pátek, 03 leden 2020 07:50

Praha v rytmu karnevalů

22

„V závěrečné kodě Dvořákova Karnevalu zněl orchestr nádherně celistvě, jak kdyby to nebylo stočlenné těleso, ale jeden jednolitý organismus.“

„Hrůša Suka uvádí na německá a anglosaská pódia, kde není až tak známý, a Praga patří k opusům, které objevuje pro zahraniční publikum.“

„V Sinfoniettě nejen žestě Hradní stráže, ale i žestě České filharmonie, to byla valící se bouře tónů, vyvažovaná lyričností dřevěných nástrojů i dynamickou hrou smyčců.“

Na silvestrovské odpoledne i na novoroční večer byla Praha plná turistů. Na Karlově mostě nebylo k hnutí a i na náměstí Jana Palacha se střídaly skupiny rychlostí japonského šinkanzenu. Zvláště o silvestru mnozí měli legrační čepičky nebo byli jinak vymaškaráděni. Jako na karneval. Většina z nich netušila, že kousek od nich, v Rudolfinu, hraje Česká filharmonie svůj odpolední silvestrovský koncert, kde na programu byla dvě díla pro ten čas s příznačným názvem – Karneval.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Koncert pro flétnu a orchestr č. 2 D dur Wolfganga Amadea Mozarta přišel jako sólista zahrát španělský flétnista Claudi Arimany, žák Jean-Pierra Rampala.“

„Koncertantní předehra Miramare Julia Fučíka ukázala instrumentální vyváženost i výtečnou souhru dechů, především žesťů. Hlavně však přímo radost ze hry.“

„Patricia Janečková prokázala, že jí skladba exponovaná ve značných výškách a plná koloratur nečiní žádné větší potíže.“

Těžko by se na světě hledalo lázeňské městečko se 13 000 obyvateli, které si vydržuje svůj symfonický orchestr. Navíc nepřetržitě už 198 let! Takové je jen jedno – naše Mariánské Lázně. Navíc je to město, které je spojeno s velkými hudebními jmény. Pobýval zde Richard Wagner, Fryderyk Chopin, Carl Maria von Weber, Johann Strauss, z pěvkyň Ema Destinová nebo Ada Sari. Město, které pořádá každý druhý rok významnou Mezinárodní klavírní soutěž Fryderyka Chopina a každoročně Chopinův hudební festival.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

„Lidé potřebují vidět divadlo.“

„V jubilejní sezóně musíme finančně vyjít s tím, co bylo v minulých letech.“

„Nejsem proti experimentům, ale musejí být inteligentní a musejí vycházet z hudby.“

Má za sebou nespočet operních představení a operních koncertů, dirigoval v Japonsku, Rakousku, Švýcarsku, Španělsku, Německu, Rusku, Egyptě, Brazílii, Číně a Spojených státech, doprovázel Editu Gruberovou, Petra Dvorského, Montserrat Caballé, Gabrielu Beňačkovou, Jelenu Obrazcovovou, Ilonu Tokody, Lawrence Brownleeho, Mojcu Erdmann, Pavla Bršlíka, Petra Mikuláše, Evu Urbanovou… Je stálým hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie a od roku 2008 šéfdirigentem Opery Slovenského národního divadla. Teď je druhou sezónu i jejím ředitelem. Rastislav Štúr, letošní padesátník, bratislavský rodák a absolvent brněnské JAMU, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zdůrazňuje, chce dělat operu pro lidi. Uvažuje o cestách k naplňování nejvyšších uměleckých cílů a upozorňuje, že obě bratislavské budovy, v nichž SND hraje, potřebují rekonstrukci. Ta historická hodně velkou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pátek, 20 prosinec 2019 14:28

Česká pohádka s Popelkou

8

„Všechny skladby by se daly doporučit člověku, který se v klasické hudbě teprve začíná orientovat.“

„Popisnější díla umožní netrénované nebo zlenivělé hudební představivosti docenit další parametr z palety krás hudby.“

„Tak, jak muzikanti s úsměvy odehráli celý koncert, odcházeli posluchači nabiti pozitivními emocemi.“

Moravská filharmonie Olomouc si pro posluchače tohoto malebného města, které je během předvánočních trhů obzvlášť půvabné, přichystala Vánoční koncert s pohádkovým programem. Krásnou shodou okolností koncert dirigoval Petr Popelka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pátek, 20 prosinec 2019 10:08

Kluci z Vídně dojali k slzám

11

„Píseň Benjamina Brittena Deo Gracias – to byl vrchol preciznosti, špičkové intonace i perfektního přednesu.“

„Doprovázen orchestrem, sbor zazpíval ve výtečné češtině Nesem vám noviny.“

„Večer byl zakončen částí Tollite hostias z Vánočního oratoria Camilla Saint-Saënse v naprosto špičkovém provedení.“

Není na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že bylo založeno v roce 1498 a od té doby nepřetržitě existuje. Není asi na světě jiné sborové těleso, které by UNESCO prohlásilo za imateriální dědictví lidstva. Není asi na světě druhé sborové těleso, které by uskutečňovalo 300 koncertů ročně a kromě Antarktidy zpívalo na všech kontinentech. Není zcela jistě na světě jiné sborové těleso, které by se mohlo chlubit, že přímo pro ně psal Mozart, Salieri, Isaac, Schubert, ale také Gluck nebo Bruckner. Není zcela jistě na světě druhé sborové těleso, které se může chlubit, že je dirigovali takoví proslulí dirigenti jako Wilhelm Furtwängler, Herbert von Karajan, Riccardo Muti, Zubin Mehta, Nikolaus Harnoncourt, Pierre Boulez nebo Seiji Ozawa. Takové těleso je jen jedno na světě. Wiener Sängerknaben.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„Rozdíly mezi národními školami se stírají, protože se stírají rozdíly i v našich životech, kultury se vzájemně ovlivňují, nejsme již tak jedineční. Ale jsme autentičtí.“

„Vídeň vnímám jako směs německé preciznosti a italské uvolněnosti.“

„Když jsme však na turné a chlapci mají nějaké problémy, jsem první člověk, který jim je nablízku.“

Hudební festival České doteky hudby, který se koná tradičně na přelomu roku, přivítal 18. prosince proslulé vokální těleso Wiener Sängerknaben. V Praze společně poprvé vystoupili se svým sbormistrem narozeným v Hongkongu, Jimmym Chiangem. KlasicePlus.cz poskytl rozhovor, v němž přibližuje svou hudební dráhu, zamýšlí se nad oblibou západní klasické hudby v Asii a objasňuje, v čem spočívá jedinečnost Vídeňského chlapeckého sboru.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

„Dvořákův Karneval rozezněl Zsolt Hamar s velkým pochopením skladatelova rukopisu a poetiky.“

„V milé setkání s hudbou i s interpretkou se proměnil Wieniawského 2. houslový koncert.“

„Beláček podává Biblické písně civilně, ne jako projev osobní zbožnosti, ale jako krásný, oduševnělý písňový cyklus klasika hudby 19. století.“

Čtyři země a z každé z nich jedno jméno, jeden zástupce mezi interprety. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, Janáčkova filharmonie Ostrava, Gustáv Beláček, Maria Włoszczowska a Zsolt Hamar. K úplné dokonalosti zahajovacího koncertu festivalu České doteky hudby chyběla jen nějaká slovenská skladba. Zazněly v programu čtyři, ale autoři byli jen tři – polského, maďarského a českého původu. Henryk Wieniawski, Ferenc Liszt a Antonín Dvořák. Jediný se dvěma díly.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
227

„Existuje tolik úžasné hudby od žen nebo skladatelů z menšin, která byla dlouho opomíjená.“

„Čím víc lidí nadchne skladatelská činnost, tím víc krásné hudby budeme mít.“

„Zahraničním skladatelům můžu nahrávání s orchestrem v Česku jen doporučit.“

Mladý americký dirigent a skladatel William White dokládá, že i na druhé straně světa má česká hudba a čeští interpreti skvělou pověst. Povídali jsme si ale nejen o české hudbě a o jeho zkušenosti s nahráváním vlastních skladeb Janáčkovou filharmonií Ostrava. V rozhovoru pro KlasikuPlus jsme se mimo jiné dotkli i momentálních poměrů skladatelů a dirigentů ve Spojených státech nebo tlaku na genderovou vyváženost v koncertních programech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
neděle, 15 prosinec 2019 08:51

Dvanáctkrát Bohuslav Martinů

57

Dny Bohuslava Martinů zakončí dva orchestrální koncerty ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a festivalem České doteky hudby. Letošní 25. ročník festivalu připomněl šedesáté výročí úmrtí světoznámého skladatele a představil různorodost tvorby Martinů v orchestrálním i komorním provedení.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 14 prosinec 2019 14:20

Čtyři Hrůšovy berlínské trumfy

Hrusa-BPh-2

„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“

„Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“

„V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“

Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019 do německé metropole nekonvenčnější a sofistikovanější program. Berlioz a Dvořák, ale od nich nic obvyklého – Kleopatra a Othello. Na závěr Bartókův Podivuhodný mandarín a na úvod Kabeláčovo Mysterium času. Sestava docela odvážná. Ale dobře přijatá.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„V podání Josefa Špačka, který proměnil natištěné noty v energický a strhující posluchačský zážitek, skladba obtížně vůbec nepůsobila.“

„Posluchačsky příjemný program, živá interpretace bez nejmenších chyb a přívětivé prostředí Sálu Bohuslava Martinů z večera učinily jedinečný zážitek.“

„Publikum se rozhodně nehodlalo smířit s tím, že by měl tento večer někdy skončit.“

Houslista Josef Špaček a klavíristka Pallavi Mahidhara jsou mladí, ale šikovní. Každý z nich má už na svém kontě řadu soutěžních i koncertních úspěchů po celém světě a patří k nejlepším interpretům své generace. O to sympatičtější bylo slyšet je spolu hrát v průběhu jednoho večera v rámci festivalu Dny Bohuslava Martinů 2019. Sál Bohuslava Martinů zaplnilo publikum, které si koncert vyloženě užívalo a umělce doslova nechtělo pustit domů. Ti totiž ukázali i svůj dobrý vkus pro výběr repertoáru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5

Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Profesor Jiří Kratochvíl - zakládající člen Janáčkova kvarteta a emeritní pedagog Janáčkovy akademie múzických umění - oslavil 8. prosince 95 let. Janáčkovo kvarteto proto u této příležitosti pořádá gratulační koncert, koná se 13. prosince v 19:30 v aule JAMU. Laudatio přednese jeden z bývalých členů Janáčkova kvarteta, profesor Adolf Sýkora. Jako host ve Dvořákově Smyčcovém kvintetu Es dur vystoupí i Bohuslav Matoušek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Trutnovskému publiku připravili bezesporu jeden z nejlepších hudebních zážitků v poslední době.“

„Vzápětí se ukázalo, že hudebníci dokážou dát svému hraní neskrývaný emocionální rozměr.“

„Viktor Mazáček koncert po celou dobu vtipně a zajímavě uváděl.“

České filharmonické kvarteto, které vystupuje ve složení Štěpán Pražák, Viktor Mazáček, Jiří Poslední a Jakub Dvořák, již podruhé s úspěchem navštívilo podkrkonošské město. Hudebníci s sebou opět přivezli zajímavý program, získali si publikum zábavným vystupováním a předvedli profesionální výkon, který nejen že jim již dříve zajistil dobré jméno na světových pódiích velkých koncertních sálů, ale stejně tak potěšil i posluchače při komorní atmosféře síně Bohuslava Martinů v trutnovském evangelickém kostele.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

„Díla českých skladatelů jsou komplikovaná, ale není nemožné jim porozumět.“

„Vždy se nemohu dočkat závěrečného duetu Rusalky s Princem.“

„Výslovnost studuji slovo od slova.“

Národní divadlo moravskoslezské uvedlo jako svoji první premiéru v této sezóně jednu nejslavnějších a nejhranějších českých oper, Rusalku Antonína Dvořáka. Nová verze režiséra Radovana Lipuse zatím sbírá kladné ohlasy. Jedním z Princů v této inscenaci je italský tenorista Luciano Mastro. Jak se mu dařilo na jeho premiéře, si můžete připomenout v naší ReflexiPlus. O tom, jak se sžíval s touto nesnadnou rolí, jsme si povídali v tomto rozhovoru. Na jevišti se jako Princ objeví opět v úterý 3. prosince.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Skrytou krásu Elgarova díla objevila publiku cellistka Jacqueline du Pré.“

„Má v sobě intenzivní hloubku a nostalgii… a určitě i smutek nad válkou poničenou Evropou.“

„Mahlerova nebo Janáčkova neopakovatelného novátorství však přece jen nedosáhl.“

V Praze je dnes mladý maďarský sólista István Várdai. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nastudoval a hraje Violoncellový koncert Edwarda Elgara, letos stoletý. Abonentní večer je možné sledovat v Rudolfinu či v přímém přenosu na stanici Vltava, nebo pak ve středu v záznamu na stanici D dur. Várdai hraje na Stradivariho nástroj patřící kdysi violoncellistce, díky níž se skladba dostala do mezinárodního povědomí. Jmenovala se Jacqueline du Pré a její život se předčasně uzavřel v roce 1987.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JFO-Korea-Svrovsk

„Leoš Svárovský po návratu z Koreje filharmoniky vůbec nešetřil.“

„Srozumitelnost každé noty byla až neuvěřitelně dokonalá, vše bylo slyšet, všemu rozumět.“

„Poslední věta symfonie, stejně jako první, byla poněkud nekonečná.“

Dům kultury města Ostravy byl minulý čtvrtek svědkem společného vystoupení pianisty Lukáše Vondráčka, dirigenta Leoše Svárovského a Janáčkovy filharmonie. Vedle Glinkovy a Dvořákovy hudby zazněl v podání třiatřicetiletého opavského rodáka 3. klavírní koncert Sergeje Prokofjeva, populární a efektní dílo, které autor sám jako sólista premiéroval v roce 1921 v Chicagu. O koncertě píše studentka Fakulty umění Ostravské univerzity Helena Kokšová.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„Pred piatimi rokmi, pri oslavách 95. výročia založenia Konzervatória, ovácie prítomných nemali konca-kraja.“

„Na vysokej úrovni školy má leví podiel jej predchádzajúci riaditeľ Peter Čerman.“

„Vrcholom jubilejného koncertu bolo uvedenie Dvořákovho Te Deum.“

Obdobně jako Brno i Bratislava letos slaví 100 let od založení své konzervatoře. Na rozdíl od oslav 95. výročí školy, které byly pojaté jako velkolepá show na náměstí, toto jubileum Konzervatoř oslavila v důstojném prostředí Koncertního sálu Slovenské filharmonie. Dirigent Juraj Jartim řídil slavnostní koncert v provedení Symfonického orchestru a sboru Konzervatoře a sólistů Simony Houda-Šaturové a Dalibora Jenise.

 
Zveřejněno v ReflexePlus