VÝHERCE CD COLLEGIA 1704:
ZELENKOVA IMAGINÁRNÍ MISSA 1724

pátek, 10. duben 2020 18:54 KlasikaPlus.cz

Vyhlašujeme VÝHERCE CD.
Dosud neznámá díla Jana Dismase Zelenky vycházejí v těchto dnech na novém CD souboru Collegium 1704. Jednotlivé samostatně zkomponované části mešního ordinária z pera největšího génia české barokní hudby sestavil dirigent a umělecký vedoucí souboru Václav Luks do podoby imaginární mše. Nahrávka, na které je kromě Missy 1724 ještě Salve Regina, vznikla v srpnu 2018 v Kostele Sv. Anny – Pražské křižovatce.

Ptali jsme se: Jaké měl Zelenka původně prostřední jméno (které později nahradil Dismas)?
Správná odpověď je: Lukáš (Ignác)
Výhercem se stává Miluše Mimrová, Česká Třebová – GRATULUJEME!

„Zelenkův odkaz nepřestává překvapovat svým bohatstvím a různorodostí. Každá z etap života tohoto jednoho z největších barokních skladatelů představuje osobitý hudební jazyk, jehož jednotícím prvkem je Zelenkova osobnost. Přestože Zelenkův hudební odkaz z let 1724-25 patří k nejméně zmapovaným kapitolám jeh života, i tato hudba uchvacuje svojí originálností a rafinovaností,“ říká dirigent Václav Luks. RozhovorPlus s ním k CD Missa 1724 si připomeňte ZDE.

V roce 1723 dostal Zelenka od českých jezuitů zakázku na kompozici hudby k melodramatu Sub olea pacis et palma virtutis, ZWV 175, jehož provedení v rámci oslav korunovace císaře Karla VI. na českého krále bylo vrcholem dosavadní Zelenkovy kariéry. V únoru roku 1724 však Zelenku velmi zasáhla smrt jeho otce, a právě tato událost zřejmě stála za zásadní proměnou jeho stylu. V nesmírně působivé kompozici žalmu De profundis ZWV 247, provedeného společně s dnes ztraceným Requiem ZWV 247 v březnu 1723 střídají jásavé tóny trumpet korunovačních slavností temné souzvuky trombónů, a ty potom také určují charakter jeho tvorby v následujícím období.

Zelenkova hudba z let 1724 a 1725 je hudba dramatická, plná smutku a vášně – z této doby se nezachovala žádná skladba pro slavnostní obsazení s trubkami, hornami a tympány. Přestože v této době nenapsal ani žádnou kompletní mešní kompozici, vzniklo několik pozoruhodných děl zhudebňujících jednotlivé části mše. Spojuje je jednotný jazyk a podobná instrumentace. Části Kyrie, Sanctus a Agnus Dei ZWV 26 vznikly pravděpodobně na přelomu let 1723-24 a Zelenka v nich čerpal ze svých starších skladeb. Původ Gloria ZWV 30 můžeme hledat v jednom z nejranějších Zelenkových zhudebnění mešního ordinária pravděpodobně z roku 1714, v této verzi však Zelenka staví zvuk právě na specifické barvě trombónů. Credo ZWV 32 naopak předjímá Zelenkův vrcholný styl ze 30. a 40. let 18. století a vyznačuje se neobvyklým vedením vokálních hlasů v osmihlasé sazbě závěrečného Amen. Poslední částí této imaginární mše je Benedictus ZWV deest stojící poněkud mimo historický kontext ostatních děl. Jde o scházející část mše italského autora G. Pisaniho, kterou Zelenka pravděpodobně na počátku 30. let 18. století adaptoval a jako součást tohoto díla se skladba zachovala do dnešních dnů.

Mariánská antifona Salve Regina ZWV 137 je pozoruhodným přepracováním jedné ze skladeb G. Frescobaldiho (1583 – 1643) ze sbírky Fiori musica. Zelenka studoval díla starých italských mistrů během svého pobytu ve Vídni a do Drážďan s sebou přivezl vlastnoruční opis celé této sbírky.