8

„Jenže přišel Semjon Byčkov a s Českou filharmonií předvedl úplně jiného Franze Schuberta.“

„Berio dokomponováním spojení vlastně vytvořil zcela novou symfonii.“

„Byl to Beethoven jásavý, triumfální, famózní.“

Dramaturgie České filharmonie se ve svých abonentních koncertech zaměřuje tematicky. Někdy je to spojení tak trochu násilné, od středy 15. do pátku 17. ledna to však neplatilo. Na programu byli dva velikáni, které spojovala Vídeň: Ludwig van Beethoven a jeho celoživotní obdivovatel Franz Schubert. U obou skladatelů to dokonce byly symfonie číslo sedm! Nevím, zda to byl úmysl, ale obecenstvo tak dostalo možnost porovnat skladební styl obou umělců. Stejně tak interpretaci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Roman Patočka se blýskl svým charakteristickým líbezným, vroucným krásným tónem.“

„Schubertovo Čtyřvěté Grand Duo A dur poskytlo hráčům příležitost ukázat, jak široké dynamické i výrazové rozpětí mají ve svém rejstříku.“

„Posluchač Kreutzerovy sonáty očekává rovnocennost obou partů, jejich dialog, vzájemné doplňování, celistvost.“

V řadě Hudební podvečery Českého spolku pro komorní hudbu se v úterý 14. ledna představili český houslista Roman Patočka a francouzský klavírista Ingmar Lazar v náročném repertoáru. Těžištěm programu byla Sonáta pro klavír a housle č. 9 A dur op. 47 „Kreutzerova“, v první půlce jí předcházely dvě skladby Franze Schuberta: Sonatina pro housle a klavír D dur op. 137 č. 1 D 384 a Grand Duo A dur pro housle a klavír D 574.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

„Daniel Barenboim a Kirill Petrenko s Berlínskými filharmoniky vyprávěli ten večer příběh krásy, smíření a vyrovnanosti, na který se nedá zapomenout.“

„Závažnost, hloubka a nedostižná instrumentace děl Josefa Suka jsou srovnatelné s často uváděnými autory, například s partiturami Gustava Mahlera.“

„Symfonii plnou ran osudu gradující v katarzi ztvárnili Berlínští filharmonikové s Kirillem Petrenkem tak, že závěrečné akordy vehnaly slzy do očí.“

Na abonentních koncertech v druhém lednovém týdnu (v Berlíně je dávají od čtvrtka do soboty) hráli Berlínští filharmonikové dvě velká díla symfonického repertoáru: Klavírní koncert č. 3 c moll op. 37 Ludwiga van Beethovena a Symfonii c moll Asrael op. 27 Josefa Suka. Ve vyprodaném sále Filharmonie v pátek 10. ledna vystoupili šéfdirigent Kirill Petrenko a Daniel Barenboim, pro tento večer v roli klavíristy.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 12 leden 2020 10:40

Beethoven jako titán?

1

„Kaspar Zehnder pojal čtvrteční uvedení Missy solemnis zápasivě.“

„Chrámovou akustiku filharmonický sál opravdu nemá.“

„Zkomponoval mši, která mešní obřady a hudbu k nim daleko přesahuje.“

Začal jubilejní rok Ludwiga van Beethovena, před jehož koncem, ve čtvrtek 17. prosince, uplyne čtvrtina tisíciletí ode dne, kdy byl budoucí slavný skladatel v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není. K celoročním připomínkám výročí se provedením Missy solemnis přidala Filharmonie Hradec Králové. I tento koncert – pokolikáté už za všechny ty roky – zpřítomnil opět a mimoděk jednu stálou otázku: jak jeho hudbu chápat. Jako odkaz završitele vídeňského klasicismu, hledajícího nové umělecké obzory a mravní ideály? Nebo jako odkaz bouřliváka, vzpurného bojovníka s osudem?

 
Zveřejněno v NedělePlus
35

V nadcházejícím týdnu zařadila Slovenská filharmonie do programu recitál vítěze Mezinárodní klavírní soutěže J. N. Hummela a dva večery operních sborů a předeher. Na abonentních koncertech spojí síly Slovenská filharmonie a Slovenský filharmonický sbor.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Obsadenie obnoveného naštudovania Fidelia je plné zahraničných hostí.“

„Pri Fideliovi nepovažujem aktualizáciu za násilnú, jeho základná idea predsa dobovému určeniu nepodlieha.“

„Sunnegårdh zdôrazňuje najmä odvahu, odhodlanie Leonory, pristupuje k nej ako k žene, ktorá svoje emócie dokáže mať maximálne pod kontrolou.“

Akokoľvek významný bol slávnostný koncert k znovuotvoreniu Státní opery, do skutočného života budova operného domu znovu vstúpila až prvým predstavením 9. januára. Inscenáciou, ktorá sa na jej nových doskách odohrala ako prvá, bol Beethovenov Fidelio.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Letošní Salcburský festival, připomínající si sto let, bude mimo jiné věnován 250. výročí Ludwiga van Beethovena. Vedle desítek koncertů a operních představení a mnoha doprovodných akcí je s ním spojena také dirigentská soutěž nesoucí jméno Herberta von Karajana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Mou vlast bude letos řídit Semjon Byčkov, v roce 2024 Jakub Hrůša.“

„Česká filharmonie chce mít Smetanovu Litomyšl jako svou letní scénu.“

„Do operní části festivalu patří osm titulů, mimo jiné Libuše, Rusalka, Figarova svatba, Aida a Porgy a Bess.“

Národní festival Smetanova Litomyšl nabídne letos v dvaašedesátém ročníku celkem 44 koncertů a operních představení. Uskuteční se od čtvrtka 11. června do pondělí 6. července 2020 a mimo jiné už otevře „smetanovskou pětiletku“ směřující v programech k roku 2024, kdy uplyne 200 let od narození skladatele. Mimořádným projektem proto letos bude dvojí uvedení opery Libuše v brněnské inscenaci Jiřího Heřmana.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5

Ponaučení pro nejmenší diváky v opeře Broučci Jana Jiráska i hluboké mravní poselství pro dospělé posluchače v Beethovenově Fideliovi chystá do konce ledna festival Opera 2020. V nejbližších dnech převezmou štafetu na přehlídce operní domy z Plzně a z Prahy.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Český filharmonický sbor Brno chystá na tento týden tři novoroční koncerty a také provedení Beethovenovy Missy solemnis s Filharmonií Hradec Králové. Upozorní tak hned na začátku roku na třicáté výročí svého trvání a připojí se k oslavám 250. výročí Beethovenova narození.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pondělí, 06 leden 2020 08:56

Pavel Pafko: V hudbě potřebuji melodie

0

„Nepochybně hudba má svůj pozitivní význam na psychiku. Jen to musí být něco, co skutečně stimuluje, ne co dráždí.“

„Na koncertech zavírám oči, ale ne proto, že bych spal. A přemýšlím vlastně o tom, proč se lidé dívají.“

„Všichni umělci jsou tak trochu jiní a každý jinak.“

Je pravidelným divákem v koncertních síních a divadelních sálech. Přiznává, že mívá zavřené oči, ale nespí. A hudbu obecně považuje nejen pro sebe za nezbytnou součást života. Prof. Pavel Pafko patří k předním chirurgům v naší zemi. Přesto je jeho vztah k umění a umělcům velmi blízký. V RozhovoruPlus ale rozvádí i etické a filosofické úvahy inspirované kulturou a jeho profesí, třeba otázku dobrovolného odchodu ze života v souvislosti s Jakubem Janem Rybou nebo Janem Palachem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Současný trh je obrovský a objevuje se stále mnoho zajímavých lidí.“

„Myslím, že mé útočiště bude opravdu a jen tam nahoře. U nádraží, jak říkáme. Ne dole u řeky…“

„Operety rozhodně nebudou ve Státní opeře zakázány.“

Na první lednovou neděli připadlo po tříleté rekonstrukci znovuotevření pražské Státní opery, jejíž soubor je opět součástí Národního divadla. Budova Neues deutsches Theater s krásným neorokokovým interiérem začala sloužit 5. ledna 1888 a divadlem pražských Němců byla až do konce druhé světové války. Krátce se stala Divadlem 5. května, od roku 1949 jako Smetanovo divadlo patřila k ND a v letech 1992 až 2012 byla samostatnou institucí, Státní operou Praha. Máme na co navazovat, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus německý dirigent Karl-Heinz Steffens, který se loni stal hudebním ředitelem Státní opery a připravil tedy i galakoncert zahajující další éru tohoto divadla.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Beethoven-2020-b

„Máme před sebou řadu měsíců, během nichž nás bude provázet víc než předtím a potom Beethovenova hudba.“

„Osobnosti jako Jakub Hrůša, a určitě i další podobní, dávají příslib, že nic nekončí, naopak.“

„Ani dvacátá léta by nám neměla odebrat radost z hudby a nějaký ten kousek idealismu.“

Ve dvacátém století přinesla dvacátá léta mnoho nového. Po skončení Velké války přišla reakce v podobě bezstarostného uvolňování – hranic, kulturní výměny a uměleckých pravidel i morálky. Přišla moderní doba a prosperita a s nimi nejen jazz a nové tance, ale také sport, emancipace žen, auta, černé desky… a rozhlas. Co přinesou dvacátá léta jedenadvacátého století, krom další a další kulturní rozmanitosti, teď asi neodhadneme. Možná se ani neshodneme, jestli už začala rokem 2020, což říká selský rozum, nebo začnou až s rokem následujícím, což tvrdí někteří vědci. Tak si aspoň přejme, ať nám přinejmenším v hudbě neodnesou příliš mnoho z toho podstatného, co by mělo raději co nejdéle zůstat.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
čtvrtek, 02 leden 2020 13:31

Plzeň v gala

5

„Michaela Katráková se představila jako umělec s velmi srozumitelným a dynamickým projevem.“

„Plzeňská filharmonie hrála od prvních tónů soustředěně.“

„Katráková v Chambre séparée zaujala temnou barvou hlasu. Její podání nejvyššího dvoučárkovaného „h“ bylo naprosto přesvědčivé.“

Také Plzeň vítá první den v roce již asi podesáté spolu se svým orchestrem. Plzeňská filharmonie připravila pod taktovkou svého šéfdirigenta Ronalda Zollmana zajímavý program napříč žánry a navíc obohacený o vokální složku – k letošnímu „Novoročnímu gala 2020“ byla přizvána jako sólistka mladá operní pěvkyně Michaela Katráková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„První věta nabídla krásně vynesená sóla jednotlivých nástrojových sekcí.“

„Óda na radost byla provedena s hudebním citem a vkusem, tedy slavnostně a burácivě, ale přitom s vědomím vedení fráze.“

„Sólisté předvedli obrovské mistrovství, totiž nejen své sólistické kvality, ale také schopnost spolupracovat s ostatními.“

Nejen Vídeňští, ale i brněnští filharmonikové pořádají pravidelně novoroční koncerty, a to už od roku 1956. Na rozdíl od svých rakouských kolegů, Filharmonie Brno evidentně počítala s tím, že oslavy příchodu nového roku mohou významně ovlivnit průběh Nového roku, a tak se k branám Janáčkova divadla začali posluchači scházet až před osmou hodinou večerní. Program koncertu zrcadlil slavnostní charakter události i motto nadcházejícího roku: oslavy 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Mezi přídavky nechybí nejznámější valčík Na krásném modrém Dunaji a Radeckého pochod.“

„V historii koncertů na Nový rok je překvapivé to, že Vídeňští filharmonikové hledali cestu k hudbě rodiny Straussů dlouhá desetiletí.“

„V roce 2020 se poprvé ujímá taktovky krajan a žák Marisse Jansonse – Andris Nelsons, rovněž rodák z Rigy.“

Polední hodiny prvního lednového dne patří v rakouské metropoli ve Zlatém sále Hudebního spolku, v síni Wiener Musikverein, od čtyřicátých let dvacátého století každým rokem Vídeňským filharmonikům. Tradice určují program, atmosféru, výzdobu a velmi silně i způsob interpretace. Hudba Straussů a dalších autorů patřících neoddělitelně k hudební Vídni se hraje s lehkostí a trochou ležérnosti, přesně a muzikálně, s nakažlivým espritem, neodolatelně. Při řízení Novoročních koncertů Vídeňských filharmoniků už se vystřídaly bezmála dvě desítky dirigentů, většina se vracela a vrací. Mariss Jansons (1943-2019) tak vystoupil třikrát. Mezi nahrávkami hodnými pozoru připomínáme záznamem z roku 2006 právě jeho první „Neujahrskonzert“.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
středa, 25 prosinec 2019 12:13

Novoroční Vídeňská filharmonie

23

Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků v sobě spojí ve středu 1. ledna 2020 jako každý rok mnohá "nej". Jeden z nejlepších světových orchestrů zahraje v jednom z nejkrásnějších a akusticky nejlepších sálů světa, ve Zlatém sále spolku Musikverein, pod vedením jednoho z nejlepších dirigentů. Letos bude těleso řídit Andris Nelsons, lotyšský šéf Bostonského symfonického orchestru a Orchestru lipského Gewandhausu. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„Interpretácia bola veľmi presvedčivým, jasným výkladom Beethovenovej hudby.“

„Koncert D dur bol v podaní Kavakosa pojatý veľmi precízne, s interpretačným nadhľadom.“

„Čo baví interpretov, je zákonite na dobrej ceste zaujmúť aj poslucháča.“

S čisto beethovenovským programom začala pred Vianocami abonentná rada C Českej filharmónie. V Koncerte pre husle a orchester D dur a v Symfónii č. 3 Es dur „Eroica“ bol pritom stredobodom pozornosti jediný umelec, Leonidas Kavakos, ktorý na koncertoch 19.‒21. 12. zohráva dvojrolu sólistu a dirigenta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“

„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“

„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“

Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Strana 1 z 6