*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

neděle, 19 leden 2020 14:27

Premiéra Mansurjanova Requiem v Brně

Českou premiéru sugestivního díla Requiem arménského skladatele Tigrana Mansurjana uvede na dvou koncertech Filharmonie Brno. Dílo vzniklo v roce 2011 z podnětu dirigenta obou koncertů Alexandra Liebreicha. Requiem je věnované obětem arménské genocidy a získalo prestižní cenu Classical Music Awards 2018 a nominaci na Grammy. Mansurjan bude přítomen osobně na obou koncertech, stejně tak i na besedách, které začínají před koncerty ve čtvrt na sedm. Program doplní dvě duchovní kantáty Johanna Sebastiana Bacha, č. 32 Nejmilejší Ježíši, má touho a č. 68 Neboť Bůh tak miloval svět. Hosty filharmonie budou sopranistka Anja Petersen, barytonista Andrew Redmond a Czech Ensemble Baroque Choir se sbormistryní Terezou Válkovou. Koncerty se konají ve čtvrtek 23. a pátek 24. ledna od půl osmé v Besedním domě v Brně.

Nejlepší studenti klavírního oddělení v čele s laureáty prestižních mezinárodních soutěží vystoupí v pondělí 20. ledna v Koncertním sále Pražské konzervatoře. Zazní díla Johannesa Brahmse, Alexandra Skrjabina, Sergeje Rachmaninova, Fryderyka Chopina, Sergeje Prokofjeva, Ludwiga van Beethovena nebo Ference Liszta. Vystoupí Anežka Johnston ze třídy Michala Rezka, Kristine Ayvazyan a Anna Knoulichová ze třídy Martina Kasíka, čtveřice mladých pianistů ze třídy Milana Langera, Ivan Kiriakov, Robin Böhm, Veronika Jaklová a Anna Gaálová, Ema Trávníčková ze třídy Petra Jiříkovského a Jan Čmejla ze třídy Evy Boguniové. Koncert začíná v sedm hodin.

Spolu s Arménským státním symfonickým orchestrem vystoupí v neděli večer v pražském Rudolfinu světově proslulý ruský houslista Maxim Vengerov. Zahraje Koncert g moll Maxe Brucha, Barkarolu Alexeye Shora a virtuózní rapsodii Tzigane od Maurice Ravela. Vedle toho také zazní Symfonie č. 2 Osud člověka od arménského skladatele Johna Ter-Tadevosyana, a to pod taktovkou zakladatele a hlavního dirigenta orchestru Sergeje Smbatyana. Turné, uspořádané Evropskou nadací pro kulturu a samotným tělesem, začalo 8. ledna v Mnichově, následovaly koncerty v Salcburku, Stuttgartu, Berlíně, Londýně a Vídni. Po Praze se šňůra uzavře 21. ledna v Moskvě. Vengerov, pětačtyřicetiletý rodák z Novosibirsku, hrál v České republice naposledy na Pražském jaru v roce 2017, tehdy s Torontským symfonickým orchestrem. Předtím zde hostoval v roce 1999 a byl to jeho tuzemský debut. Celosvětový zájem vzbudil v roce 1989 jako vítěz Mezinárodní houslové soutěži Carla Flesche v Londýně a recitálem v amsterdamském Concertgebouw.

Nové nastudování Pucciniho opery Turandot uvede ve své historické budově pražské Národní divadlo, a to téměř po čtyřiceti letech. Premiéra se uskuteční ve čtvrtek 23. ledna od sedmi hodin. Hudebního nastudování se ujal dirigent Jaroslav Kyzlink, režie a scéna jsou dílem Zuzany Gilhuus, slovenské výtvarnice, režisérky a producentky žijící v Norsku. Krutou princeznu Turandot, která klade svým nápadníkům hádanky, a pokud je nerozluští, čeká je smrt, ztvární v alternaci Anda-Louise Bogza, Iveta Jiříková a Eliška Weissová. V roli prince Kalafa, jehož láska nakonec přemůže princeznin chlad, se představí Michal Lehotský nebo Sergej Polyakov. Kostýmy postavám výpravné perské pohádky navrhl Boris Hanečka, který obléká například prezidentku Zuzanu Čaputovou a který je zároveň autorem vizuálů Opery ND. Termín druhé premiéry je sobota 25. ledna.

DSC0482c-1

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na festival Opera 2020.

Opera Časoplet soudobého kytaristy a skladatele Lukáše Sommera otevírá panorama naší historie. Vyprávění začíná prvními zmínkami o českých zemích a vede dál k nevýznamnějšímu panovníkovi naší historie, Karlu IV., připomíná Mistra Jana Husa, nahlíží na dvůr císaře Rudolfa II. a připomíná osud T. G. Masaryka. Zhudebněné příběhy naší vlasti uvádí festival Opera 2020 v sobotu 8. února od sedmi hodin večer v kostele sv. Anny zvaném Pražská křižovatka.

 

Časopis BBC Music Magazine nominoval mezi nejlepší nahrávky loňského roku album s klavírními koncerty Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů, které s Jakubem Hrůšou a Bamberskými symfoniky nahrál pianista Ivo Kahánek. Kompaktní disk už získal nejvyšší ocenění „Nahrávka měsíce“, nyní se dostal do nejužších nominací na prestižní výroční ceny tohoto britského časopisu. Zvláštností je, že o výsledku mohou rozhodovat čtenáři prostřednictvím hlasování na webu magazínu, a to až do 19. února zde: https://musicmagawards.awardsplatform.com/. Kahánka potěšilo, že „česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie“, ale že se stává „respektovanou a vyhledávanou součástí světového repertoáru“. Ředitel České filharmonie David Mareček hovoří v této souvislosti o podobnosti nominace situaci, kdy se český sportovec probojuje do finále mistrovství světa. Na CD je Dvořákův Klavírní koncert g moll v původní verzi a 4. klavírní koncert Bohuslava Martinů nesoucí podtitul Inkantace – stejné dílo, se kterým se Kahánek před několika lety bezprecedentně dostal k Berlínským filharmonikům.  

 

Cyklus Vox imaginis představí monotématický večer s podtitulem "Johann Sebastian...". V podání houslistů Magdaleny a Štěpána Graffe, za doprovodu komorního orchestru Ars Collegium, zazní Bachův Koncert pro dvoje housle a orchestr d moll a Suita D dur. Z knihy fiktivních vzpomínek druhé Bachovy manželky nazvané Malá kronika Anny Magdaleny Bachové z pera anglické spisovatelky Esther Hallam Meynellové bude číst Marie Durynová. Koncert se koná v úterý 21. ledna od sedmi hodin v Sále Milosrdných bratří v Brně. Vox imaginis spojuje hudbu, slovo a výtvarné umění. Rezidenčním souborem cyklu je Graffovo kvarteto, které ho pořádá ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně.

čtvrtek, 16 leden 2020 07:26

Baborák a Spence pod taktovkou Anu Tali

Estonská dirigentka Anu Tali bude v pondělí 20. ledna řídit koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu v Rudolfinu. Jako hosty si pozvala hornistu Radka Baboráka a britského tenoristu Tobyho Spence. Společně provedou Serenádu pro tenor, lesní roh a smyčce Benjamina Brittena, kterou skladatel vytvořil pro svého uměleckého a životního partnera, tenoristu Sira Petera Pearse. V první polovině koncertu zazní Mendelssohnova předehra Hebridy a kmenové dílo hornového repertoáru, Mozartův Koncert pro lesní roh a orchestr č. 3 Es dur v podání Radka Baboráka. Večer uzavřou variace Enigma, do kterých Edward Elgar zakomponoval hudební portréty svých přátel. Koncert začíná ve Dvořákově síni Rudolfina v půl osmé.

Národní divadlo moravskoslezské provede naposledy surrealistickou operu Bohuslava Martinů Julietta aneb Snář. Martinů považoval právě tuto operu za svou nejzdařilejší a divadlo ji loni na jaře uvedlo vůbec poprvé ve své historii jako připomínku 60. výročí skladatelova úmrtí. Reflektovali jsme i ZDE. Hudebně operu nastudoval Jakub Klecker. Režii divadlo svěřilo duu SKUTR (Lukáši Trpišovskému a Martinu Kukučkovi - rozhovor s nimi si připomeňte ZDE), které přizvalo ke spolupráci scénografa Martina Chocholouška a kostýmní výtvarnici Simonu Rybákovou. V roli knihkupce Michela, který hledá dívku ze sna, alternovali Luciano Mastro a Jorge Garza. Juliettu ztvárnily Doubravka Součková a Kateřina Kněžíková - ta za svůj přesvědčivý výkon dostala vloni Cenu Thálie. I s ní si můžete připomenout rozhovor k inscenaci. V derniéře v neděli 19. ledna od tří hodin vystoupí v Divadle Antonína Dvořáka Doubravka Součková a Jorge Garza, americký tenorista mexického původu, který zpíval Michela také při koncertní premiéře opery v New Yorku.

úterý, 14 leden 2020 17:17

Zemřela sopranistka Naděžda Kniplová

V Praze zemřela sopranistka Naděžda Kniplová, v historii českého operního umění významná interpretka Smetany, Janáčka nebo Wagnera. Její život se uzavřel ve věku 87 let. V paměti zůstává v inscenacích pražského Národního divadla jako Libuše a Kostelnička, jako Milada a Emilia Marty, ale také jako Tosca a Turandot či Beethovenova Leonora nebo jako představitelka hlavních úloh ve Verdiho operách. Spolupráce s Herbertem von Karajanem, který ji nabídl v roce 1967 roli Brünnhildy na Salcburském festivalu, otevřela pěvkyni možnosti zpívat v řadě světových operních domů, od Vídně přes Barcelonu po San Francisco. Ztvárnila mimo jiné Brünnhildu ve třech částech Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův, ale také velké dramatické role v jeho operách Tristan a Isolda, Parsifal, Bludný Holanďan a Lohengrin. Naděžda Kniplová se narodila 18. dubna 1932 v Ostravě. Jako absolventka pražské Akademie múzických umění získala první angažmá v roce 1957 v Ústí nad Labem. Tam poprvé vystoupila v Její pastorkyni jako Kostelnička, v roli, která se nakonec stala její rolí životní. Po třech letech přestoupila do divadla v Brně a v roce 1964 se stala členkou Národního divadla v Praze, kde působila po tři desetiletí. Dlouhá léta také učila zpěv na AMU. V roce 2011 nepřevzala cenu Thálie.

Strana 1 z 125