JBLN

„To je další cenná kvalita britského publika a celého národa: je vlastně velmi seriózní, velmi dbalý všech pravidel a současně umí úžasně řádit. To je báječná kombinace.“

„Po koncertě k jejím osmdesátinám byla krátká audience. Byl to tehdy parný letní večer, každý se potil, bylo to krajně nepříjemné. Královna byla ale naprosto nedotknutá, dokonale zvládnutá.“

„Já k tomu zpočátku přistupoval klidně, ale jak se to blížilo, tak přátelé, hudebníci a všichni kolem se mě neustále ptali, jestli už mám připravený projev, jaký bude, jestli se bojím, jestli mám trému, a tím zvýšeným zájmem ji skutečně ve mně vyvolali.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a s tisíci statistických údajů. Do sesbíraného materiálu nechává nahlížet. V dnešním dílu se v pokračování vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám dirigent, potřetí zastavuje u Symfonického orchestru BBC. Jiří Bělohlávek byl v letech 1995 až 2000 jeho hlavním hostujícím dirigentem a od roku 2006 do roku 2012 šéfdirigentem. A za tu dobu mu třikrát byl svěřen úkol zakončit proslulým kultovním programem „Last Night of the Proms“ londýnský festival BBC Proms.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JB-29-1

„…a nebude prý vystaven dirigování legendárního posledního koncertu, Last Night. Ha ha! Jiří jich dirigoval celkem osmatřicet a z toho tři slavné Last Night!“

„Jiřího angličtina se stala se všemi přenesenými výrazy a nepřesnostmi tak populární, že orchestr mu na rozloučenou opravdu dojemně připravil slovník výrazů, které pobavily.“

„Pokud nehraje britský hudebník právě tak báječně, jak bych si přál já i on, tak to prostě v dané chvíli nejde. Ale rozhodně to není proto, aby mi dokázal, že jsem idiot, že se mnou nesouhlasí.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a s tisíci statistických údajů. Do sesbíraného materiálu nechává nahlížet. V dnešním dílu se v pokračování vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám dirigent, podruhé zastavuje u Symfonického orchestru BBC. Jiří Bělohlávek byl v letech 1995 až 2000 jeho hlavním hostujícím dirigentem a od roku 2006 do roku 2012 šéfdirigentem.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JB-28-1

„Řada lidí mě varovala, jak je BBC obtížný orchestr, jak jsou nepříjemní a žádného dirigenta nepřijmou. Já musím říci, že jsem měl naprosto opačnou zkušenost.“

„Věnoval jsem se především klasicko-romantickému repertoáru, to mně velmi vyhovovalo, cítil jsem se v tom nejsilnější a měl jsem dojem, že tam mohu hudebníky nejvíce ovlivnit, nejvíce jim dát.“

„Speciální službu jsme udělali Bohuslavu Martinů.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává nahlížet. V dnešním dílu se v pokračování vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám dirigent, dostává k Symfonickému orchestru BBC. Jiří Bělohlávek byl v letech 1995 až 2000 jeho hlavním hostujícím dirigentem a od roku 2006 do roku 2012 šéfdirigentem.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
JB-27-1

„Ansámbl měl v té době už tolik společných zážitků, zkušeností, odhodlání a víry v budoucnost, že byla naprosto obecná vůle pokusit se to všemi prostředky udržet, nezahodit a zkusit najít jinou existenční platformu.“

„Po pěti letech jsem hodlal svoji činnost ukončit, ale dostal jsem tehdy takovou injekci žádostí, abych pokračoval, a tak to bylo silné, že jsem nakonec PKF vedl až do roku 2006.“

„Vracím se k ní s tak ojedinělým pocitem, jako k žádnému jinému orchestru!“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky v angličtině a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává nahlížet. V dnešním dílu se v pokračování vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám Jiří Bělohlávek, podruhé vrací k orchestru Pražská komorní filharmonie, známému dnes jako PKF-Prague Philharmonia. Jiří Bělohlávek těleso po založení v roce 1994 vedl plných dvanáct let.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
106

„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“

„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“

„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“

Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1Vclav-Talich

„Václav Talich mladého Martinů znal jako orchestrálního hráče, v budoucnu jej měl poznat i jako skladatele.“

„Martinů Kubelíkovi věnoval své Fresky Piera della Francesca. Kubelík je spolu s Vídeňskými filharmoniky provedl ve světové premiéře v létě 1956.“

„Jiří Bělohlávek měl úžasnou schopnost dokázat v díle nalézt hloubku a vnitřní sílu a ty pak přenést na hráče orchestru.“

I když se provádění orchestrálních či jevištních děl Bohuslava Martinů věnovala řada výborných umělců, označení „martinůovský dirigent“ si dovolím přiřknout pouze několika z nich. Kritériem této volby je pochopitelně především mimořádný umělecký vklad těchto interpretů v rámci uvádění skladeb Martinů a ve většině případů také vztahy se skladatelem nejen na profesionální, ale též osobní úrovni. Zajímavým bonusem navíc je fakt, že u všech těchto dirigentů si letos budeme připomínat kulaté výročí narození či úmrtí.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
004

Vyhlašujeme výherce nového CD našeho předního klarinetisty Karla Dohnala.

V těchto dnech vychází album, které obsahuje komorní skladby českých autorů 20. a 21. století pro klarinet. Karel Dohnal přizval ke spolupráci své přátele, na CD se tak podíleli sopranistka Pavla Vykopalová, klavíristé Eliška Novotná a Lukáš Michel a Benda Quartet. Společně nahráli neprávem opomíjená díla Eduarda Dřízgy, Rudolfa Kubína, Petra Wajsara, Václavy Černohorské a Antonína Tučapského ve světových premiérách. CD vydává Radioservis.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
004

Vyhrajte nové CD našeho předního klarinetisty Karla Dohnala.

V těchto dnech vychází album, které obsahuje komorní skladby českých autorů 20. a 21. století pro klarinet. Karel Dohnal přizval ke spolupráci své přátele, na CD se tak podíleli sopranistka Pavla Vykopalová, klavíristé Eliška Novotná a Lukáš Michel a Benda Quartet. Společně nahráli neprávem opomíjená díla Eduarda Dřízgy, Rudolfa Kubína, Petra Wajsara, Václavy Černohorské a Antonína Tučapského ve světových premiérách. CD vydává Radioservis.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
006

Mezinárodní festival klasické hudby Pražské jaro v neděli 1. listopadu zahájí osmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Sérii pěti klavírních recitálů odstartuje rodák ze švýcarského Locarna Francesco Piemontesi. Koncert ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se s ohledem na platná vládní opatření uskuteční bez diváků. Ti jej však budou moci od 20 hodin bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu. Průvodcem hudebním večerem bude klavírista Ivo Kahánek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 18 červenec 2020 10:30

BBC Proms, jak je neznáme

0

„Slogan zve k poslechu programů sestavených z těch nejlepších a nejzajímavějších snímků z minulosti festivalu.“

„Kultovní závěrečný večer Last Night of the Proms bude řídit dirigentka Dalia Stasevska.“

„Jiří Bělohlávek označil BBC Proms za největší a nejdemokratičtější festival na světě.“

Londýnský hudební festival BBC Proms se letos koná v jiné podobě. Kopíruje po osm týdnů od poloviny července do poloviny září obvyklý termín, ale prvních šest z nich se odehrává jen ve virtuálním prostoru – vše z nahrávek. Jen poslední dva týdny by se měly uskutečnit už živě v Royal Albert Hall, i když zřejmě bez publika. Festivalu je letos rovných 125 let, ale jeho průběh se musel podřídit opatřením přijatým v Británii proti šíření pandemie.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
veb-DSC3458

„Pražské jaro se transformuje z dlouho připravovaného projektu do improvizace, která se snaží využít v daných podmínkách všechny možnosti.“

„Život kulturních institucí u nás i v celém světě se bude dávat dohromady minimálně rok.“

„Jedinečnost živého provedení a jedinečný pocit pospolitosti s hudebníky a s ostatními posluchači v sále je fenomén, který nezmizí.“

Letošní ročník festivalu Pražské jaro v původní připravené podobě pořadatelé v neděli zrušili. Na dobu od 7. května do 3. června plánují alternativní programy na sociálních sítích, v televizi a rozhlase, takové, které lze připravit za zachování podmínek a předpisů, které teď kvůli pandemii platí. Chtějí zprostředkovat optimismus posluchačům a projevit solidaritu českým umělcům, kteří přišli o práci. O tom všem, o plánovaných streamech, ale i o přesunech na příští roky, o solidaritě v branži a o financích uvažuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel Pražského jara Roman Bělor. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“

„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“

„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“

Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1

První žena dirigentka v historii zahájení BBC Proms, světová premiéra kompozice k 50. výročí letu na Měsíc - a pak také Dvořák a Janáček. Londýnský festival se atmosférou nepodobá žádnému jinému, a právě proto je tak přívětivý a přitažlivý zároveň. Letošní úvodní koncert byl především ve znamení české hudby, která má v Británii nezastupitelné místo. Londýnští ji nejen rádi poslouchají, ale umějí ji i zahrát.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
tchaikovsky-4-low

„Rozumíme hudebně i lidsky.“

„Vždy znovu mne překvapí, jak tvořivě a přitom profesionálně dokonale orchestry pod Jakubem hrají.“

„Naplňuje mne hrdostí, že česká hudba není ve světě vnímána jen jako cosi exotického na zpestření zaběhnuté dramaturgie.“

Dva špičkoví čeští hudebníci, klavírista Ivo Kahánek a dirigent Jakub Hrůša pomalu dokončují společný projekt. V pátek a v sobotu, 18. a 19. ledna přednesou Koncert pro klavír a orchestr č. 4 „Inkantace“ Bohuslava Martinů. Současně tak završí nahrávání dvou významných českých koncertních děl, zmíněného Martinů a Koncertu pro klavír a orchestr g moll Antonína Dvořáka. Koncerty se konají v domovském sále Bamberger Symphoniker, které Jakub Hrůša už třetím rokem vede. CD vydá Supraphon letos na podzim.

 
Zveřejněno v VýhledPlus