00008

„Kuljabin zabezpečuje Grete šťastnejší koniec tým, že jej vo svojej koncepcii dáva talent.“

„Svetlana Aksenova sa ako flexibilná speváčka predstavila napríklad v prvom dejstve v tajomnej scéne v lese.“

„Teleso hralo koncentrovane; bolo však zrejmé, že má dielo v repertoári len krátko a s komplexnou partitúrou ešte nie je zžité na sto percent.“

Predstavenie novej inscenácie Vzdialeného zvuku od Franza Schrekera v utorok 29. marca uzavrelo tohtoročný Festival Opera. V rámci festivalu išlo pritom v podstate o prvú reprízu – na doskách Státní opery predtým zaznelo len v dvoch premiérach.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme výherce vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
00008

„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“

„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“

„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“

Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
254

Státní opera v rámci projektu Musica non grata po více než sto letech přichystala jeden z nejúspěšnějších operních titulů první poloviny dvacátého století, Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Režie se ujal dvojnásobný držitel Golden Mask Award Timofej Kuljabin, který se představí v českém debutu. Hlavní role Grete a Fritze zazpívají sopranistka Světlana Aksenova a tenorista Aleš Briscein. Hudebně operu nastudoval hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéry se uskuteční zítra a v sobotu 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
MNG2021-04-07-krasa03-Serghei-Gherciu

Cyklus Musica non grata vstupuje letos do své třetí sezóny. Tento mezinárodní hudební a kulturní projekt České republiky a Německa je iniciovaný a organizovaný Národním divadlem s finanční podporou Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice. Jeho poselstvím je oživovat umělecký odkaz skladatelů a skladatelek významných pro hudební život meziválečného Československa, kteří byli pronásledováni nacionálním socialismem či jiným způsobem perzekuováni z důvodů náboženských, rasových, politických nebo genderových. V centru jeho pozornosti stojí především tvorba českých skladatelů a skladatelů vázaných na německy mluvící prostředí, kteří měli význam pro pražský hudební život mezi léty 1918 až 1938. V kontextu aktuálních událostí, ve kterých je vnímatelná jasná paralela s tragickými dějinami dvacátého století, které cyklus Musica non grata mapuje, vnímá Národní divadlo o to intenzivněji jeho poselství: poselství práva na svobodný život v demokraticky smýšlejícím světě a práva na svobodné, pluralitní tvůrčí prostředí.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
113

„Nyní měla premiéru Jenůfa 19. února 2022 v Theater an der Wien a z jeviště zněla čeština. Pravda, mnohdy podivná a málo srozumitelná, ale hudební fráze a akcenty byly takové, jak je Leoš Janáček napsal.“

„Marc Albrecht vyzdvihl emoční a dramatické aspekty díla, dal mu klenutou kantilénu a snažil se hodně prosadit orchestr, i na úkor sólistů, zejména v prvním jednání.“

„Režisérka dala Kostelničku do vězení, kde se jí vše promítá a kde znovu a znovu prožívá ‚svůj skutek, svůj trest Boží‘. Myšlenka zajímavá a docela nosná, hodná antického dramatu.“ 

Janáčkova Její pastorkyňa se po letech opět dočkala uvedení ve Vídni. V mezinárodním obsazení sólistů se uplatnili také čeští pěvci, Pavel Černoch jako Laca a Václava Krejčí Housková jako Rychtářka. Představení řídil Marc Albrecht.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

111 Jeden z našich nejrespektovanějších operních pěvců, tenorista Pavel Černoch, se objeví v sobotní premiéře v rakouské metropoli v Theater an der Wien a ztvární roli Laci v inscenaci Janáčkovy opery Její pastorkyňa. Jak sám pěvec říká, setkává se zde najednou hned se třemi svými velkými láskami: „Za prvé je to Leoš Janáček. Čím jsem starší, tím víc ho vnímám. Za druhé je to Její pastorkyňa, pro mne nejkrásnější Janáčkova opera, stejně jako role Laci, krásné zpívání a krásný příběh, a konečně za třetí, je to láska k Vídni, tady jsem před 15 lety zahajoval své operní putování a moc rád se sem vracím.“ Operu pod mezinárodně užívaným titulem Jenůfa nastudovali renomovaný německý dirigent Marc Albrecht a nizozemská režisérka Lotte de Beer, která nastoupí 1. září do funkce ředitelky vídeňské Volksoper. Na scéně se Pavel Černoch potkává například s ruskou sopranistkou Světlanou Aksenovou v roli Jenůfy, švédskou dramatickou sopranistkou Ninou Stemme jako Kostelničkou či slovenským tenoristou Pavlem Bršlíkem, který se zhostil role Števy. „Práce s těmito lidmi je pro mne velkým svátkem a je to pro mě po dlouhé covidové odmlce připomenutí toho, proč svou práci tolik miluji,“ dodává k sobotní premiéře Pavel Černoch. Inscenace bude uvedena po slavnostní premiéře dále v termínech 21., 24., 26. a 28. února.

Zveřejněno v AktuálněPlus
čtvrtek, 03 září 2020 10:09

Pavel Černoch: Fascinuje mě italská hudba

12

„Mít takovou techniku, abyste byl schopen zazpívat nekonečné legato, velké forte a vzápětí něžné piano.“

„Německý repertoár je u mě takový odříkací evergreen.“

„Mými zamilovanými jsou jednoznačně Princ v Rusalce, Laca v Jenůfě a Mario Cavaradossi v Tosce.“

Chtějí po něm Janáčka, italský repertoár, ruskou hudbu i Prince v Rusalce. Také německé role, ty ale doposud odmítal. Tenorista Pavel Černoch je kvůli celosvětové nemoci v těchto týdnech a měsících neplánovaně v Česku. Zpíval v Litomyšli, v Praze, vystoupí v Českém Krumlově, zazpívá pro festival Zlatá Praha, na podzimních beneficích… A čeká ho řada představení v Národním divadle, respektive ve Státní opeře. Pucciniho Tosca, první už devátého září. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad zpíváním, rolemi, pěveckými obory a repertoárem, dává nahlédnout do svých plánů, bez nadšení krčí rameny nad dobou poznamenanou virem, vzpomíná na léta v brněnském dětském sboru Kantiléna… a připomíná i nám, že je třeba se učit akceptovat svůj věk, své tělo a vůbec věci, které život přináší.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus