úterý, 28 leden 2020 08:33

Očekávaná Porgy a Bess v MET

0

Americká lidová opera, jak nazval dnes už slavnou klasiku tvůrčí tým „The Gershwins“, se vrací do Metropolitní opery poprvé od roku 1990. Pojetí režiséra Jamese Robinsona, který inscenací v MET debutuje, se širokým hereckým ansámblem a kompletním orchestrem aspiruje na hit sezóny. V českých kinech bude opera k vidění v přímém přenosu už v sobotu 1. února, reprízy jsou pak plánované do neděle 16. února.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
02

„Ke Carmen se vracím nesmírně rád – komentuje dílo Jiří Štrunc.“

„Dirigentova volba temp vynikajícím způsobem koresponduje s jednotlivými španělskými tanci.“

„Při premiéře v roli Carmen excelovala svým hlasem, který má úžasnou hloubku, dynamiku a barvu, sólistka Národního divadla Brno Václava Krejčí Housková.“

Třetí premiérou sezóny operní scény v Plzni je jedna z nejhranějších oper vůbec – Carmen. Španělské rytmy a melodie jsou uvedeny na Nové scéně v souladu s filozofií divadla, kdy jedna opera v roce zazní mimo historickou budovu Velkého divadla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
4

Barytonista Martin Bárta se dnes představí jako Telramund v nové inscenaci Wagnerovy opery Lohengrin v saském městě Chemnitz pod Krušnými horami. Do 1. června ho tam pak čeká ještě šest dalších představení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
114

Poprvé ve své kariéře ztvárnil tenorista Štefan Margita roli Aigisthose ve Straussově opeře Elektra. Premiéra se konala v sobotu 18. ledna v operním domě a kulturním centru Palau de les Arts Reina Sofia ve Valencii na východním pobřeží Španělska. V titulní  roli vystoupila švédská sopranistka Iréne Theorin. Do konce ledna jsou na programu ještě tři reprízy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Turandot je pro mne esencí toho nejlepšího ze všech Pucciniho oper.“

„Nechtěl bych se podílet na tom, aby ze Zlaté kapličky byl jenom skanzen.“

„Brno je spojováno s Janáčkem. Podobně je k pražskému Stavovskému divadlu přišpendlen Mozart.“

Národní divadlo má na repertoáru nově Pucciniho Turandot. Režie a scéna je dílem Zuzany Gilhuus. Na jeviště historické budovy postavené v Praze Čechy se tato opera vrátila po více než čtyřiceti letech, během nichž se ovšem hrála ve Státní opeře, v někdejším divadle pražských Němců. Hudební ředitel Opery Národního divadla Jaroslav Kyzlink, který inscenaci připravil hudebně, se těsně před premiérou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nejen nad Pucciniho posledním dílem, ale také nad tradicemi a nad budoucností pražských operních divadel. A protože je z Brna a dirigentskou dráhu začal v tamním souboru Janáčkovy opery, nabízí i některá srovnání.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

„Z energie, kterou všichni interpreti do hudby po celý večer vkládali, bylo cítit nejen upřímné nadšení, ale také vděčnost.“

„Sbor se opět ukázal v nejlepším světle, dobře odstínil nálady jednotlivých zpěvů.“

„Všichni ze sebe vydali maximum.“

Český filharmonický sbor Brno se na svém Novoročním koncertě v neděli 12. ledna představil v poněkud netradičním hávu. Těleso, které ve svém oboru patří ke světové špičce a od kterého jsme povětšinou zvyklí slyšet slavná oratoria, mše a kantáty velkých skladatelů, tentokrát předneslo publiku speciální, operně laděný program. Besední dům rozezvučely nejoblíbenější árie a sbory z oper Verdiho, Wagnera, ale i Dvořáka a Smetany a dalších. Tímto sbor zahájil jubilejní rok své umělecké činnosti.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
35

V nadcházejícím týdnu zařadila Slovenská filharmonie do programu recitál vítěze Mezinárodní klavírní soutěže J. N. Hummela a dva večery operních sborů a předeher. Na abonentních koncertech spojí síly Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Český filharmonický sbor Brno chystá na tento týden tři novoroční koncerty a také provedení Beethovenovy Missy solemnis s Filharmonií Hradec Králové. Upozorní tak hned na začátku roku na třicáté výročí svého trvání a připojí se k oslavám 250. výročí Beethovenova narození.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
neděle, 05 leden 2020 06:41

Zemřel operní režisér Harry Kupfer

Harry-Kupfer-2

„První opera, kterou režíroval, byla Dvořákova Rusalka.“

„V Bayreuthu vzbudil pozornost v roce 1988 tetralogií Prsten Nibelungův.“

„Jeho poslední režií byl Händelův Poros v Komické opeře.“

Předposlední den roku zemřel světoznámý německý operní režisér Harry Kupfer, představitel režijního realismu, invenčního, někdy provokativního. Jeho život se uzavřel v 84 letech. Proslavil se jako dlouholetý šéf berlínské Komické opery, ale také inscenacemi v dalších významných divadlech v Evropě a USA a na nejdůležitějších evropských festivalech. Operní režii rovněž vyučoval.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1

„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“

„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“

„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“

Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha. Máme na co navazovat, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus německý dirigent Karl-Heinz Steffens, který se loni stal hudebním ředitelem Státní opery a připravil tedy i galakoncert zahajující další éru tohoto divadla.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
00

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
12

„Ženská časť obsadenia, Eliška Weissová a Dana Burešová, vytvorila plastické, dôveryhodné a vzájomne absolútne protikladné hrdinky.“

„Pre túto rolu je Vigilius typovo veľmi vhodný. Jeho hlas bol vo všetkých polohách znelý a nevzbudzoval dojem vyčerpanosti.“

„Chvíľu trvalo, kým sa Vigilius usadil a dokázal so svojim materiálom naozaj naplno pracovať.“

Dánsky tenorista Magnus Vigilius si v sobotu 9. novembra na doskách pražského Národního divadla po prvýkrát siahol na bájneho rytiera Lohengrina. Vigilius, ktorý si vo wagnerovskom svete pomaly utvrdzuje svoju pozíciu, sa na pódiu stretol s Danou Burešovou (Elsa), Eliškou Weissovou (Ortruda) a Olafurom Sigurdarsonom (Friedrich von Telramund). Partnerom mu bol aj Orchestr Národního divadla pod vedením Constantina Trinksa.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Zpěvák musí najít bezpečný prostor, kam v sobě hrdinský tón umístit. Pokud tak neučiní, nepřežije.“

„Wagnerova hudba se mi v té době nelíbila, také příběhy se mi zdály trošku zvláštní, cizí…“

„Tohle je debut a pak se uvidí. Ostatně se Siegmundem to bylo podobné. Také jsem nevěděl nejdřív, jestli ještě bude nějaké ´příště´.“

V roli Lohengrina debutuje dnes večer v pražském Národním divadle dánský tenorista Magnus Vigilius. S českým operním divadlem už má kontakty, především před rokem zpíval v Brně Borise v inscenaci Janáčkovy Káti Kabanové. Tamní publikum ho zažilo také jako Pinkertona v Pucciniho Madama Butterfly a letos jako Michela ve Třech fragmentech z Julietty Bohuslava Martinů. Pětačtyřicetiletý pěvec v RozhovoruPlus v souvislosti s Lohengrinem přiznává, že k Wagnerovi hledal jako posluchač i jako interpret cestu hodně dlouho. Ostatně, nevyšel z hudebního prostředí a na studium zpěvu, které ho dovedlo přes muzikál k opeře, se dal primárně z divadelních, ne z hudebních důvodů.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„I když zpívám jedinou árii, tak samozřejmě beru ohled na celou roli, na celou operu.“

„I ve Verdiho operách je přítomno mnoho krásného z belcanta.“

„Belcanto je nejsnadnější a nejúčinnější způsob, jak zpívat, aby zpěvák nebyl unavený.“

Amélii ve dva roky staré inscenaci Verdiho Maškarního plesu zpívá v pražském Národním divadle dnes a v sobotu jako významný host americká sopranistka Jennifer Rowley. Jde o její debut v roli. S nynějším pražským operním šéfem Per Boye Hansenem se setkala v norské metropoli Oslo, když byl před několika lety ředitelem tamní Opery. Zpívala tehdy v Pucciniho Bohémě, byl to jeden z jejích prvních mezinárodních úkolů. Pozvání do Prahy má teď proto návaznou logiku. S Jennifer Rowley KlasikaPlus hovořila především o zpívání – o Verdim, o belcantu, o pomyslném seznamu budoucích rolí, které ji určitě zavedou i dál, především do německého repertoáru. Jako červená nit se rozhovorem vine přesvědčení, že je potřeba nespěchat: myslet na to, aby hlas mohl zůstat a zůstal dlouho mladý.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

Do otevření Státní opery zbývá sedm desítek dní. Po galakoncertu ohlášeném na 5. ledna 2020 nicméně ještě nezačne plný každodenní běžný provoz. Ten je podle dlouho známého harmonogramu plánován až od září. První půlrok je určen k testování nových technologií i dispozice obnovených prostor; bude potřeba se s budovou a jejími možnostmi seznámit a přizpůsobit se jim. A také dokončit některé práce. Uvnitř i v okolí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

V sobotu začne 13. sezóna přenosů z Metropolitní opery. Více než dvě desítky českých kin po celé republice nabídnou do května deset inscenací. Tou první bude 12. října poslední opera Giacoma Pucciniho Turandot ve slavném nastudování a pojetí Franca Zeffirelliho. V hlavní roli princezny Turandot se představí americká sopranistka Christine Goerke.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Sassaya-Chavalit2

Thajský mládežnický orchestr Siam Sinfonietta ode dneška až do 16. září postupně navštíví osm evropských měst a začne dnes v Olomouci. Pak následují Piešťany, Bratislava, Budapešť, Praha, Mnichov, Bayreuth a Baden-Baden. U dirigentského pultu se vystřídají Somtow Sucharitkul, Trisdee na Patalung, rezidenční dirigent v Bangkok Opera, a Voraprach Wongsathapornpat, mladý skladatel a dirigent. Siam Sinfonietta do Evropy tentokrát přiváží dvě světové premiéry – skladbu Restoration Trisdeeho na Patalunga a suitu z opery Helena Citronova Somtowa Sucharitkula. Na opeře, jejíž libreto vychází z životního příběhu slovenské židovky, která díky milostnému románku s nacistickým dozorcem přežila Osvětim, pracuje Sucharitkul několik let. Dosud stačil vydat vlastní libreto. Všechna premiérovaná díla budou poprvé uvedena v Olomouci, a to dnes od 19:00 hodin v Redutě. Vokálních partů koncertního programu se zhostí sopranistka Sassaya Chavalit, která nyní působí převážně v Salcburku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 3