00011

Vyhlašujeme výherce vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
00008

„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“

„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“

„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“

Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00011

Vyhlašujeme soutěž o dvě dvojice vstupenek na závěrečný večer Festivalu Opera 2022.

V úterý 29. března se ve Státní opeře odehraje nedávno premiérovaná pražská inscenace Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Inscenaci nastudovali dirigent Karl-Heinz Steffens a režisér Timofej Kuljabin na scéně Olega Golovka. V hlavních rolích se představí Aleš Briscein, Světlana Aksenova, Kristýna Škarhová, Veronika Hajnová, Daniel Scofield a další.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
254

Státní opera v rámci projektu Musica non grata po více než sto letech přichystala jeden z nejúspěšnějších operních titulů první poloviny dvacátého století, Vzdálený zvuk Franze Schrekera. Režie se ujal dvojnásobný držitel Golden Mask Award Timofej Kuljabin, který se představí v českém debutu. Hlavní role Grete a Fritze zazpívají sopranistka Světlana Aksenova a tenorista Aleš Briscein. Hudebně operu nastudoval hudební ředitel Státní opery Karl-Heinz Steffens, který bude řídit Orchestr a Sbor Státní opery. Premiéry se uskuteční zítra a v sobotu 26. března, další představení jsou plánována na 29. března a 3. a 10. dubna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 21 leden 2022 09:16

Bludný Holanďan na točně i pod ní

232

„Temná legenda o tajemném přízraku putujícím světovými moři a vysvobozeném teprve u norských břehů ženou, která se pro něj obětuje, nabízí hudební hody a vizuálně spektakulární řešení.“

„Premiérový večer byl vrchovatě naplněn symfonickým zvukem, mohutnými sbory a dvěma skvělými sólovými hlasy.“

„Stylizace, která určitě může něco znamenat, ale dodává inscenaci prazvláštní, bizarní a uživatelsky nijak přátelskou poetiku.“

Wagnerův Bludný Holanďan je magicky vemlouvavé, přízračné, krásné, romanticky vznícené, posluchačsky a divácky vděčné dílo. Národní divadlo k němu sáhlo jako k oblíbenému titulu, který ztělesňuje to nejlepší, co opera může nabídnout: skvělou hudbu i podívanou, melodický zpěv i příběh, emoce i vznešené myšlenky. Hraje ho od čtvrtka v budově Státní opery, kde se za půlstoleté existence pražského Nového německého divadla wagnerovský kult pěstoval docela intenzivně. Na působivé inscenaci, hrané bez pauzy, se nyní podíleli němečtí, norští a čeští umělci.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
O8A3131-Edit

„Mám tu roli moc rád, protože obsahuje zlobu namířenou proti světu a vlastnímu osudu, ale zároveň je ještě stále plná naděje.“

„Musel jsem zkorigovat mnoho a mnoho chyb, které jsem nasbíral, když jsem roli zpíval s kompaktními disky.“

„Já tohle město prostě miluju...!“

Pražské Národní divadlo uvede ve čtvrtek v premiéře na scéně Státní opery Wagnerova Bludného Holanďana, romantickou legendu o muži odsouzeném k věčnému putování, dokud jej nevykoupí láska věrné ženy; operu zachycující loď plnou přízraků, rozbouřené moře, rozhárané lidské duše, milostné vášně i odhodlání zemřít pro lásku. Pod novou inscenací jsou podepsáni dirigent Karl-Heinz Steffens, režisér a scénograf Ole Anders Tandberg a výtvarníci Martin Černý a Maria Geber. Titulní roli zpívá a hraje německý barytonista Joachim Goltz, od roku 2014 sólista Národního divadla v rodném Mannheimu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz charakterizuje wagnerovské role, srovnává operní domy v Praze a ve svém hlavním působišti a přiznává, že ho hodně mrzelo, když koronavirus překazil pražské nastudování Mistrů pěvců norimberských, kde měl ztvárnit jednu z důležitých rolí.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 06 leden 2022 15:57

Così fan tutte aneb Nic se nezměnilo

1112

„Mám k dispozici skvělé pěvce, se kterými můžu jít do hloubky, konstatovala režisérka.“

„Musím rozhodovat, jestli podpořím komediální, nebo tragickou stránku díla.“

„Na druhou polovinu června chystá divadlo festival svých nových inscenací, mezinárodní prezentaci toho, co aktuálně dělá.“

Pražské Národní divadlo na sobotu chystá premiéru nové inscenace Mozartovy opery Così fan tutte aneb Takové jsou všechny. Režii má německá umělkyně Tatjana Gürbaca. Stejně jako ona, i režiséři Ole Anders Tandberg a Calixto Bieito, připravující v těchto týdnech lednové premiéry oper Bludný Holanďan a Káťa Kabanová, pracují v České republice vůbec poprvé.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Pražské Národní divadlo přichystalo na první měsíc nového roku tři operní premiéry. V sobotu 8. ledna to bude Mozartova Così fan tutte ve Stavovském divadle, Wagnerův Bludný Holanďan připluje do Státní opery ve čtvrtek 20. a v neděli 23. ledna a nová inscenace Janáčkovy Káti Kabanové se v Národním divadle chystá na pátek 28. a neděli 30. ledna.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
GS22344-2

„Sestavit celý zhruba sedmdesátiminutový program jen z hudby pozdního romantismu a expresionismu se může jevit poměrně riskantní. V tomto případě si však troufnu říct, že se risk vyplatil.“

„Pokud některé pěvkyně tvrdí, že po ránu nepodávají dobrý výkon, o Štěpánce Pučálkové to rozhodně neplatí.“

„Velmi rád bych vyzdvihnul a pogratuloval všem interpretům ke skvělému výkonu, který pro mne představoval skutečný vrchol koncertu.“

V sobotu se ve Státní opeře konalo matiné k poctě letošního jubilanta Alexandera Zemlinského. Vystoupili na něm mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a Orchestr Státní opery pod taktovkou Karl-Heinze Steffense a předvedli koncert z děl Zemlinského, Schönberga a Berga.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
111

Vyhlašujeme VÝHERCE VSTUPENEK na nedělní koncert Festivalu Zemlinský 150 ve Státní opeře.

Národní divadlo v Praze nachystalo festival k poctě 150. výročí narození Alexandra Zemlinského, které připadá na 14. října 2021. Uskuteční se ve dnech 8. až 10. října a koná v rámci projektu Musica non grata. Ve světové premiéře bude 10. října ve Státní opeře uvedena jeho opera Malva na motivy povídky Maxima Gorkého, v instrumentaci Antonyho Beaumonta. Kromě té jsou na programu také čtyři komorní koncerty, na kterých zazní jak skladby Zemlinského, tak i jeho současníků a skladatelů, kteří mu byli osobně blízcí. Dějištěm budou, vedle Státní opery, České muzeum hudby a pražské synagogy. Vystoupí například Karl-Heinz Steffens, Markéta Cukrová, Štěpánka Pučálková, Zemlinsky kvartet, Johanni van Ostrumm, Michal Nagy nebo Claudio Bohorquez, Josef Moravec nebo Jiří Hájek. Koncertům budou předcházet dramaturgické úvody a přednášky Antonyho Beaumonta, který studiu osobnosti Alexandra Zemlinského věnoval celý svůj profesní život.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
111

Vyhlašujeme soutěž o PĚT DVOJIC VSTUPENEK na nedělní koncert Festivalu Zemlinský 150 ve Státní opeře.

Národní divadlo v Praze nachystalo festival k poctě 150. výročí narození Alexandra Zemlinského, které připadá na 14. října 2021. Uskuteční se ve dnech 8. až 10. října a koná v rámci projektu Musica non grata. Ve světové premiéře bude 10. října ve Státní opeře uvedena jeho opera Malva na motivy povídky Maxima Gorkého, v instrumentaci Antonyho Beaumonta. Kromě té jsou na programu také čtyři komorní koncerty, na kterých zazní jak skladby Zemlinského, tak i jeho současníků a skladatelů, kteří mu byli osobně blízcí. Dějištěm budou, vedle Státní opery, České muzeum hudby a pražské synagogy. Vystoupí například Karl-Heinz Steffens, Markéta Cukrová, Štěpánka Pučálková, Zemlinsky kvartet, Johanni van Ostrumm, Michal Nagy nebo Claudio Bohorquez, Josef Moravec nebo Jiří Hájek. Koncertům budou předcházet dramaturgické úvody a přednášky Antonyho Beaumonta, který studiu osobnosti Alexandra Zemlinského věnoval celý svůj profesní život.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
100

„Čtyřletý cyklus Musica non grata pokračuje na podzim třídenním festivalem věnovaným Alexanderu Zemlinskému.“

„Režie Káti Kabanové a Plamenů se ujme Calixto Bieito, jedna z nejsledovanějších osobností světové operní scény.“

„Novým sólistou Národního divadla se stává tenorista Petr Nekoranec.“

Opera pražského Národního divadla, hrající v historické budově, ve Stavovském divadle a ve Státní opeře, má pro nadcházející sezónu připraveno jedenáct premiér. Jsou mezi nimi jak nové projekty, tak inscenace připravené v minulé sezóně, kvůli pandemii a zavřeným divadlům však dosud naživo nehrané.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
středa, 23 červen 2021 09:59

Žádoucí Musica non grata

499

„Viktor Ullmann byl jediný z uvedených skladatelů, který měl přímý vztah k Novému německému divadlu.“

„Weinbergerova opera Švanda dudák byla přeložena do sedmnácti jazyků, hrála se ve více než stovce operních domů a za čtyři roky od premiéry byla uvedena více než 2000krát.“

„Erich Wolfgang Korngold se stal vyhledávaným autorem filmové hudby, získal dva Oscary a na tři byl nominován.“

Praha byla koncem předminulého a necelou polovinu minulého století zcela mimořádným jevem na kulturní mapě světa. Existovaly zde tři osobité kultury, česká, německá a židovská, které se vyvíjely samostatně, ale také se navzájem ovlivňovaly. Těžko bychom hledali obdobu. Ano, byl zde New York, který však vše přetavil na americkou notu, Paříž s individualistickými umělci z celého světa, ale pouze v Praze se stýkaly tři komunity, každá se svou specifickou kulturou. Vše ukončil nacistický vpád. Nápad Národního divadla představit na scéně Státní opery, v dřívějším Novém německém divadle, skladatele, kteří ovlivňovali mezi dvěma válkami německou a židovskou kulturu nejen u nás, ale i ve světě, vyústil v kulturně hudební projekt Opery Národního divadla a Státní opery ve spolupráci s velvyslanectvím Spolkové republiky Německo, nazvaný Musica non grata. Během čtyř divadelních sezón v něm má zaznívat hudba, která měla být navždy nežádoucí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
98

Pražské Národní divadlo odkrylo program divadelní sezóny 2021/2022. Dramaturgický plán je částečně sestaven z premiér, které soubory neuvedly z důvodu pandemie v uplynulém období. „Vstříc nadcházející sezóně hledí i operní soubory s velkým očekáváním. Očekáváním, které během dlouhých, temných měsíců pandemie stále více rostlo. Je nám proto nesmírným potěšením vás, snad s trochou pýchy, pozvat na nadcházející sezonu s rekordními 11 premiérami!“ zve náš první divadelní stánek.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
1877

Pražské Národní divadlo zve v červnu hned na čtyři koncerty. V sobotu 12. června se diváci mohou těšit na program z děl Janáčka a Martinů, ve středu 16. června zazní Malá slavnostní mše Gioacchina Rossiniho. V pátek 18. června to bude výběr z vokálně-instrumentálního díla Brahmse, Dvořáka a Janáčka a v neděli 20. června hudba první poloviny 20. století. Na jevišti Národního divadla a Státní opery Praha se představí plejáda našich nejlepších umělců.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Zásadní byla pro mě první zkušenost s profesionálním orchestrem.“

„Motivovat a nadchnout hráče je důležité zejména během zkoušek.“

„Hlavně si příliš nepřipouštím, že akce, na které se chystám, se mohou zrušit. A v neposlední řadě se snažím inspirovat hráče, aby se nebáli.“

Když se potkáte s dirigentkou Janou Cecilií Mimrovou, jistě vás na ní upoutá její energie, nadšení a chuť věnovat se svému oboru naplno. Přesně ví, jak chce pracovat na tom, aby dostala své umění na tu nejvyšší úroveň. Její přístup je přitom v mnohém velmi svěží a neváhá udělat i víc, než je v běžné praxi zvykem. Mladá umělkyně momentálně působí jako asistentka šéfdirigenta Státní opery Karl-Heinze Steffense a vše nasvědčuje tomu, že jméno patronky hudby, svaté Cecílie, rozhodně nenosí náhodou.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Musica non grata môže byť zásadná v tom, že verejnosti predvedie aj výpravnejšie diela, než sa podarilo doteraz.“

„Už pri tak ranej kompozícii si teda uvedomíme, aký talent sme Kaprálovej predčasnou smrťou stratili.“

„Barytónové sólo bolo v podaní Svatopluka Sema až dojemným zážitkom.“

Pražská Státní opera zahájila v nedeľu 30. augusta svoju novú sezónu, zároveň však aj záslužný projekt Musica non grata. Tento štvorročný program je, ako naznačuje už názov, venovaný „nežiadúcim“ skladateľom, tým, ktorých život negatívne a mnohokrát tragicky ovplyvnila politická situácia. Na uvádzacom koncerte tak znela hudba Vítězslavy Kaprálovej, Alexandra Zemlinského a Bohuslava Martinů. Sólovo sa predstavili klaviristka Alice Rajnohová, barytonista Svatopluk Sem a organista Jan Kalfus, Orchestr a Sbor Státní opery dirigoval Karl-Heinz Steffens.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Novou divadelní sezonu a zároveň stejnojmenný čtyřletý hudebně-divadelní cyklus Opery Národního divadla a Státní opery otevře v neděli koncert s názvem Musica non grata. Je věnovaný „nežádoucí hudbě“, tedy autorům, na jejichž osudech a tvorbě se podepsala zvůle totalitních režimů 20. století. V tomto případě jde o Alexandra Zemlinského, Bohuslava Martinů a Vítězslavu Kaprálovou.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Dramaturgia koncertu bola koncipovaná odľahčene, často aj s číslami kratšieho rozsahu.“

„Osobitou kapitolou programu sa stali dve skladby v úprave Miroslava Koptu pre plechové dychové nástroje.“

„Kateřina Kněžíková sa postarala o jeden z highlightov koncertu.“

Koncertom Opera před oponou uzatvorili 12. júna Národní divadlo a Státní opera svoju tohtoročnú, skrátenú sezónu. V komorných úpravách známych operných „hitov“ sa predstavili prední sólisti oboch scén, sprevádzaní hráčmi z oboch orchestrov.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Koncert Štěpánky Pučálkové v rámci série Hvězdy komorní hudby s podtitulem Láska k hudbě  byl zrušen. V úterý 25. února ve Smetanově síni Obecního domu měli vystoupit sólistka Semperovy opery v Drážďanech Štěpánka Pučálková a německý barytonista Christoph Pohl. Dvojrole dirigenta a klavíristy se měl ujmout rezidenční umělec série Lukáš Klánský a doprovodit Pražští komorní sólisté s koncertním mistrem Janem Mráčkem.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2