9

„Třiaosmdesátiletý dirigent Mehta obdrží v Praze za šíření dobrého jména české kultury významné rezortní ocenění Artis Bohemiae Amicis.“

„A capellové programy vyžadují ´násobně náročnější přípravu´ než oratorní koncerty. Proto jsou v Praze jen tři.“

„Samostatné vokální koncerty čekají PFS i na mezinárodním festivalu v Hongkongu.“

Pražský filharmonický sbor má diář plný do konce roku 2021, zaplňují se mu termíny v roce 2022 a má už nějaké závazky i na roky 2023 a 2024. Nejbližšími úkoly jsou teď dva koncerty na festivalu Dvořákova Praha. Ve čtvrtek 19. září se výrazně podílí na novodobé premiéře první verze opery Král a uhlíř od Antonína Dvořáka. A ještě předtím v neděli spoluúčinkuje ženská část sboru v provedení Mahlerovy 3. symfonie. Izraelskou filharmonii v Praze řídí Zubin Mehta.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Firma Jehmlich Orgelbau Dresden existuje dodnes a v roce 2000 provedla generální rekonstrukci nástroje, což bylo vynikající řešení.“

„Hodí se k interpretaci renesanční a barokní hudby. Jeho tutti je zvučné a dokáže naplnit celý chrám.“

„Od roku 1991 do 2019 se uskutečnilo 157 koncertů.“

V katedrále sv. Štěpána se letošní rok koná již 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Litoměřické varhanní léto. Nabízí celkem čtyři koncerty – jeden byl v červnu, druhý v červenci, třetí v srpnu a čtvrtý se teprve uskuteční, bude to 18. září. Festival je u nás už tradiční záležitostí varhanní kultury, má renomé a vystoupili na něm umělci z mnoha zemí světa. Důvodem konání festivalu právě v tomto chrámu jsou mimořádné varhany bratří Jehmlichů z Drážďan, které se tam nacházejí.

 
Zveřejněno v NedělePlus
1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
IMG0767

„Sál v areálu Diany se překvapivě ukázal jako akusticky příjemný.“

„Po pěti letech festivalové existence pozitivní posun ve všech směrech určitě vnímám.“

„Chceme zachovat model, že závěrečný koncert je zároveň prologem nové sezóny Karlovarských symfoniků. A určitě opět najdeme neobvyklé místo!“

Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera se uzavřel ve čtvrtek koncertem Karlovarského symfonického orchestru. Pod taktovkou Jakuba Kydlíčka zazněla jedna z Fischerových suit a pak Händelova Vodní hudba. Přehlídka nese jméno barokního skladatele, rodáka z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) působil v šlechtických službách v Ostrově nad Ohří, ale větší část života strávil pak u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu. Ředitelka a dramaturgyně přehlídky varhanice Michaela Káčerková odpovídá na otázky týkající se jeho odkazu, letošního festivalu i výhledu do budoucnosti. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

Na Karlovarsku se pátým rokem koná Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera, nesoucí jméno barokního skladatele, krásenského rodáka. V kostele Církve československé husitské v Karlových Varech se ve čtvrtek večer sejdou mezzosopranistka Eva Garajová, violistka Kristina Fialová a varhanice, ředitelka i dramaturgyně přehlídky Michaela Káčerková. Festivalový koncert je benefiční, na podporu hospiců husitské diakonie, a zároveň je poctou Petru Ebenovi. Vedle Bachovy hudby právě od něj zazní tři skladby – Písně nelaskavé, Píseň Rút a Fantazie Rorate coeli.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

„Registrace leckdy působila víc kontrastně, než by skladby vyžadovaly.“

„Mad Rush bylo patrně prvním provedením Glassovy hudby u nás na varhanním koncertě.“

„Fuga, opět ve velkém zvuku, postrádala větší zřetelnost nádherné Bachovy polyfonie.“

Prvního srpna začal již 24. ročník velmi úspěšného Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba. Cyklus osmi čtvrtků pod nápaditým dramaturgickým vedením titulární varhanice minoritského chrámu Ireny Chřibkové přinese pestrou paletu výkonů renomovaných koncertních umělců i talentovaných laureátů mezinárodních varhanních soutěží stojících na prahu dráhy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
01

Ve čtvrtek začíná festival varhanní hudby Audite Organum v bazilice sv. Jakuba v Praze. Koncerty se budou konat pravidelně každý čtvrtek až do 19. září, a to vždy od 19:00 hodin. Na zahajovací koncert pořadatelé pozvali amerického varhaníka Marka Steinbacha, který přednese skladby Johanna Sebastiana Bacha, Louise Vierna, Antona Heillera a Philipa Glasse. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 10 červenec 2019 11:27

Varhanní festival u svatého Víta

svatovtske02

„Markéta Schley Reindlová je velmi muzikální interpretkou.“

„Přirozený temperament ji vede k rychlejším tempům, ale nikdy k přehnaným.“

„Poslední část cyklu – variace na píseň Kristus příklad pokory - ještě vystupňovala sugestivní účinek Ebenova díla.“

Mezinárodní varhanní festival v pražské katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha probíhá tradičně každý rok v červenci vždy v úterý v 19 hodin. Letošní devátý ročník je posledním, uskutečněným na romantických Mölzerových varhanách v příčné lodi. Příští už by měl využívat napjatě očekávané nové pětimanuálové varhany v západní části chrámu od Gerharda Grenzinga, význačného německého varhanáře se sídlem v Katalánsku, které by měly zvukově ovládnout celý monumentální katedrální prostor.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
soucasne-svatovitske-varhany2

Varhanní festival v katedrále na Pražském hradě pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Jde o úterky v období 9. - 30. července. I letos je jeho dramaturgem hudební ředitel a titulární varhaník svatovítského dómu Josef Kšica.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
20EBENMiroslavTaborsky

„Porozumět panu Ebenovi je klíč k tomu, jaké téma a jaké motivy v jinak bezedném Faustovi chce akcentovat.“

„Melodram je vždycky lákavá výzva. Zároveň je těžká.“

„Obtížné je to, že ten kdo hraje na varhany, bývá na druhé straně prostoru a trochu ukrytý.“

Faust. Téma, za kterým se skrývá nepřeberné množství jeho úprav, od divadelních, přes literární, až po hudební, popřípadě kombinnované. A právě jedno takové připravil na letošní rok národní festival Smetanova Litomyšl. V pondělí 24. června zazní v Kapitulním chrámu Povýšení sv. Kříže stejnojmenný varhanní cyklus s přednesem úryvků z Goethova veršovaného dramatu od Petra Ebena. Souboj dobra a zla, který se odehrává se v nitru hlavní postavy, vyjadřuje zvukové bohatství varhan a doplňuje ho lidský hlas. Za královský nástroj usedne Irena Chřibková, recitovat budou Hana Benešová a Miroslav Táborský, který si udělal pro KlasikuPlus čas na několik otázek.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Ivana Pavlů, která disponuje znělým a sytým sopránem, posluchače přesvědčila, že ani odlehčené baroko jí není cizí. V Händelově árii vystřihla koloratury velmi sebejistě.“

„Současně jsme byli přítomni zřejmě jednomu z nejlépe zvládnutých sólových výkonů v tomto díle v podání Ondřeje Koplíka.“

„Lze jen popřát JAMU více studentů dirigování sboru, kteří by se dokázali tak profesionálně uvést už na bakalářském absolventském koncertu.“

Jezuitský kostel v Brně byl místem absolventského koncertu sbormistra Michaela Dvořáka, který ukončuje teprve bakalářské studium v oboru dirigování sboru na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. S Českým akademickým sborem, jehož uměleckým vedoucím je Michal Vajda, nastudoval a provedl v úterý skladby Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Petra Ebena a Leoše Janáčka.

 
Zveřejněno v MladíPlus
0

„Suitu opatrili jedinečnou farebnosťou a určitou striedmosťou, vlastnou kompozíciám severských autorov.

„Terezie Fialová vniesla do Ebenovho koncertu priliehavú dávku energie, nástojčivosti, takisto bola schopná uchopiť mnohovrstevnú štruktúru.“

„Inkinen mi vo väčšine diela nepripadal, že by sa snažil stoj čo stoj do diela premietnuť svoj názor na Šostakovičove pohnútky.“

Dokonca aj v kontexte bohatej ponuky Pražského jara dokázal festivalový koncert so Symfonickým orchestrom hlavního města Prahy FOK svojou dramaturgiou zaujať tak, aby sa pre mňa stal jedným z tých večerov, na ktorých som rozhodne nechcela chýbať. Ťažko pritom povedať, čo moju zvedavosť vystupňovalo viac: či česká premiéra ďalšieho Sibeliovho diela, Terezie Fialová v majstrovskom Koncerte pre klavír a orchester Petra Ebena alebo to, ako Pietari Inkinen pojme azda najrozporuplnejšie Šostakovičovo dielo, 5. symfóniu... A ak väčšinou prichádzam na koncert s najrôznejšími očakávaniami a „predpoveďami“, tentokrát som sa v rámci možností chcela interpretáciou nechať prekvapiť.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
201863Ji-Brta

Už dvanáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora proběhne od 1. do 9. června v Kutné Hoře a blízkém okolí. Dramaturgem a uměleckým ředitelem je violoncellista Jiří Bárta. I přes finanční problémy se pořadatelům podařilo naplánovat deset koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Kalliope-Trio-438290012109745905951981135720219229290496o

„S vrozeným sklonem k dramatu se zde Šostakovič navíc rozhodl zamilovat, a tak jeho první trio v sobě mísí tragično s lyričnem.“

„Dílo z šedivých normalizačních let má v sobě mnoho barev. Expresivní, vzdorná i radostná nálada krajních vět se výtečně projevila, stejně tak i úzkostlivá a makabrálně vznešená nálada vět vnitřních.“

„Všichni tři hráči působí na pódiu sympaticky, skromně a vřele.“ 

Středeční podvečer v Sukově síni patřil klavírnímu triu Kalliopé. Během devadesátiminutového koncertu s krátkou přestávkou předvedl soubor, založený v roce 2011 na AMU, svůj um na Klavírním triu B dur op. 11 od Ludwiga van Beethovena, raném Klavírním triu č. 1 c moll, op. 8 od Dmitrije Šostakoviče a konečně na Klavírním triu Petra Ebena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC03626

„Hned od prvních taktů se podařilo navodit velmi klidnou a koncentrovanou atmosféru. Filharmonie v rukou Stanislava Vavřínka působila po celou dobu soustředěně a jistě.“

„Jakmile sólistka položila ruce na klaviaturu, bylo zřetelné, že s tvorbou Petra Ebena má velmi dobrou a dlouholetou osobní známost.“

„Andělské sbory byly po technické i interpretační stránce skutečným blahem pro uši a zároveň působivým dramatickým prvkem na srdce posluchačů.“

Pátá neděle postní se podle starobylé tradice vynášení smrtky, symbolizující přivítání jara, nazývá „smrtná“. V samém vrcholu postní doby si pro svůj 7. abonentní koncert vybral v jistém smyslu tematiku smrti i Český filharmonický sbor Brno, který v Besedním domě uvedl vedle sebe „Píseň osudu“ Johannesa Brahmse a oratorium Kristus na hoře Olivetské Ludwiga van Beethovena. Tento spíše duchovně či do hloubky zaměřený obsah večera doplnil do trojice ještě Klavírní koncert Petra Ebena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Foto-Lada-Kolesrov-7---2

„Vytvořilo to velmi soustředěnou kontaktní atmosféru, možnost sledovat každý odstín slova a až fyzicky vnímat nárazy a dramata v hudbě.“   

„Marek Eben těmi nejjemnějšími odstíny hlasu, od pobavení po rozhořčení a odpor, dokáže postihnout všechnu hrůznost, absurdnost, zbytečnost a trapnost lidského konání.“

„Dramaturgii celku i provedení detailů promyslela, připravila a zvládla Michaela Káčerková se zralým přehledem.“

Labyrint světa a rád srdce v podobě hudby Petra Ebena a textu Jana Ámose Komenského vnesl do programu Pardubického hudebního jara závažnost jejich poselství, ale také váhu odpovídající interpretace. Těžko kdo jiný dokáže dát květnatému textu tak komplexní výraz jako Marek Eben. A varhanice Michaela Káčerková přidala nesmlouvavě vyprofilované zvukové obrazy. Nedělní koncert v zaplněném evangelickém kostele měl soustředění a správný poměr mezi slovem a hudbou, mezi patosem a intimitou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Plzesk-filh-IMG6171

„Provedením Preludia Heitora Villa-Lobose se orchestr vzepjal ke krásným plastickým dynamickým obloukům zakončeným přesnými frázemi.“

„Ginasterův Harfový koncert je zajímavý a posluchačsky vděčný, střední pomalá část vytváří jakousi noční scénu plnou utichajících zvuků.“

„Pod taktovkou Tobiase Volkmanna, vystupujícího s elegancí, hrál orchestr se zaujetím, lehkostí, s výbornými dynamickými odstíny a vnitřní silou.“

Smetanovské dny v Plzni zcela jistě zaujímají pevné místo na české kulturní scéně. Letošní 39. ročník tohoto multižánrového festivalu se konal od 28. února do 28. března. Pestrá paleta téměř třiceti akcí obsahovala symfonické a komorní koncerty, opery, taneční představení, komponované hudebně-literární pořady, tvůrčí dílny pro děti i dospělé, dětské pořady, autorská čtení, výstavy a odborné vědecké přednášky. Vedle vážné hudby zazněly v samostatných pořadech festivalu latinsko-americké rytmy, česká lidová hudba i jazz. Poslední koncert patřil ve čtvrtek Plzeňské filharmonii.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
IMG1848

„Z české hudby by toho chtěli víc, hlavně Dvořáka, ale většinou jim nedochází, že zrovna od něj toho k dispozici příliš mnoho není…“

„V Komenského textu je hluboká zbožnost, ale i pasáže vysmívající se lidskému pachtění. I pro varhaníka je proto ve skladbě mnoho různých poloh.“

„Varhaník se v Ebenových skladbách docela vyřádí, je v nich hodně kontrastního střídání dravých a virtuózních ploch s meditativními nebo chorálovými.“ 

Koncertní činnost zavedla varhanici Michaelu Káčerkovou už do řady evropských zemí, ale i do Spojených států a Japonska. Je absolventkou pražské AMU a studovala také na Vysoké hudební škole Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v Lipsku. Jistě i proto tak ráda hraje Bacha. Jako většina českých varhaníků ovšem často s potěšením sáhne i ke skladbám Petra Ebena. A tak na festivalu Pardubické hudební jaro v neděli večer v českobratrském evangelickém kostele účinkuje s Markem Ebenem v rozsáhlé literárně-hudební duchovní kompozici, pro kterou se jeho otec inspiroval Komenského dílem Labyrint světa a ráj srdce. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se sólistka zamýšlí nad poselstvím skladby i nad hudbou Petra Ebena.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pfs1432019high-res-16

„Ebenův Řecký slovník je nápadem, koncepcí, ustrojením i vyzněním mimořádně zdařilé dílo.“

„V Orffově skladbě se zpívá i o posledním soudu, ale končí prosbou o vysvobození ze spárů trudnomyslnosti.“

„Sestavit druhou polovinu koncertu výhradně z Brucknerovy hudby do jednoho nepřerušeného celku byl vynikající nápad.“

Pražský filharmonický sbor i pro jarní á capella koncert šťastně zvolil neoposlouchané a objevné věci. Hudbou Petra Ebena vysloveně potěšil, v případě Carla Orffa připomněl, že napsal i mnoho jiných skladeb, ne pouze oblíbená a už skoro zprofanovaná Carmina burana, a Antona Brucknera představil prostřednictvím pásma sestaveného drobnějších děl ze sféry duchovní hudby prokládaných krátkými hudebními větami pro varhany nebo pro tři trombony. Do kostela svatých Šimona a Judy i tento program přilákal ve čtvrtek 14. března početné publikum.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
 
 
IMG4144web

„Už si kroutím dvaačtyřicátý rok tenorování.“

„Dneska je běžné poslechnout si třeba Mozartovo Requiem nebo Dvořákovo Stabat Mater, ale tenkrát se to nedělalo, protože to nebylo ideologicky v ažuru!“

„Výstav jsme tady na ústavu měli už přes padesát.“

O někom se říká, že má život jako na sopce. Vulkanolog a seismolog Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ho ale takový má nejen jako. A kromě toho je naplněný notami pro tenor a moderním výtvarným uměním. Je totiž dlouholetým členem sboru Canticorum Iubilo a iniciátorem desítek výstav v galerii ústavu. KlasicePlus sice s úsměvem opakoval, že zpíváním by se živit nemohl, ale řada zvučných hudebních jmen, pod nebo se kterými zpíval, naznačují spíš opak, namátkou Vladimír Koronthály, Miriam Němcová, Oliver Dohnányi, Bennewitzovo nebo Wihanovo kvarteto, Petr Eben, Zdeněk Lukáš a mnoho dalších.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 2