8

Za měsíc poznáme vítěze třetího ročníku Moravskoslezských kulturních Cen Jantar za rok 2019. Galavečer se koná v neděli 15. března ve vítkovické aule Gong. V šestnácti kategoriích odborné poroty nominovaly celkem 48 umělců nebo uměleckých seskupení. Za artificiální hudbu to jsou klavíristé Ivo Kahánek a Jan Bartoš, houslistka Hana Kotková a hudební tělesa Benda Quartet, Camerata Janáček a Ostravská banda. Klasickou hudbu bude reprezentovat i opera. Nominováni jsou Kateřina Kněžíková, Jana Sibera a Doubravka Součková a mezi muži Jorge Garza, Luciano Mastro a Jiří Přibyl.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
19

„Alena Baeva hrála vitálně a melodii krásně modelovala, jako by jí tryskala přímo z duše.“

„Hráči Janáčkovy filharmonie podali excelentní výkon a zdálo se, že mezi dirigentem a orchestrem jiskří tvořivá synergie.“

„Všechny tři kompozice vyzněly jako svěží, nestárnoucí díla, která zazářila čerstvou silou a nadčasovou invencí.“

Janáčkova filharmonie si na koncert s názvem Grandiózní Prokofjev pozvala stylově hned dva ruské umělce. Houslistka Alena Baeva patří k nejvýraznějším interpretkám své generace: záštita Mstislava Rostropoviče a spolupráce s pianistkou Marthou Argerich jsou jen zlomkem mnoha jejích pozoruhodných úspěchů. Provedení ve čtvrtek 30. ledna řídil nejmladší představitel slavné hudební dynastie, dirigent Dmitri Jurowski. Osou programu byla hudba klasiků 20. století Bély Bartóka, Sergeje Prokojfeva a také Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
110

„Možná v leckterých výkonech dosud chybí více jistoty a zralosti, ale není fér porovnávat studenty se zkušenějšími kolegy.“

„Budou mít příležitost se všichni ti talentovaní mladí lidé prosadit v tvrdém konkurenčním světě?“

„V podání Anny Gaálové to byl Beethoven křehký a něžný, zadumaný a přemýšlivý, ale i hravý a jiskřivý.“

Slyšet přehlídku talentovaných mladých pianistů – posluchačů Pražské konzervatoře – je zajímavý zážitek. Nejen kvůli velmi dobrým interpretačním výkonům, ale přináší to i jednu otázku k zamyšlení. Budou mít příležitost se všichni ti talentovaní mladí lidé prosadit v tvrdém konkurenčním světě, otevře se před nimi úspěšná koncertní a nahrávací kariéra? O tom, zda se tak stane, někdy nerozhoduje jen píle a talent. Uvidíme, nechme se překvapit. Jména mladých konzervatoristů je ale dobré si zapamatovat. Ostatně, některá z nich jsou již v hudebním světě známá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 06 prosinec 2019 17:36

Beethoven pro tři

PKF2019-12-03A4-prokofjevhaydnbeethovenHR-c-Vaclav-Hodina-104

„Prokofjevova Klasická symfonie působila zběžně, až moc usedle, uměřeně.“

„Beethovenův Trojkoncert figuroval v programu jako jeho přirozený vrchol a také se jím stal.“

„Byli jsme svědky spíše introvertní hry. Hry jemné možná až nestylově.“

Orchestr PKF-Prague Philharmonia hrál na prvním prosincovém abonentním koncertě klasicky a neoklasicky. Hostující trio tvořené třemi mladými instrumentalistkami se s ním velmi jemně a neotřele zhostilo Beethovenova Trojkoncertu. Od hostujícího dirigenta Simona Krečiče však ani v této partituře, ani v případě Haydnovy a Prokofjevovy hudby mimořádné podněty nevycházely.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
8

„Repin dokáže svůj nástroj rozezpívat a naplno zhodnotit dědictví starého italského houslařského mistra.“

„Třetí věta plná imitací všeho druhu měla energii, o kterou se Repin dělil se všemi přítomnými.“

„Repin stvrdil svoji nadvládu nad všemi houslovými technikami. Společně s Korobeinikovem dovedli publikum k nadšenému potlesku.“

Ruský houslista, který je odmalička ve světě považován za jednoho z nejlepších hráčů na svůj nástroj vůbec, zavítal do Obecního domu. Ke spolupráci si přizval klavíristu Andreie Korobeinikova, taktéž skvělého instrumentalistu. Početné pražské publikum mělo možnost si v jejich podání vychutnat díla Debussyho, Prokofjeva, Griega a Ravela. Koncert, přestože už začal na výbornou, dokázal ještě nabrat vzestupnou tendenci a posluchači odcházeli nadmíru spokojení.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Beethovenův Trojkoncert pro housle, violoncello a klavír C dur přijedou do Prahy zahrát sestry Skrideovy a jejich klavírní trio světového renomé, které hraje ve složení Baiba Skride (housle), Lauma Skride (klavír) a Harriet Krijgh (violoncello). Koncert se koná v úterý 3. prosince. Trio a PKF — Prague Philharmonia vystoupí pod taktovkou slovinského dirigenta Simona Krečiče ve Dvořákově síni Rudolfina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
JFO-Korea-Svrovsk

„Leoš Svárovský po návratu z Koreje filharmoniky vůbec nešetřil.“

„Srozumitelnost každé noty byla až neuvěřitelně dokonalá, vše bylo slyšet, všemu rozumět.“

„Poslední věta symfonie, stejně jako první, byla poněkud nekonečná.“

Dům kultury města Ostravy byl minulý čtvrtek svědkem společného vystoupení pianisty Lukáše Vondráčka, dirigenta Leoše Svárovského a Janáčkovy filharmonie. Vedle Glinkovy a Dvořákovy hudby zazněl v podání třiatřicetiletého opavského rodáka 3. klavírní koncert Sergeje Prokofjeva, populární a efektní dílo, které autor sám jako sólista premiéroval v roce 1921 v Chicagu. O koncertě píše studentka Fakulty umění Ostravské univerzity Helena Kokšová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 21 listopad 2019 10:30

Kultivovaná virtuozita Marc-André Hamelina

1

„Namiesto toho, aby Hamelin svoje technické dispozície využíval k exhibícii, ich naplno venuje v prospech vyznenia diela, jeho zvukových a artikulačných nuáns.“

„V podaní Hamelina bola Fantázia fascinujúcim, zvukovo perfektne vystavaným kusom.“

„Hamelinovo pojatie krehkého Schubetovho sveta postavilo Rudolfinum na nohy.“

Kanadský klavirista a jeden z najuznávanejších virtuózov súčasnosti Marc-André Hamelin sa v útorok predstavil na Klavírnom festivale Rudolfa Firkušného. V programe z diel Skrjabina, Prokofjeva, Fejnberga a Schuberta očaril kultivovanosťou prejavu a absolútne zvládnutou technikou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
9

„Před očima mi proběhl doslova celý příběh Polednice. Hudba je to nesmírně strhující a dramatická.“

„Pražský filharmonický sbor představil to nejlepší ze svých interpretačních kvalit.“

„Liebreich nikterak nechvátal, nechával zářit jednotlivé impresionistické plochy a široké melodické oblouky.“

První abonentní koncert Symfonického rozhlasu Českého rozhlasu nabídl posluchačům opravdu speciální program. Na vlně mysteriózních představ uvedl Ravela, Prokofjeva a především českou premiéru Polednice Ondřeje Adámka. Mimořádně poutavé kompozici dal duši strhující výkon Pražského filharmonického sboru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

Klavírní festival Rudolfa Firkušného připravil na polovinu listopadu celkem pět koncertů. Do Prahy přiveze hvězdy klavírního nebe Jevgenije Kissina a Marc-André Hamelina. V premiéře uvede představitelku nové „zlaté éry“ časopisu Gramophone, italskou klavíristku Beatrici Ranu. Oblast jazzu bude reprezentovat se svým triem klavírista Aaron Diehl. Domácí barvy bude tento ročník hájit pianista Jan Bartoš. Všechny koncerty kromě jazzového, který proběhne v Divadle ABC, plánují pořadatelé do Dvořákovy síně Rudolfina, začátky v půl osmé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Otisky evropských válek, to je podtitul dnešního koncertu Moravské filharmonie Olomouc. Začíná v 19 hodin v Redutě. 17. října před 75 lety zahynul v plynové komoře v Osvětimi Pavel Haas, a to společně s dalšími tzv. terezínskými skladateli – Viktorem Ullmannem a Hansem Krásou. Dramaturgie proto vybrala Haasovu Studii pro smyčcový orchestr. Kromě ní zazní ještě Beethovenův „Císařský“ klavírní koncert, který přednese Jasminka Stančul, a Prokofjevova 6. symfonie. Koncert řídí Michael Zlabinger.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 04 říjen 2019 11:16

Rudolfinem znělo „Agněče Božij“

20

„Šumařovo dítě, to byl Janáček smutný, ale vroucí, dramatický a přitom jemný, plný energie i melancholie.“

„Jan Mráček zahrál Prokofjevův houslový koncert - jedním slovem – skvěle.“

„Janáčkova Glagolská mše je jednou z nejoriginálnějších kompozic duchovní hudby vůbec a patří mezi největší světová hudební liturgická díla.“

Česká filharmonie připravila svým abonentům mimořádný zážitek. Na koncertu 2. 10. a ještě i po dva následující večery provedla monumentální dílo Leoše Janáčka - Glagolskou mši . Doplnila ji houslovým koncertem Sergeje Prokofjeva, který dal vyniknout jejímu koncertnímu mistru Janu Mráčkovi.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
12

Prostory Národního divadla budou od zítra hostit 56. ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha. Přehlídka je čtyřdenní kulturní událostí, která umožňuje širší poznání televizních hudebních, tanečních a divadelních pořadů a filmů nejen z české, ale i světové produkce, a to prostřednictvím soutěže, promítání, videotéky a odborných setkání. Soutěžní snímky, jejichž základní podmínkou je umělecká úroveň pořadu, jsou rozděleny letos nově do tří kategorií - Dokumenty o hudbě, tanci a divadle, Záznamy inscenačního umění a Záznamy hudebních pořadů. Nebudou chybět dokumenty, které mapují život takových osobností jako Jiří Bělohlávek, Jiří Kylián nebo Adam Plachetka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 14 září 2019 11:30

Dva orchestry, každý jiný

7

„Vystoupení Novoměstské filharmonie bylo sestaveno ze známých, oblíbených a všeobecně akceptovatelných děl.“

„Melodie György Ligetiho ukázaly vysokou technickou úroveň mladých thajských hudebníků.“

„V sále snad nebyl nikdo, koho by suita z opery Helena Citrónová od Somtowa Sucharitkula citově nezasáhla.“

Sálem Martinů na AMU zněly 12. září klasické melodie. Nic divného, znějí tam prakticky každodenně. Přesto to byl večer tak trochu jiný. Vystoupily na něm dva mládežnické orchestry – Novoměstská filharmonie (NoFi) z Nového Města nad Metují a Siam Sinfonietta (SiSi) z Bangkoku. Každý se svou dramaturgií i hudebním projevem. Návštěvníci tak mohli srovnávat.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 13 září 2019 17:15

Trio pro jeden večer jako srostlý tým

7

„Uznávaný sedmadvacetiletý violoncellista s respektovaným šestašedesátiletým klavíristou se opět pražským posluchačům nesmazatelně otiskli do duší.“

„Byli jsme svědky splynutí všech interpretů, kteří hráli jako jedno tělo, jedna duše…“

„Už po druhém koncertu komorní řady lze konstatovat, že to, co zatím zaznělo, se bude v následujících ročnících překonávat jen těžko.“

Další z koncertů komorní řady Dvořákovy Prahy se uskutečnil ve čtvrtek 12. září. Tentokrát již v tradičních prostorách – v klášteře sv. Anežky České. Kurátor komorní řady houslista Gil Shaham pozval k tomuto vystoupení dva kolegy – německého klavíristu Gerharda Oppitze a rakouského violoncellistu perského původu Kiana Soltaniho. Přestože již dva dny předtím vystoupili v klavírním kvintetu společně s Josefem Špačkem a Pavlem Niklem a zdálo se, že jejich interpretaci Brahmse nemůže nic překonat, v tento večer jsme byli opět svědky malého hudebního zázraku, který korunovalo provedení Klavírního tria č. 3 f moll Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha nabídne v tomto týdnu tři komorní koncerty a dva symfonické. Zítra se ve Dvořákově síni od 20:00 hodin odehraje zahajovací koncert komorní řady. Vystoupí špičkoví sóloví a komorní hráči, slavný německý klavírista Gerhard Oppitz, americký houslista a kurátor letošní komorní řady Gil Shaham, náš houslista Josef Špaček, violista Pavel Nikl a rakouský violoncellista perského původu Kian Soltani, který na zahajovacím koncertu vystoupil včera v sólovém partu Dvořákova violoncellového koncertu h moll s Orchestra Sinfonica Nazionale della RAI (Národní symfonický orchestr italského rozhlasu a televize) s dirigentem Christophem Eschenbachem. Tito mezinárodně uznávání umělci se sejdou, aby společně přednesli Klavírní kvintet č. 2 A dur Antonína Dvořáka a Klavírní kvintet f moll Johanessa Brahmse.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Brněnský soubor má na co navazovat. Jak v klasickém baletu, tak v baletu moderním. To bylo smyslem i nové koncepce Letního baletního koktejlu 2019.“

„Balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva měl světovou premiéru před 80 lety v Brně a v uplynulé sezóně to brněnský balet velice oslavoval.“

„Walking Mad spolu s Korzárem patřily k vrcholům Letního baletního koktejlu 2019.“

Už třetím rokem zahajuje balet Národního divadla Brno svou sezónu Letním baletním koktejlem. Ten letošní se přesunul z letní scény na hradě Špilberk do komornějšího prostředí Biskupského dvora. Změna baletu prospěla. Krásné renesanční arkády dvora a nad nimi se tyčící majestátní barevně osvětlený Petrov vytvořily výbornou kulisu. A k atmosféře přispělo i nové hlediště, které připomíná to otáčivé v Českém Krumlově, pouze je statické. Škoda jen, že poslední den čtyřdenní přehlídky, 2. září, muselo být představení kvůli dešti zrušeno.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
06

„Se stylem Jiřího Bělohlávka dennodenně konfrontováni.“

„V případě mého recitálu je základ ve francouzské hudbě, která se zároveň vine jako červená nit celým šéfovským obdobím Emmanuela Villauma u PKF.“

„V triu někdy bývá debata citově zabarvenější. Ale to je zdravé a vždycky se dohodneme.“

Jan Fišer, koncertní mistr PKF — Prague Philharmonia, je jedním z nejvýraznějších houslistů mladé generace. Vztah k hudbě a houslím získal v rodině a ve folklorním prostředí. Po absolvování Pražské konzervatoře studoval v USA na Carnegie Melon University, kde byl žákem Andrese Cárdenese. Vystupuje sólově doma i v zahraničí, kromě svého domovského orchestru spolupracuje s dalšími předními hudebními tělesy, věnuje se i komorní hudbě. S klavíristou Ivo Kahánkem a violoncellistou Tomášem Jamníkem založili před patnácti lety Dvořákovo trio. S PKF, Dvořákovým triem i jako sólista projezdil Jan Fišer kus světa, účinkoval na prestižních světových pódiích a festivalech. Věnuje se také dirigování, ale vnímá to, jak říká, spíš jako logické pokračování pozice koncertního mistra. A v pondělí má v rámci sezóny PKF svůj recitál.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 18 květen 2019 12:51

Zdeněk Klauda: Na hudbě jsem závislý

j

„Inscenace není dílem, je pouze jeho interpretací. Dílo je vždy partitura.“

„Mám rád, když hudba vzniká v kolektivu a když se lidé navzájem inspirují. Ten kvas je pro mě živnou půdou!“

„Myslím, že v dnešních dnech už s největší pravděpodobností neobjevíme skladatele, za kterým by zůstaly hluboké brázdy.“

Pyšní se tím, že ho celou LŠU nedonutili zpívat. Dnes je šéfkorepetitorem Národního divadla a při práci s kolegy samozřejmě musí zpívat denně. Kromě toho je Zdeněk Klauda klavírista, flétnista, skladatel, dirigent a hudební manažer. Právě v těchto dnech probíhá Festival Jakuba Jana Ryby, který spoluzaložil a stará se o jeho dramaturgii, stejně tak jako o málo známý, zato bohatý odkaz tohoto pro většinu „autora jedné skladby“. Také vystupuje se svým orchestrem L´Armonia Terrena. A KlasicePlus přiznal, že si hudbu pustí i po náročném pracovním dni.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2