síň je nejrozsáhlejším prostorem Obecního domu. Malby stropních výplní a nástěnné obrazy jsou dílem Karla Špilara. K plastickou výzdobu sálu tvoří štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance umístěné po stranách pódia od Ladislava Šalouna.Ostatní prostory Obecního domu jsou normálně přístupné..

Soubor Státní opery Praha vystoupí 12. a 13. července na Zámeckých slavnostech v bavorském Řezně. Poveze tam inscenaci Verdiho opery Nabucco připravenou v režii pěvce Josého Cury. Schlossfestpiele Regensburg se konají od roku 2003 každé léto jako open air festival na venkovní scéně před kulisou zámku St. Emmeram, někdejšího benediktinského kláštera, od 19. století ve světském držení rodiny Thurn a Taxis. Vedle pražského operního souboru, které tam už předloni uvedl Verdiho Aidu, zastupuje v letošním programu klasickou hudbu tenorista Jonas Kaufmann. Zazpívá 18. července s orchestrem Hofer Symphoniker a dirigentem Jochenem Riederem. Festivalový program je tradičně mixem klasiky a dalších hudebních žánrů. Pro letošek budou jeho dalšími protagonisty jazzová královna Diana Krall, německá popová hvězda Nena a formace Revolverheld a Haindling. Zařazeno je také hudební divadlo pro děti s názvem Michel aus Lönneberga. Pořadatelskou záštitu nad festivalem má kněžna Gloria von Thurn und Taxis.

Mimořádný recitál Richarda Nováka připravil na pondělí 25. února Ensemble Opera Diversa. V sále Konventu Milosrdných bratří v Brně Zazní písňový cyklus Die schöne Magelone Johanesse Brahmse. Nejdůležitější zpracování pozdně středověkého příběhu o lásce krásné Magelony a rytíře Petra zpracoval na sklonku 18. století Ludwig Tieck. Brahms pak přibližně o šedesát let později zhudebnil patnáct romancí z tohoto eposu. Richarda Nováka doprovodí mladý klavírista Kostiantyn Tyshko. Úryvky z eposu přednese v českém překladu Vladimír Krátký, člen činohry Národního divadla v Brně. Ensemble Opera Diversa je nezávislý soubor profesionálních hudebníků a zpěváků, kteří se soustředí na objevné hudební a divadelní programy. Vedle klasické tvorby je jádrem činnosti původní komorní hudba a opery z dílny Ondřeje Kyase a Pavla Drábka. Za dvacet let se soubor vyvinul na hudební společnost, která pořádá kolem dvaceti vystoupení a představení ročně. Na svém kontě má sedm celovečerních oper, dvě desítky autorských minioper, desítku původních orchestrálních skladeb a velké množství klasického repertoáru. Ve své vlastní produkci obvykle uvádí tři až pět tematických koncertních projektů. Jednotlivé programy propojují tvorbu 20. století se skladbami soudobými, hlavně s díly spřízněných autorů. Komorní orchestr pak vznikl v roce 2005 a od počátku ho vede koncertní mistr Jan Bělohlávek.