Letošní přehlídka většinou mimopražských operních domů se koná od 16. ledna do 29. března a nabízí dvě desítky večerů. Odehrávají se hlavně na scénách Národního divadla, ale také na dalších zajímavých místech, například v prostoru NoD, v La Fabrice, Venuši ve Švehlovce, v Divade D21 nebo v Kavárně Adria. V neděli 6. března se v historické budově Národního divadla odehraje Janáčkova Věc Makropulos, kterou do Prahy veze plzeňské Divadlo J. K. Tyla.

Ptali jsem se: Kdy měla plzeňská Věc Makropulos premiéru?

Odpověď je 16.10.2021

Výherci se stávají Jan Sebastian Tomsa, Praha 1 a Ivana Bessogonovová, Praha 4 – GRATULUJEME!

Mistrovská opera Leoše Janáčka Věc Makropulos je novým titulem v repertoáru souboru opery Divadla J. K. Tyla. Stejně jako původní dílo Karla Čapka se dotýká otázek věčného života. Janáčkovo nezaměnitelné dílo se v Plzni odehrálo v režii ředitele divadla Martina Otavy  a v hudebním nastudování šéfdirigenta Norberta Baxy.

Premiéra se původně měla odehrát o rok dřív a diváci měli možnost zhlédnout aspoň poloscénické provedení v rámci on-line projektu První řada u Vás doma. Hlavní role se ujala Ivana Veberová.

Leoš Janáček je bezesporu jeden z nejvýznamnějších skladatelů minulého století, stejného formátu jako Verdi či Puccini, a jeho tvorba tvoří pevnou součást repertoáru světových operních scén. V naší zemi patří mezi jeho nejznámější a nejčastěji uváděné opery Příhody lišky Bystroušky a Její pastorkyňa, jež byla Janáčkovým prvním opravdovým úspěchem a která mu otevřela dveře do zahraničí. Janáček ve své době překvapoval výběrem námětů pro své opery, ne jinak tomu bylo i při Věci Makropulos, ke které autor napsal libreto sám podle stejnojmenné komedie Karla Čapka. „Čapkova hra Janáčka nesmírně zaujala, vždyť se jednalo o zajímavou ženu. A působivý ženský osud se táhne jako červená nit všemi Janáčkovými operami,“ přibližuje vznik opery dramaturg Zbyněk Brabec a pokračuje: „Aby operu mohl komponovat, musel mít souhlas autora, tedy Karla Čapka. Přestože si Čapek myslel, že jeho hra není vhodná pro operu, Janáčkovi souhlas nakonec udělil.“ Světová premiéra Věci Makropulos se odehrála 18. prosince 1926 v Brně v nastudování režiséra Oty Zítka a dirigenta Františka Neumanna. „Pro zajímavost můžeme dodat, že Věc Makropulos je první operou, ve které se telefonovalo, a že prvním Jaroslavem Prusem byl Zdeněk Otava, dědeček režiséra Věci Makropulos a ředitele divadla Martina Otavy,“ zmiňuje Zbyněk Brabec.

Opera o krásné ženě, která díky elixíru života pobývá na světě již více než tři sta let, se v Plzni představí v režii Martina Otavy, který má s inscenováním Janáčkových oper mezinárodní zkušenosti. „Celý svět Janáčka zná a zcela oprávněně ho obdivuje. U nás se ale často setkávám s názorem, že Janáček je nesrozumitelný či příliš moderní, a to i přestože je téměř sto let mrtvý. Přitom jeho hudba je neuvěřitelně nádherná, vychází z lidské mluvy, intonace a vřelosti člověka. Je v ní něco geniálního před čím smekám. Tvorbu Leoše Janáčka hluboce miluji, speciálně Věc Makropulos,“ komentuje operu Martin Otava. Výjimečnost skladatelových děl potvrzuje i šéfdirigent Norbert Baxa, autor hudebního nastudování. „Janáčkova hudební mluva je naprosto originální a jeho dramatické cítění, se kterým uchopuje libreto a komponuje operu, je ohromující. Pro mne v pozici interpreta je to obrovská výzva. Janáček přetavuje lidské emoce do hudby zcela neopakovatelným způsobem.“ 

——–

Premiéra této inscenace se konala na podzim 2021. Víc se dočtete v ReflexiPlus a také v zamyšlení Petra Vebera.

Foto: DJKT, Martina Root